Articles (KVK)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Picasso – Stravinskij II. Na cestě k novému figurativnímu a tonálnímu řádu(2025) Bláha, JaroslavDruhá studie tematického bloku NOVÁ PŘEDMĚTNOST A NOVÁ TONALITA sleduje počátky postupné elementarizace a redukce tvaru a proměny pojetí prostoru v rané fázi Picassova tvůrčího vývoje od modrého období přes růžovou periodu k hnědému (gosolskému) období vrcholícímu pařížskými akty z roku 1906. Adekvátní vývojová fáze hudebního projevu Igora je označována jako počáteční fáze ruského období a je vymezena lety 1909-1912. Klíčovou roli zde sehrály dva balety: Pták Ohnivák a Petruška. Důraz je kladen na evoluční proces postupné krystalizace jejímž následujícím výsledkem bude nástup kubismu a nové tonality.
Item Vývojové fáze analytického kubismu a nové tonality(2025) Bláha, JaroslavPoslední studie letošního ročníku cyklu HUDBA A OBRAZ uzavírá první část tematického bloku NÁSTUP AVANTGARDY. Její pozornost je soustředěna na vývojové fáze analytického kubismu v letech 1909 – 1912, demonstrované variantami námětu Žena s mandolínou, a na Stravinského skladby ruského období z let 1910 – 1910 s dominantním postavením baletu Svěcení jara. Dovršením procesu kvalitativní proměny tvaru, prostoru a času je v závěrečné fázi analytického kubismu zrušení uzavřenosti tvaru v důsledném prolínání tvarových a prostorových fazet. Obdobně i Stravinskij ruší tektonickou jednotu hudebního tvaru jeho rozbitím na elementární hudební útvary, z nichž buduje důmyslnou konstrukci postavenou na jejich vrstvení v procesu jejich přidávání a ubírání.Item Teorie informace a metoda komparace(2024) Bláha, JaroslavTato teoretická studie je zaměřena na možnosti uplatnění teorie informace v komparační analýze interdisciplinárních vztahů výtvarného umění a hudby. Její první část akcentuje klíčovou roli aplikované teorie informace (teorie komunikace, teorie očekávání) v interpretaci hudby, především její schopnost postihnout dynamickou podstatu vztahu antecedentu a konsekventu, na které je její časová struktura postavená.Druhá část komparační studie zkoumá předpoklady uplatnění teorie informace v analýze výtvarného díla, jejíž struktura je ve srovnání s hudbou odlišná. Důležitým východiskem je jednak Arnheimova Entropie umění. Esej o neuspořádanosti a řádu a zejména pak průlomová monografie Umberta Eca Otevřené dílo. Klíčovým závěrem studie je argumentace dominantní role teorie informace v analýze abstraktního umění – především abstraktního expresionismu – jako důsledek implantace prvků hudebního myšlení do specifiky myšlení výtvarného, a to jak z hlediska formy, tak i obsahu.
Item Picasso – Stravinskij I. Slečny z Avignonu a Svěcení jara jako ikony nové předmětnosti a nové tonality(2025) Bláha, JaroslavÚvodní studie tematického bloku NOVÁ PŘEDMĚTNOST A NOVÁ TONALITAsoustřeďuje pozornost na Picassovy Avignonské slečny a Stravinského Svěcení jara jako ikonická díla nové předmětnosti a nové tonality s důrazem pestrou škálu vlivů od předchozí generace (Cézanne, Debussy) až po dávnou minulost (přediberské bronzy, archaické vrstvy ruského venkovského folklóru) až po etnickou rozmanitost (africké masky a sošky, asijské kořeny ruského folklóru). Studie akcentuje vliv ikonických děl na další vývoj malířství a hudby a jejich odlišné osudy.Item Kubismus a nová tonalita jako interpretační problém(2025) Bláha, JaroslavZměna názvu 3. studie letošního ročníku tematického bloku NÁSTUP AVANTGARDY souvisí s částečnou změnou koncepce. Její podstatu napovídá nový název KUBISMUS A NOVÁ TONALITA JAKO INTERPRETAČNÍ PROBLÉM, který prozrazuje hlavní záměr studie: zaujmout stanovisko k velice zásadnímu a stále otevřeném problému: kdy můžeme mluvit o kubismu a nové tonalitě jako radikální kvalitativní proměně figurativního malířství a tonální hudby, co je její podstatou. Klíčovou roli sehrála „čtvrtá dimenze“: čas jako simultaneita různých pohledů v kubismu a prostor jako grupování elementárních hudebních útvarů v nové tonalitě. Druhá část studie je zaměřena na protokubismus a ranou fázi ruské periódy Igora Stravinského jako předehru kubismu a formování nové tonality.Item (Post)moderní světlonoši: světlo jako zdroj kreativity a inovací(2025) Havlíček, JakubText se věnuje světlu jako tvůrčímu médiu na pomezí umění, estetiky a vizuální percepce a zkoumá jeho potenciál ve výtvarné výchově. Na příkladech z dějin i současnosti umění – od impresionismu přes světelné experimenty Zdeňka Pešánka až po současné instalace a festivaly světla – je světlo představeno jako zdroj kreativity, inovace a interdisciplinárního myšlení. Text zároveň otevírá otázku jeho dosud málo využívaného didaktického potenciálu ve školním prostředí. Příspěvek je úvodem třídílného cyklu sledujícího cestu od estetického prožitku ke vzdělávací aplikaci.Item Potenciál světla ve výtvarné výchově(2025) Havlíček, JakubDruhý díl tematické série se zaměřuje na potenciál světla jako výrazového, experimentálního a edukativního prostředku ve výtvarné výchově. Na příkladech tří realizovaných výtvarně-pedagogických zadání (luminografie, světelné vrstvení s perforovanou šablonou a UV bodypainting) ukazuje, jak může světlo podporovat kreativitu, imaginaci, multisenzoriální učení i rozvoj symbolického a relačního myšlení žáků. Text zdůrazňuje roli pedagoga jako facilitátora a partnera, význam autentického prožitku a propojení individuální a skupinové tvorby. Studie dokládá, že světlo představuje účinný prostředek k obohacení výtvarné edukace a k rozvoji citlivé, vnímavé a tvořivé osobnosti žáka.Item Sisyphos im glanz der warheit: Zauber und Tragödie eines Anfangs, nicht nur die Kunst erziehen zu wollen(2025) Kirschenmann-Tenter, JohannesAuf der Grundlage gründlicher historischer Recherchen befasst sich dieser Artikel mit der Gründung und den Anfangsjahren des Deutschen Kunstlehrerverbandes. Die ersten Jahren des Verbandes, vor allem die Fsachzeitschrift, wurde auch von Personen bestimmt, die während der Nazizeit politische Ämter bekleideten. Emil Betzler stand im Zentrum dieses Neuanfangs,, war selbst vom Nazisystem bedroht gewesen. Während sich der Verband bis Mitte der 1960er Jahre stark auf die Kunstpädagogik konzentrierte, öffnete er sich dann einer Pluralität, die ihn bis heute prägtItem Let us learn to look and sing. The art and music conference at the faculty of education of the university of west bohemia in pilsen enabled the hitherto lacking profes- sional dialogue on the revision of art educa- tion in the framework education programme for basic education(2024) Uhl Skřivanová, Věra; Plíhalová, Monika; Bláha, Jaroslav; Kirschenmann-Tenter, Johannes; Mašek, JanThe interdisciplinary art and music conference, held on November 1, 2024, at the Faculty of Education, University of West Bohemia in Pilsen, in collaboration with the Faculty of Education, Charles University, addressed the revision of the Framework Education Programme for Basic Education (RVP ZV) in the field of Arts and Culture. Experts and educators expressed concerns regarding the integration of Visual Art Education with Film and Audiovisual Education and Music Education with Drama and Dance Education. The conference facilitated discussions on maintaining the integrity of visual art and music education while integrating other artistic disciplines. Key topics included curriculum development, interdisciplinary art comparatistics, and digital and audiovisual literacy. The debate highlighted the necessity of preserving core arts education disciplines, ensuring equal access to quality education, and fostering critical and creative thinking. The conference proceedings will be published in a professional monograph, structured around three thematic areas: Curriculum and Educational Content of Arts Education, Artistic Comparison, and Digital and Audiovisual Literacy.Item Kreativität und Aufgeschlossenheit(2025) Uhl Skřivanová, Věra; Plíhalová, Monika; Havlíček, JakubDer Artikel stellt die Ergebnisse des Forschungsprojekts „Kreativität und Aufgeschlossenheit“ vor, das sich mit der Entwicklung von Kreativität bei Studenten der Pädagogischen Fakultät der Westböhmischen Universität in Pilsen, insbesondere im Bereich der Kunst- und Musikerziehung, befasst. Die Untersuchung zeigt, dass künftige Lehrer häufig stereotype Lehrmethoden anwenden und es daher wichtig ist, ihr flexibles Denken durch spielerische und experimentelle Aktivitäten zu fördern. In dieser Studie wird Kreativität als Schlüsselkompetenz künftiger Lehrer analysiert und ihre Entwicklung anhand empirischer Daten untersucht. Auf der Grundlage dieser Ergebnisse wurden methodische Materialien und E-Learning-Kurse entwickelt, um einen innovativen Ansatz für die Kunst- und Kulturerziehung zu unterstützen.Item Neberme dětem základy hudebního a výtvarného vyjadřování(2023) Uhl Skřivanová, Věra; Kitzbergerová, Leonora; Jiřičková, JiřinaText přináší informace o právě probíhající revizi RVP ZV ve vztahu k uměleckým výchovám. Objasňuje nepostradatelný význam výtvarné a hudební výchovy pro všeobecné základní vzdělávání.Item Tvořivost a otevřená mysl. Základní kompetence učitelek a učitelů preprimárního a primárního vzdělávání(2023) Uhl Skřivanová, VěraText je věnován realizovanému výzkumnému projektu Tvořivost a otevřená mysl na katedře výtvarné a hudební výchovy a kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Projekt se zaměřil na možnosti rozvoje tvořivosti u studujících programů Učitelství pro 1. stupeň základních škol a pro školy mateřské na základě uměleckých činností. Studující dle zkušeností ze seminářů didaktiky často využívají a opakujíšablonovité vyučovací postupy a metody. Umělecké obory nabízejí oproštění od těchto schematických návyků, a to prostřednictvím kreativních výtvarných, hudebních činností, humorných úloh, zážitkových aktivit, které rozvíjejí tvořivost a flexibilní myšlení studentů. Tato metodologická studie si klade za cíl zkoumat didaktické metody tvořivě pojaté výtvarné výchovy. Studie je podložena empirickou2 výzkumnou sondou kvalitativníhocharakteru v oblasti uplatňovaných kvalit tvořivosti uměleckých činností. Otevřeným kódováním jsme analyzovali videosekvence jedenácti workshopů a na základě výzkumných výsledků jsme zpracovali metodiku přípravy budoucích učitelů na výuku tvořivě pojaté výtvarné a hudební výchovy. Kreativita a humor, flexibilní myšlení jsou podstatou našeho pojetí výuky. Tvořivost a otevřenost myšlení chápeme jako předpoklad psychologických a pedagogických kompetencí budoucích pedagogů.Item Tvořivost a otevřená mysl. Základní kompetence učitelek a učitelů preprimárního a primárního vzdělávání(2023) Uhl Skřivanová, VěraText je věnován realizovanému výzkumnému projektu Tvořivost a otevřená mysl na katedře výtvarné a hudební výchovy a kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Projekt se zaměřil na možnosti rozvoje tvořivosti u studujících programů Učitelství pro 1. stupeň základních škol a pro školy mateřské na základě uměleckých činností. Studující dle zkušeností ze seminářů didaktiky často využívají a opakujíšablonovité vyučovací postupy a metody. Umělecké obory nabízejí oproštění od těchto schematických návyků, a to prostřednictvím kreativních výtvarných, hudebních činností, humorných úloh, zážitkových aktivit, které rozvíjejí tvořivost a flexibilní myšlení studentů. Tato metodologická studie si klade za cíl zkoumat didaktické metody tvořivě pojaté výtvarné výchovy. Studie je podložena empirickou2 výzkumnou sondou kvalitativníhocharakteru v oblasti uplatňovaných kvalit tvořivosti uměleckých činností. Otevřeným kódováním jsme analyzovali videosekvence jedenácti workshopů a na základě výzkumných výsledků jsme zpracovali metodiku přípravy budoucích učitelů na výuku tvořivě pojaté výtvarné a hudební výchovy. Kreativita a humor, flexibilní myšlení jsou podstatou našeho pojetí výuky. Tvořivost a otevřenost myšlení chápeme jako předpoklad psychologických a pedagogických kompetencí budoucích pedagogů.Item Tvořivost a otevřená mysl. Základní kompetence učitelek a učitelů preprimárního a primárního vzdělávání(2023) Uhl Skřivanová, VěraText je věnován realizovanému výzkumnému projektu Tvořivost a otevřená mysl na katedře výtvarné a hudební výchovy a kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Projekt se zaměřil na možnosti rozvoje tvořivosti u studujících programů Učitelství pro 1. stupeň základních škol a pro školy mateřské na základě uměleckých činností. Studující dle zkušeností ze seminářů didaktiky často využívají a opakujíšablonovité vyučovací postupy a metody. Umělecké obory nabízejí oproštění od těchto schematických návyků, a to prostřednictvím kreativních výtvarných, hudebních činností, humorných úloh, zážitkových aktivit, které rozvíjejí tvořivost a flexibilní myšlení studentů. Tato metodologická studie si klade za cíl zkoumat didaktické metody tvořivě pojaté výtvarné výchovy. Studie je podložena empirickou2 výzkumnou sondou kvalitativníhocharakteru v oblasti uplatňovaných kvalit tvořivosti uměleckých činností. Otevřeným kódováním jsme analyzovali videosekvence jedenácti workshopů a na základě výzkumných výsledků jsme zpracovali metodiku přípravy budoucích učitelů na výuku tvořivě pojaté výtvarné a hudební výchovy. Kreativita a humor, flexibilní myšlení jsou podstatou našeho pojetí výuky. Tvořivost a otevřenost myšlení chápeme jako předpoklad psychologických a pedagogických kompetencí budoucích pedagogů.Item Tvořivost a otevřená mysl. Základní kompetence učitelek a učitelů preprimárního a primárního vzdělávání(2023) Uhl Skřivanová, VěraText je věnován realizovanému výzkumnému projektu Tvořivost a otevřená mysl na katedře výtvarné a hudební výchovy a kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Projekt se zaměřil na možnosti rozvoje tvořivosti u studujících programů Učitelství pro 1. stupeň základních škol a pro školy mateřské na základě uměleckých činností. Studující dle zkušeností ze seminářů didaktiky často využívají a opakujíšablonovité vyučovací postupy a metody. Umělecké obory nabízejí oproštění od těchto schematických návyků, a to prostřednictvím kreativních výtvarných, hudebních činností, humorných úloh, zážitkových aktivit, které rozvíjejí tvořivost a flexibilní myšlení studentů. Tato metodologická studie si klade za cíl zkoumat didaktické metody tvořivě pojaté výtvarné výchovy. Studie je podložena empirickou2 výzkumnou sondou kvalitativníhocharakteru v oblasti uplatňovaných kvalit tvořivosti uměleckých činností. Otevřeným kódováním jsme analyzovali videosekvence jedenácti workshopů a na základě výzkumných výsledků jsme zpracovali metodiku přípravy budoucích učitelů na výuku tvořivě pojaté výtvarné a hudební výchovy. Kreativita a humor, flexibilní myšlení jsou podstatou našeho pojetí výuky. Tvořivost a otevřenost myšlení chápeme jako předpoklad psychologických a pedagogických kompetencí budoucích pedagogů.Item Od zvnitřnění tématu k expresivní uvolněnosti a výrazové naléhavosti Josef Suk – Jan Preisler – Antonin Sova III(2023) Bláha, JaroslavPo zvnitřnění tématu v období secesního symbolismu v tvorbě Jana Preislera a obdobných tendencích v téže vývojové fázi Josefa Suka a Antonína Sovy se ve vrcholné etapě jejich tvorby prosazují expresivní tendence spojené s uvolněním výrazových prostředků a vypjaté výrazové naléhavosti. Počátky expresivní tvorby Jana Preislera jsou spojeny s cyklem obrazů Černé jezero v odkazu Josefa Suka se jedná především o symfonické skladby, v nichž se vyrovnává se smrtí nejbližších – A. Dvořáka a ženy Otylky (Asrael, Pohádka léta, Zrání) a 2. smyčcový kvartet op. 31. V tvorbě Antonína Sovy je expresivní vypětí a uvolněnost výrazových prostředků spojena především se sbírkou Vybouřené smutky.Item Zvnitřnění tématu jako cesta k uvolnění formy a obsahu v tvorbě Josefa Suka, Jana Preislera a Antonína Sovy(2023) Bláha, JaroslavJak prozrazuje název druhé studie cyklu HUDBA A OBRAZ ročníku 2023, rozhodujícím impulzem cesty od alegorie k subjektivnímu symbolu a od realismu a impresionismu k secesi a symbolismu bylo zvnitřnění tématu. Obdobným procesem uvolnění výrazových prostředků prošla na počátku 20. století i hudba Josefa Suka a poezie Antonína Sovy. Přesvědčivou názornou demonstrací jsou vrcholná díla této vývojové fáze: Preislerův Obraz z většího cyklu, 1. věta hudební básně Pohádka léta Josefa Suka a báseň Ještě jednou se vrátíme ze stejnojmenné sbírky Antonína Sovy.Item Od alegorie generace Národního divadla k subjektivnímu symbolu generace devadesátých let. Josef Suk – Jan Preisler – Antonin Sova I(2023) Bláha, JaroslavPrvní studie čtyřdílného cyklu věnovaného generaci devadesátých let, průkopníků českého moderního umění, demonstruje na konkrétních dílech stěžejních představitelů – skladatele Josefa Suka, malíře Jana Preislera a básníka Antonína Sovy – ranou fázi jejich tvorby od pozdního romantismu a realismu ke specificky českému impresionismu a k počátkům secesního symbolismu. Jednou z klíčových kvalitativních proměn této vývojové fáze byl postupný přechod od novoromantické alegorie k subjektivnímu symbolu, jehož důsledkem byla větší svoboda uměleckého projevu.Item Reset künstlerischer Konzepte(2023) Kirschenmann-Tenter, JohannesDie Ausstellung präsentiert 14 künstlerische Positionen aus dem 20. und 21. Jahrhundert, die jeweils eine Innovation in der Kunstentwicklung darstellen.Item Výtvarná výchova už dávno není vyučována jen tradičním způsobem aneb proč nevyučovat filmovou a audiovizuální výchovu jako samostatný obor(2023) Mašek, JanV současné době je pedagogickou veřejností diskutovaný Návrh koncepce revize vzdělávací oblasti Umění a kultura. Tento článek je reakcí na tendenci nevyučovat výtvarnou a hudební výchovu v kurikulu základní školy a zaujímá nesouhlasný postoj k variantnímu návrhu, který prosazuje implementaci samostatného oboru filmová a audiovizuální výchova.
- «
- 1 (current)
- 2
- 3
- »