Articles (KRF)

Permanent URI for this collection

http://hdl.handle.net/11025/30119

Browse

Showing 1 - 20 out of 56 results

Ѐvoljucija obraznych oboznačenij serdca i duši v russkoj poèzii XIX - XX vv.
(2022) Dzhyndzholiia, Gigla
Stat'ja posvjaščena izučeniju tropeičeskich oboznačenij serdca i duši v russkoj poèzii XIX – XX vekov. Prosleživajetsja èvoljucija tropov, ustanavlivajetsja sostav ustojčivych obrazov i sposoby ich pereosmyslenija v rjade idiostilej (A. Fet, F. Tjutčev, Ja. Polonskij, I. Annenskij, A. Blok, N. Gumilev, M. Cvetajeva, I. Bunin, B. Pasternak i dr.). Otmečajetsja prejemstvennost' nekotorych obrazov (muzyka, ptica, voda, ogon' i dr.), oslablenije i ugasanije tradicionnych smyslovych svjazej (naprimer, serdce/duša – chram), vozniknovenije i usilenije novych. V XX veke voznikajet obraznoje upodoblenije duši/serdca žilišču, domu, predmetam obstanovki, mestam prebyvanija čeloveka i dr. Smyslovye svjazi, v poèzii XIX veka tol'ko namečennye, v XX veke priobretajut širokoje rasprostranenije (serdce/duša – zveri, nasekomye, ryba). Dlja poèzii XX veka charakterny snižennye associacii, depoètizacija tradicionno vysokich obrazov.
Kafkův veřejný, soukromý a jazykový impakt: Kafka a pubertální čtenářství
(2024) Pešková, Michaela
Stať reflektuje několik témat, jež se týkají Kafkova odkazu a fenoménů, které se v zesílené míře objevují v jubilejním roce sta let od Kafkovy smrti. Autorka shrnuje působení hlavních kulturních aktérů organizujících dění kolem Kafky v tomto "kafkovském" roce. Popisuje Kafkův aktuální veřejný impakt ve smyslu prostorovém, zejména tedy vizuální. Věnuje se jeho impaktu soukromému, tedy vlivu, který, podle výpovědí různých umělců, prokázalo Kafkovo dílo na postoje, prožívání a konání jedinců. Dále sleduje Kafkův impakt v češtině, vykládá význam slov "kafkovský" a "kafkárna". V neposlední řadě analyzuje roli Franze Kafky v pubertálním čtenářství, a to v určitém diachronním srovnání. Všímá si také toho, jak se spisovatel stal integrální součástí české národní identity, ale zároveň i komerční značkou. Součástí stati je řada analytických grafů a reprintů autentických materiálů
Son i snovidenie v tradicionnoj kartine mira
(2024) Dzhyndzholiia, Gigla
Stat'ja posvjaščena izučeniju russkich poslovic i pogovorok, opisyvajuščich sostojanije sna. V nich otraženy tradicionnye narodnye predstavlenija o tom, čto proischodit s čelovekom v ètom sostojanii, kak on vosprinimajet mir."Sonnye" poslovicy i pogovorki svidetel'stvujut, javno ili kosvenno, o sžatii i rasširenii vremeni vo sne. Prostranstvo snoreal'nosti vosprinimajetsja kak neznakomoje mesto, v kotoroje možno vernut'sja, čtoby "popravit´". Vo sne čelovek stanovitsja "dumnym", "dumajet ne svoju dumu" ili "ne v svojem ume". Jego mental'noje sostojanije traktujetsja kak "čužoje", vyzyvajuščeje "nesankcionirovannoje" rečeporoždenije. Son nadeljaetsja vzaimoisključajuščimi charakteristikami, rassmatrivajetsja to v koordinatach smerti, to v koordinatach žizni.
Obraznoje pole "serdce/duša" v poètičeskom tekste (na materiale russkoj poèzii XIX - XX vekov)
(2024) Dzhyndzholiia, Gigla
Stat'ja posvjaščena izučeniju tropeičeskich oboznačenij serdca i duši. Dlja analiza privlekajutsja metafory, sravnenija i imennye perifrazy, izvlečennye iz proizvedenij russkich poètov XIX – XX vekov. Obosnovyvajetsja ponjatije obraznogo polja, ustanavlivajetsja jego sostav i opisyvajutsja sistemnye otnošenija.Rassmatrivajutsja ustojčivye obrazy i sposoby ich pereosmyslenija v rjade idiostilej, prosleživajetsja èvoljucija tropov. Otmečajetsja prejemstvennost' nekotorych obrazov (ogon'; vodnye ob"jekty; pticy i dr.), oslablenije i ugasanije tradicionnych smyslovych svjazej (naprimer, serdce/duša – chram), vozniknovenije novych. Smyslovye svjazi, v poèzii XIX veka tol'ko namečennye, v XX veke priobretajut širokoje rasprostranenije (serdce/duša – muzyka; rastitel'nyj mir; čelovek; zveri, nasekomye, ryba). V XX veke voznikajet obraznoje upodoblenije duši/serdca žilišču, domu. Dlja poèzii XX veka charakterny snižennye associacii, depoètizacija tradicionno vysokich obrazov.
Obraznoje pole "serdce/duša" v poètičeskom tekste (na materiale russkoj poèzii XIX - XX vekov)
(2024) Dzhyndzholiia, Gigla
Stat'ja posvjaščena izučeniju tropeičeskich oboznačenij serdca i duši. Dlja analiza privlekajutsja metafory, sravnenija i imennye perifrazy, izvlečennye iz proizvedenij russkich poètov XIX – XX vekov. Obosnovyvajetsja ponjatije obraznogo polja, ustanavlivajetsja jego sostav i opisyvajutsja sistemnye otnošenija.Rassmatrivajutsja ustojčivye obrazy i sposoby ich pereosmyslenija v rjade idiostilej, prosleživajetsja èvoljucija tropov. Otmečajetsja prejemstvennost' nekotorych obrazov (ogon'; vodnye ob"jekty; pticy i dr.), oslablenije i ugasanije tradicionnych smyslovych svjazej (naprimer, serdce/duša – chram), vozniknovenije novych. Smyslovye svjazi, v poèzii XIX veka tol'ko namečennye, v XX veke priobretajut širokoje rasprostranenije (serdce/duša – muzyka; rastitel'nyj mir; čelovek; zveri, nasekomye, ryba). V XX veke voznikajet obraznoje upodoblenije duši/serdca žilišču, domu. Dlja poèzii XX veka charakterny snižennye associacii, depoètizacija tradicionno vysokich obrazov.
Elementy folk-history v sovremennoj russkoj litěrature i schožije javlenija v češskoj litěrature
(2023) Artemov, Andrej
Fenomen folk history charaktěren dlja istoričeskich trudov, avtory kotorych iščut aľternativnyje puti interpretacii těch ili inych sobytij. Kak pravilo rječ iďot o něnaučnych těorijach, objasňajuščich osuščestvlěnije ili razvitije važnych istoričeskich sobytij, predlagajuščich novyje chronologii, periodizacii i t. d. V russkoj litěrature pervoj četverti ХХI veka možno obnaružiť proizvedenija, v kotorych psevdoistorija predstavlěna v kačestve jedinstvěnnoj „praviľnoj“ versii, a takže vystupajet v kačestve postmodernistskogo prijoma. Avtory kak v retrospektivnom, tak i v futurologičeskom planě pokazyvajut utopičeskuju kartinu razvitija Rossii i čelovečestva (T. N. Tolstaja, V. O. Pelěvin, V. G. Sorokin, V. P. Aksjonov i dr.). V někotoroj stěpeni takoj podchod k osmyslěniju istorii predstavlěn i v sovremennoj češskoj litěrature.
„Post“ situace v Sorokinově románu Doktor Garin
(2023) Pešková, Michaela
Stať vykládá román Vladimira Sorokina Doktor Garin (2021) prizmatem „post“ situace. Jde do určité míry o umělý interpretační přístup, nicméně se ukazuje, že atribut „post“ se promítá do mnoha složek textu v rovině poetické i tematické a je klíčový pro charakteristiku narativní strategie i stavu popisovaného světa. Román nese výrazné prvky postmodernismu. Čerpá inspiraci z dystopické postapokalyptické literatury. Co do vztahu k jiným Sorokinovým prózám představuje postquel. Reflektuje stav světového uspořádání v epoše postimperialismu, ale zároveň již konstruuje obraz doby „postglobální“, postmigrační a také postdigitální. V neposlední řadě se autor vyjadřuje k idejím posthumanismu. Některá témata rozvíjejí myšlenky předchozích próz, jiné elementy textu jsou pro spisovatelův styl poměrně neobvyklé.
Reprezentacija sostojanija sna v russkich paremijach
(2023) Dzhyndzholiia, Gigla
Stat'ja posvjaščena izučeniju russkich paremij, opisyvajuščich sostojanije sna. V nich otraženy tradicionnyje narodnyje predstavlenija o tom, čto proischodit s čelovekom v ètom sostojanii, kak on vosprinimajet mir. «Sonnye» paremii svidetel'stvujut, javno ili kosvenno, o sžatii i rasširenii vremeni vo sne. Prostranstvo snoreal'nosti vosprinimajetsja kak neznakomoje mesto, v kotoroje možno vernut'sja, čtoby «podpravit'». Vo sne čelovek stanovitsja «dumnym», «dumajet ne svoju dumu» ili «ne v svojem ume». Jego mental'noje sostojanije traktujetsja kak «čužoje», vyzyvajuščeje «nesankcionirovannoje» rečeporoždenije.
Dejepričastije kak zona riska
(2023) Valova, Liudmila
Statja posvjashhena russkomu otglagolnomu prichastiju i osobennostjam ego funkcionirovanija. V state rassmatrivajutsja prichiny slozhnogo vosprijatija ehtojj grammaticheskojj temy cheshskimi studentami. Russkoe narechnoe prichastie aktivnee ispolzuetsja v sovremennojj rechi bolee aktivno po sravneniju s cheshskim, kotoroe vosprinimaetsja segodnja skoree kak arkhaizm. Po ehtojj prichine cheshskie studenty s trudom ponimajut osobennosti funkcionirovanija russkogo adverbialnogo prichastija, vyrazhajushhego semantiku taksisa v v sochetanii s predikatom. Slozhnost vosprijatija dannojj temy takzhe svjazana, po mneniju avtora, s raskhozhdeniem mezhdu cheshskojj i russkojj lingvisticheskojj terminologiejj. V state privodjatsja dannye iz razlichnykh cheshskikh uchebnikov po russkomu jazyku. Predlagajutsja rekomendacii i prakticheskie zadanija, kotorye pomogut uchitelju pri rabote nad ehtojj slozhnojj grammatikojj. uchitelju pri rabote nad ehtim slozhnym grammaticheskim materialom.
Modnye i nemodnye slova v russkom jazyke
(2023) Dzhyndzholiia, Gigla
Moda – javlenije social'noje i social'no-psichologičeskoje. V sferu jeje dejstvija vovlekajutsja samye raznye storony social'noj žizni čeloveka, jego rečevoje povedenije.V stat'je predstavlen opyt sistemnogo opisanija modnych i nemodnych slov v russkom jazyke. Materialom dlja nabljudenij poslužili sovremennye mediateksty.Rassmotreny parametry i sostav modnych slov, cikl ich dlitel'nosti, upotreblenije v raznych sferach i social'nych gruppach. Osnovnye parametry modnych slov – sovremennost', populjarnost', innovacija, uzual'nost', aksiologičeskaja ocenka, prestiž "ispol'zovatelja" jedinicy i dr. Modnoje slovo rasprostranjaetsja "sverchu vniz": "ispolniteli" podražajut lideram social'noj gruppy, regional'nye SMI – central'nym.V sostave modnych slov vydeljajutsja tri osnovnye gruppy jedinic: inojazyčnye zaimstvovanija, žargonnaja leksika i semantičeskije neologizmy, ne zafiksirovannye tolkovymi slovarjami. Suščestvujut obščeupotrebitel'nye modnye slova i modnye slova ograničennogo upotreblenija. K poslednim, naprimer, otnosjatsja slova, rasprostranennye v reči rossijskich činovnikov, russkojazyčnych pol'zovatelej interneta, "v produktovych magazinach" i t. d. Aktivnoje upotreblenije modnych slov sozdajet novye slovoobrazovatel'nye gnezda (chajp, chajpovo, chajpanut').Kak nemodnye nositeli jazyka vosprinimajut slova, kotorye perestali byt' "ključevymi slovami epochi" (Je.A. Zemskaja), utratili važnost' dlja obščestva v dannyj moment.
Current Geopolitical Processes as a Methodological Opportunity for (Literary) Imagology
(Łódzkie Towarzystwo Naukowe (ŁTN), 2023) Pešková, Michaela; Mišterová, Ivona
Strategie kosmopolitní versus regionální identity jako dialog se současným světem na příkladu Sorokinových hrdinů
(Katedra ruského jazyka a literatury, Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2022) Pešková, Michaela
Článek popisuje formování osobní identity hrdinů románů Vladimira Sorokina Den opričníka, Telurie a Manaraga buď jako kosmopolitní, nebo jako regionální coby strategie přežití v měnících se podmínkách současného světa. Komparace vývoje postav ukazuje na posuny v aktuálních (anti)globalizačních procesech obecně. Výklad zahrnuje přidružená témata, jako je koncová identita, nomádství, nacionalismus a postnacionalismus. Při analýze textů byly využity i kvantitativní metody zkoumání a výsledky bádání jsou prezentovány mimo jiné prostřednictvím různých nástrojů vizualizace informací. V tomto směru si článek klade za cíl otevřít diskusi, zda jsou tyto metody pro soudobou literární vědu akceptovatelné a přínosné.
Semanticheskiye osobennosti leksem s elementom hrad/grad/gorod v cheshskom i russkom yazykakh (na materiale natsional'nykh korpusov)
(Katedra ruského jazyka a literatury, Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2022) Artemov, Andrej
V stat'je rassmatrivajutsja vozmožnosti proveděnija kontrastivnogo analiza russkich i češskich leksem s genětičeski rodstvennym korněvym elementom hrad/grad/gorod pri pomošči instrumentov korpusnoj lingvistiki. Semantika leksiki s dannym korněvym elementom analizirujetsja daleje s pozicij kognitivnoj lingvistiki. Dlja etogo bylo zatronuto ponjatije jomkosti-kontějněra kak odnogo iz osnovnych ponjatij v ramkach strukturirovanija prostranstva.
Aspekty èvoljuciji idiostilja B. Pasternaka
(Sochinskiy gosudarstvennyy universitet, 2022) Dzhyndzholiia, Gigla
Stat'ja posvjaščena izučeniju poètičeskoj kartiny mira Borisa Pasternaka v «prizme» metafor, sravnenij i perifraz, vyražajuščich ponjatije vremeni. Ich my nazyvajem temporal'nymi tropami. V temporal'nych tropach imena vremeni v kačestve opornych slov v raznyje periody tvorčestva poèta predstavleny neravnomerno. Ne sovpadajut i svjazannyje s nimi obraznyje paralleli. Imena den', noč', zarja, vremja, god prochodjat čerez vse poètičeskoje tvorčestvo B. Pasternaka. V rannij period predpočtenije otdajetsja malym otrezkam vremeni (mig, mgnovenije, minuta); v srednij – vremenam goda i mesjacam, kotoryje každyj raz osmyslivajutsja kak vpervyje uvidennyje; v pozdnij – imenam vek, stoletije, buduščeje, večnost'. Dlja poètičeskogo videnija Pasternaka charakterno rasširenije vremeni, myšlenije vekami i večnost'ju.
Zdroje galicismů v české a ruské fortifikační terminologii v 18. století. Historický a politický kontext problematiky
(University of Maribor, 2022) Artemov, Andrej
Příspěvek se věnuje zdrojům francouzské fortifikační terminologie v ruštině a češtině v 18. století. Aktivní práce francouzských inženýrů způsobila rozšíření galicismů ve vojenské terminologii všech evropských jazyků. V 18. století se stavěly nebo modernizovaly pevnosti jak v Rusku, tak v českých zemích. Text analyzuje reálné možnosti pro přijímání galicismů češtinou a ruštinou. Jazyková situace v Rusku a v českých zemích se velmi lišila. Na počátku 18. století se ruština dostává do intenzivního kontaktu s mnoha evropskými jazyky, nejdříve však s nizozemštinou a němčinou. Později se pociťuje velký vliv francouzštiny. Ruština přebírá francouzskou fortifikační terminologii nezřídka z překladů z jiných jazyků (například z nizozemštiny). Galicismy se do českých zemí mohly dostat přímým kontaktem s francouzským prostředím (francouzští důstojníci ve službách Habsburské monarchie i jinak).
Sorokinův román Doktor Garin jako sequel
(Masarykova univerzita, 2022) Pešková, Michaela
Studie pojednává o románu Vladimira Sorokina Doktor Garin (2021) a jeho vztahu k dalším autorovým prózám. Analyzuje přímá tematická, motivická a ideová propojení, všímá si aluzí. Konstatuje, že Sorokin vytvořil ucelenou a časově návaznou projekci zabírající 20.–60. léta 21. století. Výklad se soustředí na vizionářskou a anticipační složku Sorokinova díla, a to zvláště směrem k (ruské) politice, geopolitice a moderním technologiím. Mezi texty sleduje vývoj na trajektorii totalita – anarchie – regionalismus – globalizace a digitalizace – technologická askeze – realizace transhumanistických idejí. Doktora Garina vyhodnocuje oproti komparovaným textů jako dílo jedinečné co do adorace jednoduchých principů života a základních hodnot.
Rod imen suščestvitel´nych s mjagkim znakom na konce: formirovanije naučno-metodičeskoj koncepciji vs sovremennyje tendenciji
(University of Shumen, 2022) Valova, Liudmila
Dannaja stat'ja posvjaščena probleme opredelenija grammatičeskogo roda imen suščestvitel'nych s mjagkim znakom na konce (ne posle šipjaščich). Na osnove analiza russkich grammatik XVIII-XIX vv. opisyvajetsja formirovanije naučno-metodičeskoj koncepciji, provodjaščej parallel' meždu napisanijem bukvy ´ na konce suščestvitel'nych i ich rodovoj prinadležnost'ju. Na baze dannych sovremennogo grammatičeskogo slovarja avtorom bylo vydeleno neskol'ko modelej suščestvitel'nych na ', sklonnych k opredelennomu rodu. Vyjavlennyje modeli i sdelannyje v stat'je rekomendaciji mogut služit' opredelennoj metodičeskoj oporoj dlja prepodavatelej russkogo jazyka kak inostrannogo.
Novyj den´ - novaja žizn´ (k voprosu o rode imen suščestvitel´nych s mjagkim znakom na konce)
(Česká asociace slavistů, 2022) Valova, Liudmila
Rodovaja prinadležnost' imen suščestvitel'nych s mjagkim znakom na konce ne posle šipjaščich javljajetsja zonoj riska ne tol'ko dlja inostrancev, no i dlja nositelej russkogo jazyka. V stat'je opisyvajetsja formirovanije naučno-metodičeskoj koncepciji napisanija mjagkogo znaka na konce imen suščestvitel'nych. Avtor utverždajet, čto jest' smysl govorit' o modeljach suščestvitel'nych, kotoryje vyjavljajutsja na osnove konečnych bukvennych sočetanij. Nekotoryje modeli tjagotejut k opredelennomu grammatičeskomu rodu. Naiboleje problematičnymi javljajutsja modeli na -al', -el', -ol', -en', a takže -r', v otnošeniji kotorych trudno govorit' o kakom-libo grammatičeskom predpočteniji. Avtorom proanalizirovan rjad češskich učebnikov i učebnych posobij po russkomu jazyku, s točki zrenija osveščenija dannoj grammatičeskoj problemy.
Ponimanije sna v russkich poslovicach i pogovorkach
(Česká asociace slavistů, 2022) Dzhyndzholiia, Gigla
Stat'ja posvjaščena izučeniju russkich paremij, opisyvajuščich sostojanije sna. V nich otraženy tradicionnyje narodnyje predstavlenija o tom, čto proischodit s čelovekom v ètom sostojanii, kak on vosprinimajet mir. «Sonnye» paremii svidetel'stvujut, javno ili kosvenno, o sžatii i rasširenii vremeni vo sne. Prostranstvo snoreal'nosti vosprinimajetsja kak neznakomoje mesto, v kotoroje možno vernut'sja, čtoby «popravit'». Vo sne čelovek stanovitsja «dumnym», «dumajet ne svoju dumu» ili «ne v svojem ume». Jego mental'noje sostojanije traktujetsja kak «čužoje», vyzyvajuščeje «nesankcionirovannoje» rečeporoždenije. Son v paremijach nadeljajetsja vzaimoisključajuščimi charakteristikami, rassmatrivajetsja to v koordinatach smerti, to v koordinatach žizni.
Výuka odborného cizího jazyka na SOŠ a SOU (na příkladu stavebních a dřevozpracujících oborů)
(Masarykova univerzita, 2021) Pešková, Michaela; Kubíková, Kateřina; Mišterová, Ivona
Cílem studie je analyzovat stav výuky odborného cizího jazyka (OCJ) na středních odborných školách a středních odborných učilištích na příkladu oborůstavebnictví a oborů zpracování dřeva. Dále pak analyzovat závěry strategických do-kumentů a na základě výsledků kvalitativního výzkumu popsat aktuální stav výuky OCJ na konkrétních SOŠ a SOU a následně nastínit možná didaktická řešení. Výklady jsou konkretizovány na příkladech oborů stavebnictví (Instalatér, Zedník, Stavebnic-tví) a zpracování dřeva (Truhlář). Vzhledem ke stanoveným cílům studie a designu výzkumu, který se soustředí zejména na analýzu a mapování současné situace ve vý-uce odborného cizího jazyka na středních odborných školách, jsem si stanovili násle-dující výzkumné otázky: Jaké metody a didaktické materiály jsou využívány k výuce OCJ? Na jaké bariéry pedagogičtí pracovníci při výuce OCJ narážejí? Prostřednictvím jaké podpory by bylo možné efektivitu výuky OCJ zvýšit? S ohledem na stanovené výzkumné otázky byl výzkum proveden kvalitativní formou metodou poolostruktu-rovaného rozhovoru. Celkově se výzkumu zúčastnilo 51 učitelů z 10 různých škol. Během výzkumu byly prozkoumány strategické dokumenty, školní vzdělávací progra-my a relevantní učebnice FLSP s cílem (ne)potvrdit jejich (ne)vhodnost pro vyučující a studenty. Výsledky studie naznačují, že kvalita výuky OCJ na zkoumaných středních odborných školách a učilištích je nedostatečná. Didaktická efektivita, kterou je třeba nastavit, spočívá zejména v integraci komunikační kompetence a odborného obsahu, v důrazu na praktičnost a reálnou profesní komunikaci, využití prvků informálního učení a v neposlední řadě v implementaci strategií digitálního vzdělávání.

Browse

Recent Submissions