Articles (KČJ)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Využití naučných stezek k rozvoji čtenářské gramotnosti žáků 1. stupně základní školy(Ostravská univerzita, 2022) Písková, Růžena; Valečková, ZuzanaStudie se zabývá rozvojem čtenářské gramotnosti u žáků 1. stupně základní školy (dále jen ZŠ) s využitím naučné stezky. Cílem výzkumného šetření bylo propojit metodiku tvorby naučných stezek se současnými didaktickými postupy uplatňovanými ve výuce českého jazyka a literatury na 1. stupni ZŠ k rozvoji čtenářské gramotnosti. Podnětem k výzkumu byla snaha využít organizační formu výuky propojující čtenářství s regionálními prvky zahrnujícími přírodní, sociokulturní a literární aspekty. Toto pojetí naučné stezky dosud nebylo v oborové didaktice českého jazyka a literatury systematicky řešeno. Výsledky výzkumu byly aplikovány při tvorbě naučné stezky se čtenářským zaměřením v mikroregionu Staňkovsko a následně ověřeny ve výuce na 1. stupni ZŠ. Výzkum je využitelný pro tvorbu naučných stezek se čtenářským zaměřením v dalších mikroregionech a zároveň nabízí praktický didaktický materiál pro učitele 1. stupně ZŠ.
Item Predictors of the Effectiveness of Different Approaches to Pandemic Distance Learning(MDPI, 2022) Kohout, Jiří; Buršíková, Dana; Frank, Jan; Lukavský, Jindřich; Masopust, Pavel; Motlíková, Iva; Rohlíková, Lucie; Slavík, Jan; Stacke, Václav; Vejvodová, Jana; Voltrová, MichaelaZnačná pozornost byla věnována nucenému přechodu na distanční vzdělávání v důsledku pandemie COVID-19. Některé aspekty této problematiky, které jsou pro praxi velmi důležité, jsou však stále nedostatečně prozkoumány. Cílem této studie je popsat vývoj on-line dostupného screeningového nástroje, který by mohl učitelům pomoci identifikovat studenty ohrožené sníženou efektivitou při distančním vzdělávání a také zvolit vhodný způsob výuky pro danou třídu. Byl proveden komplexní výzkum, kterého se zúčastnilo 35 učitelů českého jazyka, německého jazyka, matematiky, fyziky a zeměpisu a více než 1400 jejich studentů ze 70 tříd. V prvním kroku jsme identifikovali, které z více než 100 potenciálně relevantních proměnných mají prediktivní hodnotu pro efektivitu distančního vzdělávání. Následně byla vyvinuta řada multilineárních regresních modelů umožňujících kvantifikovat vliv jednotlivých proměnných na efektivitu a vnímanou užitečnost distančního vzdělávání. Moderační analýza byla použita k modelování toho, jak vhodné jsou synchronní a asynchronní aktivity založené na aktivním učení pro třídy s různými charakteristikami. Na základě výsledků modelů se vyvíjí jednoduchý screeningový nástroj, který učitelům pomůže přizpůsobit jejich přístup a strategii.Item Nebyla šťastná, nebo byla nešťastná?(Polska Akademia Nauk, 2022) Hrdlička, MilanČlánek pojednává o různých druzích záporu v současné češtině. Mluvčí má k dispozici různé možnosti, pomocí kterých je možné vyjadřovat významové nuance. Pokročilejší zahraniční bohemista by si měl osvojit, která varianta v určité komunikační situaci převažuje a jaký je její komunikační účinek.Item Budou talentovaní češtináři handicapováni?(2022) Čechová, MarieOlympiáda v českém jazyce začala v roce 1972 a od té doby se ohlížíme za její historií až do současnosti. Sledujeme neustálý pokles kvality péče o nadané studenty češtiny. Pokles se týká náplně olympiády v českém jazyce a je výrazný hlavně v posledních letech: finále je kratší, aktivity spojené s finále jsou omezené a celá olympiáda je finančně nedostatečná. Národní pedagogický ústav ve spolupráci s ministerstvem školství se navíc olympiády již neúčastní. Odborná kvalita a vlastně ani žádná jiná kvalita olympiády tedy není zaručena. Organizaci zajišťují různé instituce včetně středních škol. Ptáme se tedy, zda mají být talentovaní studenti – budoucnost národa – znevýhodněni současným stavem olympiády?
Item Olbrachtův psychologický román v literární výchově(2022) Pánková, VladimíraTato studie se zabývá didaktizací Olbrachtova psychologického románu v učebnicích literatury pro 3. ročník středních škol. Studie dále předkládá odbornou i didaktickou interpretaci autorova románového debutu Žalář nejtemnější, k danému románu promýšlí žánrově pojaté učivo a navrhuje jeho tvořivé naplnění.Item Regionální problematika ve vyučování(Fraus, 2022) Čechová, MarieČlověk nežije mimo tento svět. Žije v určitém regionu. Právě to by měla výuka na všech stupních škol zohledňovat a neustále budovat vztah studentů k regionům. To lze provést prostřednictvím různých lingvistických disciplín a témat bez ohledu na to, zda ty jsou nebo nejsou obsaženy ve výukových programech: lexikologie, morfologie, fonetika. V případě výuky lexika doporučujeme procvičovat vlastní podstatná jména – jejich pravopis i užití, případně i etymologii; regionální idiomy, dialekty atd. Mezioborové projekty jsou pro tyto účely velmi vhodné. Dostatek příležitostí ke zpracování regionálních témat poskytuje i tvůrčí psaní a rozvoj komunikačních dovedností.Item Český psychologický román v učitelově přípravě na výuku(Fraus, 2022) Pánková, VladimíraTato studie se pokouší definovat psychologický román jako literární kurikulum na střední škole. Navrhuje didaktické prostředky pro vybrané české psychologické romány, jako jsou otázky a úkoly, s jejichž pomocí by bylo možné naplnit toto žánrově založené učivo ve všech jeho složkách (kognitivní, komunikativní i afektivní). Reflexivní dialog je v daných návrzích kombinován s kreativními metodami.Item K rozvoji digitální kompetence žáků v předmětu ČJL při pedagogické praxi studentů(Fraus, 2022) Písková, Růžena; Vejvodová, JanaČlánek popisuje průběh blokové pedagogické praxe studentů realizované v rámci distančního studia v akademickém roce 2020/2021. Cvičení bylo tematicky zaměřeno na problematiku zvyšování digitální gramotnosti a počítačového myšlení. V souvislosti s revizí Rámcového vzdělávacího programu v oboru Informatika dostali stážisté za úkol vytvořit výukové materiály pokrývající tematické oblasti informatiky vhodné pro realizaci v hodinách českého jazyka a literatury. Výsledkem projektu bylo vytvoření portfolia výukových materiálů ověřených ve výuce a promítnutých na online společných setkáních se studenty, učiteli a katedrovými pedagogy.Item Ke struktuře sémantického celku v onomaziologicky koncipovaném popisu mluvnice češtiny jako cizího jazyka(Kim, Chzhin Gyu, 2022) Hrdlička, MilanSémaziologie tradičně hraje klíčovou roli v popisech gramatiky. Její monopol je dán tím, že význam (funkce) gramatických kategorií a jevů je (obecně) rodilým mluvčím jasný. Češi se obvykle obtížně učí kodifikovaným formám spisovné češtiny. Dalším faktorem je, že gramatické formy se zdají být jednoznačné, konkrétní a snadno uchopitelné a popsatelné ze sémiologického hlediska. Onomaziologický přístup se zdá být velmi inspirativní. Vychází ze společných prvků (významů, obsahů, komunikačních funkcí výpovědi) i charakteristických prvků (různé morfosyntaktické formy) jednotlivých jazyků. Popisuje soutěžní formy vyjádření určitého gramatického významu nebo funkce. Z hlediska výuky jazyků je vhodné vycházet z rysů, které mají jazyky společné, s výraznými rysy jednotlivých jazyků. Prezentace soutěžního způsobu vyjádření určitého významu či komunikační funkce výpovědi patří k zjevným výhodám onomaziologického přístupu ke gramatice. Příprava onomaziologického popisu gramatických kategorií a jevů je velmi náročná, protože pro takový popis nejsou stejně vhodné. Je snazší popsat gramatické kategorie a jevy, které mají skutečný základ v objektivní realitě (místo, čas, vlastnictví, množství, kauzalita atd.). V opačném případě to může být komplikované (např. sémanticky chudý systém českých pádů). V případě vysoce flektivního jazyka, jakým je čeština, je však tento přístup komplikovaný. Text se zabývá univerzálními sémantickými poli (jejich povahou a počtem) a zaměřuje se na charakter a strukturu jednotky popisující předložkové vazby s odkazem na místa (ADV Loc).Item Vedlejší věty, jejich forma a sémantika ve školní praxi (nejčastější problémy spojené s klasifikací vedlejších vět)(Fraus, 2021) Vaňková, JanaAutorka se v příspěvku zamýšlí nad problematikou klasifikace vedlejších vět ve školní výuce, upozorňuje na problém určování druhů vedlejších vět, na nutnost uvědomování si různých významů užitých výrazů (větných i nevětných) v textu. Zaměřuje se na všechny druhy vedlejších vět, ale zvláštní pozornost věnuje vedlejším větám příslovečným, neboť právě u nich (a samozřejmě také u nevětných příslovečných určení) je tradičním principem třídění pouze aspekt významový. V rámci příslovečných vět se autorka orientuje zejména na jednotlivé významy široce příčinné a široce způsobové.Item Kosmova kreativní nápověda?(Polska Akademia Nauk, 2021) Novotný, JiříPrvní kniha Kosmovy Kroniky Čechů vykazuje výraznou anomálii. Kosmas porušil kontinuální chronologickou kompozici první knihy a při líčení počátků christianizace Čech ve 2. polovině 9. století vložil mezi data knížete Bořivoje I. a jeho ženy Ludmily rozsáhlou epizodu o smrti luckého knížete Vlastislava. Je možné, že nejstarší český kronikář nepřímo – ale vědomě – upozornil na pravý původ kněžny a pozdější světice Ludmily, o kterém se dodnes vedou spory.Item Efektivita distanční výuky během pandemie covid-19(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2021) Kohout, Jiří; Buršíková, Dana; Frank, Jan; Lukavský, Jindřich; Masopust, Pavel; Motlíková, Iva; Rohlíková, Lucie; Slavík, Jan; Stacke, Václav; Vejvodová, Jana; Voltrová, MichaelaProbíhající pandemie covid-19 ovlivňuje od jara 2020 významným způsobem vzdělávání po celém světě, a to především z důvodu nucených uzávěr školy a následného přechodu na distanční výuku. Cílem prezentované přehledové studie je shrnout aktuální poznatky ohledně efektivity této distanční výuky globálně a specificky v kontextu České republiky. Některé metodologické aspekty problematiky související hlavně s klíčovým konceptem učebních ztrát (learning loss) jsou diskutovány s ohledem na dřívější výzkum o efektivitě distančního vzdělávání před pandemií. V závěrečné části je představen náš přístup k výzkumu tohoto fenoménu založený na komplexní evaluaci. V ní bereme v úvahu to, jak vnímají efektivitu různých forem distanční výuky učitelé a žáci, stejně jako specifika různých předmětů (český jazyk, fyzika, matematika, německý jazyk a zeměpis).Item Je možné měřit češtinu?(Fraus, 2021) Chýlová, HelenaPrezentujeme náš pohled na používání exaktních metod v bohemistice a metodiku výuky češtiny s přihlédnutím k vývoji těchto metod. Přesnost je dokumentována při používání těchto výzkumných metod buď samostatně, nebo v multidisciplinárním pohledu, při používání jejich zjištění v praxi a při vzniku nové disciplíny, matematické lingvistiky a při aplikaci jejích zjištění v praxi.Item My jsme tři, jich je pět(Komisja Slawistyczna PAN, Wydawnictwo PR, 2021) Hrdlička, MilanV češtině hraje důležitou roli množství pět. Tato skutečnost souvisí s vnímáním okolního světa lidským mozkem.Ten je schopen vnímat jednotlivé prvky jako nespojité, individuální, do množství čtyři včetně. Počtem pět počínaje ovšem mozek přestává ony prvky rozlišovat jako jednotlivé, splývají mu, a proto pojímá příslušnou množinu globálně, jako celek.Item Spočítal ty peníze jen od oka(Komisja Slawistyczna PAN, Wydawnictwo PR, 2021) Hrdlička, MilanPříslovečné spřežky se vyznačují jednak pozicí na pomezí mluvnice a slovní zásoby, jednak frazeologizovanou povahou. Jejich základem bývá spojení slova neplnovýznamového (předložky) s plnovýznamovým. Nově vzniklé spojení nabývá zpravidla jiného významu, mnohdy zcela odlišného od původního významu jeho jednotlivých izolovaných komponentů.Item Nouzové distanční vzdělávání v době epidemie koronaviru – metodické infografiky na pomoc učitelům(Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2020) Čepičková, Jana; Mentlík, Pavel; Rohlíková, Lucie; Vejvodová, JanaTento příspěvek je koncipován jako přehled doporučení, které vydala Západočeská univerzita v Plzni v úvodních dnech nouzového stavu, aby podpořila metodickou kvalitu realizace nouzového distančního vzdělávání. Ve spolupráci oddělení Celoživotní a distanční vzdělávání a Fakulty pedagogické byly na pomoc učitelům vydány tři infografiky. Forma infografik byla zvolena pro vyšší dopad a účinnost materiálu – infografiky umožňují snadné sdílení na sociálních sítích, jsou přehledné a učitelé z nich mohou rychle získat základní informace pro další pedagogickou reflexi.Item Řečová a vzdělávací praxe a jejich výzkum(Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2020) Čechová, MarieZjišťování kvantitativních poměrů v řeči má podstatnou úlohu pro rozšiřování slovní zásoby žáků a znalosti tvarů slov, proto by je výuka měla respektovat. Důležité je i zjišťování produktivity typů jazykových jevů a stupeň obtížnosti při jejich zvládání. Proto je nutný kvalitativní výzkum aktuálního stavu řeči. Předmětem výuky a výchovy by měly být živé projevy, včetně stylizačně nezvládnutých, jevy syntaktické, morfologické, lexikální. Nutno poznat žákovskou praxi řečovou i vzdělávací. Východiskem analýzy a účinné kritiky by mělo být komplexní poznání stavu výuky s následným podáním návrhů na změnu koncepce. Základní výzkum předpokládá experimentální výuku konfrontovanou s výukou tradiční, srovnávání výsledků experimentálních a kontrolních tříd a škol. Měl by obsáhnout celý vzdělávací cyklus, postihnout kontinuitu vzdělávání.Item Sedmdesáté narozeniny Českého jazyka a literatury(Státní pedagogické nakladatelství, 2020) Čechová, MarieBěhem 70 let své existence se časopis zaměřuje na klíčová témata týkající se výuky češtiny. V dnešní době se komunikační vzdělávání stává jádrem vzdělávání stejně jako interpretace literárních textů. Některá témata se v určitých obdobích stále vracejí, protože problémy, které představují, přetrvávají (například syntaktická a morfologická). Historické zkušenosti získané z výuky češtiny bohužel dosud nebyly dostatečně uplatněny v praxi. Důkazy o tom jsou zveřejněny v našem časopise i s návrhy, jak je použít.Item Komunikačně-stylový a systémový pohyb v současné češtině(Uniwersytet Opolski, 2020) Čechová, MarieČeský jazyk je sociálně stratifikovaný a regionálně diferencovaný, i když v něm probíhají také procesy opačného charakteru, jako je sjednocení a vyrovnání. Rozvoj jazyka zahrnuje sám o sobě antinomie, které si navzájem odporují, ale které se vzájemně doplňují a přecházejí do sebe. Příspěvek představuje výklad fungování vybraných antinomií v jazyce a v řeči, jako je vztah mezi standardní a nestandardní formou, představovanou běžnou češtinou. Již v polovině minulého století došlo k tendenci stírat hranice mezi nimi, zatímco různí lingvisté měli na tento proces různé názory. Tyto názory se odrážejí v nesrovnalostech obsažených v normativních knihách (slovníky, gramatiky, pravopisné normy, normativní vzdělávací příručky), což zvyšuje nejistotu uživatelů při výběru jazykových prostředků. Uživatelé jsou nyní možná více ovlivňováni médii než výukou. Úroveň mediální řeči se odráží v řeči běžných uživatelů, častých jevech, které jsou nadužívány, stávají se módou, pronikají do řeči bez ohledu na jejich funkčnost či nefunkčnost. Obecně lze současnou situaci češtiny charakterizovat jako dynamickou, s vývojovými rysy, systémovými i nepravidelnými. Lingvistika by měla tuto situaci nejen zachytit a popsat, ale ovlivnit ji jazykovým vědomím, jak tvrdili stoupenci pražské školy. Někteří lingvisté to však odmítají a považují to nesprávně za zásah a manipulaci.Item Některé přežívající mýty o češtině(SPN, 2020) Čechová, MarieČlánek představuje tradiční, ale stále ještě obecně známá a používaná pojetí jazykových úkolů. Tyto úkoly jsou používány v souladu s tradičními odkazy v některých příručkách či učebnicích. Soudě podle pojetí jazykových úkolů ve finálním kole Olympiády v českém jazyce se lze s těmito úkoly nejspíše také setkat ve vyučování češtině (takzvaná věta holá, shoda přísudku s podmětem atd.).
