Articles (KRF)

Permanent URI for this collection

http://hdl.handle.net/11025/30119

Browse

Showing 1 - 20 out of 46 results

Current Geopolitical Processes as a Methodological Opportunity for (Literary) Imagology
(Łódzkie Towarzystwo Naukowe (ŁTN), 2023) Pešková, Michaela; Mišterová, Ivona
Strategie kosmopolitní versus regionální identity jako dialog se současným světem na příkladu Sorokinových hrdinů
(Katedra ruského jazyka a literatury, Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2022) Pešková, Michaela
Článek popisuje formování osobní identity hrdinů románů Vladimira Sorokina Den opričníka, Telurie a Manaraga buď jako kosmopolitní, nebo jako regionální coby strategie přežití v měnících se podmínkách současného světa. Komparace vývoje postav ukazuje na posuny v aktuálních (anti)globalizačních procesech obecně. Výklad zahrnuje přidružená témata, jako je koncová identita, nomádství, nacionalismus a postnacionalismus. Při analýze textů byly využity i kvantitativní metody zkoumání a výsledky bádání jsou prezentovány mimo jiné prostřednictvím různých nástrojů vizualizace informací. V tomto směru si článek klade za cíl otevřít diskusi, zda jsou tyto metody pro soudobou literární vědu akceptovatelné a přínosné.
Semanticheskiye osobennosti leksem s elementom hrad/grad/gorod v cheshskom i russkom yazykakh (na materiale natsional'nykh korpusov)
(Katedra ruského jazyka a literatury, Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2022) Artemov, Andrej
V stat'je rassmatrivajutsja vozmožnosti proveděnija kontrastivnogo analiza russkich i češskich leksem s genětičeski rodstvennym korněvym elementom hrad/grad/gorod pri pomošči instrumentov korpusnoj lingvistiki. Semantika leksiki s dannym korněvym elementom analizirujetsja daleje s pozicij kognitivnoj lingvistiki. Dlja etogo bylo zatronuto ponjatije jomkosti-kontějněra kak odnogo iz osnovnych ponjatij v ramkach strukturirovanija prostranstva.
Aspekty èvoljuciji idiostilja B. Pasternaka
(Sochinskiy gosudarstvennyy universitet, 2022) Dzhyndzholiia, Gigla
Stat'ja posvjaščena izučeniju poètičeskoj kartiny mira Borisa Pasternaka v «prizme» metafor, sravnenij i perifraz, vyražajuščich ponjatije vremeni. Ich my nazyvajem temporal'nymi tropami. V temporal'nych tropach imena vremeni v kačestve opornych slov v raznyje periody tvorčestva poèta predstavleny neravnomerno. Ne sovpadajut i svjazannyje s nimi obraznyje paralleli. Imena den', noč', zarja, vremja, god prochodjat čerez vse poètičeskoje tvorčestvo B. Pasternaka. V rannij period predpočtenije otdajetsja malym otrezkam vremeni (mig, mgnovenije, minuta); v srednij – vremenam goda i mesjacam, kotoryje každyj raz osmyslivajutsja kak vpervyje uvidennyje; v pozdnij – imenam vek, stoletije, buduščeje, večnost'. Dlja poètičeskogo videnija Pasternaka charakterno rasširenije vremeni, myšlenije vekami i večnost'ju.
Zdroje galicismů v české a ruské fortifikační terminologii v 18. století. Historický a politický kontext problematiky
(University of Maribor, 2022) Artemov, Andrej
Příspěvek se věnuje zdrojům francouzské fortifikační terminologie v ruštině a češtině v 18. století. Aktivní práce francouzských inženýrů způsobila rozšíření galicismů ve vojenské terminologii všech evropských jazyků. V 18. století se stavěly nebo modernizovaly pevnosti jak v Rusku, tak v českých zemích. Text analyzuje reálné možnosti pro přijímání galicismů češtinou a ruštinou. Jazyková situace v Rusku a v českých zemích se velmi lišila. Na počátku 18. století se ruština dostává do intenzivního kontaktu s mnoha evropskými jazyky, nejdříve však s nizozemštinou a němčinou. Později se pociťuje velký vliv francouzštiny. Ruština přebírá francouzskou fortifikační terminologii nezřídka z překladů z jiných jazyků (například z nizozemštiny). Galicismy se do českých zemí mohly dostat přímým kontaktem s francouzským prostředím (francouzští důstojníci ve službách Habsburské monarchie i jinak).
Sorokinův román Doktor Garin jako sequel
(Masarykova univerzita, 2022) Pešková, Michaela
Studie pojednává o románu Vladimira Sorokina Doktor Garin (2021) a jeho vztahu k dalším autorovým prózám. Analyzuje přímá tematická, motivická a ideová propojení, všímá si aluzí. Konstatuje, že Sorokin vytvořil ucelenou a časově návaznou projekci zabírající 20.–60. léta 21. století. Výklad se soustředí na vizionářskou a anticipační složku Sorokinova díla, a to zvláště směrem k (ruské) politice, geopolitice a moderním technologiím. Mezi texty sleduje vývoj na trajektorii totalita – anarchie – regionalismus – globalizace a digitalizace – technologická askeze – realizace transhumanistických idejí. Doktora Garina vyhodnocuje oproti komparovaným textů jako dílo jedinečné co do adorace jednoduchých principů života a základních hodnot.
Rod imen suščestvitel´nych s mjagkim znakom na konce: formirovanije naučno-metodičeskoj koncepciji vs sovremennyje tendenciji
(University of Shumen, 2022) Valova, Liudmila
Dannaja stat'ja posvjaščena probleme opredelenija grammatičeskogo roda imen suščestvitel'nych s mjagkim znakom na konce (ne posle šipjaščich). Na osnove analiza russkich grammatik XVIII-XIX vv. opisyvajetsja formirovanije naučno-metodičeskoj koncepciji, provodjaščej parallel' meždu napisanijem bukvy ´ na konce suščestvitel'nych i ich rodovoj prinadležnost'ju. Na baze dannych sovremennogo grammatičeskogo slovarja avtorom bylo vydeleno neskol'ko modelej suščestvitel'nych na ', sklonnych k opredelennomu rodu. Vyjavlennyje modeli i sdelannyje v stat'je rekomendaciji mogut služit' opredelennoj metodičeskoj oporoj dlja prepodavatelej russkogo jazyka kak inostrannogo.
Novyj den´ - novaja žizn´ (k voprosu o rode imen suščestvitel´nych s mjagkim znakom na konce)
(Česká asociace slavistů, 2022) Valova, Liudmila
Rodovaja prinadležnost' imen suščestvitel'nych s mjagkim znakom na konce ne posle šipjaščich javljajetsja zonoj riska ne tol'ko dlja inostrancev, no i dlja nositelej russkogo jazyka. V stat'je opisyvajetsja formirovanije naučno-metodičeskoj koncepciji napisanija mjagkogo znaka na konce imen suščestvitel'nych. Avtor utverždajet, čto jest' smysl govorit' o modeljach suščestvitel'nych, kotoryje vyjavljajutsja na osnove konečnych bukvennych sočetanij. Nekotoryje modeli tjagotejut k opredelennomu grammatičeskomu rodu. Naiboleje problematičnymi javljajutsja modeli na -al', -el', -ol', -en', a takže -r', v otnošeniji kotorych trudno govorit' o kakom-libo grammatičeskom predpočteniji. Avtorom proanalizirovan rjad češskich učebnikov i učebnych posobij po russkomu jazyku, s točki zrenija osveščenija dannoj grammatičeskoj problemy.
Ponimanije sna v russkich poslovicach i pogovorkach
(Česká asociace slavistů, 2022) Dzhyndzholiia, Gigla
Stat'ja posvjaščena izučeniju russkich paremij, opisyvajuščich sostojanije sna. V nich otraženy tradicionnyje narodnyje predstavlenija o tom, čto proischodit s čelovekom v ètom sostojanii, kak on vosprinimajet mir. «Sonnye» paremii svidetel'stvujut, javno ili kosvenno, o sžatii i rasširenii vremeni vo sne. Prostranstvo snoreal'nosti vosprinimajetsja kak neznakomoje mesto, v kotoroje možno vernut'sja, čtoby «popravit'». Vo sne čelovek stanovitsja «dumnym», «dumajet ne svoju dumu» ili «ne v svojem ume». Jego mental'noje sostojanije traktujetsja kak «čužoje», vyzyvajuščeje «nesankcionirovannoje» rečeporoždenije. Son v paremijach nadeljajetsja vzaimoisključajuščimi charakteristikami, rassmatrivajetsja to v koordinatach smerti, to v koordinatach žizni.
Výuka odborného cizího jazyka na SOŠ a SOU (na příkladu stavebních a dřevozpracujících oborů)
(Masarykova univerzita, 2021) Pešková, Michaela; Kubíková, Kateřina; Mišterová, Ivona
Cílem studie je analyzovat stav výuky odborného cizího jazyka (OCJ) na středních odborných školách a středních odborných učilištích na příkladu oborůstavebnictví a oborů zpracování dřeva. Dále pak analyzovat závěry strategických do-kumentů a na základě výsledků kvalitativního výzkumu popsat aktuální stav výuky OCJ na konkrétních SOŠ a SOU a následně nastínit možná didaktická řešení. Výklady jsou konkretizovány na příkladech oborů stavebnictví (Instalatér, Zedník, Stavebnic-tví) a zpracování dřeva (Truhlář). Vzhledem ke stanoveným cílům studie a designu výzkumu, který se soustředí zejména na analýzu a mapování současné situace ve vý-uce odborného cizího jazyka na středních odborných školách, jsem si stanovili násle-dující výzkumné otázky: Jaké metody a didaktické materiály jsou využívány k výuce OCJ? Na jaké bariéry pedagogičtí pracovníci při výuce OCJ narážejí? Prostřednictvím jaké podpory by bylo možné efektivitu výuky OCJ zvýšit? S ohledem na stanovené výzkumné otázky byl výzkum proveden kvalitativní formou metodou poolostruktu-rovaného rozhovoru. Celkově se výzkumu zúčastnilo 51 učitelů z 10 různých škol. Během výzkumu byly prozkoumány strategické dokumenty, školní vzdělávací progra-my a relevantní učebnice FLSP s cílem (ne)potvrdit jejich (ne)vhodnost pro vyučující a studenty. Výsledky studie naznačují, že kvalita výuky OCJ na zkoumaných středních odborných školách a učilištích je nedostatečná. Didaktická efektivita, kterou je třeba nastavit, spočívá zejména v integraci komunikační kompetence a odborného obsahu, v důrazu na praktičnost a reálnou profesní komunikaci, využití prvků informálního učení a v neposlední řadě v implementaci strategií digitálního vzdělávání.
"Interaktiv na distante", ili kak russkij jazyk reagirujet na izmenenija v obrazovatel´noj sfere
(Česká asociace slavistů ve spolupráci s FilozoFickou Fakultou Masarykovy univerzity, 2022) Valova, Liudmila
Stat´ja posvjaščena metodičeskim terminam, kotoryje nazyvajut pedagogičeskuju dejatel´nost´, provodimuju v uslovijach, ne dopuskajuščich osuščestvlenije kontaktnogo obučenija. V centre vnimanija avtora takije slova i vyraženija, kak distancionnyj, distantnyj, distancionnoje/distantnoje obučenije/obrazovanije, distant. Po mneniju avtora, semantičeskaja i stilističeskaja modifikacija dannych terminov byla prodiktovana sugubo èkstralingvističeskimi faktorami: vnezapno obrušivšejsja na čelovečestvo pandemijej Covid-19, povlekšej za soboj ser´jeznyje izmenenija v sisteme obrazovanija. V kačestve materiala avtor ispol´zujet resursy Nacional´nogo korpusa russkogo jazyka, materialy naučnych i naučno-metodičeskich statej i različnyje internet-resursy.
Izmenennyje sostojanija soznanija v zerkale russkoj frazeologiji
(Organ Obshchestva rusistov Bolgarii, 2022) Dzhyndzholiia, Gigla
V stat'je rassmatrivajutsja voprosy konceptualizacii sostojanij op'janenija i sna v russkich frazeologizmach. Frazeologizmy, opisyvajuščije èti sostojanija, otražajut izmenenije takich kognitivnych sposobnostej čeloveka, kak vosprijatije, pamjat', myšlenije, intellekt, kategorizacija, voobraženije, fantazija, povedenije i nek. dr. Vo frazeologizmach, opisyvajuščich sostojanije sna, ponjatije vremeni nadeljajetsja sledujuščimi smyslami: «sžatije» vremeni vo sne, jego «udlinenije», vozvraščenije osobo značimych momentov prošlogo i dr. Prostranstvennyje obrazy i detali vo frazeologizmach projavljajut «dvojstvennost' vosprijatija» soznanija vo sne (P. Florenskij). Sostojanije op'janenija opisyvajetsja kak utrata pamjati, čuvstv i intellekta. Čelovek v ètom sostojanii možet «uvidet'» čerta, besa, satanu i okazat'sja pod ich vlijanijem. Jemu svojstvenna fizičeskaja disfunkcija. On associirujetsja s «neprivlekatel'nymi» životnymi i dr. Analiz frazeologizmov pokazal, čto obščim dlja sostojanij op'janenija i sna možet byt' ukazanije na to, čto chmel'noj i sonnyj «ne svoju dumu dumajut», terjajut kontrol' nad reč'ju, upodobljajutsja smerti i dr.
Frazeologizmy, opisyvajuščije sostojanije op´janenija
(Samarskiy gosudarstvennyy sotsial'no-pedagogicheskiy universitet, 2021) Dzhyndzholiia, Gigla
Stat'ja posvjaščena izučeniju frazeologizmov, opisyvajuščich sostojanije op'janenija. Kakim obrazom èto sostojanije osmyslivajetsja v narodnoj kul'ture, kak èto proischodit? Na èti i drugije voprosy avtor stremitsja otvetit' v dannoj stat'je. «Chmel'nyje» frazeologizmy otražajut tradicionnyje narodnyje predstavlenija o tom, kak čelovek myslit, čuvstvujet, èmocional'no reagirujet, govorit i dejstvujet v ètom sostojanii. V sostojaniji op'janenija izmenjajetsja vosprijatije i kategorizacija mira. To, čto v obyčnom sostojaniji ocenivajetsja so znakom minus, v ètom sostojaniji možet polučit' ocenku so znakom pljus (Strašno viditsja, a vyp'jetsja – sljubitsja). Otstuplenija ot žiznennogo standarta stanovjatsja privyčnymi, normativnymi. Čelovek v ètom sostojaniji lišajetsja pamjati, stanovitsja «dumnym» ili «dumajet ne svoju dumu», terjajet kontrol' nad reč'ju i ne sposoben svjazno govorit'. On možet «uvidet'» zlych duchov i okazat'sja pod ich vlijanijem ili associirujetsja s neprivlekatel'nymi životnymi. U nego net čuvstva stracha, bojazni neželatel'nych dlja nego posledstvij (Nap'jetsja, tak s carjami deretsja, a prospitsja, tak i kuricy boitsja). Sostojanije op'janenija možet svjazyvat'sja s professional'nymi, dolžnostnymi, soslovnymi i drugimi «svojstvami» agensa (sapožnik nastukalsja, portnoj nautjužilsja, muzykant nakanifolilsja). Vo frazeologizmach, opisyvajuščich sostojanije op'janenija, figurirujut p'janaja baba (Baba p'jana – vsja čuža). «Femininnye» priznaki ètogo sostojanija utverždajutsja čerez oppoziciji svoj – čužoj, čistyj – nečistyj, sčast'je – nesčast'je. V chudožestvennom tekste «chmel'nyje» frazeologizmy mogut vvodit' otsylki k izmeneniju sostojanija soznanija personažej, k granice mirov i smyslov.
Konceptualizacija virtual´nych real´nostej vo frazeologiji
(Sochinskiy gosudarstvennyy universitet, 2021) Dzhyndzholiia, Gigla
V stat'je rassmatrivajutsja voprosy konceptualizaciji sostojanij op'janenija i sna v russkich frazeologizmach. Vo frazeologizmach, opisyvajuščich sostojanije sna, ponjatije vremeni nadeljajetsja sledujuščimi smyslami: «sžatije» vremeni vo sne, jego «udlinenije», vozvraščenije osobo značimych momentov prošlogo i dr. Prostranstvennyje obrazy i detali vo frazeologizmach projavljajut «dvojstvennoje vosprijatije», prisuščeje soznaniju vo sne (P. Florenskij). Sostojanije op'janenija opisyvajetsja kak utrata pamjati, čuvstv i intellekta. Čelovek v etom sostojanii možet «uvidet'» čerta, besa, satanu ili okazat'sja pod ich vlijanijem. Jemu svojstvenna fizičeskaja disfunkcija. On associirujetsja s «neprivlekatel'nymi» životnymi i dr. Analiz frazeologizmov pokazal, čto obščim dlja sostojanij op'janenija i sna možet byt' ukazanije na to, čto chmel'noj i sonnyj «ne svoju dumu dumajut», terjajut kontrol' nad reč'ju, upodobljajutsja smerti i dr.
Zur Wahrnehmung der kommunikativen Kompetenz durch Lehramtsstudierende
(Katedry jazyků Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2021) Kohout, Jiří; Pešková, Michaela; Skopečková, Eva; Voltrová, Michaela
Die vorliegende Studie stellt die Ergebnisse einer Untersuchung dar, die 2018 und 2019 an der Pädagogischen Fakultät der Westböhmischen Universität in Pilsen durchgeführt wurde und sich mit der Wahrnehmung einzelner Subkompetenzen der kommunikativen Kompetenz durch Lehramtsstudierende beschäftigt. Im theoretischen Teil dieses Beitrags werden unterschiedliche Auffassungen der kommunikativen Kompetenz in den letzten Jahrzehnten behandelt, was auch als Basis für die nachfolgend dargestellte methodologische Grundlage dient. Die Ergebnisse der Studie zeigen überraschenderweise keine bestehende Korrelation zwischen der untersuchten Wahrnehmung und einem absolvierten Auslandaufenthalt oder dem deklarierten Sprachniveau. Die studierte Sprache (oder sogar eine evtl. nichtphilologische fachrichtung des Studiums) sind für die Wahrnehmung einzelner Subkompetenzen der kommunikativen Kompetenz ebenso irrelevant, womit die Grundhypothesen dieser Studie widerlegt wurden. Die interkulturelle kommunikative Kompetenz wird eher als weniger wichtig wahrgenommen, was im Zusammenhang mit der aktuellen Akzentuierung dieses Bereichs überrascht. Der Artikel widmet sich zudem detailierter der Wahrnehmung einzelner Subkategorien der linguistischen kommunikativen Kompetenz durch Studierende der deutschen Sprache.
Pomni imja svoje! (K voprosu o nazvanijach gosudarstv)
(Česká asociace slavistů, 2021) Valova, Liudmila
Nastojaščaja stat'ja posvjaščena probleme sosuščestvovanija v sovremennom russkom jazyke variantov nazvanij tak nazyvajemych "byvšich sojuznych respublik": Kyrgyzstan – Kirgizija, Belarus' – Belorussija, Turkmenistan – Turkmenija, Moldova – Moldavija. Cel'ju nastojaščego issledovanija javljajetsja ocenka uspešnosti novych naimenovanij i opredelenije ich mesta v sisteme sovremennogo russkogo jazyka. Avtor ssylajetsja na pravitel'stvennyje dokumenty, v kotorych fiksirujutsja raznyje nazvanija novych gosudarstv, opirajetsja na lingvističeskije slovari, a takže na Nacional'nyj korpus russkogo jazyka. Po mneniju avtora, vvedenije v sferu ispol'zovanija russkogo jazyka v 90-e gody 20-go veka novych nazvanij polučivšich nezavisimost' gosudarstv bylo, s odnoj storony, demokratičnym žestom, a s drugoj storony – neobdumannym rešenijem, privedšim k masse lingvističeskich voprosov.
Soprjažennost´ s ličnost´ju učenogo kak neprechodjaščaja cennost´
(Tver State Agricultural Academy, Institute of Applied Linguistics and Communications, Chair of Language Theory and Intercultural Communication, 2021) Sinel´nikova, Lara Nikolajevna; Dzhyndzholiia, Gigla
V stat'je osveščenije polučila kategorija èllipsisa, opisanije kotoroj stroitsja na principe konceptual'noj integraciji grammatičeskich, pragmatičeskich i kognitivnych faktorov. Fenomen ambivalentnosti projecirujetsja na suščnostnyje priznaki ambivalentnoj jazykovoj ličnosti, manevrirujuščej meždu dvumja semantičeskimi poljusami ‒ diskursivnymi stereotipami i kreativnymi rečevymi dejstvijami.
Otzvuki tradicionnych narodnych predstavlenij v russkich paremijach (iz opyta analiza paremij o ljubvi)
(Organ Obshchestva rusistov Bolgarii, 2021) Dzhyndzholiia, Gigla
Paremiji otražajut miroponimanije i mirovosprijatije naroda. Avtor stat´ji stremitsja pokazat´, čto obraznyje associaciji ljubvi v paremijach sochranjajut otzvuki narodnych tradicijj, religioznych i mifologičeskich predstavlenij – nasledije raznoj stepeni glubiny drevnosti. Ljubov´ v paremijach associjirujetsja s "čistymi" i "nečistymi" životnymi (lebed´, sova, kukuška i dr.) i opisyvajetsja čerez rastitel´nyje obrazy (dub, griby, jagoda, malina i dr.). Ona nadeljajetsja zritel´nymi i vkusovymi "registrami" vosprijatija. "Registra" zapachov dlja osmyslenija ljubvi v paremijach ne suščestvujet. Ljubov´ rassmatrivajetsja v "prizme" različnych ritual´nych dejstvij, naprimer, smotriny nevesty, venčanije i dr.
Vzaimootnosheniye ponyatiy «avtoimidzh» i «geteroimidzh» (k voprosu vospriyatiya sotsiokul'turnykh aspektov romanov)
(University of Warmia and Mazury, 2020) Pešková, Michaela
Stat'ya napravlena na oznakomleniye s issledovaniyami v oblasti literaturnoy imagologii, analiza teksta i semiotiki. Osnovnoye vnimaniye udelyayetsya analizu sozdaniya «avtoimidzha", ili, skoreye, sobstvennogo obraza, i «gereoiimidzha" kak sredstva formirovaniya natsional'noy identichnosti. Interpretiruytsya khudozhestvennyye teksty cheshskogo pisatelya Yakhima Topola i russkogo pisatelya Vladimira Sorokina. Osoboye vnimaniye udelyayetsya ikh romanam pervoy dekady 21-go veka.vek. Teksty budut sravnivat'sya v boleye shirokom kontekste sotsial'nogo diskursa. Stat´ya reshit problemu disproportsii mezhdu intensivnost'yu vnimaniya odnogo naroda k drugomu (Cheshsko-russkiy i russko-cheshskiy) i razlichicu v vospriyatii kul'turnoy distantsii.
Аксиология "русского" в прозе Ярослава Рудиша
(University of Warmia and Mazury, 2020) Artemov, Andrej
Článek je věnován axiologii „ruského“ aspektu v prózách Jaroslava Rudiše. Jaroslav Rudiš, jeden z nejvýznamnějších současných českých spisovatelů, se narodil v Turnově (1972). Od vydání románu Nebe pod Berlínem (2002) jeho práce pozitivně upoutala pozornost kritiků a získala si širší komunitu čtenářů, o čemž svědčí několik dotisků jeho knih a značný zájem o nové. Jaroslav Rudiš se odlišuje od ostatních moderních českých autorů schopností střízlivě, trefně a pravdivě popsat problémy současníků. Jeho postavy jsou lidé, kteří osobně zažili „duch“ historie a pocítili změny v české společnosti ve druhé polovině 20. století. Nehledě na to, že Rudiš přímo nepíše o Rusku, nemluví o věčných tématech ruské filozofie a kultury a nediskutuje o pozitivních či negativních aspektech ruského vlivu na mezinárodní politiku, ukazuje dopad „ruského“ aspektu na průběh nejnovější české historie docela přesně a ironicky, i když jen zřídka. Rusko a „ruské“ v próze autora jsou zmíněny v souvislosti s událostmi v životech jednotlivých postav, které vnímají ruský aspekt jako danost a v závislosti na okolnostech pravidelně ho konfrontují se svým životem. Názory jeho postav nejsou jednoznačné: nejsou striktně negativní, pokud jde o důležité události, ale také nejsou bezmyšlenkovitě pozitivní, když se vychvalují dech beroucí a zbavující racionálního myšlení úžasné tvůrčí schopnosti ruské duše. Tonalita Rudišových próz je srovnatelná s Dovlatovovou ironií Rezervace (Zapovědnik) nebo s poetičností Jerofejevovy poemy v próze Moskva – Petuški.

Browse

Recent Submissions