Conference papers (KVD)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Sada příkladů pro výuku 3D modelování v Onshape na SŠ: pilotní nasazení a metodické poznatky(Západočeská univerzita v Plzni, 2025) Breit, Petr; Bezděka, Jana; Hořejší, Petr; Malaga, Miroslav; Broum, TomášV příspěvku popisujeme návrh a pilotní ověření sady šesti úloh pro výuku 3D modelování v prostředí Onshape v předmětu Informační a komunikační technologie u žáků 1. ročníků na střední škole. Úlohy kombinují striktní, kreativní a měřicí zadání a jsou rozvrženy do dvouhodinových bloků (2 × 45 min). Cloudové řešení Onshape se ve školních podmínkách osvědčilo díky multiplatformnosti, verzování a automatickému ukládání. Při pilotním nasazení se jako klíčové ukázalo zařazení samostatné úvodní lekce pro snížení kognitivní zátěže. U vybraných úloh většina žáků volila rozšíření nad rámec zadání (např. >¾ u držáku na mobil), >⅔ zvládlo bonus s maticí a závitem a >½ žáků uvedlo pokračování modelování ve volném čase. Diskutujeme limity i doporučení pro začínající učitele technických předmětů.
Item Imerzivní virtuální prostředí jako didaktický prostředek pro výuku studentů učitelství(Trnavská univerzita v Trnave, 2023) Zíka, MiroslavVirtuální realita nachází stále častější uplatnění v tréninku komunikačních a pedagogicko-psychologických dovedností budoucích učitelů. V rámci disertační práce, jejíž záměry budou v příspěvku představeny, je na Západočeské univerzitě pod názvem Virtuální třída rozvíjeno specifické imerzní prostředí, které simuluje prostředí reálné školní třídy. V příspěvku budou prezentovány technické parametry a didaktická východiska Virtuální třídy, aktuální verze Virtuální třídy i vize jejího rozvoje do budoucna. Virtuální třída je v současné době využívána pro trénink pedagogicko-psychologických dovedností budoucích učitelů geografie. Studenti a didaktici poskytují zpětnou vazbu, díky které je nástroj postupně doplňován o nové prvky (doplňky vybavení třídy, nové typy avatarů, nové akce avatarů, možnost nahrát vlastní prezentaci studentů, nové rozhraní pro nastavení virtuální třídy apod.).Item METODOLOGIE VÝZKUMU ALGORITMICKÉ SLOŽKY INFORMATICKÉHO MYŠLENÍ(Trnavská univerzita v Trnave, 2023) Frank, Filip; Jakeš, TomášInformatické myšlení je velmi obtížné měřit jako celek. Tento článek se zaměřuje na měřenívybrané složky informatického myšlení. Vybranou složkou je algoritmický pilíř informatického myšlení.myšlení. Měření bude probíhat v rámci přirozeného pedagogického experimentu oddělenýchskupin. Pro měření pokroku experimentální skupiny budou zadány pretesty a posttesty. Předběžný test aposttesty nebudou v prostředí Scratch, abychom měřili skutečný rozvoj informatického myšlení, a ne jen jeho rozvoj.učení se práci s prostředím.Item Deskové hry jako prostředek pro rozvoj informatického myšlení studentů učitelství informatiky(2023) Vrbová, Viola; Filipi, ZbyněkPříspěvek je založený na bakalářské práci, jež je zaměřená na deskové hry, které mohou být prostředkem pro rozvoj činností, v nichž se projevuje informatické myšlení. V práci představujeme informatické myšlení a jeho charakteristiky. Hraní deskových her navozuje aktivní stav mysli, který je výhodný pro rozvoj nového druhu myšlení, proto jsme analyzovali tři deskové hry a popsali prvky informatického myšlení v nich uplatňované. Z provedeného výzkumného šetření týkajícího se studentů učitelství informatiky a jejich vztahu k deskovým hrám vyplývá, že studenti vysokých škol hrají deskové hry a dokážou rozpoznat prvky informatického myšlení ve vybraných deskových hrách. Deskové hry mohou poskytnout možnost rozvoje informatického myšlení nejen dospělým a studentům učitelství informatiky, kteří neprošli rozvojem informatického myšlení ve formálním vzdělávání na nižších stupních. Je však důležité je vnímat jako rozvíjející.Item Podpora učitelů při zvládání problematických míst inovovaného kurikula informatiky na gymnáziu(Technická univerzita v Liberci, 2024) Baťko, Jan; Benediktová, Lenka; Frank, FilipV příspěvku je představena metodická podpora učitelů informatiky na vybraných gymnáziích v Plzeňském kraji, která je druhým rokem realizovaná Katedrou výpočetní a didaktické techniky v rámci projektu Rozvoj oborových didaktik jako nástroj pro zlepšení výuky na školách v Plzeňském kraji. Popsány jsou výsledky získané dotazníkovým šetřením v pětičlenné skupině učitelů doplněné rozhovory z realizované focus group. V poslední části příspěvku jsou představeny vzorové aktivity, které byly vytvořeny pro potřeby prezenčního workshopu, vycházející z požadavků učitelů a sloužící k podpoře oblasti kurikula, která je jimi vnímána jako problematická.Item Výuka objektově orientovaného programování pomocí programovacího jazyka JavaScript(Technická univerzita v Liberci, 2024) Ulrych, ZdeněkV tomto článku je popsán použitý způsob vyučování objektově orientovaného programování budoucích učitelů informatiky na pedagogické fakultě v Plzni. Výstupy z řešení jsou podpořeny odpověďmi z dotazníku. Z dotazníku jsou tak získány vstupní znalosti studentů do předmětu, tak i jejich hodnocení jednotlivých navržených řešených příkladů na jednotlivých seminářích a také slovní hodnocení zvoleného způsobu výuky.Item Analýza studijních programů učitelství informatiky v České republice(Technická univerzita v Liberci, 2024) Vrbová, Viola; Průcha, Tomáš; Seko, PatrikPříspěvek se zabývá vzděláváním učitelů informatiky v České republice a jako hlavní metodologický nástroj využívá konceptuální obsahovou analýzu. Vychází z metodiky použité v předchozí studii, která byla v souvislosti se studijními programy učitelství informatiky v ČR realizována. Hlavním podkladem pro realizovanou analýzu byly volně dostupné elektronické studijní programy učitelství informatiky a předměty v nich obsažené. Analyzovány byly bakalářské a magisterské studijní programy učitelství informatiky pro 2. stupeň ZŠ a SŠ. Příspěvek přináší i základní přehled o postavení informatiky ve studijních programech učitelství pro 1. stupeň a o možnostech rozšiřujícího studia učitelství informatiky. Realizovaná analýza poskytuje ucelený přehled o vzdělávání učitelů informatiky v České republice a výsledky nabízejí shrnutí aktuálního stavu studijních programů a jejich skladby, což může být zajímavé zejména v souvislosti s revidovaným kurikulem a novou vzdělávací oblastí informatika.Item Flexible Learning: From Theory to Practical Implications(Springer Singapore, 2024) Rohlíková, LucieThis theoretical study pays special attention to flexible learning, the development of which is closely related to societal changes in the 21st century. Flexible forms of education are specific in terms of study organization (unusual time, space, schedule, combination of forms), non-traditional target groups (open access to education, second chance studies, mastery-oriented learning, teaching in a foreign language), and the use of technology (multimedia, digital technology, electronic communication, information systems). This paper discusses theories that support the idea of flexibility in education and their practical implications. Attention is paid to philosophical starting points (empiricism, rationalism, pragmatism and humanism), related psychological theories of learning(behaviourism, cognitivism, constructivism) and other specific theories that areimportant in the field of open, online, flexible, and distance education(connectivism, systems theory, communication theory, media theory,independence and autonomy theory, interaction and communication theory,equivalence theory, industrialized learning theory, learning community theory,teaching-learning congruence theory, transactional distance theory, selfregulated learning theory, situated learning theory, collaborative learning theory,and cognitive flexibility).
Item Podpora výuky logických funkcí pomocí prostředí Minecraft Education(Univerzita Mateja Bela, Fakulta prírodných vied v Banskej Bystrici, Slovensko, 2023) Bezděka, Jan; Filipi, ZbyněkV článku představujeme způsob, jak lépe učit problematiku logických funkcí a následně také konstrukci logických obvodů. Cílem je seznámit čtenáře s možností alternativní výuky této problematiky více motivující formou. Primární zaměření je na žáky středních škol, ale získané poznatky jsou přenositelné na zájmové kroužky základních škol či jen samostatnou výuku logických funkcí. Východiskem bylo hledání vhodné vnitřní motivace. Použití známé a značně rozšířené počítačové hry Minecraft Education se z tohoto hlediska jeví jako ideální. Po stručném seznámení s hrou samotnou a její historií se věnujeme popisu zkušeností s výukou logických funkcí a způsobu jejich vyučování za pomoci didaktické analýzy. Následuje seznámení s minimem speciálních komponent potřebných pro konstrukci logických funkcí a obvodů v prostředí Minecraft Education. Obsahem závěrečné části je seznámení s možnostmi výuky složitějších logických obvodů včetně empirických zkušeností a uvedení možností pro budoucí možná rozšíření obvodů.Item Virtuální třída jako nástroj na zdokonalování didaktických dovedností studentů učitelských programů(Univerzita Mateja Bela, Fakulta prírodných vied v Banskej Bystrici, 2023) Zíka, MiroslavTento článek se zaměřuje na popis a vývoj modelu Virtuální třídy, který průběžně testujeme a na základě získaných dat dále vyvíjíme na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Úpravy jsou prováděny z velké míry především na grafické i uživatelské rovině, ze získaných šetření můžeme sledovat vzrůstající míru vtažení respondentů oproti dřívější verzi. Ta se potýkala převážně s nedostatečnou grafickou reálností a nedokonalostí modelu. Získáváme také pozitivní zpětnou vazbu v podobě vyzkoušení si samotné aplikace a poskytnutí možnosti realizovat krátký pedagogický výstup nanečisto se zpětnou vazbou od přítomného didaktika.Item Critical Points of Using the BYOD Strategy at Primary Schools(Centre for Higher Education Studies, 2021) Benediktová, Lenka; Glazer, AloisThe strategy of Bring own your devices (BYOD) is called Přines si své vlastní zařízení in Czech. It has been widely discussed recently. It means that students work with their own mobile devices, which they have brought themselves, during the lessons. The importance of mobile devices in teaching has been confirmed during the CoVid-19 pandemic situation. Pupils at Czech primary schools have been learning distantly for almost a year now. A smartphone or a tablet are often their main educational tools. Nevertheless, there are many questions about the BYOD strategy and it is not always considered to be useful by teachers. In this article, we present the result of a questionnaire survey that dealt with the use of this strategy at primary schools in Pilsen. We asked 200 respondents, 49 % of whom answered they had heard of the BYOD strategy for the first time in this questionnaire. Only 27 % of respondents actually use the strategy in their classes. We were interested in the obstacles, ie why the strategy is not used more often. Insufficient teacher competencies, concerns about cybersecurity, the quality of school network, the lack of facilities, etc. appeared most often among the answers. Based on this information, we identified 6 critical points that could help involve the BYOD strategy in teaching. Subsequently, an infographic was created to help teachers overcome possible obstacles in the BYOD strategy integration in the classes. 32 % of the teachers, who have not used the strategy yet, would like to start using it. The CoVid-19 pandemic and the closure of schools certainly play a role. This situation has compelled pupils and teachers to use modern technologies more often, and also to master work with educational and communication applications relatively fast. In our questionnaire, teachers admit that they would like to work with some of the online tools they learnt using at the time of distance learning, also when they are back to school. We would like to support these teachers with the infographics mentioned above.Item Podpora rozvíjení informatického myšlení elektronickou učebnicí Práce s daty(Západočeská univerzita v Plzni, 2019) Zíka, MiroslavPříspěvek se zabývá elektronickou učebnicí Práce s daty, která vznikla v rámci projektu Podpora rozvoje informatického myšlení (PRIM), a na jejíž tvorbě se podílel pracovní tým působící na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Kvalifikační práce, ze které příspěvek vychází, se zabývá také vzdělávací oblastí Informační a komunikační technologie (ICT), která je vymezena v českém RVP, a srovnává ji s kulturním a historickým vývojem adekvátních zahraničních vzdělávacích dokumentů Slovenské republiky a Velké Británie. V přípěvku se také dočtete o kvantitativním a kvalitativním šetření, v nichž učitelé reflektovali svůj názor na vhodnost zařazení učebnice do výuky předmětu Informatiky na základních školách.Item Digital Portfolio, Its History And Use Not Only In Language Learning: Literature Review(Centre for Higher Education Studies, 2021) Pospíšilová, Linda; Vrbík, VáclavWhat can we imagine under the terms portfolio, digital portfolio, or ePortfolio? Butler (2006) defines a portfolio as 'a collection of evidence that is gathered together to show a person's learning journey over time and to demonstrate their abilities'. Portfolios as tools of learning and showcasing are not new to education. The initiatives to introduce language portfolios in Europe date back to the 1970s. Nevertheless, digital portfolios as learning tools were developed later and can be traced back to the beginning of the 21(st) century. Since then, portfolios have come a long way. They have still been in use, and now they even contribute to developing new pedagogical approaches. We can see them reach a point of maturity, and according to the High-Impact ePortfolio Practice publication, ePortfolio is already considered to be a learning catalyst in the tertiary education of the 21(st) century. This literature review attempts to provide readers and faculty decision-makers with an overview of portfolio and ePortfolio development in time. The authors have looked at the portfolio from the perspective of its development. Consequently, a view of a suitable tool selection for efficient portfolio implementation is applied, providing an overview of available tools, how they are assessed and selected. Finally, we address applied pedagogical approaches with an emphasis on autonomous learning and autonomous language learning. A particular chapter will be dedicated to the best practice and ePortfolio use during the coron avirus pandemic.Item Factors Influencing Effectiveness of Pandemic Distance Learning – Preliminary Findings From a Complex Survey(Wolters Kluwer, 2022) Kohout, Jiří; Buršíková, Dana; Frank, Jan; Lukavský, Jindřich; Masopust, Pavel; Motlíková, Iva; Rohlíková, Lucie; Slavík, Jan; Stacke, Václav; Vejvodová, Jana; Voltrová, MichaelaItem Moodle as a Platform for an Online Reading Comprehension Competition(Wolters Kluwer, 2020) Havránková, Tereza; Grolmus, Petr; Wroblewski, Bartlomiej; Rohlíková, Lucie; Chejlava, Viktor; Čepičková, JanaItem Pre-Service Teachers’ Immersive Experience in Virtual Classroom(Springer, 2021) Duffek, Václav; Fiala, Jan; Hořejší, Petr; Mentlík, Pavel; Polcar, Jiří; Průcha, Tomáš; Rohlíková, LucieItem The Use of Educative Videos to Develop Critical Competence(Centre for Higher Education Studies, 2019) Caldeiro-Pedreira, Mari-Carmen; Havránková, TerezaItem Learning analytics at UWB - first approach(Centre for Higher Education Studies, 2018) Grolmus, Petr; Rohlíková, LucieTento článek představuje první pohled a interpretaci analýzy učení z dat e- learningového systému (Learning Management System - LMS) provozovaného na Západočeské univerzitě v Plzni (ZČU). Předpokládáme, že existují tři typy granularity dat LMS. Prvním typem je nejvyšší úroveň popisující přístupy a využití LMS jakožto celku. Druhým typem jsou data na úrovni kurzu popisující chování a aktivity všech uživatelů daného kurzu. Posledním typem je uživatelská úroveň dat, která interpretuje aktivity jednotlivých uživatelů kurzu. Příspěvek diskutuje první dva typy granularity založených na reálných datech univerzitního e-learningového systému Moodle. Inspirovali jsme se mnoha předchozími studiemi zaměřenými na učební systémy typu LMS, které se často zaměřují na zejména na predikci akademického úspěchu nebo identifikaci studentů ohrožených studijní neúspěšností (např. Smith a kol. 2012, Jayaprakash a kol., 2014, Baker a kol., 2015). Tato zjištění tvoří základ pro další výzkum, který se zaměřuje na identifikaci chování uživatelů na kurzu a na vyhledání studentů ohrožených studijní neúspěšností.Item Computer Science Teacher Preparation Practices(IATED, 2019) Průcha, Tomáš; Rohlíková, Lucie; Filipi, ZbyněkItem Socrative app in natural sciences on elementary schools(IATED Academy, 2020) Benediktová, LenkaModerní technologie jsou dnes již téměř běžnou součástí vyučovacích hodin. Zasahují do všech jejích částí. Pomáhají učiteli při expozici učiva, usnadňují žákům fixaci učiva a využitelné jsou také při testování znalostí. V tomto článku se zaměříme na aplikaci Socrative, kterou lze využít, jak při fixaci, tak primárně při testování učiva. Jedná se o volně dostupnou blank apps, ve které mohou učitelé vytvářet testovací materiály pro své žáky. Žáci testy vyplňují pomocí počítače nebo mobilního zařízení. Aplikace je dostupná pro iOS, Windows i Android. V našem výzkumu se pomocí dotazníkového šetření ptáme žáků (12-14 let) na jejich názory na aplikaci Socrative. Žáci aplikaci využívali po dobu 4 měsíců ve výuce přírodopisu, fyziky a chemie, a to jak při procvičování učiva, tak při jeho ověřování (tedy testování na známky). Náš výzkum přinesl zajímavé výsledky, a to zejména u několika žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří jsou integrováni do běžných tříd. Pro ucelení našeho výzkumu proběhl také rozhovor s těmito žáky s SVP a jejich učiteli. Lze říci, že aplikace se u žáků setkala s úspěchem, více při testování učiva nežli u jeho fixace. Velmi pozitivní reakce zazněly u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
