Articles (KGE)

Permanent URI for this collection

http://hdl.handle.net/11025/30045

Browse

Showing 1 - 20 out of 44 results

Development of Business Activities in Peripheral Parts of Rural Areas, Western Bohemia
(Sciendo, 2023) Vorobljevová, Veronika; Novotná, Marie
Cílem tohoto příspěvku je na příkladu vybraného území provést vyhodnocení vývoje podnikatelských aktivit na českém venkově v období od roku 2008 do současnosti a ukázat možná omezení i perspektivy tohoto prostoru. Výzkum byl proveden skrze analýzy ekonomických subjektů se sídlem ve venkovských obcích v periferních oblastech západních Čech. Hodnocení je založeno na využití Veřejné databáze Českého statistického úřadu (organizační statistika, počet ekonomických subjektů, počet vzniklých ekonomických subjektů v letech 2008–2020) a datového souboru o ekonomických subjektech zaniklých v letech 2008–2021, poskytnutých Českým statistickým úřadem. Ekonomické subjekty analyzujeme podle geografické lokalizace, velikostních skupin obcí a podle oborové specifikace. K ověření, zda má populační velikost obce statisticky významný vliv na počet ekonomických subjektů na 100 obyvatel v obci, využíváme analýzu rozptylu a k hodnocení prostorové diferenciace vizualizační kartografické metody, mapu hustoty a kartogramy. Bylo zjištěno, že povaha podnikatelských aktivit se na zkoumaném území mění po vzoru urbánních lokalit, ale řada vlivů se podílí na tom, že mnoho vlastních ekonomických subjektů se dostává do ekonomicky nejistější pozice.
HIV infection, COVID-19, and vaccination against COVID-19 infection in sub-populations of men who have sex with men (MSM) during the COVID-19 pandemic in the Czech Republic: A questionnaire survey
(Acquitant Publications, 2022) Sekera, Jan Carlos
Kategorizace nástrojů prosazování efektivního hospodaření se srážkovou vodou na rozvojových plochách
(Západočeská univerzita v Plzni, 2022) Kopp, Jan; Hejduková, Pavlína; Kureková, Lucie; Ježek, Jiří; Vogt, David
Příspěvek představuje návrh kategorizace nástrojů, které může veřejná správa použít pro podporu a prosazování efektivního hospodaření se srážkovou (HDV) na rozvojových plochách měst a obcí. Přehled nástrojů, jejich popis a třídění podle vybraných kritérií vznikl jako součást katalogu pro potřeby tvorby software a metodiky na podporu rozhodovacích procesů v územním plánování v rámci řešení projektu TAČR SS03010080 (2021–2023). Vycházíme z publikovaných obecných přehledů nástrojů a jejich specifikace na problematiku HDV, podloženou metodikami pro jednotlivé kategorie nástrojů. Jednotlivé skupiny nástrojů jsou doplněny příklady z české i zahraniční praxe a kategorizovány podle hierarchické úrovně veřejné správy, podle ovlivněného subjektu a fáze procesu (plánování, realizace, provoz), ve které se nástroj nejlépe uplatňuje. Celkem bylo rozlišeno a charakterizováno 18 skupin nástrojů z pěti základních kategorií, tedy nástrojů normativních, koncepčních, koordinačních a organizačních, ekonomických, dobrovolných a etických. Na základě charakteristik a typologie rozvojových ploch měst budou následně s použitím software a metodiky doporučovány vhodné nástroje prosazování optimálního návrhu HDV specifikované v katalogu.
Potenciál rozvojových ploch pro efektivní hospodaření se srážkovou vodou v urbanizovaných územích
(Ústav územního rozvoje, 2022) Kopp, Jan; Vogt, David; Hejduk, Tomáš; Roub, Radek; Urban, Filip
Cílem příspěvku je specifikovat pět základních typů rozvojových ploch měst z hlediska podmínek pro projektování systémů hospodaření se srážkovou vodou. Předpoklady pro optimální návrh systému hospodaření se srážkovou vodou byly částečně odvozeny na základě statistického rozboru detailní struktury pokryvu ploch modelového území Plzně. Průměrné hodnoty zastoupení pokryvu ploch byly využity k výpočtu environmentálních parametrů, charakteristických pro jednotlivé typy funkčního využití. Dále byly pro stanovení potenciálu území pro hospodaření se srážkovou vodou zohledněny poznatky z rozboru literatury v oblasti typologie funkčních ploch urbanizovaných území z hlediska klimatických a hydrologických podmínek. V příspěvku také diskutujeme majetkový podíl města na jednotlivých typech území a jeho vliv na prosazování vhodného systému hospodaření se srážkovou vodou. Zobecnění výsledků, doplněné o poznatky z dostupných typologií, se návazně stane podkladem pro tvorbu softwaru a metodiky na podporu výběru vhodných opatření hospodaření se srážkovou vodou a nástrojů veřejné správy na jejich prosazování.
Kategorizace nástrojů prosazování efektivního hospodaření se srážkovou vodou na rozvojových plochách
(Západočeská univerzita v Plzni, 2022) Kopp, Jan; Hejduková, Pavlína; Kureková, Lucie; Ježek, Jiří; Vogt, David
Politicko-geografická témata v českém gymnaziálním kurikulu. Je geografie outsider, nebo premiant politického vzdělávání?
(Česká geografická společnost, 2022) Hána, David; Jelen, Libor; Seidlová, Alexandra; Vogt, David
Článek navazuje na současnou diskuzi o podobě výuky regionální geografie, jejíž starší pojetí vede k redukci problémově zaměřených témat typických i pro politickou geografii. Cíli článku bylo pomocí obsahové analýzy zjistit, jaká politicko-geografická témata se vyskytují ve školních vzdělávacích programech českých gymnázií v předmětech geografie, dějepis a základy společenských věd a jaké je postavení geografie ve výuce politicko-geografických témat ve srovnání se zmíněnými předměty. Zjištění poukazují na nevhodné rozdělení témat mezi několik předmětů, které mají odlišný přístup k jejich výuce a které nemusí studentům zprostředkovat geografickou orientaci v prostorových souvislostech a mezioborovou interpretaci problémů. Téma evropské integrace naopak považujeme za příklad ideálního multidisciplinárního pojetí výuky, které by mělo být reflektováno už v samotných kurikulárních dokumentech. Závěr nabízí zamyšlení nad řešením aktuálního stavu.
Americko-mexická hranice: bariéra proti zločinu nebo zóna humanitární krize?
(Česká geografická společnost, 2022) Preis, Jiří; Kohout, Michal
Americko-mexická hranice, nejfrekventovanější hraniční linie na světě, je zároveň politicky výbušné téma, přitahující pozornost médií. Veřejnost si ji často spojuje se stavbou neprostupné zdi, která má zastavit mezinárodní migraci. Původ migrantů a jejich motivace směřovat do Spojených států se však v posledních několika desetiletí významně změnila. Článek rozebírá příčiny této změny i možná jiná řešení, než je stavba neprostupné a extrémně drahé bariéry, ale také příčiny a změny v migračních tocích v americko-mexickém příhraničí.
Relics and transformation of former ponds in the urban environment of the historical region of Bohemia (Czech Republic)
(Taylor and Francis Ltd., 2021) Frajer, Jindřich; Pavelková, Renata; Létal, Aleš; Kopp, Jan
Comparison between Mental Mapping and Land Surface Temperature in Two Czech Cities: A New Perspective on Indication of Locations Prone to Heat Stress
(Elsevier, 2021) Lehnert, Michal; Geletič, Jan; Kopp, Jan; Brabec, Marek; Jurek, Martin; Pánek, Jiří
Možnosti efektivního hospodaření se srážkovou vodou na rozvojových plochách urbanizovaných území
(Civitas per Populi, 2021) Kopp, Jan; Vogt, David; Ježek, Jiří; Marval, Štěpán; Hejduk, Tomáš; Roub, Radek
Článek nastiňuje možná opatření pro efektivní hospodaření se srážkovou vodou vybraných funkčních areálech rozvojových ploch, tj. ploch individuálního bydlení; hromadného bydlení; výroby a skladování; občanského vybavení či rekreace a sportovních zařízení. V textu jsou komentovány možné nástroje pro veřejnou správu: územně-technická řešení s ohledem na geografické podmínky lokalit, ale také nástroje regulační, ekonomické a etické. Pozornost je věnována technickým, ekonomickým a environmentálním parametrům opatření. Nedílnou součástí příspěvku je diskuse nad specifiky přístupů hospodaření se srážkovou vodou na jednotlivých funkčních typech rozvojových ploch, včetně prezentace návrhu jejich třídění v katalogu opatření. Celý doporučený postup s využitím katalogu je vyvíjen a ověřován na pilotních lokalitách, které byly pro tento účel definovány a jsou rovněž blíže představeny v příspěvku.
Nové vymezení periferií Česka
(Česká geografická společnost, 2021) Jeřábek, Milan; Dokoupil, Jaroslav; Fiedor, David; Krejčová, Nikola; Šimáček, Petr; Wokoun, René; Zich, František
Periferie mohou být vymezeny různými metodickými přístupy. Cílem tohoto článku je identifikovat a prostorově vymezit vnitřní a vnější periferie na úrovni obcí v Česku. Pomocí 15 ukazatelů (odrážejících demografický vývoj, ekonomickou aktivitu a dopravní dostupnost) jsou obce rozděleny do pěti kategorií podle úrovně perifernosti. Výsledky jsou následně konfrontovány s předchozími výzkumy v této oblasti s cílem posoudit dynamiku prostorového rozložení periferií v Česku, zejména z hlediska jejich polohy a velikosti.
Provinční gentrifikace v post-socialistickém městě: případ Plzně
(Katedra geografie, geoinformatiky a regionálneho rozvoja FPVaI UKF v Nitre, 2021) Pancová, Adéla; Kebza, Martin
Tento článek se zabývá provinční gentrifikací na případě Plzně. Hlavním cílem je zjistit, jestli proces gentrifikace působí v pěti oblastech vnitřního města. Vnitřní města ve střední a východní Evropě byla obzvláště opomíjena během období socialismu. Od 90. let se tyto lokality staly cílem regenerace a sociálních změn. Abychom odhalili příznaky gentrifikace v Plzni, provedli jsme terénní šetření k stavu budov a jejich upgradu podle relevantní klasifikace. Z tohoto šetření vznikly mapy ukazující jednotlivé typy budov a na základě toho i hotspoty modernizace a potenciální sociální exkluze. Podíl modernizovaných budov je ve čtyřech částech vnitřního města okolo 50 %. Jen Roudná vykazuje podíly modernizačních typů 72 %.
Ekonomická aktivita obyvatel: Venkovský prostor ve 20. letech 20. století v Plzeňském a Jihočeském kraji
(Historický ústav AV ČR, 2021) Vorobljevová, Veronika; Novotná, Marie
The study deals with the analysis of economic activities of the population in rural areas in the 1920s. For the research was chosen a rural area on the periphery of the current Plzeň and South Bohemian regions, specifically the territory of 74 municipalities in the judicial districts of Blatná, Nepomuk, Zbiroh and Rokycany. Economic activity was evaluated on the basis of the analysis of occupations given in the census sheets of the 1921 census. The results of the census in the studied area are compared with the results in the whole republic, in Bohemia and in the regions.
Comparison of Ecohydrological and Climatological Zoning of the Cities: Case Study of the City of Pilsen
(MDPI, 2021) Kopp, Jan; Frajer, Jindřich; Novotná, Marie; Preis, Jiří; Dolejš, Martin
Standardizované vymezování lokálních klimatických zón (LCZ) bude lépe použitelné pro potřeby adaptace měst na dopady klimatických změn, pokud budou známy ekohydrologické vlastnosti územních jednotek LCZ. V příspěvku proto představujeme metodiku ekohydrologické zonace městské krajiny, která byla vytvořena v GIS jako podklad pro plánování modro-zelené infrastruktury měst v Česku. Cílem studie je porovnat postupy a výsledky ekohydrologické a klimatologické zonace na příkladu města Plzeň. Oba metodické přístupy se liší ve vstupních datech, podrobnosti rozlišení a použitých parametrech. Výsledky ukázaly, že území jednotlivých vymezených typů LCZ do značné míry odrážejí i jejich odlišné ekohydrologické vlastnosti. Vnitřní heterogenitu jednotek stejných typů LCZ z hlediska ekohydrologických vlastností můžeme částečně vysvětlit odlišnou technikou vymezování a rozdílnými soubory vstupních dat, ale také rozdílnými parametry obou zonací. Vede se diskuse o významu sklonitosti území jako doplňujícího parametru klasifikace LCZ. Případová studie může přinést podněty pro další vývoj holisticky pojaté zonace měst, která by zohledňovala jak klimatické tak ekohydrologické podmínky.
Využití srážkových vod na veřejných prostranstvích
(Česká geografická společnost, 2021) Kopp, Jan; Marval, Štěpán
Veřejná prostranství měst mají potenciál sdíleného prostoru, který plní přírodní i sociální funkce současně. Text představuje možnosti, jak veřejná prostranství zapojit do hospodaření se srážkovou vodou a přitom podpořit ve městech jejich estetické, sociální a environmentální funkce. Přehled byl vytvořen na základě rozboru zahraničních a domácích zkušeností a ukazuje příklady dobré praxe.
Health literacy on HIV infection among adolescents in the Czech Republic: a case study of two Czech cities Plzeň and České Budějovice
(Czech Medical Association J.E. Purkyne, 2020) Sekera, Jan Carlos; Preis, Jiří; Pazdiora, Petr
Zdravotní gramotnost je důležitým předpokladem pro udržení zdravé populace. V České republice a mezi českými autory neexistuje mnoho studií zaměřených na zdravotní gramotnost týkající se infekce HIV ve skupině dospívajících osob. V kontrastu s tím stojí poměrně vysoký vědecký zájem o informovanost a vnímání této problematiky dospívajícími v nejvíce postižených oblastech světa, zejména v Subsaharské Africe a Indii. Dospívající patří v oblasti infekce HIV do vysoce rizikové skupiny, přičemž vzdělání je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících úroveň rizika infekce HIV. Zvyšování zdravotní gramotnosti je však realizováno pouze na některých typech středních škol. Cílem této studie je ověřit zdravotní gramotnost týkající se infekce HIV u adolescentů ve dvou typech středních škol (gymnáziích a středních odborných učilišť), a to ve dvou krajských městech: v Plzni a v Českých Budějovicích. Pro zjištění úrovně zdravotní gramotnosti v oblasti infekce HIV byl sestaven dotazník s 13 otevřenými a 9 uzavřenými otázkami, který byl implementován mezi studenty (N = 1 942) v 16 vybraných školách v roce 2015. Dotazník byl předem testován a jeho vyplnění zabralo cca 15 minut. Studie prokázala, že ženy studující na gymnáziích disponují nejlepšími znalostmi v oblasti zdravotní gramotnosti infekce HIV. Oproti tomu nejnižší úroveň znalostí byla identifikována mezi muži, kteří studují střední odborná učiliště. Znalosti a orientace v oblasti problematiky HIV/AIDS však nestačí. Důležitý je i fakt, zda dospívající dokáží tyto znalosti přeměnit ve svůj prospěch, a přispět tak k redukci rizika infekce HIV a svého vlastního rizikového chování. Zavedení preventivních programů na všech typech škol a vzdělávání adolescentů v oblasti sexuálně přenosných nemocí je pro snížení expozice vůči HIV zcela zásadní. Existující rozdíly mezi pohlavími a školami mohou u některých těchto skupin zvýšit riziko infekce. Na základě zjištěných skutečností doporučujeme hledat cesty pro sjednocení a zefektivnění přístupu k výuce tohoto tématu na všech typech škol a více programy zaměřit na chlapce, neboť muži jsou největší skupinou HIV pozitivních osob v Česku.
Plánování modro-zelené infrastruktury s využitím ekohydrologického hodnocení mikrostruktur města Plzně
(Ústav územního rozvoje, 2020) Kopp, Jan; Novotná, Marie; Frajer, Jindřich; Ježek, Jiří; Raška, Pavel; Dolejš, Martin
Přestože se o tématech modro-zelené infrastruktury diskutuje v rámci různých oborů, například mezi urbanisty, krajinnými architekty, vodohospodáři, klimatology či ochránci přírody, frekventuje se zatím v českém prostředí pojem modro-zelená infrastruktura zatím relativně málo a nemá jednotné vymezení. Jak ilustruje rozbor plánovacích dokumentů Plzně, aktuálně se prosazují nástroje adaptace na klimatickou změnu, efektivní využití dešťové vody a jsou podporovány amenitní funkce vody ve městě (rekreační, sociální, estetické, kulturní) ve vzájemné synergii ideálního města citlivého k vodě. Jako jeden z přístupů k plánování modro-zelené infrastruktury je představena metodika ekohydrologického hodnocení mikrostruktur městské krajiny. Kategorizace územních jednotek vychází z možností stanovení některých parametrů ekohydrologických vlastností pro typy elementárních ploch (např. infiltrace, evapotranspirace, odtoku) a dalších parametrů pro funkční prostorové jednotky, které nazýváme mikrostruktury (např. typická úroveň znečištění odtékající vody, klimatické vlastnosti). Parametry na úrovni mikrostruktur mohou vycházet ze standardizace hodnot a tak vyjadřovat referenční hodnoty pro regulativy – např. stanovení koeficientu zeleně jako je index Biotope Area Factor pro nově vznikající části zástavby. V modelové studii centrální oblasti města Plzně bylo vymezeno 481 jednotek mikrostruktur různých typů. Ekohydrologická klasifikace kromě absolutního srovnání umožňuje rozlišit kvalitu mikrostruktur stejného typu, například může sloužit k posouzení potřeby změn ve vnitroblocích městské zástavby centra Plzně. Mapy dále ukazují rozdílné ekohydrologické vlastnosti uličních koridorů v rámci celého uličního profilu, protože ty jsou hodnoceny jako samostatné jednotky odděleně od bloků zástavby. Na kvalitě vstupních dat ve správě města je potom závislá úroveň přesnosti výsledné klasifikace mikrostruktur, která může být východiskem plánovitého rozvoje modro-zelené infrastruktury.
Regional development trends in West Bohemia with a special focus on peripheral areas
(Karolinum, 2020) Kebza, Martin; do Carmo Perotto, Camilla
Využívání sociálních sítí místními samosprávami: geografický kontext
(Civitas per Populi, 2020) Kebza, Martin; Findžová, Leona; Váňová, Anna
Tento příspěvek si klade za hlavní cíl zmapování využívání dvou sociálních sítí (Facebook, Instagram) mezi obcemi Plzeňského a Karlovarského kraje. Na příkladě celkem 635 obcí se ověřuje, zda je Facebook dominantně používanou sociální sítí, jakým způsobem se mezi těmito obcemi šíří aktivita na těchto médiích, jaké jsou prioritní účely využívání této formy komunikace, ale také jaké jsou územní a strukturální rozdíly v používání i na základě velikosti nebo indexu stáří obce. Díky vlastnímu důkladnému sběru dat z obou sociálních sítí a agregaci indexů efektivity využívání zjišťujeme především rozdíly v používání mezi velkými a malými obcemi a také tematické zaměření na základní informovanost obyvatel obce a propagaci kulturních akcí. Projevuje se i významný vliv nahodilosti, jež se snoubí se systematickým a strategickým používáním těchto sociálních médií.
Green space ideas and practices in European cities
(Routledge, 2020) Kohout, Michal; Kopp, Jan
Již téměř dvě století jsou zelené plochy v evropských městech přehodnocovány a tvořeny na základě měnících se idejí a praktických postupů týkajících se významu přírody ve městech. I když jsou v dnešních evropských městech velké rozdíly v kvantitě a kvalitě zelených ploch, myšlenky a postupy, které stojí za jejich tvorbou nebo zánikem, jsou na celém kontinentu vcelku podobné. Od poloviny devatenáctého století začali představitelé evropských měst vnášet přírodu zpět do města, aby čelili negativním dopadům industrializace. Později začali modernističtí architekti a projektanti používat vědecké metody a populistické ideje přírody ve snaze vytvořit dostupné zdravé bydlení pro rychle se rozvíjející městskou průmyslovou pracovní sílu. Nejnověji evropská města přijímají jako hlavní ideu udržitelnost, což je někdy protichůdné úsilí o rovnováhu mezi neoliberální komodifikací přírody a vědecky legitimními přínosy pro kvalitu života.

Browse

Recent Submissions