Rigorous theses (KPP)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele(Západočeská univerzita v Plzni, 2024) Kvapilová, Andrea; Morávek Jakub, Doc. JUDr. Ph.D.; Ambrož Benešová Eva, JUDr. Ph.D., LL.M.Tato rigorózní práce je zaměřena na rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele, přičemž se tato práce se zabývá náležitostmi výpovědi a jejími vadami, dále některými instituty souvisejícími se skončením pracovního poměru, jako je výpovědní doba, odstupné a neplatnost rozvázání pracovního poměru, kde je blíže popsán postup při uplatňování práv z neplatného rozvázání pracovního poměru výpovědí, náhrada mzdy a obecně také žaloba na neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí. Stěžejní částí této rigorózní práce je čtvrtá kapitola třetí části, která se zabývá výpovědními důvody. Zákoník práce zná celkem osm výpovědních důvodů, které lze rozdělit na důvody organizační, zdravotní a důvody na straně zaměstnance. Tato rigorózní práce obsahuje několik úvah de lege ferenda, obvykle navazujících na výpovědní důvody. Práce však obsahuje i další úvahy de lege ferenda, kde je nabídnut a popsán jiný výpovědní důvod.
Item Pracovní doba ve zdravotnictví(Západočeská univerzita v Plzni, 2022) Petrýdes, Miloslav; Hromada Miroslav, Mgr. Ph.D.; Dittrich Michal, Mgr. Ph.D.Rigorózní práce se zabývá problematikou pracovní doby ve zdravotnictví. Zabývá se obcházením ustanovení zákoníku práce na straně zdravotnických zařízení, přetěžováním zdravotnických pracovníků nelegálními přesčasy a s tím souvisejícím krácením doby odpočinku. Cílem je analyzovat specifika pracovní doby ve zdravotnictví s důrazem na přesčasy, dobu pracovní pohotovosti a dobu odpočinku. Text dále zasazuje problematiku pracovní doby ve zdravotnictví do širšího kontextu mezinárodního a komunitárního práva a srovnává českou a slovenskou právní úpravu o pracovní době ve zdravotnictví. Na základě zjištěných nedostatků stávajících právních předpisů jsou formulovány návrhy de lege ferenda.Item Pracovní smlouva a vznik pracovního poměru(Západočeská univerzita v Plzni, 2022) Mládek, Rudolf; Ambrož Benešová Eva, JUDr. Ph.D., LL.M.; Dittrich Neklová Markéta, JUDr. Ph.D.Rigorózní práce zasazuje pracovní smlouvu do kontextu jejího působení a současného právního rámce a potvrzuje, že institut pracovní smlouvy definovaný zákoníkem práce není pouhým odrazem národního, českého práva, ale je odrazem vlivu mezinárodních závazků a práva Evropské unie. Práce prokazuje, že pracovní smlouva je neopominutelnou podmínkou pro založení pracovního poměru. Posuzuje smluvní volnost v pracovněprávních vztazích vedoucí k uzavření pracovní smlouvy a v popsaných principech právního jednání a předsmluvní odpovědnosti se zaobírá mantinely pro autonomii vůle obou stran. Zdůrazňuje význam informovanosti subjektů pracovněprávních vztahů a reflektuje odlišnosti v pracovněprávních vztazích u agenturního zaměstnávání. Práce obsahuje i návrhy de lege ferenda s odůvodněním jejich překladu a zhodnocením jejich následného přínosu v případě jejich budoucí kodifikace.Item Princip zákazu diskriminace v pracovněprávnich vztazích(Západočeská univerzita v Plzni, 2022) Úlovcová, Petra; Hromada Miroslav, Mgr. Ph.D.; Dittrich Michal, Mgr. Ph.D.Rigorózní práce se věnuje komplexně a v souvislostech principu diskriminace v pracovněprávních vztazích a to jak v kontextu historickém, lidskoprávním, tak v kontextu současné situace v pracovněprávních vztazích a jejich směřování. Dále se tato práce věnuje zhodnocení současné právní úpravy zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích a to jak z pohledu práva českého, slovenského, německého ale i evropského práva.Item Srovnání právní úpravy výpovědi z pracovního poměru v českém a lotyšském právním řádu(Západočeská univerzita v Plzni, 2021) Uhrinová, Adéla; Janák Martin, JUDr.; Dittrich Michal, Mgr. Ph.D.Cílem práce je detailně popsat a kriticky posoudit právní úpravu skončení pracovního poměru výpovědí v České republice a v Lotyšsku de lege lata, provést jejich komparaci s důrazem na odlišnosti i podobnosti, a návazně případně formulovat některé vlastní úvahy de lege ferenda týkající se tohoto právního institutu s využitím poznatků získaných provedením uvedené komparace. Rigorózní práce je členěna celkem na tři základní části, které jsou vzájemně provázané a tvoří tak jeden celek poskytující hlubší vhled do právní úpravy institutu skončení pracovního poměru výpovědí v rámci obou právních řádů. Na nižším stupni členění jsou poté tyto části členěny na příslušné kapitoly a subkapitoly. V první části se autorka zaobírá obecným popisem pracovněprávních vztahů, jejich základními prvky, vznikem a skončením pracovního poměru v obou porovnávaných právních řádech. Stěžejními částmi pro předmětnou rigorózní práci jsou její část druhá a třetí, ve kterých autorka podrobně rozebírá právní úpravu skončení pracovního poměru výpovědí nejprve dle české právní úpravy a následně dle úpravy Lotyšské republiky. Každá z těchto částí nejprve obsahuje úvodní kapitolu, ve které autorka popisuje hmotněprávní předpoklady výpovědi. Následně je ve vztahu k oběma srovnávaným právním úpravám popsán institut výpovědi dané zaměstnavatelem (a to včetně podrobného rozboru jednotlivých výpovědních důvodů) i výpověď daná zaměstnancem. Závěr obou předmětných částí tvoří kapitola věnující se vybraným institutům souvisejícím se skončením pracovního poměru.Item Pracovní úrazy a nemoci z povolání, Možnosti nové právní úpravy(Západočeská univerzita v Plzni, 2021) Pecka, Robert; Hromada Miroslav, Mgr. Ph.D.; Dittrich Neklová Markéta, JUDr. Ph.D.Rigorózní práce řeší nevyhovující právní úpravu zabezpečení při pracovních úrazech a nemocech z povolání. V současnosti se odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání řídí ustanoveními zákoníku práce. Na základě principu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů. Samotným odškodňováním byly pověřeny dvě soukromé pojišťovny, tím se systém dostává do rozporu se zásadou zákazu diskriminace a pravidly hospodářské soutěže. Dalším problémem stávající právní úpravy je i nemožnost hradit z daného pojištění rehabilitaci a podílet se na preventivních opatření. I v tomto ohledu je potřeba zlepšit postavení zaměstnance novou právní úpravou. Dle statistických údajů bylo v roce 2019 jen pracovních úrazů nahlášeno 42 416. Řešení měl přinést zákon č. 266/2006 Sb., kterým by se přešlo ze zákonného pojištění zaměstnavatelů na pojištění zaměstnanců v rámci sociálního systému. Po opakovaném odložení byl zákon v roce 2015 zrušen. Zabezpečení zaměstnance případně pozůstalých osob při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je jedním ze základních sociálních práv a je i jedním nejstarších systému sociální ochrany zaměstnance. Práce se bude zabývat nejen analýzou současného nevyhovujícího stavu, ale vytčením hlavních cílů a možných způsobů budoucího systému zabezpečení při pracovních úrazech a nemocech z povolení. Závěr práce je věnován vlastnímu návrhu, který vychází z variant MPSV, potencuje důraz na preventivní opatření a respektuje legislativu Evropské unie.Item Komparace právní úpravy agenturního zaměstnávání v České republice s právní úpravou Spolkové republiky Německo(Západočeská univerzita v Plzni, 2021) Greisiger, Jan; Hromada Miroslav, Mgr. Ph.D.; Dittrich Michal, Mgr. Ph.D.Rigorózní práce pojednává o velmi aktuálním a dynamickém tématu agenturního zaměstnávání. Vzhledem k rozmanitosti celého právního institutu se práce soustředí na jeho komplexní pojetí, zejména na charakteristiku a specifikaci základních pilířů. Cílem práce je komparace právních úprav a posouzení kvality legislativního zpracování institutu ve světle dvou právních řádů sousedících zemí Evropské unie. Práce se zaměřuje na stávající právní úpravu spolu s historickým exkursem. V první části práce jsou vytyčeny základní aspekty agenturního zaměstnávání v České republice. Druhá část práce je věnována vymezení obdobných aspektů v legislativě Spolkové republiky Německo. Závěr práce pak komparuje jednotlivé prvky právního institutu s vytyčením pozitiv a negativ obou právních řádů.Item Volný pohyb pracovníků v rámci jednotného vnitřního trhu Evropské unie(Západočeská univerzita v Plzni, 2021) Florianová, Kamila; Pavlátová Jarmila, Doc. JUDr. CSc.; Hromada Miroslav, Mgr. Ph.D.Autorka této rigorózní práce si dává za cíl zanalyzovat základní svobodu, kterou je volný pohyb pracovníků v rámci jednotného vnitřního trhu Evropské Unie, a to od jeho samotného počátku až do současnosti a provázat tak logicky jednotlivé kapitoly, které se budou zabývat jak samotným vznikem jednotného trhu, tak orgány Evropské Unie, které s volným pohybem pracovníků v rámci jednotného vnitřního trhu souvisejí a vydávají ať už závazné či jen doporučující právní předpisy. Následně se bude autorka zabývat problematikou samotných pracovníků a jejich právy a povinnostmi, stejně tak jako právy a povinnostmi jejich rodinných příslušníků. Na závěr by neměla být opomenuta ani omezení, která mohou pracovníky při volném pohybu v rámci vnitřního trhu potkat.Item Flexibilní formy výkonu práce(Západočeská univerzita v Plzni, 2021) Neumannová, Kamila; Pavlátová Jarmila, Doc. JUDr. CSc.; Janák Martin, JUDr.Rigorózní práce je zaměřena na flexibilní formy výkonu práce. V úvodu práce jsou vymezeny vybrané základní zásady pracovního práva, je popsán pojem flexicurity a jeho dvě složky - flexibilita a ochrana a uplatňování flexicurity v pracovním právu. Dále je uvedeno vymezení a dělení flexibilních forem výkonu práce. Jádrem práce je pojednání o flexibilních formách pracovní doby a flexibilních formách zaměstnání, v tomto kontextu je vymezena i pracovní doba a doba odpočinku. Jsou popsány flexibilní formy výkonu práce upravené v zákoníku práce i ty zákoníkem práce neupravené, zejm. kratší pracovní doba, konto pracovní doby, práce přesčas, pracovní poměr na dobu určitou, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, agenturní zaměstnávání, práce mimo pracoviště zaměstnavatele, sdílení pracovního místa aj. Další kapitoly se věnují popisu flexibilních forem výkonu práce v EU, vybraným rozhodnutím českých soudů a rozhodnutí SDEU souvisejících s flexibilními formami výkonu práce a komparaci se zahraniční právní úpravou. Na závěr je zařazeno pojednání o dopadu onemocnění COVID-19 na výkon závislé práce.Item Nezaměstnanost a zabezpečování zaměstnanosti(Západočeská univerzita v Plzni, 2019) Bernáthová, Kristýna; Hromada Miroslav, Mgr. Ph.D.; Kostadinovová Ilona, Bc. et Mgr.Tato rigorózní práce se věnuje problematice nezaměstnanosti jako takové a dále zabezpečováním zaměstnanosti v rámci politiky zaměstnanosti. Tato problematika představuje významnou část oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení a velkou měrou ovlivňuje celou společnost. Tato práce byla zpracována s cílem podat ucelený pohled na nezaměstnanost, na jednotlivá řešení nezaměstnanosti a na samotnou politiku zaměstnanosti. Práce je rozčleněna do několika kapitol, které se postupně zabývají nezaměstnaností, sociální politikou, sociální politikou Evropské unie, politikou zaměstnanosti, pracovněprávním vztahem, aktivní politikou zaměstnanosti, pasivní politikou zaměstnanosti, a v neposlední řadě výzvami, kterým bude muset naše společnost v brzké době čelit. I přesto, že v současné době je míra nezaměstnanosti v České republice velmi nízká, je vhodné se touto problematikou zabývat, neboť tato míra kolísá, zajisté se zanedlouho opět zvedne a nezaměstnaných lidí bude přibývat, a nezaměstnanost sama o sobě má značný vliv na společnost, ekonomiku, psychiku jedinců atd. Při psaní této práce jsem analyzovala platnou právní úpravu a současnou společenskou situaci, uvedla jsem základní statistiky týkající se nezaměstnanosti v České republice, kdy tyto statistiky jsou zacíleny na jednotlivé společenské skupiny, a v neposlední řadě jsem v příslušných kapitolách analyzovala i judikaturu Nejvyššího správního soudu České republiky a Ústavního soudu České republiky týkající se konkrétního úzkého tématu. Poslední kapitola nazvaná "Výzvy, kterým bude naše společnost a politika zaměstnanosti v brzké době čelit" je jakýsi můj osobní exkurz do brzké budoucnosti a vztyčený ukazováček, neboť výzvy zde uvedené, jako je čtvrtá průmyslová revoluce, migrantská krize a nedostatek pracovních míst pro absolventy vysokých škol vs. málo řemeslníků, jsou dle mého významné problémy, které mají potenciál velmi ovlivnit celospolečenskou situaci, a to nejen v oblasti zaměstnanosti.Item Skončení základních pracovněprávních vztahů(Západočeská univerzita v Plzni, 2017) Sladký, Petr; Hromada Miroslav, Mgr. Ph.D.; Lindová Jana, JUDr. et PaedDr. Ph.D.Tato práce je soustředěna na problematiku právní úpravy skončení pracovního poměru a právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tato problematika představuje významnou část pracovního práva, které je věnována díky svým rozsáhlým společenským a ekonomickým důsledkům pro účastníky pracovněprávních vztahů, velká pozornost. Tato práce na téma "Skončení základních pracovněprávních vztahů" byla zpracována s cílem podat podrobný rozbor jednotlivých způsobů a možností skončení pracovního poměru, včetně právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, a to z hlediska současné právní úpravy, jakož i z hlediska rozhodovací praxe soudů České republiky. Vedle toho jsou v práci zachyceny také vlivy rekodifikace soukromého práva, tj. dopady přijetí nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.), na právní úpravu skončení pracovního poměru. Práce je rozdělena do několika kapitol, kdy stěžejní část práce je věnována výpovědi, a to především výpovědi ze strany zaměstnavatele. Nemalá část práce je věnována podmínkám a následkům neplatného rozvázání pracovního poměru, včetně nároků z neplatného rozvázání pracovního poměru plynoucích. Spory o neplatnost pracovního poměru patří vůbec mezi nečastější pracovněprávní spory, proto jsem považoval za nutné se tomuto tématu věnovat nejen z pohledu hmotněprávní úpravy, ale také z pohledu rozhodovací praxe soudů. Snahou bylo poukázat na nejčastější pochybení, kterých se smluvní strany (tj. jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé) při rozvázání pracovního poměru výpovědí dopouštějí, a které nezřídka vyvolají soudní spor. Z procesního hlediska práce podává pohled na procesní postavení účastníků pracovněprávního sporu. Mimo uvedené práce obsahuje také rozbor dalších způsobů skončení pracovního poměru, jako je okamžité zrušení pracovního poměru, zrušení pracovního poměru ve zkušební době a dále také pak rozbor nové úpravy skončení dohod konaných mimo pracovní poměr dle novely zákoníku práce (zák. č. 205/2015 Sb.), která vstoupila v účinnost teprve od 01.10.2015. V neposlední řadě práce obsahuje také exkurz do právních úprav skončení pracovního poměru některých vybraných evropských zemí s porovnáním s naší úpravou. Porovnáním jednotlivých právních úprav s naší úpravou pak bylo inspirací pro závěrečný nástin možností úpravy de lege ferenda.
