Dissertations (KVD)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Návrh a evaluace vhodných psychologicko-didaktických postupů kurzu internetu se zaměřením na prakticky nebo úplně nevidomé uživatele výpočetní techniky(Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Tichý, JaromírDisertační práce má název Psychologické aspekty výuky pohybu na internetových stránkách s odečítačem obrazovky. Hlavním cílem výzkumu je návrh a evaluace kurzu, s jehož pomocí by se nevidomí naučili pohybovat s odečítačem na internetu. Kurz internetu, který byl vytvořen v rámci disertační práce, je specifický tím, že byly při jeho tvorbě a realizaci zohledněny pedagogicko-psychologické aspekty. Kvalitativní výzkum je rozdělen do dvou etap. V první etapě byla navržena struktura kurzu internetu pro nevidomé uživatele odečítačů. Zároveň byly stanoveny pedagogicko psychologické aspekty, které jsou důležité pro realizaci kurzu internetu, neboť zohledňují následující skutečnost. Neexistuje jeden obecný postup, který by mohl nevidomý použít na každé webové stránce. Uživatelé výpočetní techniky, kteří nemohou při práci s internetem použít zrakovou percepci, se proto musí naučit kombinovat různé strategie, s jejichž pomocí se dostanou s odečítačem na webových stránkách k potřebným informacím. V druhé etapě kvalitativního výzkumu byl zmapován proces učení pohybu na internetu s odečítačem obrazovky u nevidomých s ohledem na zvolené pedagogicko-psychologické aspekty. Poté byla sepsána doporučení pro kurz pohybu na internetu, který je určený pro nevidomé uživatele screen-readerů. Mohou je využít lektoři kompenzačních pomůcek na bázi PC a také učitelé informatiky, kteří učí na speciálních školách i školách běžného typu.
Item Ověření rozvoje algoritmické složky informatického myšlení za využití blokového programovacího prostředí Scratch(Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Frank, Filip; Filipi Zbyněk, PhDr. Ph.D.Disertační práce se věnuje rozvoji algoritmické složky informatického myšlení. Hlavním cílem bylo zjistit, jak si žáci bez předchozí výuky a zkušeností poradí s testovací sadou úloh. Testovací sada obsahovala úlohy jejichž obtížnost průběžně mírně stoupala. Na základě dosažených výsledků v testovací sadě, pozorování, audio i video záznamu žáka, jeho obrazovky a výsledků ze vstupního a výstupního formuláře jsme popsali, jakým způsobem žáci úlohy řeší a jaký k řešení problémů mají postoj. Zároveň jsme informace propojovali do souvislostí s výsledky z předmětů, pohlavím nebo žáky stanovenou úrovní zkušeností a dalšími. Dále jsme výsledky porovnali s původní testovací sadou úloh, která sloužila pro zkoumání rozvoje abstraktního myšlení u stejně starých žáků. Výsledky žáků z jednotlivých úloh jsme pak porovnali napříč sadami. V případě porovnání jsme popisovali problémy, které žáci při řešení úloh měli, typické řešení úloh a jak daleko se v řešení úloh dostali. Zároveň jsme porovnali souhrnné výsledky z celého testování. Testování probíhalo u stejně starých žáků a na stejné škole, jako proběhl původní výzkum, aby byl zajištěn co nejpodobnější výzkumný vzorek.Item Podpora technického vzdělávání pomocí počítačem řízených strojů(Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Moc, PavelProgramování počítačem řízených strojů je v dnešní době spíše záležitost odborných, technicky zaměřených středních škol, kam je v rámci přípravy na budoucí povolání toto učivo zařazováno. V následujících letech lze ovšem předpokládat značný rozmach robotizace nejen v průmyslu, ale i v běžném životě. Výzkum zkoumá úroveň schopnosti žáků, jaké jsou schopni dosáhnout na PLC automatu. Následně budou vyhodnoceny výsledky, zda je možné PLC automat na ZŠ použít a případně s jakou náročností. Ve výzkumu se zkoumá více proměnných, především v oblasti motivace žáků a profesní orientace. Cílovou skupinou výzkumu jsou žáci základních škol ve výuce Informatiky a Technické výchovy. Základní otázkou, na kterou se hledá odpověď, zda je pro nadcházející populaci potřeba zaměřit se na programování strojů již na základní škole nebo zda ponechat tuto problematiku až na střední odborné školy. Prozatím se domníváme, že s výukou programování počítači řízených strojů by se mělo začít co možná nejdříve, tzn. na základní škole, neboť tím se zvyšuje šance na objevení technicky zaměřených talentů z řad žáků základních škol a zároveň se tím zvyšuje i motivace. Dílčím přínosem práce je navržení metodiky pro výuku programování a práce s počítačem řízených strojů již na základní škole a její ověření v praxi. Toto považujeme za velmi důležité, neboť by se mnozí žáci mohli již v raném věku na základě získaného zájmu rozhodnout pro studium technických oborů na středních školách. Závěrem lze tvrdit, že algoritmizace, dovednost chápat pracovní postupy strojů se schopností jejich programování - řízení, by měla být přinejmenším zkoumána s ohledem na předpokládaný budoucí technologický rozvoj v oblasti počítačem řízených strojů, který již avizuje další vědeckotechnická revoluce - Průmysl 4.0.Item ELEKTRONICKÉ PORTFOLIO JAKO NÁSTROJ ROZVOJE AUTONOMIE A JAZYKOVÝCH KOMPETENCÍ VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ VE VÝUCE ODBORNÉHO ANGLICKÉHO JAZYKA(Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Pospíšilová, LindaCílem této práce je rozvoj autonomie při zdokonalování jazykových kompetencí vysokoškolských studentů, a to s podporou online nástroje ePortfolio Mahara. Pro splnění tohoto cíle byl navržen, pilotován, a dále zkoumán učební cyklus vycházející z rozsáhlého teoretického výzkumu oblastí autonomie, jazykového vzdělávání a souvisejících typů hodnocení. V teoretické části si práce klade za cíl definovat pojmy digitální portfolio, Mahara ePortfolio, Evropské jazykové portfolio, autonomní učení, formální, neformální a informální vzdělávání, hodnocení a jejich vzájemný vztah na pozadí analýzy počátků, vývoje a současného stavu výzkumů v této oblasti u nás i v zahraničí. Výzkumná část se pak zaměřuje na ověření učebního cyklu a na jeho aplikaci ve vysokoškolské pedagogické praxi s důrazem na roli principů autonomního učení a roli ePortfolia při rozvoji jazykových kompetencí.Item Převrácená třída ve výuce anglického jazyka na VŠ(Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Havránková, TerezaPředkládaná práce se věnuje konceptu výuky převrácené třídy v online prostředí s cílem zjistit, jak jeho využití ovlivňuje studijní výsledky a rozvoj jazykových dovedností studentů anglického jazyka na vysoké škole. Distanční vzdělávání sehrálo v posledních letech významnou roli a pedagogové tak hledají účinné přístupy pro výuku v online prostředí. Jedním z těchto přístupů je i převrácená třída, která klade důraz na maximální využití času v prezenční/synchronní část výuky (Bergmann & Sams, 2014). První, teoretická část práce, vymezuje převrácenou třídu v rámci blended learningu a definuje termíny převrácená třída a převrácené učení. Dále uceleně diskutuje obecná a oborová teoretická východiska, které s tímto konceptem souvisejí. Ve výzkumné části jsou prezentovány cíle výzkumu a výzkumné otázky. Detailně jsou popsány jednotlivé kontexty výzkumu, metody sběru a analýzy dat. Závěrečná část práce shrnuje výsledky hlavního výzkumu, realizovaného v hodinách anglického jazyka na Západočeské univerzitě v Plzni v letním semestru 2019/2020.Item Příprava učitelů informatiky v mezinárodním kontextu - srovnávací studie(Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Průcha, TomášTato disertační práce se zabývá přípravou učitelů informatiky v mezinárodním kontextu. V rámci této práce byl proveden srovnávací výzkum se zaměřením na srovnání přístupů k přípravě učitelů v Michiganu, Izraeli a České republice. Přehled literatury na začátku práce zdůrazňuje aktuálnost tématu přípravy učitelů informatiky v mnoha zemích světa v souvislosti se zaváděním informatiky a informatického myšlení do školského kurikula. Z pohledu metodologie využívá tato srovnávací studie Beredayův komparativní model. Empirická část práce srovnává klíčové aspekty přípravy učitelů informatiky v jednotlivých zemích, které byly identifikovány pomocí deskripce a interpretace v jednotlivých realizovaných případových studiích. V závěrečném kroku jsou interpretovány shody a rozdíly mezi zeměmi a popsány zajímavé přístupy, které lze v daných zemích identifikovat. V Michiganu se příprava zaměřuje zejména na učitele z praxe, protože neexistují žádné možnosti pregraduální přípravy, zatímco v Izraeli je veškerá pozornost věnována přípravě středoškolských učitelů. V České republice je pak k dispozici poměrně široká nabídka možností přípravy učitelů pro různé stupně vzdělávání, ale existuje shoda, že příprava učitelů informatiky by měla klást důraz na přizpůsobení se oboru, který se rychle vyvíjí. Provedený výzkum poskytuje nové poznatky o přípravě učitelů informatiky a identifikuje klíčové aspekty, které mohou mít vliv na úspěšnost přípravy učitelů.Item Využití virtuálního imerzního prostředí pro nácvik komunikativních kompetencí začínajících učitelů(Západočeská univerzita v Plzni, 2022) Fiala, JanV posledních několika letech dochází k pronikání virtuální reality do vzdělávání, zejména díky znatelnému poklesu cen technických prostředků, které pomáhají modely ve virtuální realitě tvořit a využívat. Nejrůznější virtuální prostředí se tak dostávají z oblasti marketingu, zábavního či videoherního průmyslu také do edukačních procesů, a to na všech úrovních vzdělávání. Předmětem disertační práce autora je prozkoumání a popis možného využití virtuálního prostředí v přípravě budoucích pedagogů, primárně v oblasti nabývání jejich komunikativních kompetencí v kontextu komunikace s rodiči svých budoucích žáků. Disertační práce s názvem Využití virtuálního imerzního prostředí pro nácvik komunikativních kompetencí začínajících učitelů představuje deskriptivní výzkumnou studii, jež má za úkol odhalit možnosti a limity využití technologie virtuální reality při rozvoji komunikativních kompetencí začínajících učitelů, a to za pomoci navržení vhodného virtuálního imerzního prostředí a přípravy výukových aktivit, které v něm budou budoucí či stávající pedagogičtí pracovníci podstupovat a pracovat tak na rozvoji těchto kompetencí. Práce se tak zaměřuje na aktuální fenomén využití virtuálních prostředí v terciárním vzdělávání a představuje výzkumný problém a cíle práce a navrhuje způsob, který je pomáhá naplnit. Toto naplnění řeší pomocí realizovaného deskriptivního výzkumu, který proběhl v letech 2021 a 2022 na půdě Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni s využitím původního prostředí Virtuální třídy. Výsledky studie dokazují, že při vhodné implementaci simulačních her, opřených o scénáře založených na reálných pedagogických situacích, se může virtuální prostředí stát technickým výukovým prostředkem, díky kterému je možné plánovat krátké efektivní výukové aktivity, při kterých mohou studenti pedagogických oborů rozvíjet své komunikativní kompetence.Item Pozitivita polynomů včetně školských souvislostí(Západočeská univerzita v Plzni, 2020) Frank, JanRozklad polynomu na součet čtverců polynomů (zkr. SOS) představuje jednu z klasických metod, jak dokázat, že je jistý polynom f pozitivně semidefinitní. Jedná se o způsob důkazu úzce související se 17. Hilbertovým problémem předneseným Davidem Hilbertem v rámci přednášky Problémy matematiky na 2. mezinárodním kongresu matematiků v Paříži v roce 1900. V současné době se ovšem jedná o problematiku, která není obvykle vyučována na českých středních školách, ani v kurzech (počítačové) algebry v rámci přípravy učitelů matematiky a/nebo informatiky na pedagogických fakultách. Rozklad samotný může být přitom v případě polynomů jedné neurčité jednoduchou záležitostí a může se jednat o techniku, kterou mohou využít řešitelé matematických olympiád. Opačným případem jsou polynomy vyšších stupňů ve více neurčitých, při jejichž řešení se neobejdeme bez výpočetní techniky a matematického softwaru. Díky tomuto softwaru je možné nahlížet na klasické problémy nekonvenčním-inovativním způsobem optikou počítačových technologií a řešit úlohy, které by svým rozsahem byly v minulosti takřka neřešitelné. Kognitivní technologie nám navíc umožňují náročnější pasáže této problematiky a abstraktní pojmy přiblížit i studentům středních škol a současným učitelům na základních a středních školách. Disertační práce je proto věnována nejen vymezení daného problému (vč. historických souvislostí), možnostem jeho řešení a obecným matematickým algoritmům, ale je též zaměřena na možnosti užití matematického softwaru a obecně výpočetní techniky při určování rozkladu reálného polynomu na součet čtverců polynomů. Poukazuje na limity lidských výpočtů, ale i těch realizovaných s využitím obvyklého školského vybavení. Sada podrobně řešených příkladů s postupně rostoucí úrovní náročnosti od středoškolských úloh po problémy obtížně řešitelné i s využitím počítače, pak navíc dává možnost (nejen) studentům princip rozkladu na SOS, jeho dílčí kroky i jistá omezení lépe pochopit.Item Strategie učení s tabletem ve výuce přírodopisu(Západočeská univerzita v Plzni, 2020) Benediktová, LenkaTato disertační práce nese název Strategie učení s tabletem ve výuce přírodopisu. Hlavním cílem práce bylo navrhnout efektivní strategie výuky s tabletem ve výuce přírodopisu na základní škole pro překonání kritických míst kurikula. Po načerpání teoretických znalostní prostřednictvím sestavení rešerše proběhla přípravná šetření, která pomohla upřesnit hlavní výzkum. Pomocí dotazníkového šetření pro učitele základních škol, byl zjištěn jejich pohled na zařazení mobilních technologií do výuky. Učitelé v nich spatřují motivující prvek pro žáky a databanku informací, na druhou stranu ale mají obavy nejen z toho, že sami neumí tablety dostatečně ovládat, ale také z toho, že je obtížné zajistit, aby se žáci věnovali opravdu probírané látce a ne prohlížení internetu. Problémem se jeví také nedostatečné pokrytí školy stabilním wi-fi připojením. Důležité pro náš výzkum bylo stanovit kritická místa kurikula přírodopisu v 6. ročníku. Z realizace polostrukturovaných rozhovorů vzešla tato témata: buňka, viry a bakterie, fotosyntéza, systematika bezobratlých a vznik života na Zemi. Kritická jsou, dle učitelů, zejména pro svou abstraktnost, objem informací či náročnost pochopení z důvodu neznalosti chemie v šestém ročníku. Následně byly navrženy tři strategie, jak tato kritická místa překonat při výuce přírodopisu s využitím mobilních zařízení. Tyto strategie jsou koncipovány tak, aby obsáhly různé části hodiny a aby byly, pokud možno, po jisté úpravě použitelné i pro další ročníky. Jedná se o práci s aplikací Kahoot!, Piccollage a Quizlet. Strategie byly otestovány během školního roku 2018/2019. S učiteli byl následně realizován další polostrukturovaný rozhovor. Všechny navržené strategie hodnotí učitelé pozitivně a vidí v nich přínos do své výuky, avšak s největším ohlasem se setkala aplikace Kahoot!. Jsou však patrné také obavy z nadměrného využívání technologií v životě žáka. Názory učitelů pomohly sestavit sadu doporučení pro práci s tablety ve výuce přírodopisu. Doporučení vyzývají k efektivnímu používání mobilních technologií při zachování kontaktu s přírodou, např. pomocí terénní výuky.Item Robotická stavebnice jako prostředek pro rozvoj abstraktního myšlení žáků základní školy(Západočeská univerzita v Plzni, 2020) Baťko, JanDisertační práce se věnuje oblasti edukační robotiky a využití robotických stavebnic ve vzdělávání. Jejím hlavním cílem bylo zjistit, jaký je aktuální stav výuky robotiky na základních školách v České republice a jak si žáci počínají při řešení úloh s robotickou stavebnicí. Za účelem naplnění hlavního cíle byly provedeny tři dílčí výzkumné studie. V první studii byly analyzovány státní kurikulární dokumenty pro české základní školství. Cílem bylo zmapovat, jaký mají robotické stavebnice potenciál pro začlenění do výuky. Výsledky byly porovnány s obsahem kurikulárních dokumentů Slovenské republiky, abychom zjistili, zda je ve výuce robotiky v těchto dvou historicky spjatých zemích podobné nastavení. Druhá výzkumná studie byla zaměřena přímo na vyučující. Jejím cílem bylo zjistit, analyzovat a popsat stávající stav výuky robotiky na českých základních školách. Studie zároveň mapovala postoje učitelů k výuce robotiky, jejich informovanost, metodické a technické zázemí školy s ohledem na chystané změny v kurikulu. Zvláštní zřetel byl věnován robotickým stavebnicím. Použili jsme metodu dotazníkového šetření. Oslovili jsme vybrané základní školy a víceletá gymnázia po celé České republice. Celkem bylo osloveno 3911 škol, ze kterých jsme získali 360 odpovědí. V rámci třetí výzkumné studie bylo naším cílem zjistit, jak si žáci základní školy počínají při řešení úloh ze školní robotiky. Zaměřili jsme se zejména na úlohy obsahující prvky abstrakce, jejichž náročnost se ve sledu úloh postupně zvyšuje. Vytvořena byla specifická testovací sada patnácti úloh, které byly primárně zaměřeny na pohyb sestaveného robota v prostoru. Vzhledem k povaze úloh museli žáci při řešení zapojovat své abstraktní myšlení. Tento fakt jsme brali na zřetel při volbě cílové skupiny. Na základě poznatků z vývojové psychologie byli zvoleni žáci 6. ročníku, kteří se v rámci svého psychomotorického vývoje nachází na začátku stádia formálních operací. Průběh testování byl podrobně zaznamenáván a byl z něj pořizován videozáznam. Získané výsledky nám napomohly zmapovat, jak jsou žáci schopní adaptace v programovacím prostředí LEGO Mindstorms EV3 bez předchozích znalostí, kde nejčastěji chybují, jak si poradili s různými programovacími koncepty, jak se vyvíjí jejich pozornost a chování v průběhu testování nebo například zda se dají vysledovat některé faktory, které ovlivnily jejich dosažené výsledky. Závěry disertační práce byly zaměřeny především na rozbor počínání žáků v průběhu testování. Na jejich základě byla formulována některá doporučení, která mohou v počátcích usnadnit výuku robotiky a upozorní vyučující na problematické faktory.Item Vliv projektového vyučování v předmětu Informační a komunikační technologie na žáky středních škol(Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Mainz, DenisPříprava žáků na výkon budoucího povolání v technicky orientovaných profesích je jednou z hlavních výchovně-vzdělávacích strategií středních odborných a průmyslových škol či učilišť. Úspěch absolventů technicky zaměřených škol na trhu práce zároveň často ovlivňuje úroveň osvojených kompetencí v oblasti informačních a komunikačních technologií. Na vzdělávání žáků těchto škol v uvedené oblasti se úzce váže výběr vyučovacích metod, které by měly co nejvíce korespondovat s aktuálními potřebami praxe. Za vyučovací metodu, která umožňuje řešit komplexní praktické problémy spojené s životní realitou, bývá v pedagogické literatuře často považována projektová výuka. Mnohem méně je však zmiňován vliv této vyučovací metody aplikované v předmětu Informační a komunikační technologie v souvislosti s prožíváním procesu učení, sebepojetím školní úspěšnosti žáka, s jeho sociální pozicí a rolí a vlivem na rozvoj klíčových kompetencí. Mapování těchto vlivů je zároveň nosným tématem této práce. Úvodní kapitoly jsou věnovány teoretickým východiskům a současnému stavu řešené problematiky. Obsahují především principy projektového vyučování, současný stav řešené problematiky, která zároveň sumarizuje poznatky z oblasti pedagogiky, pedagogické psychologie, a didaktiky vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie. Z teoretických východisek jsou následně vyvozeny hlavní cíle disertační práce, položeny výzkumné otázky a definovány výzkumné hypotézy. Klíčovou kapitolu práce představuje výzkumná část rozdělená na přípravnou a realizační fázi výzkumu. Zde jsou nejprve uvedeny podmínky realizovaných pedagogických experimentů, popisy výzkumného vzorku, učiva a realizovaných projektů, použité metody sběru dat, návrh a organizace výzkumu. Část zahrnující realizační fázi výzkumu podrobně popisuje práci s daty s ohledem na požadavky použitých výzkumných nástrojů a na základě aplikovaných postupů vyhodnocení detailně presentuje dosažené výsledky. Závěr přináší celkové zhodnocení výsledků výzkumu s vyplývajícími doporučeními do učitelské praxe.Item Počítačová gramotnost a její zvyšování pomocí e-learningu(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Filipi, ZbyněkDisertační práce se věnuje výzkumu vlivu vybraných faktorů na rozvoj počítačové gramotnosti, který je podpořen studiem e-kursu. Pro zkoumání byl vybrán vysokoškolský předmět, ve kterém se rozvíjejí dovednosti využitelné při psaní kvalifikační práce. Jeho náplň zároveň odpovídá podstatné části modulu Advanced Word Processing (AM3) standardu European Computer Driving License (ECDL). Ověřování probíhalo mezi studenty prvního ročníku vysokoškolského studia Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni (FPE ZČU) v zimním semestru (ZS) akademického roku 2014/2015. K vyhodnocení byla využita data získaná od 99 studujících. Metodika ověřování vycházela z kauzálního výzkumu, který byl koncipován jako výzkum ex-post-facto. Pomocí kvantitativních statistických metod byl zkoumán vliv vybraných faktorů na úspěšné zvládnutí jednotlivých činností či celého předmětu. Využity byly úkoly, jejichž úplné zvládnutí je podmínkou pro úspěšné zakončení předmětu. Pro získání přehledu o úrovni deklarované počítačové gramotnosti ve vybraném operacionalizovaném segmentu byly využity jednotlivé otázky z didaktického testu. Dosavadní zkušenosti studujících byly zjišťovány dotazníkovým šetřením. Závěry z provedeného výzkumu byly zaměřeny především na rozbor vlivu formy studia na úspěšné zakončení předmětu, který s pomocí e-kursu pomáhá rozvíjet počítačovou gramotnost. Jednalo se o jediný z vybraných faktorů, u něhož se prokázal statisticky významný vliv na výsledky studujících.Item Nové pohledy na výuku počítačové grafiky a multimédií(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Slánská, DanaPráce je zaměřena na hledání nových, moderních přístupů k výuce počítačové grafiky a multimédií napříč úrovněmi škol. V době zadání tématu práce byl výukový obsah těchto předmětů na českých školách běžně orientován především na seznámení žáků s teoretickými pojmy a předání praktických znalostí, týkajících se ovládání grafických editorů nebo editorů videa. Nebyla však dostatečně rozpracována vhodná didaktika a odpovídající organizační formy výuky. Práce se v úvodu zaměřuje na určení pozice počítačové grafiky a multimédií v Rámcových vzdělávacích plánech. V práci jsou dále rozpracována témata, týkající se rozvoje kompetencí pro 21. století. Příkladem výukových aktivit, které vedou k rozvoji kompetencí pro 21. století, jsou v současnosti tzv. inovativní výukové aktivity. Vhodným příkladem inovativní výukové aktivity v oboru multimédia může být digitální vyprávění příběhů. V práci jsou proto podrobněji přiblíženy termíny Digital Storytelling, Visual Storytelling a jsou vymezeny vztahy k výukovému obsahu předmětu výtvarná výchova. Pro tuto práci byl zvolen design výzkumu, který nejlépe odpovídá zaměření na řešení praktických úkolů, které vznikají ve výukovém procesu Design-based research. Podle tohoto schématu je práce dělena do čtyř fází. Výzkum je založen na triangulaci dat. Výzkum byl zahájen kvantitativní studií, ve které byly sledovány mezipředmětové vazby mezi výukou ICT a výtvarnou výchovou na školách v Libereckém kraji. Druhá, kvalitativně zaměřená etapa výzkumu, se dále zaměřila na možnosti uplatnění digitálního vyprávění příběhů jako inovativní výukové aktivity. Tento typ výukové aktivity byl nejdříve ověřen ve výuce studentů Technické univerzity. Následně byly možnosti digitálního vyprávění příběhů ověřeny ve výuce žáků základních a středních škol. Tato část práce byla zpracována metodou vícečetné případové studie. Pro podporu motivace žáků i učitelů a ověření možností digitálního vyprávění příběhů v podmínkách českých škol byly realizovány dva ročníky soutěže Vyprávěj svůj příběh digitálně. První pilotní ročník proběhl na úrovni regionu, druhý ročník byl celostátní. Závěrečný výzkum se zaměřil na možnosti hodnocení kreativity předložených žákovských a studentských prací metodou Consensual Assessment Technique. Aplikace metody v soutěži byla úspěšná, v obou ročnících soutěže porotci hodnotili projekty s vysokou mírou reliability. V závěru práce je předložen model výuky počítačové grafiky a práce s multimédii, který je založen na revidované Bloomově taxonomii vzdělávacích cílů. Další model představuje organizační uspořádání výuky podle modelu 21st Century Learning Design Rubrics.Item Nové formy tvorby multimediálních učebnic(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Krotký, JanDisertační práce se věnuje výzkumu struktury a strukturních komponent elektronické, multimediální a interaktivní učebnice pro základní školy. Autor pracuje s metodou J. Průchy (1998) pro měření didaktické vybavenosti klasických učebnic. Před aplikací je tato metoda inovována o nové komponenty a stávající komponenty jsou revidovány směrem k jejich přenositelnosti na nové médium. Tato inovovaná metoda je aplikována na reprezentativní vzorek sedmi českých elektronických učebnic pro základní školy. Zjištěné hodnoty jsou porovnávány se vzorkem patnácti klasických, papírových učebnic. Kromě didaktické vybavenosti jako celku se autor zaměřuje především na aparát řízení učení a variabilitu zjištěných dílčích dat. Výsledky provedeného výzkumu ukazují srovnatelnou didaktickou vybavenost mezi učebnicemi klasickými (hodnocenými původní metodou J. Průchy) a učebnicemi elektronickými (hodnocenými upravenou metodou). Při porovnání jednotlivých aparátů učebnice se objevují zajímavé extrémy, primárně související s charakteristikou některých vzorků multimediálních učebnic. Na tyto extrémy upozorňuje vyšší míra variability měřených dat u učebnic elektronických. Část práce se zabývá i preferencí uživatelů při výběru elektronických učebnic. Tato kvalitativní část byla realizována metodou polostrukturovaného rozhovoru s několika respondenty. Respondenti se seznámili se zkoumaným produktem a následně odpovídali na výzkumníkem kladené otázky. Otázky byly prokládány jednoduchými praktickými úkoly specifickými pro každou elektronickou učebnici z daného vzorku. Kromě uvedených výzkumů obsahuje práce také dílčí výzkum vybraných komponent dnešních elektronických učebnic. Jedná se analýzu (obsahová analýza) interaktivních aktivit pro jejich identifikaci, následnou klasifikaci a implementaci do inovované metody J. Průchy (1998). Prováděný výzkum byl finančně podpořen z prostředků studentské grantové soutěže, konkrétně grantem č. SGS-2013-058 Analýza multimediálních učebnic z hlediska užitých forem a struktury.Item Validace interaktivních učebnic pro základní školy(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Simbartl, PetrVyužívání digitálních technologií prostupuje mnoha obory a sektor vzdělávání není výjimkou. Cílem je zjistit vliv interaktivních učebnic na výuku. Tyto učebnice jsou často zpracované dle původních papírových předloh a jsou rozšířené o multimediální i interaktivní prvky. Některé učebnice disponují cvičeními a úkoly. Nejprve jsou sumarizovány aktuální poznatky o zkoumané oblasti. Před provedením experimentu jsme analyzovali textovou i netextovou část šesti učebnic zeměpisu pro 6. třídu ZŠ, z nichž jsou dvě interaktivní. Výsledky je možné mezi sebou porovnat a vybrat si vhodnou učebnici a zároveň můžeme hledat korelace s dalšími výsledky analýz. Pro naše zkoumání je důležité zjištění o netextových geografických informacích. Experiment probíhal na dvou ZŠ v Plzeňském kraji. K vyhodnocení bylo použito 136 vyplněných testů. Po skončení experimentu byly vedeny interview s vyučujícími. Provedlo se kvalitativní zpracování a na základě toho byl vytvořen dotazník s otázkami týkající se používání interaktivních učebnic. Metodou CAWI bylo získáno 78 vyplněných dotazníků od vyučujících na ZŠ. Aby byla získána data i z druhé strany, zeptali jsme se na názory metodou PAPI od rodičů žáků. Na základě všech informací jsou v práci sumarizovány výsledky, je navržena změna hodnocení netextových geografických informací, třídění digitálních učebnic a návrh obsahu digitální učebnice. Rovněž je zjištěn vliv interaktivních učebnic na vzdělávání žáků v 6. třídě na ZŠ.Item Projekty ve výuce informatiky(Západočeská univerzita v Plzni, 2012) Huclová, Miroslava; Vrbík, Václav; Vrbík, VáclavDisertační práce je zaměřena na začlenění projektové metody a projektů do vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie pro základní vzdělávání. Teoretickým východiskem pro začlenění projektové metody do pedagogiky, psychologie a vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie je vymezení cílů projektů, obsahu vzdělání, organizačních forem vyučování, požadavků na učitelovo jednání a kompetence v souvislosti s realizací projektů a prostorové a časové vymezení projektů. Praktická část disertační práce zpracovává dva projekty s ohledem na RVP ZV a ŠVP konkrétní školy. Součástí praktické části je i zpracování stejného učiva vyučovaného klasickou formou výuky pro kontrolní skupiny. Kvalitativním výzkumem je provedena komparace znalostí a dovedností žáků získaných výukou pomocí projektové metody se znalostmi a dovednostmi žáků, které získají tradičním způsobem výuky stejného učiva. Na základě výsledků výzkumu je vypracována zpráva o efektivitě zařazení projektové metody a projektů do výuky informatiky na základní škole.Item Simulace mikropočítačové stavebnice pro výuku hardware(Západočeská univerzita v Plzni, 2014) Jakeš, Tomáš; Michalík, PetrDisertační práce představuje problematiku tvorby vlastního simulačního programu mikropočítačové stavebnice (v originále se nazývá Microcomputer Application Trainer) určené pro výuku hardware. Na základě analýzy fyzické mikropočítačové stavebnice a jejího principu byla sestavena východiska a představen způsob řešení vhodný pro tvorbu obdobných programů. Nedílnou součástí práce bylo i experimentální ověření přínosu navrženého a vytvořeného simulačního programu pomocí pedagogického experimentu. Protože přínos nemusí být pouze v rovině poznávací (kognitivní), ale i v rovině postojové (afektivní), byl zvolen smíšený přístup poskytující širší přehled o zkoumané problematice. Pomocí metod kvalitativního a kvantitativního výzkumu byly zjišťovány nejen podstatné statistické skutečnosti, ale i důvody vedoucí k přijímání či odmítání simulačního programu i vlivu jeho začlenění na motivaci a demotivaci studentů a to jak na vědomé, tak i podvědomé úrovni.Item Klasické a počítačové sčítání číselných řad(Západočeská univerzita v Plzni, 2013) Mahnelová, Hana; Hora, Jaroslav; Hora, JaroslavKlasických způsobů stanovení součtu číselné řady existuje několik a každý řeší pouze specifické skupiny těchto řad. V mnoha případech je nutné vystačit s důkazem její kon-vergence, protože určení součtu je často obtížné. Objevení sumačních algoritmů ukázalo nový směr vedoucí k dosažení součtu řady a rozšířilo skupinu řad, ke kterým lze najít součet. Učivo sčítání číselných řad je zařazeno hlavně na střední a vysoké školy, přičemž se zde aplikují klasické postupy. Protože teorie počítačového sčítání je relativně nová, zatím ještě nemá zastoupení v žádných didaktických materiálech. Cílem této práce je především didaktický pohled na teorii sumačních algoritmů s myšlenkou vybrat nejvhodnější z nich pro zařazení do výuky a dokumentovat konkrétními příklady za účelem zpřístupnění nových výsledků vědeckého výzkumu ve společné oblasti matema-tiky a informatiky studentům a učitelům. Systém poznatků ukázal teleskopickou vlastnost řady jako klíčovou pro vznik algoritmů počítačových sumací. Teorie vychází z antidiference (s diferenčním krokem 1), která je v konečném kalkulu ekvivalentem k integrování. Vznik sumačních algoritmů se datuje přibližně od 80. let dvacátého století a stále se vyvíjejí. Zdrojem inspirace se stala me-toda nadané matematičky řádové sestry Mary Celine Fasenmyer, publikovaná v její disertační práci. Za první algoritmus je pak považován Gosperův algoritmus, kterým lze sečíst řady aritmetické, geometrické, aritmeticko-geometrické a mnoho jiných. Právě ten se ukazuje jako vhodný k prezentaci nadaným žákům středních a studentům vysokých škol. Práce obsahuje přehled nejpoužívanějších klasických metod sčítání číselných řad, který je doplněn o počítačový způsob. Zahrnuje několik desítek řešených příkladů, z nichž většinu lze použít ve výuce.Item Počítačová gramotnost a její zvyšování pomocí e-learningu(Západočeská univerzita v Plzni, 2013) Přibáň, Tomáš; Vrbík, VáclavDisertační práce se věnuje procesu konstrukce počítačové gramotnosti za pomoci jednotlivých forem e-learningu v porovnání s tradiční prezenční výukou. Pro zkoumání byly vybrány dva předměty, jejichž náplň odpovídá standardu ECDL, a zároveň splňovaly požadavky nově vytvořené definice počítačové gramotnosti tak, aby její naplnění bylo ověřitelné. Samotné ověřování probíhalo mezi studenty prvního ročníku vysokoškolského studia Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni v zimním semestru akademického roku 2011/2012, kdy k vyhodnocení byla využita data získaná od 152 studentů. Metodika ověřování vycházela z pedagogického experimentu, kdy po provedení předvýzkumu byl vytvořen kvazistandardizovaný didaktický test, který byl zaměřen na teoretické a praktické dovednosti. Tento vytvořený test byl dále doplněn dotazníkem zjišťujícím postoje studentů k počítačům před a po realizaci samotné výuky. Získané výsledky byly podrobeny statistické analýze, přičemž závěry a zjištění z provedeného výzkumu byly zaměřeny především na možnosti praktického využití.Item Počítačové metody eliminace kvantifikátorů v R a možnosti jejich využití(Západočeská univerzita v Plzni, 2013) Honzík, Lukáš; Hora, Jaroslav; Hora, JaroslavEliminace kvantifikátorů v oboru reálných čísel je jednou z mladších oblastí na pomezí matematiky, logiky a výpočetní techniky. Pomocí metody nazývané cylindrická algebraická dekompozice dovoluje zjednodušit matematické kvantifikované formule do jednoduššího tvaru neobsahujícího kvantifikátory. Jelikož se jedná o vcelku složitý postup, jsou velmi užitečné programy počítačové algebry (například program Mathematica od firmy Wolfram Research). Mnoho matematických úloh (jako třeba řešení rovnic a nerovnic) může být převedeno právě na matematické formule obsahující kvantifikátory, u nichž pak eliminace dovoluje zjistit řešení nebo určit, zda jsou řešitelné. Z toho důvodu může být tato metoda přínosem nejen pro matematiky samotné, ale též pro učitele matematiky a talentované žáky.
