Articles (KPO)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Exekuce prodejem movitých věcí zatížených zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva(Exekutorská komora České republiky, 2023) Koutenský, OtakarČlánek se zabývá analýzou současného stavu právní úpravy zástavního práva a zajišťovacího převodu práva při exekuci prodejem movitých věcí. V článku je vysvětleno, jaké jsou zásadní rozdíly při prodeji movitých věcí, které jsou zatíženy zástavním právem a zajišťovacím převodem práva. Rovněž je v článku nastíněna obecná úprava zástavního práva a zajišťovacího převodu práva podle hmotné úpravy.
Item Předpoklady rozvodu manželství(C. H. Beck, 2023) Mifek, JanČlánek pojednává o rozvodu manželství jako o klasickém způsobu zániku manželství podle občanského zákoníku. Věnuje se analýze zákonných ustanovení upravujících rozvod manželství, ať se již jedná o rozvod "sporný" či rozvod "nesporný". Kromě teoretického rozboru se dále věnuje individuálním situacím, které mohou v souvislosti s rozvodem manželství nastat a pokouší se nastínit možná řešení těchto situací.Item Proces s Vedením protistátního spikleneckého centra se zaměřením na otázky zákonnosti přípravného řízení(Wolters Kluwer, 2023) Byszowiec, MariánČlánek se zabývá politickými procesy v Československu, konkrétně pak procesem s Vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským, přesněji řečeno vybranými otázkami procesního trestního práva, a to podle platné a účinné právní úpravy v letech 1948 až 1952, kdy článek hodnotí jejich dodržování orgány veřejné moci při provádění jednotlivých úkonů trestního řízení v tomto stadiu.Item Přenesení působnosti provést organizační změnu na dozorčí radu – je to dobrý nápad?(Česká advokátní komora v Praze, 2023) Nemanský, JanTento článek se zabývá otázkami souvisejícími s přenesením působnosti provést organizační změnu na dozorčí radu, a to v kontextu konkrétní úpravy stanov, s níž se autor setkal při své praxi. Článek se nejprve zabývá postavením orgánů obecně, dále zmiňuje řešenou konkrétní úpravu stanov, poté se podrobněji zabývá působností dozorčí rady obecně a pojmem „organizační změna“. Autor poté rozebírá některé varianty rozhodování orgánů společnosti o organizační změně za účinnosti předestřené úpravy stanov a dává odpovědi na předem vytyčené otázky stran právní možnosti dané úpravy stanov, její účelnosti a některých jejích důsledků.
Item Věc v právním smyslu v kontextu historického vývoje a jeho současná reflexe v exekučním právu(Exekutorská komora České republiky, 2023) Knaizl, ZdeněkTento článek pojednává o legální definici věcí v právním smyslu a jejím historickém vývoji. V rámci příspěvku je prováděna analýza právní úpravy civilních kodexů, které na našem území platily od roku 1811 do současnosti. Cílem příspěvku je přiblížit dopady historického vývoje na aktuální právní úpravu. Všeobecný československý všeobecný zákoník občanský (ABGB) lze považovat za hlavní zdroj současné právní úpravy a z tohoto důvodu je mu věnována patřičná pozornost. Současně si příspěvek klade za cíl poukázat na vybrané aplikační problémy plynoucí z obsahu předmětné legální definice uvedené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a přináší její kritické hodnocení.Item Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti: rozkol mezi občanským zákoníkem a zákoníkem práce(Paneurópska vysoká škola, 2023) Nováková, VeronikaZtráta nebo snížení výdělečné činnosti v důsledku ublížení na zdraví zakládá poškozeným osobám právo na náhradu ztráty na výdělku po skončení jejich pracovní neschopnosti. Jednou z forem této náhrady představuje opakující se peněžitý důchod, jímž se tento článek zabývá. Stanovení spravedlivé výše peněžitého důchodu není obecně jednoduchou disciplínou, přičemž celá záležitost se ještě více komplikuje v důsledku dvojkolejné právní úpravy obsažené v zákoně č. 262/2006 Sb, zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Cílem článku je shrnutí platné právní úpravy jako celku a upozornění na odchylky či nedostatky u zmíněných právních předpisů, s nimiž se současná právní teorie i praxe potýká.Item Teorie absolutních a relativních soukromých subjektivních práv(C. H. Beck, 2023) Tvrdík, IvanÚprava soukromých práv a povinností v občanském zákoníku je (stejně jako celý systém soukromého práva) založena na rozlišování mezi absolutními a relativními subjektivními právy. Teorie tohoto rozlišování je přitom v naší současné právní nauce zpracována toliko zkratkovitě. Zejména se opomíjí, že rozdíl mezi absolutními a relativními subjektivními právy je především kvalitativní. Nespočívá primárně v tom, vůči komu působí (erga omnes – inter partes), nýbrž v jejich odlišné podstatě. Článek je snahou o ucelené zpracování dosavadních teoretických poznatků.Item Virtuální aktiva a virtuální měny - obsah a vývoj pojmu, právní povaha, regulace a možná úskalí(Masarykova univerzita, 2023) Schwarzová, AnetaPříspěvek je zaměřen na aktuální problematiku virtuálních aktiv, virtuálních měn a jejich vývoj v posledních letech. Autorka blíže specifikuje jednotlivá hlediska, jakými na virtuální aktiva právo nahlíží. Kromě dílčích ustanovení, která e vyskytují v českém právním řádu, stanovisek tuzemských institucí a pohledů z řad odborné veřejnosti, uvádí také příklady zahraničních úprav, které jsou zastoupeny podle různých přístupů vdaných státech k této problematice. Ve svém příspěvku upozorňuje na možná úskalí, která se promítají do různých sfér a zamýšlí se nad případnými způsoby, jaká možná řešení tyto situace nabízejíItem Započtení v insolvenčním řízení(Wolters Kluwer, 2023) Chupáč, MiroslavV tomto článku bylo pojednáno o obecných a speciálních podmínkách započtení vzájemných pohledávek v insolvenčním řízení. Dále bylo jednáno o možných právních důsledcích spojených se započtením ve fázi před a po zahájení insolvenčního řízení. Insolvenční zákon ve všech fázích insolvenčního řízení a priori nezakazuje započtení pohledávek mezi věřiteli a dlužníkem, ať již na základě jednostranného právního jednání či vícestranné dohody, nicméně pro každou fázi insolvenčního řízení jsou účinná specifická pravidla, která musí být pro platnost a účinnost započtení dodržena.Item Významné změny v doručování písemností soudním exekutorem(Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni, 2023) Wolfová, JitkaPříspěvek se věnuje zásadním změnám při doručování písemností v exekučním řízení. Tyto změny byly provedeny posledními dvěma novelami exekučního řádu, a to zákonem č. 286/2021 Sb. a zákonem č. 214/2022 Sb. S účinností od 1. 1. 2022 byla zavedena do exekučního řádu zcela nová ustanovení § 56a a § 56b, která obsahují speciální úpravu doručování písemností soudním exekutorem pro fyzické osoby, které mají trvalý pobyt na ohlašovně nebo na jiné adrese, na které však nedochází k přebírání těchto zásilek. V těchto případech soudní exekutor uloží písemnosti u sebe a vyvěsí pro adresáta výzvu na centrální úřední desce, kterou zavedla Exekutorská komora. Tento způsob doručování významně zjednoduší a zefektivní doručování písemností u účastníků, kteří dlouhodobě nepřebírají na adrese pro doručování písemností či mají zřízenou adresu pro doručování na ohlašovně.Item Významné změny v doručování písemností soudním exekutorem(Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni ve společnosti Wolters Kluwer) Wolfová, JitkaPříspěvek se věnuje zásadním změnám při doručování písemností v exekučním řízení. Tyto změny byly provedeny posledními dvěma novelami exekučního řádu, a to zákonem č. 286/2021 Sb. a zákonem č. 214/2022 Sb. S účinností od 1. 1. 2022 byla zavedena do exekučního řádu zcela nová ustanovení § 56a a § 56b, která obsahují speciální úpravu doručování písemností soudním exekutorem pro fyzické osoby, které mají trvalý pobyt na ohlašovně nebo na jiné adrese, na které však nedochází k přebírání těchto zásilek. V těchto případech soudní exekutor uloží písemnosti u sebe a vyvěsí pro adresáta výzvu na centrální úřední desce, kterou zavedla Exekutorská komora ČR. Tento způsob doručování významně zjednoduší a zefektivní doručování písemností u účastníků, kteří dlouhodobě nepřebírají na adrese pro doručování písemností či mají zřízenou adresu pro doručování na ohlašovně.Item Náklady exekučního řízení a systematika záloh na náklady řízení(Wolters Kluwer ČR, 2023) Wolfová, JitkaČlánek je nejen protestem proti negativnímu právnímu vývoji v exekučním právu, ale snaží se i hledat právní řešení toho zásadního problému. V úvodu se věnuje obecných východiskům k nákladům řízení a rozhodování o nich de lege lata. Samostatně analyzuje systematiku záloh na náklady řízení, která prošla posledními novelami exekučního řádu zásadními změnami. Závěr je věnovaný úvahám de lege ferenda k ekonomické udržitelnosti chodu exekutorských úřadů.Item Povinnosti člena statutárního orgánu při úpadku korporace(Wolters Kluwer ČR, 2023) Mifek, JanPříspěvek pojednává o povinnostech člena statutárního orgánu obchodní korporace v případě, že tento člen přispěl porušením svých povinností k úpadku takové korporace. Rozbor bude věnován předchozí úpravě v porovnání s úpravou stávající. Dále bude věnován prostor předpokladům uložení takových zvláštních povinností, opomenuta nebude ani povaha soudního řízení o uložení těchto zvláštních povinností.Item Konstitutivní znaky svěřenského fondu a úvaha nad zakotvením rady obmyšlených(Wolters Kluwer ČR, 2023) Hoda, DominikČlánek se zaměřuje na některé vybrané otázky související se svěřenským fondem jako institutem správy cizího majetku, zejména se věnuje obecnému vymezení a zařazení v systematice právního řádu, konstitutivním znakům, subjektivitě svěřenského fondu, jeho založení a vzniku, jeho účelu, náležitostem statutu svěřenského fondu a jmenování správce svěřenského fondu. Článek se dále zabývá otázkami, jaká jsou práva a povinnosti zakladatele svěřenského fondu po jeho vzniku, zda musí být svěřenský správce vždy účastníkem smlouvy o vyčlenění majetku, zda lze účel svěřenského fondu v průběhu jeho činnosti měnit, Závěrem článek předkládá úvahu o zřízení rady obmyšlených, která by mohla kontrolovat nestrannost a nezávislost správce svěřenského fondu. Cílem článku není podat vyčerpávající pohled na koncepci svěřenského fondu, ale zvážit a analyzovat jednotlivé pojmy s cílem postihnout některá možná rizika spojená se svěřenským fondem, zejména při jmenování správce, a nastínit důsledky, které tato rizika mohou přinést.Item Právnická osoba jako nájemce bytu a tzv. účelové podnájmy(Wolters Kluwer ČR, 2023) Kotroušová, DenisaNásledující článek se věnuje problematice tzv. účelových podnájmů bytu, jež je velmi úzce spojena s otázkou, zda může být právnická osoba nájemcem bytu, či nikoli. Podle obecného chápání nájmu bytu, nájemcem bytu je toliko osoba fyzická, která potřebuje někde uspokojovat své bytové potřeby. Žádná potřeba bydlení však u právnických osob neexistuje. Navzdory tomuto pojetí, právnická osoba může mít pronajatý byt a užívat jej např. pro podnikatelské účely jako podpronajímatel. Nicméně situace, kdy je právnická osoba podpronajímatelem a fyzická osoba podnájemcem bytu, mohou vyústit v účelové pronájmy. Tento pojem popisuje situaci, v níž je podnájem využit pouze za účelem obejití zákona k újmě podnájemce. Tento článek nejprve vysvětluje základní pojmy a následně analyzuje postavení právnické osoby jako nájemce (podpronajímatele) a fyzické osoby jako podnájemce bytu v uvedeném případě. V návaznosti na to je vysvětlen problém účelových podnájmů a jsou nabídnuta možná východiska.Item Zákonná definice cenného papíru v kontextu základních pojmových znaků(Wolters Kluwer ČR, 2023) Chrenek, TomášČlánek se zaměřuje na pojem cenné papíry po rekodifikaci soukromého práva se zaměřením na základní pojmové znaky cenných papírů, kterými jsou samotná příslušná listina a inkorporace práva. Článek se nejprve zabývá teoretickým vymezením cenných papírů, následně vymezením cenných papírů v současné právní úpravě a následně jsou tyto dvě definice konfrontovány s důrazem na tyto dva základní rysy.Item Změna pohlaví v české judikatuře(C.H. Beck, 2023) Mach, OndřejInstitut změny pohlaví není navzdory aktuálnosti této problematiky v české judikatuře častým tématem. Jedním z důvodů může být i fakt, že na rozdíl od homosexuality je českému právnímu řádu tento institut znám teprve od 90. let minulého století. Ovšem i tak byly co do otázek týkající se změny pohlaví českými soudy řešeny velmi zajímavé případy. Tím nejvýznamnějším je případ paní T. H. Ta se navzdory současné právní úpravě institutu změny pohlaví domáhala úřední změny svého pohlaví bez podstoupení sterilizace, jak stanoví § 21 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a § 29 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Celý případ dospěl až k Ústavnímu soudu ČR s tím, že se paní T. H. domáhala zrušení současného znění výše uvedených právních předpisů, a to s odkazem na rozsudek páté sekce ESLP ze dne 6. 4. 2017 ve věci A. P., Garcon a Nicot v. Francie. Nicméně soudci Ústavního soudu ČR rozhodli kvalifikovanou menšinou v její neprospěch. Je však důležité podotknout, že článek nerozebírá pouze otázku sterilizace jakožto podmínky pro změnu pohlaví, ale dotýká se i dalších témat související s problémy transsexuálů, které české soudy řešily, a které nejsou dodnes řádně vyřešeny ani českými právními předpisy.Item Nezbytná cesta ve světle aktuální judikatury(C.H. Beck, 2023) Knaizl, ZdeněkZákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zavedl do našeho právního řádu relativně komplexnější úpravu institutu nezbytné cesty než tomu bylo za účinnosti starého občanského zákoníku. I přes tuto skutečnost však předmětná ustanovení obsahují celou řadu pojmů a nejasností, které je zapotřebí vykládat v kontextu s aktuální judikaturou. Vzhledem k tomu, že v posledních letech zažívá Česká republika tzv. realitní boom, v rámci kterého dochází k prodeji řady nemovitých věcí bez právně ošetřené příjezdové cesty, nabývá tento institut na významu. Tyto případy s sebou přináší nové a jedinečné skutkové okolnosti, na které musí reagovat právě judikatura, podle které se lze následně lépe orientovat v dané problematice.Item Judikatura nejvyššího soudu a "neústavní" výše úroku z prodlení(Česká advokátní komora v Praze, 2023) Bányaiová, AlenaČlánek analyzuje přístup judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu k limitům smluvní volnosti při sjednávání úroku z prodlení. Rozebírá důsledky rozdílů v pohledu obou soudů na tuto problematiku zejména z hlediska předvídatelnosti soudního rozhodování a právní jistoty stran. Věnuje se také odborné diskusi zaměřené na vztah úroku z prodlení a smluvní pokuty za prodlení s plněním peněžitého dluhu ujednané stejným způsobem jako úrok z prodlení. Úvahy o stejné funkci a podobnosti obou institutů považuje za relevantní, a to zejména v souvislosti s řešením důsledků nastupujících v případech, kdy ujednaná výše sankce za prodlení je nepřiměřená a tíživá. Nicméně, autorka poukazuje na to, že vzhledem k současné úpravě smluvní pokuty a úroku z prodlení nelze prostředky dané soudům pro zmírnění důsledků nepřiměřené výše smluvní pokuty (moderaci podle § 2051 o. z.) využít i pro případy neúměrně vysokých úroků z prodlení. Sjednocení režimu těchto důsledků může přinést jen nová právní úprava.Item Sociálně-právní dopady současného pojetí exekučního řízení pro obyvatele České republiky(Karolinum, 2023) Wolfová, JitkaPoslední novela exekučního řádu, kterou zavedl č. 286/2001 Sb., je svým obsahem novelou rozsáhlou. Cílem této novely bylo hlavně vyřešit problém vícečetných exekuci, zavedení principu jeden povinný jeden exekutor. Novela nesplnila svůj cíl. Je nesystémová a chaotická. Zvyšuje administrativní povinnosti exekutorů a celkově zvýší finančně celé exekuční řízení , včetně nákladů oprávněných osob. Novela celé exekuční řízení prodlužuje a procesně komplikuje nejen pro exekutora, ale zejména pro povinného a oprávněného. Zavádí pozitivní změny na ochranu povinných osob, které jsou sociálně slabé, avšak složitým a problematicky aplikovatelným způsobem. Zavedený legislativní trend v podobě velkých dluhových amnestií pro některé druhy pohledávek je morálním hazardem pro společnost.
