Cyber sickness in low‑immersive, semi‑immersive, and fully immersive virtual reality

Abstract

Je známo, že využívání virtuální reality (VR) může způsobit tzv. kybernetickou nevolnost. Jedním z aspektů VR je míra ponoření nebo respektive míra přítomnosti ve virtuálním světě. V tomto příspěvku je představen experiment, který byl proveden s cílem nalézt souvislost mezi úrovní ponoření a kybernetickou nemocí, kterou účastníci pociťují. Osmdesát devět účastníků ve věku od 19 do 36 let bylo rovnoměrně rozděleno do čtyř skupin s různou úrovní vnoření do VR. Skupina s malým vnořením využívala počítač s monoskopickou obrazovkou, skupina se středním vnořením využívala CAVE se stereoskopickým projektorem, skupina s plným vnořením využívala náhlavní displej pro VR a poslední skupinou byla kontrolní skupina bez jakéhokoli druhu vnoření do VR. Úkolem účastníků bylo procházet bludištěm po stanovenou dobu (10 minut). Pro hodnocení úrovně kybernetické nevolnosti byl využit jako subjektivní nástroj využit dotazník simulační nevolnosti a Grooved Pegboard Test k posouzení vlivu na jemnou motoriku. Jak dotazník tak test zručnosti byly využity před i po experimentu. Pokud jde o čas strávený ve VR, největší problémy mělo plně pohlcující prostředí, protože více než polovina účastníků musela experiment ukončit před 10 minutami (p <0,001). Pokud jde o kybernetickou nevolnost, významné zvýšení skóre nevolnosti mezi výsledky před testem a po testu bylo pozorováno ve skupině s polovičním vnoření (p = 0,0018) a s plným vnořením (p <0,0001). Nárůst okulomotorického skóre byl menší. Významný rozdíl byl zaznamenán pouze u plně pohlcující skupiny (p = 0,0449). I přes velký vliv nevolnosti po ponoření do VR účastníci nevykázali pokles v jemné motorice v žádné skupině (p <0,001).