Živé obrazy jako metoda výuky dějepisu: analytické zobecnění poznatků z praxe
Date issued
2018
Authors
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Abstract
Autoři zkoumají využití dramatizační metody tzv. živých obrazů při výuce dějepisu. Přitom se zaměřují na obecnější problematiku utváření vztahů mezi subjektivní zkušeností žáka a obsahem vzdělávacího oboru prostřednictvím výukové metody. V tomto procesu se žákova zkušenost instrumentalizuje – obohacuje se oborovým poznáním. Jedná se o problematiku považovanou autory za "slepou skvrnu" výzkumů výuky, pokud tyto výzkumy nedokáží sledovat tzv. relační změny, tj. změny spojené s procesem sémantizace poznatků v příslušném vzdělávacím oboru. K výkladu text využívá metodologický potenciál didaktické kazuistiky založené na Yinově pojetí analytické generalizace a replikace teoretických konstruktů. Hlavním cílem statě je replikovat teoretické konstrukty "scénování", "exprese", "fikční svět", "z působ ověřování faktů" a "protifaktové myšlení", které pomáhají analyzovat a objasňovat, jak se v konkrétním učebním prostředí s pomocí metody živých obrazů instrumentalizuje žákovská zkušenost. Poznatky z analýzy vedly k návrhu rozšířeného pojetí Goodmanova teoretického konstruktu "exprese", jež je diskutováno v závěru statě.
Description
Subject(s)
didaktika dějepisu, didaktická kazuistika, živý obraz, analytická generalizace, replikace, instrumentalizace, scénování, exprese, autentifikace, evidence, protifaktové myšlení, fikční svět
Citation
RODOVÁ, V., SLAVÍK, J. Živé obrazy jako metoda výuky dějepisu: analytické zobecnění poznatků z praxe. Studia Paedagogica, 2018, roč. 23, č. 3, s. 9-47. ISSN 1803-7437.