Articles (KPO)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Na tenkém ledě: transparentnost trestního řízení a ochrana osobnosti v digitální době(2025) Schwarzová, AnetaČlánek se zabývá velice aktuální problematikou, kterou je střet mezi požadavkem na transparentnost trestního řízení a nutností chránit osobnostní práva jednotlivců v digitální době. Současné digitální technologie umožňují, aby se informace o probíhajících trestních řízeních šířily okamžitě a zůstávaly trvale dostupné online, což zvyšuje riziko zásahů do soukromí a pověsti dotčených osob. V této souvislosti práce analyzuje současný český legislativní rámec a relevantní soudní praxi. Zároveň zkoumá, jak mediální zpravodajství, sociální sítě a další online platformy ovlivňují právo na soukromí účastníků řízení a presumpci neviny obviněných. Prostřednictvím analýzy případových studií několika medializovaných trestních řízení a komparace s německou právní úpravou článek ilustruje praktické dopady tohoto napětí a odhaluje rozdíly v přístupu k ochraně soukromí v trestním řízení. Hlavním cílem práce je navrhnout možné způsoby, jak efektivně vyvážit veřejný zájem na otevřenosti trestního řízení s ochranou individuálních práv jeho účastníků. Závěry článku proto obsahují doporučení pro praxi, která mohou napomoci nastolit rovnováhu mezi otevřeností soudnictví a zachováním práva na soukromí, dobré pověsti a presumpce neviny dotčených osob v digitální době.Item Národní správa a její zrušení(2025) Bejvančická, AlexandraInstitut národní správy byl zaveden do právního řádu v souvislosti s ukončením druhé světové války a okupací Československa ze strany nacistického Německa a jeho prvotním cílem byla ochrana majetku postiženého předchozím režimem. Jeho význam se pak posunul směrem k následným restitucím nebo naopak konfiskacím majetků původních vlastníků, na nichž byla národní správa zavedena. Přestože měla být národní správa jen dočasná, na některých majetcích je zavedena stále již několik desítek let. Stejně tak zůstaly v platnosti dekrety presidenta republiky a mezi ním i dekret č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů. I když v dnešní době ztratil institut národní správy své opodstatnění, nelze jej přejít jako bezvýznamnou záležitost, přestože nemá žádné účinky, ale úřady se musejí s existencí národní správy vypořádat tak jako při jakékoli jiné úřední činnosti. Příslušné úřady musejí k národní správě a jejímu zrušení přistupovat s ohledem na znění dekretu, ale současně musejí respektovat aktuální právní stav a postupovat v souladu se zákonem. Je třeba, aby rozhodnutí o zrušení národní správy splňovalo veškeré formální náležitosti a také, aby jeho vydání předcházelo řádně vedené správní řízení. Nejen v judikatuře soudů ale i v praxi úřadů se tak nyní můžeme setkat s institutem národní správy, byť by se mohlo zdát, že je to záležitost již zaniklá.Item A comparative analysis of religious marriage in the Czech Republic and England and Wales(2025) Bejvančická, AlexandraThis paper focuses on certain aspects of religious marriage that are common to the Czech Republic and England and Wales (e.g. legal impediment of age), as well as the differences between the two jurisdictions (e.g. same-sex marriage). All analyses were conducted with reference to canon law. The paper first presents an outline of the current legal framework regulating marriage and then proceeds to elaborate on how these countries distinguish between civil and ecclesiastical marriages. This is followed by a chapter on the understanding of marriage as a union between two people. In the Czech Republic, this understanding always includes only a man and a woman, while in England and Wales, “marriage” also applies to samesex couples. The final chapter examines statutory age restrictions for marriage, noting a recent convergence in the minimum legal age considered in both jurisdictions.Item Politická kontrola nad školstvím od roku 1945 do roku 1952(2025) Byszowiecová, AndreaČlánek pojednává o změnách v oblasti školství, k nimž došlo mezi lety 1945 až 1953 (do přijetí zákona č. 31/1953 Sb.), a ukazuje, jak se původní myšlenka obnovy školství po skončení druhé světové války stala prostředkem pro prosazování politické moci a ideologické kontroly ve školství (ve školách 1., 2. i 3. stupně a školách vysokých) a jak se proměnila autonomie vysokých škol v centralizovaný nástroj státní moci. V kontextu provedené analýzy zejména z. č. 95/1948 Sb. a č. 58/1950 Sb. článek shrnuje dopady změny politického vedení státu na vzdělávací systém, např. zavedení jednotného školství, zestátnění škol, kontrola a stanovení obsahu výuky a učebnic, včetně regulace výuky náboženství a další. Nad vysokými školami byla převzata moc poté, co došlo k jejich zestátnění a provedení jejich organizační restrukturalizace. Přestože v čele univerzity stál rektor, fakticky vysoké školství jak organizačně, tak i obsahově ovládalo Ministerstvo školství věd a umění. Všechny orgány vysokých škol, včetně nově vzniklých kateder, se staly prostředkem garantujícím ideologické směřování vysokého školství.Item Conceptual and Ideological Changes in the Czechoslovak Inheritance Law After 1948 in the Broader Context of Changes in Property and Family Law(2025) Psutka, Jindřich; Kotroušová, DenisaThe article explains the most important changes in inheritance law in Czechoslovakia after 1948 due to the Communist Coup and the rise of communist ideology. After explaining the main principles, such as divided ownership or the denial of legal dualism, the changes are demonstrated through concrete examples. Those include, e.g., changes in the definition of inheritance titles, changes in succession by law, or reforming the institute of legitime.Item Srovnání nabývání vlastnictví k nemovitostem evidovaných ve veřejných seznamech v České republice a Slovenské republice: Právní a procesní aspekty(2025) Štumar, JiříČlánek porovnává úpravu nabývání vlastnického práva k nemovitostem zapisovaným do veřejných registrů v České republice a na Slovensku. Ukazuje, že oba státy vycházejí ze společných principů – převod vyžaduje platný právní titul i zápis do veřejného registru – avšak liší se v procesních pravidlechItem Elektronický platební rozkaz v praxi(2025) Jindrová, LucieTento článek se zabývá institutem elektronického platebního rozkazu se zaměřením na jeho vývoj a použití v praxi. Pojednává též o výhodách tohoto institutu a naopak i jeho nástrahách.Item Legitimita zákazu pracovněprávních vztahů mezi manžely v České republice(2025) Chupáč, MiroslavČlánek se primárně zabývá imperativem zákazu pracovního poměru mezi manželi v České republice, který je obsažen v § 318 zákoníku práce a jeho legitimitou v nyní účinné právní úpravě. Autor předkládaného článku zkoumá tento zákaz zejména v kontextu historického vývoje a právních principů a praktických důsledků pro rodinné závody (resp. dříve podniky). Hlavní důvody pro zakotvení zákazu, jako je zajištění rovnosti manželů a ochrana společného majetku, se dnes jeví jako poněkud nemoderní a nadbytečné, zejména s ohledem na alternativní možnosti právní úpravy těchto právních vztahů, jenž budou v článku také zmíněny. Článek dále poskytuje stručné srovnání s legislativou Slovenské republiky, kde byl podobný zákaz zrušen před více než 20 lety. Toto srovnání poukazuje na odlišný legislativní přístup a jeho dopad na flexibilitu pracovněprávních vztahů v rámci rodinných závodů (resp. podniků). Podle názoru autora článku zákaz pracovního poměru mezi manželi postupně ztrácí na relevanci a jeho zrušení by umožnilo lepší přizpůsobení legislativy aktuálním potřebám společnosti a podnikatelského prostředí. Dle názoru autora neexistuje pádný argument, který by mohl ospravedlnit legitimitu tohoto zákazu v současné době.Item Obligační aspekty rodinného závodu(2025) Novotný, JiříRodinný závod je takový závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob, bez toho, že tak tyto osoby činí jako společníci společnosti nebo na základě pracovní smlouvy. Rodinný závod není tedy charakterizován předmětem podnikání, ale osobami, které se trvale podílejí na jeho provozování. Právní úpravu rodinného závodu přinesl (nový) občanský zákoník přesně před deseti lety, a touto upravil právní poměry členů rodiny zúčastněných na společném rodinném podnikání. Rodinný závod však v podání norem stávajícího občanského zákoníku není právnickou osobou, a nezapisuje se do veřejného rejstříku. Nejde však ani o podnikání fyzické či právnické osoby za tichého společenství jiných osob. Jaké jsou tedy poměry mezi členy rodinného závodu, a především jaké jsou poměry členů rodinného závodu vůči osobám stojícím vně závodu?Item Informace o trestněprávní a kriminalistické diskuzi: Pachové stopy, dokument a realita(2025) Vavera, FrantišekText shrnuje veřejnou a odbornou diskusi o spolehlivosti kriminalistické metody pachové identifikace, kterou v ČR provádějí speciálně vycvičení psi, a jejíž použití v trestním řízení není výslovně zakotveno v právních předpisech. Impulsem k debatě byl dokument „Pachová stopa“ z roku 2024, jenž upozorňuje na případy, kdy tento důkaz sehrál klíčovou roli při odsouzení, včetně kauzy Michala Žerebáka, jenž byl po obnoveném řízení zproštěn viny. Text popisuje historický vývoj metody, její subjektivní povahu, judikaturu Ústavního soudu stanovující podmínky její přípustnosti a reakci Policie ČR na vědecké poznatky.Item Předmět mobiliární exekuce v České republice a na Slovensku(2023) Štumar, JiříV článku předně představuji právní úpravu mobiliární exekuce platnou na území České republiky a exekuční řízení jako takové. V další části článku porovnávám právní úpravu mobiliární exekuce platnou pro Českou republiku s právní úpravou platnou pro Slovenskou republiku a její průběh v obou zemích.Item Do Francie za lidskými právy: Stáž v Radě Evropy(2024) Nováková, VeronikaVhled do stáže ve Výboru pro právní záležitosti a lidská práva, Parlamentního shromáždění Rady Evropy a toho, jak funguje lidskoprávní úprava v praxi.Item Podzimní zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy v roce 2023(2024) Nováková, VeronikaPostřehy z Parlamentní shromáždění Rady Evropy, které proběhlo v říjnu 2023. Parlamentní shromáždění Rady Evropy je statutární orgán Rady Evropy a jeho výbory hrají důležitou roli při hodnocení aktuálních lidskoprávních problémů. Schází se čtyřikrát ročně na týdenních plenárních zasedáních ve Štrasburku, kde řeší udržování demokratických standardů v členských státech.Item Adhezní řízení a sekundární viktimizace(2024) Mifek, JanNáplní článku je, jak již název vypovídá, adhezní řízení. Toto řízení je součástí řízení trestního, v jehož rámci dochází k rozhodování o nároku na náhradu nemajetkové újmy oběti trestné činnosti. Není však výjimkou, že obecný trestní soud přizná poškozené osobě pouze část uplatněného nároku, a se zbytkem tuto osobu odkáže na řízení občanskoprávní. V tento moment vzniká riziko tzv. sekundární viktimizace. Proto bude prostor věnován zejména vzájemnému vztahu adhezního řízení a případům, za kterých dochází k sekundární viktimizaci poškozených osob.Item Psychologické a kriminologické zkoumání mladistvých pachatelů mravnostní kriminality a jeho přínos pro trestněprávní instituty(2023) Mifek, JanČlánek je zaměřen na blízký vztah trestního práva hmotného a procesního s ostatními pomocnými vědami, zejména pak s kriminologií a forenzní psychologií. Tento vztah je vymezen na základě předmětu zkoumání disciplíny forenzní psychologie, užití poznatků získaných psychologickým zkoumáním v kriminologii a následně pak ve vědě práva trestního. Konkrétně je pojednáno o psychologickém zkoumání mladistvých pachatelů obecně, poté se zaměřením na mravnostní kriminalitu. Na těchto výzkumech pak staví své výsledky věda kriminologická, která tím dává podklad pro zákonnou úpravu některých ustanovení trestního zákoníku a trestního řádu. Cílem je tak přiblížit blízkou souvztažnost vědy psychologické a vědy trestněprávní. Dále pak tento vztah blíže přiblížit na konkrétních institutech.Item Výživné a exekuční srážky ze mzdy(2023) Štika, MartinAutor se zabývá problematikou srážek ze mzdy, která je v současné době nefunkční. Předkládá základní atributy nové právní úpravy, která by zefektivnila provádění srážek ze mzdy.Item Výživné a exekuční srážky ze mzdy(2023) Štika, MartinAutor se zabývá problematikou srážek ze mzdy, která je v současné době nefunkční. Předkládá základní atributy nové právní úpravy, která by zefektivnila provádění srážek ze mzdy.Item "Pornografické trestné činy" z pohledu judikatury Nejvyššího soudu ČR(2023) Mifek, JanPříspěvek je věnován tématu, které je v oblasti zvláštní části trestního práva stále aktuální, a sice problematice tzv. „pornografických trestných činů“. Pornografické trestné činy jsou specifickou subskupinou trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, které vzhledem ke svým chráněným objektům působí vysoce společensky škodlivě. Cílem příspěvku je tak poskytnout rozbor jednotlivých ustanovení trestního zákoníku, která se problematice pornografických trestných činů věnují. Rozbor je zaměřen zejména na souvislosti s judikaturou Nejvyššího a Ústavního soudu ČR, neboť jednotlivá rozhodnutí v konkrétních věcech dokreslují, někdy místy ne příliš jasnou zákonnou úpravu. Krátký exkurz do problematiky bude poskytnut rovněž prostřednictvím kriminologického pohledu na pornografii a pornografické trestné činy.Item Current Development in the United States Case Law on Abortion and its Possible Impacts on the European Union and Continental Legal System(2023) Chupáč, MiroslavThis article aims to acquaint readers with the role and decision-making practice of the (Federal) Supreme Court of the United States of America in the matter of artificial abortion and a woman’s right to abortion in general. Special focus is placed on jurisprudential development in 2022, as a landmark decision was issued in 2022, which significantly interferes with the right to abortion throughout the United States. Abortion and abortion policy is currently widely discussed across the United States. For several decades, it was clear beyond any doubt that abortion is, in essence, a fundamental human right arising from the Constitution itself (Fourteenth Amendment) and that a woman can – while respecting certain set rules – undergo abortion, particularly in the first trimester, at virtually any time, according to her will. However, what was regarded as a certain and fundamental women’s right arising from the Constitution, has been overruled by the U.S. Supreme Court in 2022 for the first time in 50 years. In addition to the description of the current situation in the United States, this article briefly reflects on the possible effects of the current state of jurisprudence in the United States on the continental legal system. This article is created and reflects the legal status as of December 1, 2022.Item Current Development in the United States Case Law on Abortion and its Possible Impacts on the European Union and Continental Legal System(2023) Chupáč, MiroslavThis article aims to acquaint readers with the role and decision-making practice of the (Federal) Supreme Court of the United States of America in the matter of artificial abortion and a woman’s right to abortion in general. Special focus is placed on jurisprudential development in 2022, as a landmark decision was issued in 2022, which significantly interferes with the right to abortion throughout the United States. Abortion and abortion policy is currently widely discussed across the United States. For several decades, it was clear beyond any doubt that abortion is, in essence, a fundamental human right arising from the Constitution itself (Fourteenth Amendment) and that a woman can – while respecting certain set rules – undergo abortion, particularly in the first trimester, at virtually any time, according to her will. However, what was regarded as a certain and fundamental women’s right arising from the Constitution, has been overruled by the U.S. Supreme Court in 2022 for the first time in 50 years. In addition to the description of the current situation in the United States, this article briefly reflects on the possible effects of the current state of jurisprudence in the United States on the continental legal system. This article is created and reflects the legal status as of December 1, 2022.