Conference papers (KTV)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item OnkoFit – Koncepce cvičení pro onkologické pacienty(Západočeská univerzita v Plzni, 2025) Knappová, Věra; Vokurka, Adam; Švátora, Karel; Špottová , Petra
Item Efektivita uplatnění hráčů do 23 let na fotbalovém mistrovství světa 2022 v Kataru(Západočeská univerzita v Plzni, 2025) Štefl, Matěj; Votík, Jaromír; Švátora, Karel; Špottová , PetraItem Komparace predikované a reálné tělesné výšky hráčů fotbalu(Západočeská univerzita v Plzni, 2025) Špottová, Petra; Votík, Jaromír; Kavalířová, Gabriela; Krušina, Václav; Švátora, Karel; Špottová , PetraItem Doporučení metodicko-organizačních forem pro trénink individuálních herních činností hráčů basketbalu kategorie U17(Západočeská univerzita v Plzni, 2025) Sůva, Matěj; Švátora, Karel; Špottová , PetraItem Mezikulturní studie fyzického výkonu hráčů ragby(Západočeská univerzita v Plzni, 2025) Řehula, Jakub; Švátora, Karel; Špottová , PetraItem Nástroj pro posouzení hráčské aktivity a míry kooperace mezi hráči s handicapem a bez handicapu v Unified Futsal®(Západočeská univerzita v Plzni, 2025) Možná, Tereza; Kolorosová, Sára; Válková, Hana; Švátora, Karel; Špottová , PetraItem Hodnocení kooperace mezi atlety a partnery ve futsalu na Speciální olympiádě v Berlíně 2023 v rámci zachování myšlenky fair play(Západočeská univerzita v Plzni, 2025) Kolorosová, Sára; Možná, Tereza; Švátora, Karel; Špottová , PetraItem Porovnání herních dovedností u hráčů s různým postižením v para hokeji(Západočeská univerzita v Plzni, 2025) Koco, Pavel; Kovářová, Lucie; Švátora, Karel; Švátora, Karel; Špottová , PetraItem Pohybové hry jako forma terapie u jedinců s poruchou autistického spektra(Západočeská univerzita v Plzni, 2025) Knappová, Věra; Kalistová, Petra; Švátora, Karel; Špottová , PetraItem Historické proměny her ve vzdělávání učitelů školní tělesné výchovy od počátků do roku 1953(Západočeská univerzita v Plzni, 2025) Fajfrlíková, Tereza; Švátora, Karel; Špottová , PetraItem Analýza prevalence zranění u vybraného týmu Univerzitní ligy ledního hokeje(Západočeská univerzita v Plzni, 2025) Čížek, Karel; Švátora, Karel; Švátora, Karel; Špottová , PetraItem Nácvik základních volejbalových dovedností v rozdílných výukových situacích(Západočeská univerzita v Plzni, 2025) Benešová, Daniela; Červenková, Barbora; Kalistová, Petra; Votík, Jaromír; Švátora, Karel; Švátora, Karel; Špottová , PetraItem The effect of the quality of stereopsis to coordination abilities in children at the age of 6-11(Magnanimitas, 2014) Salcman, Václav; Benešová, Daniela; Valach, PetrV současnosti ubývá spontánních pohybových aktivit u dětí mladšího školního věku, přičemž pohybové projevy člověka jsou jedním z určujících předpokladů úspěšné každodenní aktivity. Cílem naší pilotní studie je zjistit, zda existuje vztah mezi kvalitou stereopse a koordinací horních končetin u děti mladšího školního věku. Abychom odhalili vztahy, souvislosti a vzorce vztahů mezi úrovní stereopse a schopnostmi provádět neznámý senzomotorický úkol, testovali jsme soubor dětí mladšího školního věku (N = 195). Stereopse byla vyšetřena pomocí Titmus stereopsis test, úroveň koordinačních schopností horních končetin byla testována upraveným testem vyhazování a chytání míčku v leže. Statistická a věcná významnost vlivu kvality stereopse k výkonu v koordinačním testu horních končetin byla potvrzena jako vysoká. Lze konstatovat, že existuje statisticky významný vztah mezi zkoumanými proměnnými.
Item The risks associated with the progression of time spent by using mobile multimedia in after-school time among older school-age children(IATED, 2019) Salcman, VáclavModerní mutimédia, především tablety a mobilní telefony, jsou dnes nedílnou součástí každodenního života dětí staršího školního věku (12-15 let). Intenzivní používání přináší celou řadu pozitiv (rychlý zdroj informací, sociální kontakty atd.), je ovšem spojeno i s mnoha negativními faktory jako např. rizikovým chováním dětí na internetu, výrazným snížením pohybové aktivity, nesprávnou výživou nebo narušením interakcí v rodině atd. Cílem čtyřleté studie bylo zjistit, do jaké míry se u školáků (n=251) mezi 12 a 15 rokem věku mění doba strávená používáním multimédii (mobil, tablet) mimo školu. Pomocí řízeného strukturovaného rozhovoru (Pen and paper interview), opakovaného v 6,7,8 a 9 třídě se podařilo shromáždit údaje o průměrném čase, jaký děti za den stráví aktivitou s mobilními multimédii. Pro statistické zhodnocení rozdílů času stráveného užívání mobilních multimédií ve 12 a15 letech věku probandů byl použit Wilcoxonův párový neparametrický test. Výsledky tohoto testu (Z = 10,38; p = 0.00) ukazují, že 12 letí žáci stráví užíváním mobilních multimédií signifikantně méně času než žáci 15 letí. Parametry statisticky zpracované byly vyjádřeny pomocí tabulek a grafů. Zjištěné údaje podporují naši hypotézu, že čas, který děti stráví využíváním mobilních multimédií mezi 12 a 15 rokem věku výrazně narůstá. Naměřené hodnoty průměrného denního času byl u 12 letých dětí 2h 26min a u dětí 15 letých 3h 52min, tedy celkový nárůst o 1h 26min (58,61%). Maximální průměrný čas (8 hodin denně) uvedl pouze jeden žák z celého souboru, naopak nejnižší zaznamenaný výsledek byl u dvou žáků 0,5 hodiny denně. Výsledky této studie především s ohledem na progresi užívání mobilních zařízení jsou alarmující. Děti jsou v období staršího školního věku vystaveny rizikům spojeným s užíváním internetu (závislost na tzv. virtuálních drogách, informační přetížení atd.), dochází k výraznému poklesu pohybové aktivity, což může generovat zdravotní problémy (obezita, poruchy pohybového aparátu, kardiovaskulární a metabolické choroby atd.), prací s tabletem či mobilem v pozici „do blízka“ dochází k nadměrnému přetěžování zrakového aparátu (progrese myopie). Dalšími negativními faktory mohou být poruchy duševního zdraví a narušení sociální vztahů jedince. Včasnou prevencí je nutné učinit kroky k zamezení výše uvedených rizik.Item Impact of intervention on the development of balance skills in children of younger school age(IATED, 2019) Salcman, VáclavRozvoj všestrannosti u dětí v období mladšího školního věku je významnou složkou jejich pohybových aktivit. Především koordinační schopnosti hrají podstatnou roli při formování motoriky dítěte. Cílem pilotní studie je stanovit, jak silný vliv může mít aplikace speciálně koncipovaných (statická a dynamická rovnováha) cvičení na celkový rozvoj rovnovážných schopností u dětí. Testování proběhlo v průběhu 5 týdnů na celkem 61 probandech ve věku 10 a 11 let., členech atletického oddílu, kteří pravidelně dochází na trénink 2x týdně. Děti byly náhodně rozděleny do dvou skupin (31 s intervencí, 30 bez intervence). Skupina dětí s pohybovou intervencí absolvovala 10 speciálních cvičebních jednotek 2x týdně v rozsahu cca 20 minut, vždy v úvodní části tréninku. Ke vstupnímu a výstupnímu testování byl použit motorický test „Chůze vzad po kladinách“ (DMT 6-18, Bös, 2008). In order to determine the statisticaly significant difference mezi pretestem a posttestem u kontrolní a experimentální skupiny, the non parametric Wilcoxon Matched Pairs Test (Statistica 6.0) was used. The statistical significance was determined at the boundary of alpha = 5%. Rozdíl mezi pretestem a posttestem u experimentální skupiny je signifikantní (p < 0,00, zlepšení o 46.7%), rozdíl mezi pretestem a posttestem u kontrolní skupiny signifikantní není (p = 0,26, zlepšení o 11.38 %). The measured data support our hypothesis that the, že i poměrně krátká intervence rovnovážných cvičení zvýší úroveň koordinačních schopností dětí v tomto věku. Takto získané schopnosti lze využít nejen v běžném životě ale především v pohybových aktivitách, u kterých je rovnováha k jejich úspěšnému provedení nezbytná (bruslení, lyžování, gymnastika, úpoly atd.). With regard to the limited sample size, this research cannot be generalized.Item New experiences in language preparation of the double degree programme students(IATED, 2019) Salcmanová, Eva; Salcman, VáclavV akademickém roce 2018/19 byl na Fakultě pedagogické (Západočeská univerzita v Plzni (Česká republika) a Fakultě humanitních studií (TU Chemnitz, Německo) otevřen první ročník studijního programu Doublee Degree v oboru „Pedagogika pohybové prevence“. V rámci optimalizace probíhá od počátku průběžná analýza potřeb a problémových oblastí. Vzhledem k tomu, že čeští studenti absolvují třetí semestr studia v německém jazykovém prostředí na TU Chemnitz, bylo nutné věnovat pozornosti jejich jazykové vybavenosti, zejména komunikačním dovednostem a kompetencím. Minimální jazyková úroveň požadovaná u příjímacího řízení byla A1 dle Společného evropského referenčního rámce. Dle curricula je od prvního semestru zařazena rozšířená výuka německého jazyka v rozsahu dvou hodin týdně. Ihned na počátku se ukázalo, že se z hlediska jazykové vybavenosti jedná o velmi nesourodou skupinu. Z tohoto důvodu byla provedena hlubší analýza za účelem zjištění příčin této nesourodosti. Výsledky Diagnostického testu úrovně jazykových znalostí (Komárek, 2017) a dotazníkové šetření podpořily domněnku, že je nutné na tuto situaci reagovat. Skupina disponuje gramaticko-lexikálními znalostmi na požadované úrovni A1, ale komunikační kompetence a dovednosti jsou nedostatečné. Tento stav vedl k zavedení následujících opatření: Diferenciace a individualizace výuky; rozšíření výuky o dvě hodiny konverzace týdně s rodilým mluvčím s důrazem na rozvoj komunikačních dovedností; samostudium s možností individuálních konzultací; úprava koncepce náplně kurzů německého jazyka v další fázi studia (odborná terminologie v německém jazyce, konverzace). Současně probíhá evaluace výše uvedených opatření. Výsledky této reflexe budou průběžně vyhodnocovány a budou podnětem další optimalizace tohoto mezinárodního multilinguálního projektu.Item Establishment and comparison of the current levels of acquisition of selected gymnastic skills in primary school 6th year pupils in the Czech Republic and Poland(IATED Academy, 2018) Valach, PetrBACKGROUND: Přestože současné výzkumy potvrzují, že gymnastická průprava souvisí s úspěšností v mnoha sportovních odvětvích, sportovní gymnastika se bohužel stává stále méně oblíbená jak z hlediska žáků, tak i učitelů, a bývá nahrazována jinými, na prostředky, organizaci a metody výuky méně náročnými druhy tělesných cvičení. AIM: Cílem studie bylo zjištění a srovnání aktuální úrovně gymnastických dovedností u žáků 6. ročníku základní školy v České a Polské republice. METHOD: Testování proběhlo na základních školách v Česku a Polsku a pro výzkum byly zvoleny shodné cvičební tvary odpovídající učebnímu obsahu tělesné výchovy zúčastněných subjektů. Výzkumný soubor tvořili žáci 6. tříd základní školy, děvčata i chlapci. Celkem se výzkumu zúčastnilo 74 testovaných osob, z toho 39 dětí z Polska a 35 dětí z České republiky. Pro zjišťování úrovně osvojení gymnastických dovedností jsme využili výzkumné techniky pozorování a škálování s využitím sedmistupňové posuzovací škály. Ke statistickému zpracování dat jsme použili Mann Whitney U Test pro porovnání nezávislých souborů. RESULTS: Výsledky ukázaly, že diference mezi žáky obou států je signifikantní pouze u dvou cvičebních tvarů děvčat (stoj na lopatkách p = 0,023, kotoul vzad p = 0,013) a u stoje na lopatkách při celkovém srovnání dětí obou zemí (p = 0,001). Nejlépe mezi žáky dopadl kotoul vpřed, a nejhůře přeskok. Co se týče odlišnosti mezi státy, nejlépe v České republice žáci provedli kotoul vpřed a v Polsku kotoul vzad. Průměrná hodnota cvičebních tvarů celkově se blíží čtvrtému stupni posuzovací škály. CONCLUSION: Z analýzy výsledků vyplývá, že problematika klesající úrovně gymnastických dovedností a oblíbenosti gymnastických cvičení mezi žáky základní školy je stále více aktuální a je třeba se touto oblastí dále intenzivně zabývat.Item Development of motion prerequisites of physically active and inactive younger school-age pupils(IATED Academy, 2019) Benešová, Daniela; Švátora, KarelProblém snižování spontánní pohybové aktivity jedince se projevuje v mnoha oblastech jeho života. Jestliže chápeme osobnost jako integritu bio-psycho-sociální složky, je nutno si uvědomit, že snížení fyzických předpokladů člověka má jednoznačně vliv na biologické fungování lidského těla. Koncept pozitivního zdraví je výzkumníky řešen již od 60. let minulého století (Dunn, 1959). Postupně byly identifikovány jednotlivé atributy pozitivního zdraví. Cílem našeho výzkumu je posoudit motorický vývoj dětí se čtyřletým odstupem. Zajímalo nás, zda existuje rozdíl mezi dětmi, které provozují pravidelně, nejméně dvakrát týdně, organizovanou pohybovou aktivitu a děti, které sportují méně často nebo nesportují vůbec. Výzkumný soubor tvoří 175 probandů, z toho 88 děvčat a 87 chlapců. První měření proběhlo v 1. třídě základní školy, kdy byli žáci zhruba ve věku 6-7 let. Druhé měření u stejných žáků proběhlo v 5. třídě, ve věku 10- 11 roků. Výzkumný soubor jsme rozdělili na čtyři skupiny: žáci, kteří nesportovali ani v první, ani v páté třídě (n1=26), žáci, kteří sportovali v první třídě, ale v páté ne (n2=9), žáci, kteří v první třídě nesportovali a v páté sportují (n3=30) a žáci, kteří sportovali průběžně po dobu celého výzkumu (n4=110) Pohybové předpoklady žáků jsme objektivizovali za pomoci testové baterie Deutscher Motorik Test DMT6-18. Tato baterie sestává z osmi motorických testů a to: 20metrů sprint, Chůze vzad, Přeskoky stranou, Modifikované kliky, Lehy-sedy, Hluboký předklon, Skok daleký z místa, Šestiminutový běh. Každý z testů je zaměřen na určení úrovně jiné pohybové schopnosti. Pro meziskupinové porovnání jsme použili Kruskal-Wallisův test a z kritéria H jsme vypočítali věcnou významnost η2. Kruskal-Wallisova analýza ukázala, že žáci, kteří průběžně sportují, dosahují signifikantně i věcně významně lepších výsledků v testech Sprint na 20 metrů, Přeskoky stranou, Skok daleký z místa a Šestiminutový běh při testování v první třídě. Při testování v 5. třídě kromě výše jmenovaných testů přibyly ještě testy Modifikovaný klik a Lehy sedy. Naše šetření poukazuje na skutečnost, že již v mladším školním věku se ukazují výrazné rozdíly mezi sportujícími a nesportujícími dětmi především v testech, které objektivizují rychlostní schopnost, dynamickou a explozivní sílu a vytrvalost. Všechny tyto jmenované pohybové schopnosti jsou součástí zdravotně orientované zdatnosti a jsou spojovány s kardiovaskulární a svalovou zdatností a mají vliv na pozdější zdravotní stav jedince.Item Analysis of the level and structure of physical activity and inactivity in adolescents in the Czech Republic in the context of all-day regimen and of the level of motivation to physical activity(IATED Academy, 2018) Valach, Petr; Švátora, KarelPohyb je základní vlastností člověka, která pomáhá udržet organismus v rovnováze ať již po stránce tělesné, tak po stránce duševní. Pohybová aktivita (PA) a školní režim spolu neodmyslitelně souvisí. Právě školní režim se může výrazným způsobem podílet na celkovém pohybovém režimu studentů, a tím i pozitivně působit na jejich zdravotní stav. Cílem studie bylo analyzovat úroveň a strukturu pohybové aktivity a inaktivity adolescentů v kontextu celodeního režimu a úrovně motivace k PA. Výzkum proběhl s pomocí internetové aplikace INDARES (www.indares.com), kde probandi vyplnili dotazník IPAQ, který analyzuje úroveň a strukturu pohybové aktivity a inaktivity a dotazník motivace k pohybové aktivitě MPAM-R. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 44 studentů střední školy ve věku 17 – 19 let. Pro zpracování dat byli respondenti rozděleni podle podle pohlaví na 18 chlapců a 26 děvčat a dle dotazníku motivace MPAM-R na více motivované (n = 22) a méně motivované (n = 22). RESULTS: Výsledky ukázaly, že nadpoloviční většina adolescentů neplní pohybová doporučení pro intenzivní a střední zátěž, avšak doporučení pro chůzi plní alespoň polovina z nich. Chlapci plní v průměru za týden více MET-min (6658,72) než dívky (5660,94) a byl potvrzen předpoklad, že více motivovaní plní více MET-min/týden (6758,82) než méně motivovaní (5379,39). CONCLUSION: U adolescentů je nutné zdůraznit klady pohybové aktivity, zápory inaktivity a jejích vlivů na organismus, motivovat studenty ke kompenzaci inaktivity ve volném čase. Ze studie však také vyplývá, že plnění doporučení k pohybové aktivitě je nedostačující, problematika klesající úrovně pohybové aktivity adolescentů je stále více aktuální a je třeba se touto oblastí dále intenzivně zabývat.Item Difference between Czech boys and girls in implementing the recommendations for physical activity, sleep time, and screen time(IATED Academy, 2019) Valach, Petr; Jakubec, Lukáš; Benešová, Daniela; Švátora, Karel; Čechura, Petr; Frömel, KarelPohybová aktivita (PA) patří mezi základní životní aktivity, které jsou potřebné pro příznivý lidský vývoj (Máček, 2011). V současné době se od zaměření na dopručení pouze k plnění úrovně PA (např. MVPA – moderate to vigorous physical activity) přechází postupně k modelu tzv. integrovaného pohybu. Tento model zahrnuje doporučení pro období celodenního režimu s přihlédnutím k chování souvisejícímu nejen s pohybobou aktivitou, ale i doporučenou délkou spánku a délkou sledování obrazovky (screen time)( Tremblay, 2016). AIM: Cílem studie bylo zjištění a srovnání úrovně pohybové aktivity mezi chlapci a dívkami ve věku 9 až 18 let se zaměřením na plnění doporučení k pohybové aktivitě, délce spánku a screen time během celého týdne, školních a víkendových dnů. METHOD: Výzkum proběhl s pomocí akcelerometrů ActiGraph, záznamových archů PA a dotazníku pro rodiče a děti. Těmito třemi metodami probíhal monitoring MVPA, délky spánku a screen time, přičemž jsme porovnávali výsledky chlapců a dívek během celého týdne, školních a víkendových dnů. Výzkumného šetření se zúčastnilo 191 žáků základní a střední školy ve věku 9 – 18 let. Pro zpracování dat byli respondenti rozděleni podle pohlaví na 89 chlapců a 102 děvčat. RESULTS: Během celého týdne ani při srovnání víkendových a školních dnů není v porovnání chlapců a dívek v délce spánku statisticky významný rozdíl, ale toto doporučení plní větší procento chlapců během celého týdne (34.8%), během školních dnů (32.6%) i v rámci víkendu (41.6%). Doporučení k času strávenému před obrazovkou (screen time) plní větší procento dívek v průběhu celého týdne (46.1%) i při posouzení školních (58.8%) a víkendových dnů (38.2%), přičemž mezi chlapci a dívkami byl nalezen statisticky významný rozdíl ve všech ukazatelích. Výsledky dále ukázaly, že rozdíl mezi chlapci a dívkami v plnění doporučení k MVPA během celého týdne (p = 0.034) a školních dnů (p = 0.005) je statisticky významný ve prospěch chlapců, ale o víkendech tento rozdíl nevykazuje statistickou významnost (p = 0.14). Procentuální rozdíl v plnění tohoto doporučení mezi chlapci a dívkami je 10.1%, opět ve prospěch chlapců. CONCLUSION: U doporučení týkajících se délky spánku a screen time se ukazuje, že počet žáků, kteří plní doporučení, nedosahuje ani poloviny všech probandů kromě doporučení pro čas strávený před obrazovkou u dívek během školních dnů, což je alarmující výsledek. Dalším naším cílem by tedy mělo být nalezení způsobů lepší motivace k pohybové aktivitě, zvýšení délky spánku a snížení doby sledování elektronických přístrojů u jedinců ve zkoumaném věkovém období.
