Cokoli, ale ne od kohokoli. Mocenské mechanismy v Československu 70. a 80. let

Abstract

Generace našich předků musely opakovaně čelit těžkému údělu v důsledku náboženských konfliktů či politických tlaků. Ani minulé století se nevyhnulo vleklým represím. Lidé jim byli vystaveni v souvislosti s událostmi první a především druhé světové války, po komunistickém převratu v únoru 1948 a opět po okupaci vojsky Varšavské smlouvy o dvacet let později. Znovunastolený režim, označovaný paradoxně jako normalizace, tedy návrat k „normálním poměrům“, pak v Československu panoval následující dvě dekády. S totalitou padesátých let sice vykazuje určité shodné rysy, v řadě charakteristik se však výrazně liší. Svévolná mocenská rozhodnutí nejenže neměla oporu v legislativě, ale často probíhala na ústní bázi, což zásadním způsobem snahy o jeho zhodnocení komplikuje. Následující příspěvek chce na jeho mechanismy poukázat v celkovém kontextu výtvarného provozu i na některých privátních příkladech.