Development of somatic characteristics among younger school-age children with respect to their physical activities

Abstract

Úroveň zdravotně orientované zdatnosti a zdraví dnes dává do souvislosti celá řada odborníků. Zdravotně orientovaná zdatnost v sobě zahrnuje tyto čtyři složky: kardiovaskulární zdatnost, svalová zdatnost, flexibilita a složení těla. Náš výzkum je zaměřen na poslední z komponent zdravotně orientované zdatnosti, a to složení těla. Úroveň této komponenty vysoce koreluje především s kardiovaskulární a svalové zdatnosti. V evropských zemích zaznamenali pediatři poměrně rychlý nárůst dětí s nadváhou a obezitou. V mnoha regionech na tuto skutečnost zareagovali jak doporučenými stravovacími návyky, tak faktickými opatřeními např. ve školních jídelnách. Cílem našeho šetření je posoudit jaký je trend vývoje tělesných charakteristik (tělesná výška, váha a BMI) u dětí, které sportují a dětí, které nesportují. Šetření mělo longitudinální charakter, poprvé jsme žáky změřili v 1. třídě v roce a podruhé v 5. třídě základní školy. Výzkumný soubor tvoří 175 probandů z plzeňských základních škol (n=175), z toho 88 děvčat a 87 chlapců. První měření proběhlo v 1. třídě základní školy, zhruba ve věku 6-7 let. Druhé měření u stejných žáků proběhlo v 5. třídě, ve věku 10- 11 roků. Žáků, kteří udávají volnočasové pohybové aktivity nejméně dvakrát týdně, jak v první, tak v páté třídě, bylo 110 a žáků (n1=110), kteří se organizovaně pohybují jedenkrát v týdnu nebo vůbec, bylo 65 (n2=65). Výzkum jsme provedli s odstupem čtyř let u stejného vzorku žáků plzeňských základních škol. Ze získaných hodnot tělesné výšky a tělesné hmotnosti jsme vypočítali hodnotu Body Mass Indexu (BMI), stanovili percentil a porovnali jej s normou platnou pro Českou republiku. Podle percentilu hodnoty BMI jsme soubor rozdělili na žáky s podváhou, normální hmotností, nadváhou a obezitou. Pro porovnání proměnných tělesná hmotnost, tělesná výška a BMI u sportujících a nesportujících žáků jsme použili t-test pro nezávislé výběry. Pro vyjádření míry výskytu žáků s podváhou, normální hmotností, nadváhou a obezitou ve skupině sportujících a nesportujících chlapců a děvčat jsme absolutní četnost převedli na procenta. Výsledky t-testu ukázaly, že existuje signifikantní rozdíl v hodnotě BMI žáků v páté třídě. Procentuální vyjádření zastoupení sportujících žáků s normální hmotností v 1. třídě je 92%, v 5. třídě 87.5% u nesportujících dětí je relativní zastoupení žáků s normální hmotností nižší a to v 1. třídě 79.2% a v 5. třídě již pouze 61.4%. Pokud jsme zjišťovali podíl žáků s nadváhou a obezitou bylo procentuální zastoupení u sportujících žáků v 1. třídě 5.1% a v 5. třídě 9.5 % u nesportujících žáků je tento relativní počet v 1. třídě 13.8% a v 5. třídě tento počet vzrostl na 36.2%. Zjistili jsme, že u nesportujících žáků s odstupem čtyř let výrazně vzrostl počet dětí s nadváhou a obezitou a klesl počet dětí s normální hmotností. Signifikantně se liší také hodnota BMI u žáků, kteří v páté třídě pravidelně sportují a dětí, které nesportují. Ukazuje se, že volnočasová pohybová aktivita je nezbytnou součástí správného tělesného vývoje a složení těla již u dětí mladšího školního věku.