Articles (KPP)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Platformní flotily: revoluční zaměstnávání, nebo snaha o obcházení zákona?(2025) Hošková, ŽanetaAčkoliv bylo již mnohé vyřčeno o sdílené ekonomice a virtuálních platformách, jež jsou jejím výplodem, přichází autorka článku s tématem, o němž doposud nebylo pojednáno – zabývá se tzv. platformními flotilami a flotilami a způsoby nakládání s jejich vlastní pracovní silou. Cílem článku je v první řadě poukázat na rozšířené praktiky virtuálních platforem, které spočívají ve využívání práce zaměstnanců platformových flotil. Následně analyzovat formální nastavení vztahů mezi všemi zúčastněnými subjekty, porovnat je se skutečným stavem a se stavem žádoucím. Autorka v článku polemizuje, zda činnost těchto flotil může vykazovat znaky nelegální činnosti, nebo zda je nutné zdržet se soudú o nelegální činnosti a považovat způsob zaměstnávání flotil za nezbytnou revoluci v podobě zaměstnávání de lege ferenda.
Item Rovné zacházení v pracovněprávních vztazích(2025) Hromada, MiroslavČlánek se zaměřuje na princip rovnosti v pracovněprávních vztazích. Zajímá se o vztah mezi principem rovnosti a zákazem diskriminace. V úvodu stanoví tezi, že se jedná o dva odlišné principy se samostatným právním režimem. Předpokládá také, že v průběhu času se oba principy sblíží. Odpověď na položené otázky hledá pomocí metod interpretace právních norem, s inspirací z národní judikatury a polské legislativy.Item Statutární a zaměstnanecká role jednatele společnosti s ručením omezeným: srovnávací analýza právní úpravy v ČR a SRN(2025) Špatenková, RenataČlánek se zabývá analýzou a srovnáním právního postavení jednatele společnosti s ručením omezeným v České republice a ve Spolkové republice Německo. Cílem je vymezit statutární a zaměstnaneckou roli jednatele, vytyčit hranice jeho oprávnění a analyzovat případnou kumulaci výkonu funkce jednatele se zaměstnáním. Právní úprava vztahů mezi společností a zaměstnancem a mezi společností a členem statutárního orgánu je v Německu v mnoha ohledech podobná české právní úpravě. Při bližším zkoumání však lze nalézt významné rozdíly, například v dualitě vztahu mezi jednatelem a společností, v požadavcích na formu smlouvy o výkonu funkce nebo v samotné přípustnosti souběžného pracovního poměru a výkonu funkce člena statutárního orgánu. Článek na tyto rozdíly poukazuje.
Item Homeoffice po novele zákoníku práce - Náhrada nákladů při práci na dálku(2023) Uhrinová, Adéla; Szutanyi, RomanaPracovní právo v posledních letech prochází významnou proměnou. Snaží se reagovat na nové moderní technologie, požadavky na flexibilnější formy výkonu práce, globalizaci pracovního trhu i digitální platformy. Stále se zvětšující potřeba regulace pracovních podmínek je přitom diskutována i na evropské úrovni. Alespoň částečný posun v této oblasti přinesla dlouho očekávaná novela zákoníku práce.Novela transponovala do českého právního řádu několik evropských směrnic a upravila celou řadu nových práv a povinností pro zaměstnavatele a zaměstnance. Ve vztahu k práci na dálku si pak novela primárně kladla za cíl poskytnout ucelenou právní úpravu, která pokryje všechny její podoby. Přesto, že je otázkou, zda tento cíl byl naplněn, pozitivně lze vnímat nové ust. § 190a zákoníku práce, které upravuje dlouho diskutovanou problematiku úhrady nákladů při práci na dálku . Na tuto úpravu a její úskalí se dále primárně zaměřujeme. Nicméně stručně shrnujeme i obecné podmínky výkonu práce na dálku s ohledem na změny, které novela v této oblasti přinesla.Item Praktické problémy při rozpoznávání švarcsystému(2023) Prunner, PetrV praxi mohou nastat situace, kdy vztah dvou subjektů, tj. osoby práci zadávající a osoby práci vykonávající, vykazuje (zdánlivě) takové znaky, které by mohly nasvědčovat tomu, že vztah mezi těmito subjekty je zastřeným pracovním poměrem, tedy tzv. švarcsystémem. Výskyt těchto znaků v některých případech nicméně může být dán objektivními okolnostmi daného případu a nemusí nutně znamenat, že jde o zastřený pracovní poměr. Článek pojednává o tom, jak postupovat při vyhodnocování jednotlivých znaků švarcsystému a předcházet tak negativním důsledkům souvisejícím s tímto druhem nelegálního zaměstnávání v praxi.Item Odpovědnost státních zaměstnanců za škodu způsobenou služebnímu úřadu(2023) Jandová, Hana; Nováková, VeronikaOdpovědnost státních zaměstnanců za škodu jimi způsobenou služebnímu úřadu je upravená v zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, kde se přímo odkazuje na zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Existují názorové střety mezi odbornou veřejností, do jaké míry by měly být pracovněprávní předpisy na služební vztahy aplikovány. Článek se proto zaměřuje na zmapování současné právní úpravy a jejího uplatňování v praxi, přičemž poukazuje na některé nedostatky a mezery.Item Spravedlivá odměna akademického pracovníka(2023) Morávek, JakubText je zaměřen na problematiku spravedlivého odměňování. Věnuje se zejména zásadě stejné odměny za stejnou práci a práci stejné hodnoty. Dosažené závěry jsou autorem vztaženy nejen na aktuální problematiku odměňování akademických pracovníků.Item Úprava DPP a DPČ se opět mění(2024) Uhrinová, Adéla; Szuťányi, RomanaOd loňského podzimu přicházejí velmi dynamické změny v úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. První výrazné změny nabyly účinnosti od 1. 10. 2023, kdy došlo k významnému posílení postavení dohodářů. Letos v lednu následovalo zakotvení práva na dovolenou. Tímto však novinky týkající se dohod nekončí. V tomto článku Vám přinášíme přehled dalších změn, které postupně nabývají účinnosti od 1. 7. 2024.Item Elektronické doručování zaměstnavatelem po novele zákoníku práce(2023) Uhrinová, Adéla; Szuťányi, Romana; Ruzhová, NikolNovela zákoníku práce přinesla do pracovního práva část podstatných změn, mezi něž patří mimo jiné i úprava dosavadních pravidel pro doručování a elektronizaci dokumentů, která je v praxi mezi zaměstnavateli stále častějším tématem. Novela tak umožňuje přiblížit se celkové digitalizaci pracovněprávních procesů v oblasti lidských zdrojů. Digitalizace pracovněprávních dokumentů by měla přinést i další výhody jako například snadnou dohledatelnost dokumentů, jejich bezpečné uložení, a také zvýšit efektivitu a snížit náklady zejména zaměstnavatelům. V tomto článku se budeme věnovat elektronizaci pracovněprávních dokumentů z pohledu zaměstnavatele, přičemž se zaměříme zejména na právní úpravu podpisů pracovněprávních dokumentů, jejich formu, doručování a archivaci.Item Praktické tipy ke správnému zavedení práce na dálku po novele zákoníku práce(2023) Uhrinová, Adéla; Szuťányi, RomanaLetní prázdniny potvrdily nastupující trend ve využívání flexibilních forem zaměstnávání, mj. práce na dálku. Zaměstnanci stále častěji požadují umožnění výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, a to nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Ti ve snaze zaměstnancům vyhovět velice často takovýto výkon práce umožňují. Předmětný článek se zabývá praktickými doporučeními při nastavování práce na dálku.Item Novela zákoníku práce konečně v cíli!(2023) Uhrinová, Adéla; Szuťányi, RomanaDne 12. září Poslanecká sněmovna po dlouhých peripetiích konečně schválila návrh novely zákoníku práce. K jejímu uvedení v život tak už schází jen podpis prezidenta republiky. Pokud vše půjde podle očekávání, první a převážná část novely by měla nabýt účinnosti od 1. října, zbytek pak od 1. ledna 2024. Předmětný článek se zabývá změnami, které předmětná novela přináší.Item Zákaz činnosti dle zákona o zaměstnanosti – krok do neznáma?(2025) Uhrinová, Adéla; Szuťányi, RomanaTento článek se blíže zabývá právní úpravou relevantní pro zákaz činnosti udělovaný na poli zaměstnanosti, zavedený novelou zákona o zaměstnanosti, úskalími této sankce, a dále popisuje možné směry, kterými by se mohl přístup inspektorátů práce ubírat.Item Moderační právo soudu snížit náhradu mzdy za neplatné rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem(2024) Uhrinová, AdélaSpory o neplatnost skončení pracovního poměru jsou zpravidla spory nejen složité, ale i časové náročné. Motivace žalobců v těchto sporech poté bývá nejen psychologická, ale zejména finanční. Vyhoví-li totiž soud zaměstnancově žalobě o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy ode dne, kdy zaměstnanec oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání až do dne právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Dané může trvat i několik let. Tento právní stav se tak v mnoha případech může jevit jako neadekvátní. V reakci na výše popsané situace upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů ve svém § 69 odst. 2 tzv. moderační právo soudu. Dle něj může soud na návrh zaměstnavatele a na základě zhodnocení konkrétních poměrů zaměstnance přistoupit ke snížení náhrady mzdy z důvodů její nepřiměřenosti. Předmětný článek se věnuje problematice moderačního práva soudu ve sporech o neplatnost skončení pracovního poměru, rozebírá mantinely a pravomoci soudu a přiléhavou rozhodovací praxi. V článku je zároveň nastíněna právní úprava Slovenské republiky s důrazem na podobnosti a odlišnosti této právní úpravy od úpravy v České republice.Item Povinnost zaměstnavatele vést a archivovat evidenci pracovní doby(2024) Jandová, HanaPříspěvek se zaměřuje na povinnou evidenci pracovní doby zaměstnance a důsledky nesplnění této povinnosti zaměstnavatelem, včetně doby její archivace, neboť na její správnou délku existují různé názory, ačkoliv zanedbání evidenční povinnosti má pro zaměstnavatele veřejnoprávní i soukromoprávní důsledky s možným citelným dopadem na jeho majetek. Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost vést evidenci pracovní doby zaměstnanců s uvedením začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, noční práce a doby pracovní pohotovosti nebo pracovní pohotovosti. Tuto povinnost nemůže splnit evidence docházky, která je pouze zjednodušeným přehledem, z něhož by mělo být patrné, jakou směnu zaměstnanec v daný den odpracoval, ale nenahrazuje evidenci pracovní doby vyžadovanou zákoníkem práce. V evidenci pracovní doby musí být uvedeny jednotlivé složky mzdy nebo platu a mělo by z ní být patrné, že zaměstnavatel uspokojil mzdové nebo platové nároky zaměstnance za vykonanou práci a dodržel všechny zákonné limity týkající se maximální délky odpracované směny a stanovené doby práce přesčas a minimální doby odpočinku mezi směnami.Item Žalobní důvody neplatnosti rozvázání dohody o práci konané mimo pracovní poměr(2024) Jandová, Hana; Rychtářová, MarieČlánek si klady za cíl specifikovat žalobní důvody neplatnosti rozvázání dohody o práci konané mimo pracovní poměr, které jsou rozdílné oproti žalobním důvodům neplatnosti pracovního poměru.Item Nabídková povinnost při odvolání a při vzdání se vedoucího pracovního místa(2024) Morávek, JakubPříspěvek se zaměřuje na judikaturu Nejvyššího soudu k nabídkové povinnosti při odvolání a vzdání se vedoucího pracovního místa. Autor judikaturu kriticky hodnotí. Současně předpokládá argumentačně podpořené závěry a výklad právní úpravyItem Nabídková povinnost při odvolání a při vzdání se vedoucího pracovního místa(2024) Morávek, JakubPříspěvek se zaměřuje na judikaturu Nejvyššího soudu k nabídkové povinnosti při odvolání a vzdání se vedoucího pracovního místa. Autor judikaturu kriticky hodnotí. Současně předpokládá argumentačně podpořené závěry a výklad právní úpravyItem Tschechische Republik: Darstellung einiger ausgewählter arbeitsrechtlicher Probleme bei der Arbeit im Homeoffice(2024) Špatenková, RenataDer Aufsatz thematisiert die arbeitsrechtlichen Herausfor- derungen der Arbeit im Homeoffice in der Tschechischen Republik. Er beleuchtet den Rechtsrahmen hierfür und dis- kutiert ausgewählte arbeitsrechtliche Probleme insbesondere auch in Hinblick auf den Arbeits- und Gesundheitsschutz.Item Nabídková povinnost při odvolání a při vzdání se vedoucího pracovního místa(Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni ve společnosti Wolters Kluwer, 2024) Morávek, JakubPředložený příspěvek se zaměřuje na judikaturu Nejvyššího soudu k nabídkové povinnosti při odvolání a vzdání se vedoucího pracovního místa. Autor judikaturu kriticky hodnotí. Současně předpokládá argumentačně podpořené závěry a výklad právní úpravy.Item Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a její vliv na civilní řízení(C. H. Beck, 2023) Jandová, HanaČlánek se zabývá procesem uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem, konkrétně zkoumáním jeho úvěruschopnosti. Dává odpověď na otázku, jaké konkrétní příjmy a jaké konkrétní výdaje musí poskytovatel úvěru zkoumat a jak má získané podklady vyhodnotit. Dále článek řeší situaci, kdy poskytovatel úvěru úvěruschopnost spotřebitele nezkoumá dostatečně. Neplatnost úvěrových smluv má dopad na žalobou požadované nároky a jejich splatnost, a proto se ve svém závěru článek zabývá i vlivem nedostatečně zkoumané úvěruschopnosti na civilní řízení.
