Articles (KGE)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Sexual Desire Among Men Who Have Sex with Men in the Czech Republic: A Cross-Sectional Study(2025) Sekera, Jan CarlosObjectiveThis study aimed to examine sexual desire among men who have sex with men (MSM) in the Czech Republic using the Sexual Desire Inventory-2 (SDI-2) and to identify differences based on sociodemographic and behavioral characteristics.MethodsData were collected via an online survey between 2021 and 2022. The SDI-2 was administered to 410 MSM aged 18 to 60 (M = 29.7) and recruited through social media and community outreach. The questionnaire included dyadic and solitary sexual desire subscales, as well as sociodemographic and behavioral variables (e.g., sexual preference, HIV status, education level, and frequency of sexual activity). Statistical analyses included ANOVA, Pearson correlations, and effect size calculations (η2).ResultsMSM reporting sexual attraction to both men and women had the highest total SDI-2 scores, followed by those attracted exclusively to men. Respondents attracted solely to women scored significantly lower. Dyadic sexual desire was positively associated with being in a relationship and a higher frequency of sexual activity, while solitary sexual desire correlated with younger age and more frequent masturbation. HIV-positive participants reported significantly lower scores across both subscales. Education level showed a significant effect, with the highest sexual desire found among those with incomplete primary education.ConclusionsA combination of behavioral and sociodemographic variables influences sexual desire in MSM. These findings provide new insight into sexual motivation among Czech MSM and underscore the importance of inclusive sexual health interventions. Further cross-cultural studies using the SDI-2 are encouraged.
Item Smart Decline as a component of Smart City approaches: Insights from three Czech towns(2025) Kebza, MartinThe Smart City concept is often perceived primarily as a technological solution for addressing urban issues. However, its implementation also encompasses socio-economic dimensions that extend beyond purely technological approaches. This study examines the potential of the Smart Decline approach as a possible response to urban shrinkage in Czechia. For the purposes of the empirical analysis, the three most shrinking Czech cities were selected. The urban masterplans and strategic plans of these cities were thoroughly analysed. The results reveal that the Smart City concept is considered only minimally in these plans, although one case demonstrates indirect patterns of the Smart Decline approach. The study emphasizes the need to move away from a technocratic perception of the Smart City concept and to integrate more holistic approaches into urban planning, such as Smart Decline, to effectively address demographic and economic challenges while simultaneously implementing technological upgrades.
Item Perception of new trends in rainwater management in Czech cities: Barriers and tools of implementation(2025) Kopp, Jan; Hejduková, Pavlína; Hejduk, TomášThe demand for settlements to adapt to the impacts of climate change is reflected in the increased interest of the Czech public administration in promoting changes in the field of rainwater management (RWM). In the Czech Republic, city representatives and politicians are gradually leaning towards the development of blue-green infrastructure, i.e. towards promoting functional green spaces and other elements to support a nature-based water cycle in the urban landscape. Despite this fact, there are still a number of barriers limiting the speedier implementation of RWM changes. The research focused on the entire portfolio of possible barriers and promotional tools for the implementation of new trends; however, we also delve deeper into issues of perception. We draw on a compiled inventory of 14 potential barriers classified across four groups into perceptual, institutional, economic and physical barriers. Based on the overview of barriers, we conducted pen-and-paper personal interviews with a selection of 18 suitable stakeholders. The interviews were focused on rating the significance of the barriers, commenting on experiences from each stakeholder's perspective and making recommendations for the process in practice. They showed that the perception of new RWM trends differs according to the position of the actors and also their personal attitudes and preferences, for example in relation to nature-based measures. The most significant barriers in RWM implementation that were identified in terms of the Czech environment are related to economic issues and property ownership. A perceptual barrier is the lack of confidence regarding the implementation and operation of new technological or nature-based RWM systems. Political support for the transformation process, declared as the introduction of blue-green infrastructure, is positive. Nonetheless, perception of the term blue-green infrastructure is not unified in the Czech environment. This is also related to the confirmed professional and institutional fragmentation of RWM issues and the lack of experts on new trends in this field. In order to eliminate perceptional barriers, we recommend applying some new tools in Czech cities, especially coordination, organizational and ethical ones, together with the use of international experience. In economic terms, it is advisable to focus on a better adjustment of fees for rainwater drainage and on the application of methods to economically evaluate ecosystem services.Item Sustainability as a Message on Social Media: A Case Study Of the World Economic Forum’s Twitter (Now X) Account(2024) Preis, Jiří; Klika, DavidSustainability and social media are two current topics, the combination of which can be a compelling means of change for a better, sustainable future. This paper analyses the Twitter profile of the World Economic Forum, a global leader in promoting sustainability, over five years, from 2016 to 2020. The main focus of this work is to analyse the content and nature of the World Economic Forum's contributions (tweets) focusing on topics of Sustainable Development Goals. The results are presented in three categories – geographical focus, thematic focus, and most popular content. The results can indicate the trend, what topics and geographical locations related to sustainability are emphasised online, how the audience perceives it, and how to popularise sustainability among the public.Item Příběh objevení pramene Nilu(2024) Preis, Jiří; Krampota, FrantišekVýchodní Afriku si lidé obvykle spojují s dovolenou na safari, pohledem na Kilimandžáro nebo plážemi na Zanzibaru. Již méně je znám fakt, že zde pramení jedna z největších zdrojnic řeky Nil. Článek přináší příběh, který vedl k vyřešení jedné z největších geografických hádanek, ale také to, jak objevitelské expedice do těchto míst a na to navazující události ovlivnily směřování moderních dějin této části Afriky.Item Metropolitanization and Population Trends: A Case Study of Two Polish Voivodships(2023) Kebza, MartinThe transformations of large cities and their surroundings leave significant traces on the regional landscape in terms of spatial polarization. We consider metropolitanization as a fundamental trigger for this polarization, resulting in the ongoing saturation of central urban agglomerations at the expense of more remote areas. This phenomenon is examined through two examples of Polish voivodships that are comparable in size, with their largest cities also being similarly sized. The difference lies in the settlement structure, where one is monocentric, and the other has two core areas. Hence, the goal of this paper is to examine possible differences of polarization patterns in regions with different number of cores. The analysis focuses on population changes in municipalities (gminas) over consecutive periods, delineated by significant events and phenomena such as EU accession and the economic crisis. The results reveal divergent trends within the regions; central agglomerations consistently grow, with the exception of the pandemic period, gaining regional significance, while residual areas in the region experience population decline. The results indicate that the settlement structure does not exert a significant influence on the speed and magnitude of metropolitanization.Item Komunitní energetika: německé a rakouské zkušenosti(2023) Ježek, JiříObce a jejich občané prostřednictvím komunitních energetických družstev významně přispěli k rozšíření obnovitelných zdrojů energie v Německu a Rakousku. V této souvislosti vzniklo v obou zemích velké množství energetických iniciativ a projektů. Nejznámější z nich je město Güssing, které od počátku 90. let usilujeme o energetickou soběstačnost. Jedná se o rozvojový model inspirativní pro české obce a města.Item Percepce dopadů klimatické změny jako předpoklad adaptační strategie města Sušice(2024) Hejplíková, Michaela; Kopp, JanPředpokladem úspěšné adaptace je včasné vnímání rizik, které klimatická změna přináší. Cílem studie bylo zjistit míru percepce rizik spojených s projevy klimatické změny na území města Sušice. Záměrem bylo posoudit a porovnat míru vnímání hrozeb veřejností a institucemi. Percepce rizik spojených s projevy klimatické změny byla zjišťována na institucionální úrovni rozborem plánů a dokumentů a také strukturovanými rozhovory s aktéry. Na úrovni veřejnosti proběhl dotazníkový průzkum a pocitové mapování. Z terénního šetření vyplynulo, že 46 % dotázaných respondentů z řad veřejnosti by si přálo, aby město Sušice použilo finanční prostředky na opatření týkající se klimatické změny. V rámci strukturovaných rozhovorů s aktéry byla zjištěna heterogenita názorů od vlažných postojů po postoje kritizující malý zájem institucí. To se patrně promítá i do nevyváženého a neúplného zastoupení tematických rizikových oblastí spojených s klimatickou změnou v plánech a dokumentech.Item Možnosti posuzování efektivity investic do modro-zelené infrastruktury v urbanizovaném území(2024) Kopp, Jan; Hejduková, Pavlína; Hejplíková, MichaelaEfektivní hospodaření s dešťovou vodou je často spojováno s implementací modro-zelené infrastruktury). Využití modro-zelené infrastruktury je deklarováno jako nový systém hospodaření s dešťovou vodou podporující retenci vody a její kvalitu v městské krajině spolu s přínosy pro veřejný prostor pro adaptaci na klimatické změny a pro biodiverzitu. Posuzování efektivity investic do MZI je aktuální otázkou jak pro veřejnou správu, tak pro soukromé investory. Do optimalizace řešení je na nákladové straně vhodné zahrnovat nejen náklady na vybudování vodohospodářské infrastruktury, ale také příspěvky přírodního kapitálu, který se projevuje poskytováním ekosystémových služeb. Příspěvek představuje možná kritéria pro posuzování modro-zelené infrastruktury a diskutuje jejich relevanci a vzájemnou kompatibilitu. Pro komparaci byly využity čtyři parametry: (1) zábor ploch při realizaci opatření, (2) maximální odtok dešťových vod, (3) koeficient modro-zelené infrastruktury a (4) průměrné náklady realizace. Na základě výpočtů pro modelové území jsou demonstrovány rozdíly v hodnocení různých prvků modro-zelené infrastruktury s ohledem na jejich cenu, hydrologickou funkci a další benefity pro urbanizované území. Jak ukázaly naše výsledky, efektivnost investice záleží na preferovaném účinku opatření. Metodicky zůstává otevřená otázka posuzování ekosystémových služeb tak, aby bylo hodnocení kompatibilní s finanční úrovní investic.Item Monitorování a hodnocení smart projektů mezi očekáváním a empirickou evidencí(2022) Ježek, JiříMonitorování a hodnocení projektů chytrých měst dosud nebylo systematicky zkoumáno. To platí i pro zahraniční města, která v posledních letech začínají vyhodnocovat svoje zkušenosti s projekty Smart Cities. Cílem tohoto příspěvku je zjistit, jakým způsobem se ve třech vybraných městech (Drážďany, München a Vídeň) koncepčně přistupuje k monitorování a hodnocení smart projektů a jaké tato města mají zkušenosti s měřením efektů a dopadů těchto projektů. Výsledky výzkumu ukazují, že přístupy k monitorování a hodnocení jsou významně určovány dotační politikou EU. Z expertních rozhovorů vyplývá, že specifikace ukazatelů a metod měření (shora dolů) jsou pro města často problémem, protože nejsou dostatečně zohledněny individuální rámcové podmínky a potřeby měst. Zástupci projektů navíc považují kvalitativní ukazatele za vhodnější než kvantitativní, protože mohou lépe vystihnout místní kontext.Item Italské zkušenosti s metropolitní správou a možnosti jejich využití v české správní praxi(2024) Ježek, JiříTento článek se zaměřuje na italské zkušenosti s metropolitní správou (governance) a analyzuje možnosti využití těchto zkušeností v kontextu české správní praxe. Metropolitní správa se v Itálii vyvinula jako reakce na potřebu efektivnější správy v rychle rostoucích a složitých městských regionech, které vyžadují koordinované řešení meziúzemních problémů, jako je doprava, územní plánování, životní prostředí a hospodářský rozvoj. Článek poskytuje přehled historického vývoje metropolitních regionů v Itálii, legislativního rámce, kompetencí a financování a vyzdvihuje případovou studii metropolitního města Bologna jako úspěšný příklad integrované metropolitní správy. V České republice je metropolitní správa poměrně novým tématem, přičemž klíčovou oblastí zájmu je metropolitní oblast Praha-Střední Čechy. Italské zkušenosti mohou být inspirací pro vytváření metropolitních struktur, které by podpořily koordinaci mezi obcemi a regiony a usnadnily efektivní řízení sdílených veřejných služeb. Článek se zabývá hlavními překážkami, které omezují přímé převzetí italského modelu v českém prostředí, jako je absence specifických správních úrovní a tradiční struktura územního členění. Autor doporučuje využití prvků italské praxe, jako jsou metropolitní konference a meziobecní sdružení, které mohou posílit spolupráci na úrovni metropolitních oblastí v Česku a podpořit územní soudržnost a efektivní správu městských regionů.Item The development of polysubcentric network in the context of metropolitanization: evidence from Poland(2024) Kebza, MartinThis study examines the patterns of suburban development in major Polish agglomerations with the aim of uncovering uneven suburban growth and the consequent emergence of a polycentric arrangement against the backdrop of metropolitanization. Out of 17 agglomerations, six representative ones were selected for in-depth analysis. Uneven growth has delineated hierarchical levels in five of the six chosen agglomerations, laying the foundation for polycentric development. However, the disparities between cores and suburban municipalities are so substantial that a more precise approach lies in considering the development based on multiple sub-centres (Polysubcentric), rather than polycentric. These sub-centres exhibit an upswing in population and a relative share compared to the core’s size, alongside an increase in inbound to outbound commuters (and consequently, an augmented economic function). They also evolve into important nodes for commuting. The study classifies sub-centres into two types based on achieved functional shifts (SUB-C, SUB-R). The differences among agglomerations underscore the distinctive nature of each local environment. In certain cases, sub-central networks develop successfully, although the process is selective and intertwined with geographical location, economic factors, and the condition and capacity of transport infrastructure.Item Vývoj softwarového nástroje RainWaterManager(2024) Bureš, Luděk; Roub, Radek; Hejduk, Tomáš; Kopp, Jan; Urban, FilipHospodaření se srážkovou vodou je v současné době jedním z často diskutovaných témat v otázkách dalšího územního rozvoje měst a obcí. Stejná otázka je řešena také v kontextu klimatických změn a jejich vlivu na již existující zástavbu. Aktuálně nejčastějším řešením pro likvidaci srážkových vod je jejich odvádění pomocí kanalizačních systémů. V kontextu klimatických změn tento koncept nakládání s dešťovou vodou začíná ukazovat své nedostatky. Srážková voda je rychle odvedena, což negativně ovlivňuje vláhové poměry v městské krajině. Důsledkem toho pak bývá její vysychání a přehřívání. Dalším nedostatkem je přetěžování stokových sítí během extrémních srážkových událostí. Řešením pro odstranění těchto nedostatků může být snaha o zadržení srážky v místě jejího dopadu. Tento koncept s sebou ale nese řadu otázek. Jaká opatření k tomuto účelu lze využít? Jaké jsou prostorové nároky na tvorbu těchto opatření? Jaká je cena jejich realizace? Může samospráva vyžadovat realizaci těchto opatření po soukromých investorech? Odpovědi na tyto otázky nejsou mnohdy triviální a závisí na konkrétních okolnostech a množství posuzovaných kritérií. Určitou pomoc v tomto ohledu nabízí software RainWaterManager. Tento nástroj pomáhá uživateli zvolit vhodné opatření pro hospodaření se srážkovou vodou, odhadnout jeho efektivitu, prostorové a ekonomické nároky a ukazuje cesty, jak lze jejich realizaci prosazovat.Item Možnosti posuzování efektivity investic do modro-zelené infrastruktury v urbanizovaném území(Západočeská univerzita v Plzni, 2024) Kopp, Jan; Hejduková, Pavlína; Hejplíková, MichaelaItem Thermal comfort in urban areas on hot summer days and its improvement through participatory mapping: A case study of two Central European cities(Elsevier, 2023) Lehnert, Michal; Pánek, Jiří; Kopp, Jan; Geletič, Jan; Květoňová, Veronika; Jurek, MartinItem Development of Business Activities in Peripheral Parts of Rural Areas, Western Bohemia(Sciendo, 2023) Vorobljevová, Veronika; Novotná, MarieCílem tohoto příspěvku je na příkladu vybraného území provést vyhodnocení vývoje podnikatelských aktivit na českém venkově v období od roku 2008 do současnosti a ukázat možná omezení i perspektivy tohoto prostoru. Výzkum byl proveden skrze analýzy ekonomických subjektů se sídlem ve venkovských obcích v periferních oblastech západních Čech. Hodnocení je založeno na využití Veřejné databáze Českého statistického úřadu (organizační statistika, počet ekonomických subjektů, počet vzniklých ekonomických subjektů v letech 2008–2020) a datového souboru o ekonomických subjektech zaniklých v letech 2008–2021, poskytnutých Českým statistickým úřadem. Ekonomické subjekty analyzujeme podle geografické lokalizace, velikostních skupin obcí a podle oborové specifikace. K ověření, zda má populační velikost obce statisticky významný vliv na počet ekonomických subjektů na 100 obyvatel v obci, využíváme analýzu rozptylu a k hodnocení prostorové diferenciace vizualizační kartografické metody, mapu hustoty a kartogramy. Bylo zjištěno, že povaha podnikatelských aktivit se na zkoumaném území mění po vzoru urbánních lokalit, ale řada vlivů se podílí na tom, že mnoho vlastních ekonomických subjektů se dostává do ekonomicky nejistější pozice.Item HIV infection, COVID-19, and vaccination against COVID-19 infection in sub-populations of men who have sex with men (MSM) during the COVID-19 pandemic in the Czech Republic: A questionnaire survey(Acquitant Publications, 2022) Sekera, Jan CarlosItem Kategorizace nástrojů prosazování efektivního hospodaření se srážkovou vodou na rozvojových plochách(Západočeská univerzita v Plzni, 2022) Kopp, Jan; Hejduková, Pavlína; Kureková, Lucie; Ježek, Jiří; Vogt, DavidPříspěvek představuje návrh kategorizace nástrojů, které může veřejná správa použít pro podporu a prosazování efektivního hospodaření se srážkovou (HDV) na rozvojových plochách měst a obcí. Přehled nástrojů, jejich popis a třídění podle vybraných kritérií vznikl jako součást katalogu pro potřeby tvorby software a metodiky na podporu rozhodovacích procesů v územním plánování v rámci řešení projektu TAČR SS03010080 (2021–2023). Vycházíme z publikovaných obecných přehledů nástrojů a jejich specifikace na problematiku HDV, podloženou metodikami pro jednotlivé kategorie nástrojů. Jednotlivé skupiny nástrojů jsou doplněny příklady z české i zahraniční praxe a kategorizovány podle hierarchické úrovně veřejné správy, podle ovlivněného subjektu a fáze procesu (plánování, realizace, provoz), ve které se nástroj nejlépe uplatňuje. Celkem bylo rozlišeno a charakterizováno 18 skupin nástrojů z pěti základních kategorií, tedy nástrojů normativních, koncepčních, koordinačních a organizačních, ekonomických, dobrovolných a etických. Na základě charakteristik a typologie rozvojových ploch měst budou následně s použitím software a metodiky doporučovány vhodné nástroje prosazování optimálního návrhu HDV specifikované v katalogu.Item Potenciál rozvojových ploch pro efektivní hospodaření se srážkovou vodou v urbanizovaných územích(Ústav územního rozvoje, 2022) Kopp, Jan; Vogt, David; Hejduk, Tomáš; Roub, Radek; Urban, FilipCílem příspěvku je specifikovat pět základních typů rozvojových ploch měst z hlediska podmínek pro projektování systémů hospodaření se srážkovou vodou. Předpoklady pro optimální návrh systému hospodaření se srážkovou vodou byly částečně odvozeny na základě statistického rozboru detailní struktury pokryvu ploch modelového území Plzně. Průměrné hodnoty zastoupení pokryvu ploch byly využity k výpočtu environmentálních parametrů, charakteristických pro jednotlivé typy funkčního využití. Dále byly pro stanovení potenciálu území pro hospodaření se srážkovou vodou zohledněny poznatky z rozboru literatury v oblasti typologie funkčních ploch urbanizovaných území z hlediska klimatických a hydrologických podmínek. V příspěvku také diskutujeme majetkový podíl města na jednotlivých typech území a jeho vliv na prosazování vhodného systému hospodaření se srážkovou vodou. Zobecnění výsledků, doplněné o poznatky z dostupných typologií, se návazně stane podkladem pro tvorbu softwaru a metodiky na podporu výběru vhodných opatření hospodaření se srážkovou vodou a nástrojů veřejné správy na jejich prosazování.Item Kategorizace nástrojů prosazování efektivního hospodaření se srážkovou vodou na rozvojových plochách(Západočeská univerzita v Plzni, 2022) Kopp, Jan; Hejduková, Pavlína; Kureková, Lucie; Ježek, Jiří; Vogt, David
