Articles (KVK)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Sichtweisen der Veränderung. Beispiele kultureller Referenzen, Transformationen und Transfers(Friedrich, 2022) Kirschenmann-Tenter, JohannesGegenwärtige Kunst sucht nach Lösungsvorschlägen für die Probleme der Zeit und fragt nach den Veränderungen und Verschiebungen in einer globalen Welt. Gewohnte Denk- und Handlungsmuster werden hinterfragt.
Item Formen jenseits der Schablone: Lichtinszenierungen mit Musterschablonen(Friedrich, 2022) Havlíček, JakubDer Beitrag beschäftigt sich mit der Arbeit mit Licht und Papierschablonen im Kunstunterricht der zweiten Grundschulstufe. Sie betrachtet die Schablone als Mittel des individuellen und kreativen Ausdrucks und zeigt die Möglichkeiten auf, die das Setting bietet. Eine wichtige Rolle spielt dabei das Mastering, die Kombination und das Experimentieren. Bei der Durchführung kreativer Aktivitäten wechseln die Schüler von der passiven auf die aktive Ebene - sie werden von einer starren, alltäglichen und passiven Herangehensweise befreit. Der Schwerpunkt liegt auf den Prozessen und Prinzipien der Interaktion, der Bevorzugung von Gruppenaktivitäten, die Raum für soziale Integration, Kooperation und Kunsterziehung bieten, sowie auf dem Erfahrungslernen mit dem Schwerpunkt auf der Authentizität der Erfahrung. Mit Hilfe von Schablonen und Licht inszenieren die Teilnehmer ihre eigenen Fantasiewelten, die sie erschaffen, umgestalten und leben.
Item Možnost uplatnění vizuálního humoru ve výtvarné výchově(UPOL, 2022) Plíhalová, MonikaVýzkumná studie si klade za cíl objasnit pozitivní účinky humoru na proces učení studentů oboru výtvarná výchova a kultura se zaměřením na vzdělávání a rozpoznat některé znaky vizuálního humoru, který tito studenti preferují. Kvalitativní šetření vychází ze soudobých pedagogických poznatků, podle kterých má humor ve škole řadu pozitivních funkcí (např. Garner, 2014; Woods, 2012; Mareš, Křivohlavý, 1995). Sběr dat byl uskutečněn pomocí rozhovorů v ohniskových skupinách a shromažďováním ukázek vizuálního humoru. K jejich vyhodnocení byla využita kvalitativní obsahová analýza (Schreier, 2012). Výzkumná zjištění zdůrazňují edukační potenciál humoru ve výuce výtvarné výchovy. Na základě analýzy byly pojmenovány některé znaky vizuálního humoru, který se dnes dle studentů pojí zejména s internetovou komunikací. Výsledky analýzy se mohou stát inspirativním podnětem do výuky výtvarné výchovy, jež si klade za cíl u žáků prohlubovat vizuální gramotnost, kritické přemýšlení o každodenních projevech vizuální kultury a rozvoj komunikativních a sociálních kompetencí.Item Neapolská opera pozdního baroka a rokoková malba jako východisko(Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2021) Bláha, JaroslavVýchodiskem tematického bloku zaměřeného na operu a historickou malbu klasicismu a romantismu je pozdně barokní opera neapolské školy. Rozhodující jsou jak změny koncepční – rozdělení původního univerzálního typu dramma per musica na dva výrazně odlišné typy: opera seria a opera buffa. Obdobně i obrazy a fresky s náměty z antické mytologie byly východiskem historické malby od druhé poloviny 18. století do poslední čtvrtiny 19. století. Ještě zřetelnějším předobrazem klasicistní opery byl galantní styl (Galuppi, Pergolesi ad.).Item Interdisciplinary Literacy as Complex Communication with Reality(Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2020) Bláha, JaroslavV dnešní době žijeme v multimediálním prostředí, které je přirozenou syntézou různých forem komunikace. Obdobná situace tak nastává v oblasti umění, stejně přirozeným důsledkem postupného narušování a stírání hranic mezi jednotlivými uměleckými formami a jejich syntetického prolínání v multimediálním vyjádření současného umění. Navíc, pokud jsou takové interdisciplinární tendence posilovány v oblasti umělecké produkce a interpretace, musí být respektovány i v procesu komunikace. Kromě široké škály oborově specifických gramotností v doméně umění, jako je vizuální, literární či hudební gramotnost apod., je tedy třeba věnovat pečlivou pozornost také komplexnímu pohledu na současnou výtvarnou scénu. Takový pohled je spojen s interdisciplinární gramotností. Tato souhrnná studie je zaměřena především na teoretická východiska mezioborové gramotnosti a klade důraz na interpretační modely, které úzce souvisí s komparativní analýzou, zejména s aplikovanou teorií informace a hermeneutikou.Item Strukturní pojetí sémiotického modelu jako základ porozumění účinkům obrazového znaku(Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2020) Vančát, JaroslavPři vnímání výtvarné tvorby máme zato, že to, co na obrazech vidíme, se nám zjevuje samovolně a bezprostředně. Když však rozlišujeme realistická díla od abstraktních, nebo u některých obrazů hovoříme také o jejich magických, mýtických, expresivních či symbolických účincích, nebo se v poslední době též učíme porozumět obsahu obrazů postmoderny, nejsou tato rozlišení přímým důsledkem vidění, ani výsledkem pouze psychického postoje. Jsou důsledkem uplatnění odlišných sémiotických modelů, s nimiž (v nichž) mimovědomě k obrazům přistupujeme. V mnoha případech navíc sémiotický model, v němž jejich obsah interpretujeme, ani nemusí být identický se sémiotickým modelem, v němž byly obrazy vytvořeny. Množství a rozdílnosti těchto modelů jak při samotné tvorbě děl, tak i při jejich interpretaci, jsou základním důvodem, proč neexistuje jeden jednotný způsob vnímání obrazu. V následujícím příspěvku se pokusíme specifiku těchto sémiotických modelů odhalit a systematizovat je v jejich vzájemných souvislostech, coby výsledek historického vývoje jejich vnitřních vztahů.Item Distanz, Begegnung und Perspektive. Material in Hybridunterricht als Chance(Friedrich, 2021) Kirschenmann-Tenter, JohannesZeitgenössische Kunst im Unterricht: Wie können anhand von drei künstlerischen Positionen die Reaktionen in der aktuellen und historischen Kunst genutzt werden, um im Kunstunterricht das Verhältnis „Kunst und Corona“ zu thematisieren?Item Rezeption Konstellationen einer komplexen Lehrprofessionalität(Friedrich, 2021) Kirschenmann-Tenter, JohannesFachdidaktische Theoriebildung zur Bildrezeption. Welche didaktische Theorien zur Bildrezeption in der Vermittlung von Kunst und Bild gab es historisch und in jüngerer Zeit? Was sind die Schritte einer Rezeption, die eine offene Auslegung zulassen? Welche Kompetenzen braucht eine Lehrkraft zur Vermittlung von Kunst und Bild? Beispiele der Vermittlung aus Kunst und Alltag.Item Efektivita distanční výuky během pandemie covid-19(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2021) Kohout, Jiří; Buršíková, Dana; Frank, Jan; Lukavský, Jindřich; Masopust, Pavel; Motlíková, Iva; Rohlíková, Lucie; Slavík, Jan; Stacke, Václav; Vejvodová, Jana; Voltrová, MichaelaProbíhající pandemie covid-19 ovlivňuje od jara 2020 významným způsobem vzdělávání po celém světě, a to především z důvodu nucených uzávěr školy a následného přechodu na distanční výuku. Cílem prezentované přehledové studie je shrnout aktuální poznatky ohledně efektivity této distanční výuky globálně a specificky v kontextu České republiky. Některé metodologické aspekty problematiky související hlavně s klíčovým konceptem učebních ztrát (learning loss) jsou diskutovány s ohledem na dřívější výzkum o efektivitě distančního vzdělávání před pandemií. V závěrečné části je představen náš přístup k výzkumu tohoto fenoménu založený na komplexní evaluaci. V ní bereme v úvahu to, jak vnímají efektivitu různých forem distanční výuky učitelé a žáci, stejně jako specifika různých předmětů (český jazyk, fyzika, matematika, německý jazyk a zeměpis).Item Galerijní edukace jako součást vzdělávacího procesu v kontextu vizuální gramotnosti(Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2020) Bláha, Jaroslav; Bláha, Jaroslav; Fulková, Marie; Říhová, Kristýna; Fišerová, Zuzana; Vargová, Petra; Říhová, Kristýna; Vargová, PetraČlánek vznikl na základě audiozáznamu kulatého stolu pořádaného v lednu 2020 na půdě Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Sešli se u něj edukační pracovníci a lektoři z předních českých galerií s teoretiky a didaktiky pražské katedry výtvarné výchovy a výtvarnými pedagogy. Setkání sestávalo ze tří teoretických okruhů, kterým byl věnován prostor v diskusi s lektory. Každý teoretický blok byl uveden krátkým přehledem. Názvy kapitol v článku odpovídají jednotlivým diskusním blokům: Galerijní edukace jako součást vzdělávacího procesu; Vztah umění a kurikula; Vizuální gramotnost a interpretace uměleckého díla.Item Všeobecně vzdělávací potenciál výtvarných činností v mateřské škole. 2. díl(Wolters Kluwer, 2020) Uhl Skřivanová, Věra; Plíhalová, MonikaJaký je rozdíl mezi pojetím výtvarné výchovy ve smyslu rukodělných činností a pojetím tvořivé výtvarné výchovy? Tvořivá výtvarná výchova podporuje možnost sebevyjádření dítěte a jeho fantazii, a je tím pádem příležitostí v rámci soudobého pojetí výtvarné výchovy umožnit mateřské škole integrovat ostatní obory, a přispívat tak ke všeobecnému vzdělání. Článek zahrnuje analýzu kreativního výtvarného úkolu z hlediska rozvíjených očekávaných výstupů RVP PV. Na příkladech vysvětluje rozdíl v edukačním potenciálu schematicky zadaného výtvarného úkolu a kreativní výtvarné tvorby.Item Dynamická místa kurikula jako most mezi formálním a neformálním vzděláváním(Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2020) Kuberská, Markéta; Masopust, Pavel; Kolářová, Lucie; Desenský, Petr; Slavík, Jan; Mentlík, PavelCílem této teoreticko-metodologické studie je vymezit didaktický konstrukt dynamická místa kurikula, zasadit ho do širšího teoretického rámce, charakterizovat s ním spojené metody výzkumu a uvést příklady dobré praxe. V úvodní části příspěvku definujeme pojem dynamická místa a zasazujeme jej do kontextu etablovaných konstruktů jako je obsahová transformace nebo modernizace kurikula. V této části studie také diskutujeme roli formálního a neformálního vzdělávání při řešení dynamických míst kurikula. Další část příspěvku je zaměřena metodologicky a věnuje se různým způsobům vymezování dynamických míst oborů a jejich výběru a legitimizace pro následnou transformaci. Poslední část se věnuje příkladům dobré praxe. Představujeme zde dva návrhy řešení zjištěných dynamických míst z kurikula fyziky a zeměpisu pro ZŠ. Konstrukt dynamických míst je platný také pro kurikulum středních škol. V textu nicméně klademe důraz především na implementaci dynamických míst do kurikula základních škol, které se dotýká všech žáků. Dynamická místa kurikula v tomto textu představujeme jako potenciální spojnici mezi formálním a neformálním vzděláváním. Prvním důvodem je, že při procesu vymezování a výběru dynamických míst se nabízí spolupráce zástupců formálního vzdělávání (oboroví didaktici, učitelé z praxe) i vzdělávání neformálního (pracovníci science center a dalších institucí neformálního vzdělávání). Druhým důvodem je vysoký potenciál institucí neformálního vzdělávání pro ztvárnění dynamických míst díky dobře vybaveným expozicím a laboratořím. Skrze výukové programy nabízené institucemi neformálního vzdělávání školám tak může docházet k aktualizaci kurikula formálního vzdělávání.Item K jádru učitelské práce: o didaktickém přístupu učitelů k učebním úlohám v době koronakrize (průzkum mezi plzeňskými učiteli)(Česká pedagogická společnost, 2020) Duffek, Václav; Kohout, Jiří; Kuberská, Markéta; Masopust, Pavel; Motlíková, Iva; Slavík, Jan; Stacke, VáclavTento příspěvek si klade za cíl shrnout základní poznatky o přístupu učitelů k přípravě a realizaci učebních úloh na začátku pandemie spojené s onemocněním COVID 19. Zaměřili jsme se na způsoby zadávání, realizace a hodnocení učebních úloh učitelé uplatňují během distančního způsobu výuky v různých oborech.Item Sonátová forma v programních symfoniích Hectora Berlioze(Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2020) Bláha, JaroslavZávěrečný článek ročníku 2020 cyklu HUDBA A OBRAZ uzavírá tematický blok věnovaný sonátové formě a kompozici do trojúhelníku jako nejfrekventovanější hudební formě instrumentální hudby a kompozici obrazů v období klasicismu a romantismu. Jestliže první dva články sledovaly vztah schémat kompozice a hudební formy k tektonice jako vnitřním vztahům a vliv tektoniky na výrazné proměny, kterými sonátová forma a kompozice do trojúhelníku prošly na cestě od klasicismu k romantismu, závěrečný článek soustředil pozornost na radikální proměny sonátové formy spojené s genezí programní symfonie, jejíž inkunábulí byla Fantastická symfonie Hectora Berlioze, a na individuální kompozici v obrazech Eugena Delacroixe.Item Osová vyváženost sonátové formy a kompozice do trojúhelníku(Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2020) Bláha, JaroslavDruhý článek ročníku 2020 cyklu HUDBA A OBRAZ je zaměřen na klíčová tektonická schémata klasicistní hudby a malířství: sonátovou formu a kompozici do trojúhelníku. Po obecné analýze opřené o vizuální schémata sonátové formy a kompoziční analýzy je druhá část článku soustředěna na konkrétní příklady: sonátovou formu 1. věty Mozartovy sonáty C dur KV 545 „Facile“ a kompozice obrazu Jacquese-Louise Davida Sokratova smrt.Item Komparace přístupů světelných projekcí s edukativním charakterem z prostředí České republiky a Francie(FCC Public, 2020) Havlíček, JakubOdborný text je koncipovaný coby studie věnující se médiu světla. Úzce navazuje na diplomovou práci Médium světla v umění a ve výtvarné výchově. Poznatky získané v rámci tuzemského (Jiří Trnka – V zahradách imaginace, Galerie Středočeského kraje, Kutná Hora, 2020) a zahraničního (Atelier des Limiéres, Paříž, 2018) kontextu jsou analyzovány a systematicky porovnávány. Pozornost je soustředěna na komparativní přístupy světelných projekcí obou zmiňovaných akcí a jejich vzdělávací charakter. Sledovanou oblastí je světlo v pozici výrazového prostředku a jeho potenciál edukovat zúčastněné participanty. Zjišťování se uskutečnilo v mimoškolním prostředí, přesto s aspektem na výtvarnou interpretaci. Nabyté obsahy jsou sumarizovány v rámci oborových souvislostí a to s důrazem na možný potenciál světla expandovat do příbuzných uměnovědných disciplín.Item Všeobecně vzdělávací potenciál výtvarných činností v mateřské škole(Wolters Kluwer, 2019) Uhl Skřivanová, Věra; Plíhalová, MonikaJaký je rozdíl mezi pojetím výtvarné výchovy ve smyslu rukodělných činností a pojetím tvořivé výtvarné výchovy? Tvořivá výtvarná výchova podporuje možnost sebevyjádření dítěte a jeho fantazii, a je tím pádem příležitostí v rámci soudobého pojetí výtvarné výchovy umožnit mateřské škole integrovat ostatní obory, a přispívat tak ke všeobecnému vzdělání.Item Ještě jednou o stukturním přístupu k umění a k výtvarné výchově : odezva na diskusní příspěvek J. Vančáta O stukturním přístupu k umění a k výtvarné výchově(Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2018) Slavík, JanStať je zaměřena na koncepční otázky vzdělávacího oboru výtvarná výchova. Charakterizuje specifičnost vzdělávacího obsahu ve výtvarné výchově v tzv. strukturním pojetí. Na základě analýzy Goodmanovy teorie symbolizace a Croceho teorie exprese vysvětluje vztahy mezi výtvarnou tvorbou a poznáváním ve výtvarné výchově. Uvádí teoretický model kulturního pole, který slouží jako teoretické východisko pro hodnocení kvality výuky ve výtvarné výchově.Item Humor při výtvarných činnostech v mateřských školách(Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2019) Plíhalová, MonikaEmpirická studie je věnovaná projevům humoru při výtvarných činnostech předškolního vzdělávání. Vychází z Kollerovy obecné definice humoru (1988), teoretických přístupů k humoru v předškolním vzdělávání (Langmeier, Krejčířová, 2006; Matějček, 2015; Loizou 2005) a z reflexe podob humoru ve výtvarném umění (Klein, 2007). Cílem výzkumné sondy je zmapovat humorné situace při výtvarných činnostech a popsat, jakým způsobem se stávají humornými. Výzkumné šetření je realizováno prostřednictvím terénního výzkumu v sedmi mateřských školách s využitím kombinace kvalitativních metod sběru dat a následné kvalitativní analýzy obsahu dle P. Mayringa (Mayring, 2000, Uhl Skřivanová, 2011). Jako hlavní výzkumná otázka byla stanovena: "Jaké projevy humoru je možné zaznamenat v průběhu spontánních i řízených výtvarných činností v mateřské škole?" Při formulování výzkumných nálezů byly stanoveny kategorie: 1) humorné projevy ve třídě MŠ přímo nesouvisející s výtvarnými činnostmi; 2) humorné komentáře k výtvarným činnostem; 3) vizuální forma humoru ve výtvarných činnostech; 4) výtvarná činnost jako forma humoru. S oporou o interpretaci výzkumných nálezů byl naznačen přínos a potenciál humoru pro výtvarnou výchovu v mateřské škole.Item Kritická místa kurikula na základní škole pohledem mezinárodního šetření TIMSS a českých učitelů – poznatky z fyziky(Česká pedagogická společnost, 2019) Kohout, Jiří; Mollerová, Marie; Masopust, Pavel; Feřt, Lukáš; Slavík, JanCílem studie je zjistit, které úlohy zařazené do obsahové domény fyzika v šetření TIMSS v letech 1995, 1999 a 2007 byly problematické (ve smyslu slabých výsledků českých žáků ve srovnání s mezinárodním průměrem) a odhadnout příčiny této problematičnosti a následně stanovit kritická místa fyzikálního kurikula na základní škole. V úvodní části je stručně představen dosavadní výzkum týkající se kritických míst kurikula, která jsou definována jako oblasti, ve kterých se při vyučování a učení vyskytují problémy s fyzikálními koncepty. Rovněž je realizována hierarchizace těchto konceptů. Dále jsou stanovena kritéria, na jejichž základě bylo identifikováno celkem 19 problematických úloh zadaných v TIMSS, a rovněž je prezentován výzkum mající za cíl odhalit příčiny jejich kritičnosti (analýza kurikulárních dokumentů a rozhovory s 31 učiteli fyziky). Pro tři vybrané úlohy jsou vytvořeny sémanticko-logické sítě umožňující hlubší náhled na mentální procesy skryté za řešením těchto úloh žáky. Bylo identifikováno šest kritických míst fyzikálního kurikula na ZŠ a ukázáno, že příčiny kritičnosti je třeba hledat jak v psychodidaktické, tak v ontodidaktické oblasti. Prezentované výsledky naznačují, že je třeba věnovat pozornost identifikovaným kritickým místům fyzikálního kurikula, speciálně pak vývoji technik umožňujících překonat kritičnost těchto míst. Příčiny kritičnosti, stejně jako hierarchizace příslušných fyzikálních konceptů, by měly být vzaty do úvahy při reformě kurikulárních dokumentů.
