Conference papers (KFI)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Alexander Gottlieb Baumgarten o básni: ohlédnutí mezi estetikou a literární vědou(Prešovská univerzita v Prešově, 2024) Blahutková, DanielaPočátkem 21. století byla Baumgartenova latinská Aesthetica (1750, 1758) přeložena do němčiny, což přispělo ke komplexnímu studiu Baumgartenovy původní koncepce oboru. V příspěvku se vracíme k tomu, že jeho pojetí estetiky jako nauky o senzitivním, smyslovém poznání dostalo jasné obrysy už v Baumgartenově rané rozpravě o básni (Meditationes philosophicae de nonnullis ad poema pertinentibus, 1735). Příspěvek se zabývá strukturou tohoto spisu a ozřejmuje na něm zároveň epistemologický a rétorický rozměr Baumgartenovy estetiky, s ohledem na novější oborové bádání. Poukazuje rovněž na doteky a míjení mezi Baumgartenem a moderní literární vědou (Jakobson, Doležel aj.).
Item Nezbytnost jedinečnosti. K Focillonovu pojetí pozice uměleckého díla v životě forem(Slovenská asociácia pre estetiku, 2023) Ševčík, MilošPříspěvek se zaměřuje na pojetí jedinečnosti uměleckého díla v úvahách francouzského historika a teoretika umění Henriho Focillona o „životě forem“. Nejprve zdůrazňuje Focillonův názor, že umělecké dílo je jako určitý systém forem, to znamená jako určitý systém vztahů či poměrů, vždy jedinečné, třebaže v řadě případů zůstává tato jedinečnost nenápadná. Tato jedinečnost je založena na sounáležitosti a zároveň na protikladu dvou tendencí, které se v životě forem uplatňují. Na jedné straně je to příslušnost k zavedenému řádu či kánonu, na straně druhé je to směřování k novosti. Příspěvek se následně zabývá statutem uměleckého kánonu či pravidla v kontextu Focillonových úvah o slohovém vývoji. Poukazuje na to, že zavedené umělecké kánony nemají naprosto strnulou povahu. Působí na život forem, nikoli však jako to, co by ho předurčovalo, ale jako to, co se v něm mění. Pohlížíme-li tedy na kánon jako na rigidní pravidlo, redukujeme ho na něco neživého.
Item Umělecký jazyk jako jazyk počitků v myšlení Josého Gila(Ostravská univerzita, 2024) Ševčík, MilošStudie se zaměřuje na otázku statusu a povahy uměleckého jazyka. Zkoumá úvahy současného portugalského filozofa José Gila, který se touto otázkou opakovaně zabýval. Článek srovnává Gilovy názory s některými dřívějšími přístupy, zejména s pojetím vztahu mezi nejazykovými symbolickými systémy a jazyky Nelsona Goodmana a s pojetím rozdílu mezi symptomem a symbolem Susanne Langerové. Studie vyzdvihuje zejména Gilovo pojetí uměleckého jazyka jako uspořádání chaosu a vztahu mezi odlišnými počitky. V tomto kontextu je možné hovořit o syntaxi a gramatice „intervalu“.Item Neseni technikou, prostoupeni přírodou. Poznámky k filmu Solaris Andreje Tarkovského(Asociácia slovenských filmových klubov, 2024) Ševčík, MilošStudie se zabývá intepretací vztahu mezi technikou a přírodou ve filmu Solaris (1972) Andreje Tarkovského. Konkrétně se zaměřuje na svázanost člověka, který samozřejmým způsobem využívá nejmodernější technologie, s tajemstvím přírody v jejich organických dimenzích i anorganických, a přesto oživujících aspektech.Item Umrlčí prkna jako kulturní dědictví(Městské muzeum a galerie Nepomuk, 2024) Wagnerová, LadaČím víc je určitý zvyk zakořeněn v každodennosti, tím méně dokladů a vysvětlení k němu míváme. Umrlčí prkna jsou typickým příkladem. Jejich vývoj byl ovlivněn změnami hygienických i kulturně-politických okolností. Příspěvek ve stručnosti ukazuje změnu jejich užití a možnosti pohledu na umrlčí prkna jako na kulturní dědictví česko-bavorského příhraničního regionu.Item The Author was Killed by an AI - or Was It?(RWTH Aachen University, 2024) Matějková, Tereza; Ircing, PavelThis paper looks at the usage of large languagemodels as writing assistants through the lenses of Roland Barthes’s work.It discusses the advantages and disadvantages of the different approachesto authorship in the coming era of massive usage of AI models, especiallywith respect to the human responsibilities and merits in the authorshipprocess.Item Existenciální rozměr jedné Kafkovy prózy: čtení inspirované texty Waltera Biemela a Jana Patočky(Ostravská univerzita, 2024) Blahutková, DanielaVýchodiskem příspěvku je zájem o fenomenologicky orientované přístupy k literární tvorbě. Příkladem takového přístupu jsou úvahy Waltera Biemela o povídce F. Kafky Der Bau. Podle Biemela zkoumá povídkový fragment s centrální postavou "animal rationale" podstatný rys lidské existence, jistý aspekt moderní racionality. Příspěvek se ohlíží za Biemelovou interpretací a ukazuje, že také myšlení Jana Patočky z konce 60. let 20. století poskytuje zázemí pro fenomenologické čtení Kafkovy prózy a umožňuje prohloubení pohledu na způsoby a možnosti literárního díla tematizovat tělesnost, identitu, čas a prostor.Item K čemu archiv?(Městské muzeum a galerie Nepomuk, 2024) Bílková, JitkaPříspěvek nejprve stručně charakterizuje činnost archivů, jak ji vymezuje zákon, poté věnuje pozornost zajímavým nálezům zjištěným ve fondech Archivu města Plzně, Státním oblastním archivu v Plzni a Státním okresním archivu v Blovicích. Na základě studia archivních pramenů si pak všímá jistých vazeb a souvislostí v působení veřejně aktivních osobností. Závěrem přináší otázky spojené s uchováváním písemných pozůstalostí v majetku rodiny.Item K čemu archiv?(Městské muzeum a galerie Nepomuk, 2024) Bílková, JitkaPříspěvek nejprve stručně charakterizuje činnost archivů, jak ji vymezuje zákon, poté věnuje pozornost zajímavým nálezům zjištěným ve fondech Archivu města Plzně, Státním oblastním archivu v Plzni a Státním okresním archivu v Blovicích. Na základě studia archivních pramenů si pak všímá jistých vazeb a souvislostí v působení veřejně aktivních osobností. Závěrem přináší otázky spojené s uchováváním písemných pozůstalostí v majetku rodiny.Item K čemu archiv?(Městské muzeum a galerie Nepomuk, 2024) Bílková, JitkaPříspěvek nejprve stručně charakterizuje činnost archivů, jak ji vymezuje zákon, poté věnuje pozornost zajímavým nálezům zjištěným ve fondech Archivu města Plzně, Státním oblastním archivu v Plzni a Státním okresním archivu v Blovicích. Na základě studia archivních pramenů si pak všímá jistých vazeb a souvislostí v působení veřejně aktivních osobností. Závěrem přináší otázky spojené s uchováváním písemných pozůstalostí v majetku rodiny.Item Vymezení regionu(Městské muzeum a galerie Nepomuk, 2024) Bílková, JitkaPříspěvek pojmově ukotvuje téma konference a sborníku. Zabývá se různými pohledy na vymezení regionu. Všímá si užívání pojmu region v historii, seznamuje s přístupy různých věd a stručně prezentuje jejich pojetí regionu.Item Vymezení regionu(Městské muzeum a galerie Nepomuk, 2024) Bílková, JitkaPříspěvek pojmově ukotvuje téma konference a sborníku. Zabývá se různými pohledy na vymezení regionu. Všímá si užívání pojmu region v historii, seznamuje s přístupy různých věd a stručně prezentuje jejich pojetí regionu.Item Vymezení regionu(Městské muzeum a galerie Nepomuk, 2024) Bílková, JitkaPříspěvek pojmově ukotvuje téma konference a sborníku. Zabývá se různými pohledy na vymezení regionu. Všímá si užívání pojmu region v historii, seznamuje s přístupy různých věd a stručně prezentuje jejich pojetí regionu.Item Když Šumava vypráví(Městské muzeum a galerie Nepomuk, 2024) Friedlová, MariaPříspěvek sestává z analýzy dvou povídkových sbírek a jedné samostatně vydané povídky německého spisovatele, učitele a historika Josefa Blaua (1872–1960). Doposud nepřeložené texty vášnivého sběratele šumavské lidové slovesnosti budou představeny a posuzovány nejen z hlediska lingvistického, ale především z pohledu kulturně-historického. Šumavská krajina a její obyvatelé a tradice, především pak sklářství, byli pro Blaua nevyčerpatelnou studnicí inspirace – není tomu jinak ani u jeho beletristických děl – Von Räubern, Wildschützen und anderen Waldbrüdern (1928), Der Honigbaum und andere Geschichten (1934) a Der tapfere Lenz: Geschichtliche Erzählung aus der Vergangenheit des Böhmerwaldes (1936).Item Když Šumava vypráví(Městské muzeum a galerie Nepomuk, 2024) Friedlová, MariaPříspěvek sestává z analýzy dvou povídkových sbírek a jedné samostatně vydané povídky německého spisovatele, učitele a historika Josefa Blaua (1872–1960). Doposud nepřeložené texty vášnivého sběratele šumavské lidové slovesnosti budou představeny a posuzovány nejen z hlediska lingvistického, ale především z pohledu kulturně-historického. Šumavská krajina a její obyvatelé a tradice, především pak sklářství, byli pro Blaua nevyčerpatelnou studnicí inspirace – není tomu jinak ani u jeho beletristických děl – Von Räubern, Wildschützen und anderen Waldbrüdern (1928), Der Honigbaum und andere Geschichten (1934) a Der tapfere Lenz: Geschichtliche Erzählung aus der Vergangenheit des Böhmerwaldes (1936).Item Když Šumava vypráví(Městské muzeum a galerie Nepomuk, 2024) Friedlová, MariaPříspěvek sestává z analýzy dvou povídkových sbírek a jedné samostatně vydané povídky německého spisovatele, učitele a historika Josefa Blaua (1872–1960). Doposud nepřeložené texty vášnivého sběratele šumavské lidové slovesnosti budou představeny a posuzovány nejen z hlediska lingvistického, ale především z pohledu kulturně-historického. Šumavská krajina a její obyvatelé a tradice, především pak sklářství, byli pro Blaua nevyčerpatelnou studnicí inspirace – není tomu jinak ani u jeho beletristických děl – Von Räubern, Wildschützen und anderen Waldbrüdern (1928), Der Honigbaum und andere Geschichten (1934) a Der tapfere Lenz: Geschichtliche Erzählung aus der Vergangenheit des Böhmerwaldes (1936).Item Representation of the Concept “Woman” in the British Novel(Regional Academy of Management, European Scientific Foundation, Institute of Innovation etc., 2023) Tairova, Gyuzal A.; Kastnerová, MartinaThe purpose of this study is to analyze the identification of the features of verbalization of the core and the near and far periphery of the "woman" concept on the part of socio-cultural characteristics and the analysis of the "clothing" concept using individual lexemes, phrases, and sentences reflected in Gail Honeyman’s novel “Eleanor Oliphant is completely fine”. The image of a woman is described through new socio-cultural realities that help to reveal her image. This article analyzes the lexical units used by the author when sculpting this image.Item Czech Art Historian Vojtěch (Adalbert) Birnbaum - an Ideological Opponent of Josef Strzygowski(Jürgen Dinter Verlag, 2015) Hečková, PetraThe Czech art historian Adalbert Birnbaum (1877 - 1934) became famous as a leading expert in history of mediaeval architecture and conservation of cultural heritage. However, the beginnings of his research career are associated with the Vienna School of Art History and with reassessment of the Roman art and the art of late antiquity, which was usually seen as a period of decline. Birnbaum´s contribution to the Orient-oder-Rom controversy was standing outside attention of Czech art historians for a long time. Its comprehensive evaluation can be even small, but very useful part of a puzzle, of an overall picture which shows the importance of Strzygowski´s work in all aspects of historiography of art history.Item Classifying Latin Inscriptions of the Roman Empire: A Machine-Learning Approach(CEUR-WS, 2021) Ehrmann, Maud; Kaše, Vojtěch; Karsdorp, Folgert; Heřmánková, Petra; Wevers, Melvin; Sobotková, Adéla; Andrews, Tara Lee; Burghardt, Manuel; Kestemont, Mike; Manjavacas, Enrique; Piotrowski, Michael; van Zundert, JorisItem A conscious and proper matriculation oath as the first step to avoid plagiarism(Inovation Institute, 2020) Wagnerová, LadaImatrikulační slib musí je a být prvním a jasným, vědomým krokem vyjadřujícím příslušnost k akademické komunitě a zároveň vyjádřením principů zkrytého kurikula, které se realilzuje prostřednictvím ustálených rituálů a ceremonií Na rozdíl od morálky a práva jsou obřady (jako součást akademické etikety) vnímány jako méně závazné a vážné, což je pro někoho přijatelnější. V současné době některé fakulty začínají propojovat beanii studentů s imatrikulací právě proto, aby zlepšily přijetí ze strany studentů a zvýšily zapojení studentů prvního ročníku a lepší zapojení do akademické komunity.
