Jiří Trnka International Symposium 2024: Svoboda je můj domov!
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Vzpomínky(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Sloupová, Andrea
Item Fondazione Štěpán Zavřel(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Sloupová, AndreaItem Petr Sís(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Sloupová, AndreaItem Joanna Concejo(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Sloupová, AndreaItem Mykyta Lyskov(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Sloupová, AndreaItem Nikola Logosová(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Sloupová, AndreaItem Marto Kelbl(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Sloupová, AndreaItem Yuichi Ito(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Sloupová, AndreaItem Renáta Fučíková(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Sloupová, AndreaItem Eitan Eloa(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Sloupová, AndreaItem Art Studio AGRAFKA(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Sloupová, AndreaItem Cokoli, ale ne od kohokoli. Mocenské mechanismy v Československu 70. a 80. let(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Sloupová, Andrea; Sloupová, AndreaGenerace našich předků musely opakovaně čelit těžkému údělu v důsledku náboženských konfliktů či politických tlaků. Ani minulé století se nevyhnulo vleklým represím. Lidé jim byli vystaveni v souvislosti s událostmi první a především druhé světové války, po komunistickém převratu v únoru 1948 a opět po okupaci vojsky Varšavské smlouvy o dvacet let později. Znovunastolený režim, označovaný paradoxně jako normalizace, tedy návrat k „normálním poměrům“, pak v Československu panoval následující dvě dekády. S totalitou padesátých let sice vykazuje určité shodné rysy, v řadě charakteristik se však výrazně liší. Svévolná mocenská rozhodnutí nejenže neměla oporu v legislativě, ale často probíhala na ústní bázi, což zásadním způsobem snahy o jeho zhodnocení komplikuje. Následující příspěvek chce na jeho mechanismy poukázat v celkovém kontextu výtvarného provozu i na některých privátních příkladech.Item Jehovista: Svoboda, nebo domov!(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Domlátil, Vojtěch; Sloupová, AndreaNa jaře 2024 vydalo nakladatelství Argo autobiografický román Jehovista, který na více než 400 stranách pojednává o obtížném odchodu z náboženské komunity. Pod pseudonymem Martin Sodoma se skrývají dva spoluautoři – Ivan Sobička a já. Časosběrný román odehrávající se v nultých letech 21. století je intimním pohledem do komunity svědků Jehovových v České republice prostřednictvím příběhu mladého muže, jehož cesta k vnitřní svobodě nabere dramatický spád. Ota, čtyřiadvacetiletý syn jednoho z předních svědků Jehovových v České republice, cestuje do Aše, aby posílil věřící v místním sboru. Zpočátku je ve svém úsilí úspěšný – proniká do jeho zvláštního prostředí, přesvědčuje ostatní věřící a je okouzlen pohraniční divočinou. Stále více ho však pronásledují potlačované pochybnosti a výčitky svědomí vyplývající z toho, že před lety zavrhl svého nejlepšího přítele, který byl z organizace vyloučen. Ocitá se na pokraji temnoty. Na této konferenci bych rád hovořil o hlavním tématu naší knihy – o extrémní situaci, v níž se odcházející člen svědků Jehovových musí téměř doslova rozhodnout mezi „svobodou“ a „domovem“. Budu také hovořit o silných reakcích, které kniha vyvolala. A mezitím zmíním, jak vypadá psaní románu autorským duem a jaké to je, když se animátor poprvé vyjadřuje prostřednictvím psaného slova.Item Svobodně spojovat nespojené. Filosofické myšlení jako filmová montáž(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Kettner, Marek; Sloupová, AndreaChápeme-li filmovou montáž jako jeden ze způsobů poznávání (dějinné) skutečnosti, jako jednu z forem myšlení, pak rovněž nahlížíme otázku svobody z nové perspektivy. Neboť montáž, volné přeskupování (obrazových) prvků, předpokládá svobodu, která se tak stává i podmínkou poznání. Avšak je třeba upřesnit, o jakou svobodu se jedná. Předkládaná studie ukazuje, na základě úvah Georgese Didi-Hubermana a Waltera Benjamina, že podmínkou montáže je svoboda rozhodnutí, a nikoli svoboda volby. Montážník se tedy k obrazům nevztahuje jako k možnostem, mezi nimiž volí, nýbrž chápe je na základě svobodného rozhodnutí konfigurace obrazů, která se mu v daný dějinný okamžik jeví jako nutná.Item Závrať a svoboda v propasti. Stavy závrati jako možnost možnosti(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Anderwald, Ruth; Grond, Leonhard; Sloupová, AndreaStavy závrati, vertiga, nejistoty a nevyváženosti se dnes užívají k popisu conditio humana. Uvažování o závrati spolu s filozofem Sørenem Kierkegaardem nejen jako o stavu nevyváženosti a nepředvídatelnosti, ale také jako o otevření prostoru svobody, poskytnutí „možnosti možností“, je východiskem této reflexe v rámci uměleckého výzkumu. Příspěvek, rozšiřující Kierkegaardovu definici závrati jako svobody možnosti o oblast somaestetiky a uměleckých příkladů, nahlíží závrať jako jádro intra-aktivního společného růstu, který vytváří okamžiky splynutí. Tyto okamžiky vycházejí z předpokladu, že závrať, úzkost a svoboda se navzájem prostupují a spoluurčují a otevírají nové obzory budoucí možnosti.Item Svoboda a tvořivost v moderní pravoslavné teologii ikon(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Sloupová, AndreaTato kapitola se zabývá úlohou svobody a tvořivosti ve specifické formě umění východní pravoslavné tradice – v ikonopisu. Sleduje situaci, která byla poznamenána hlubokou nesvobodou – po bolševické revoluci v Rusku, kdy docházelo k masovému pronásledování a exilu. Za pomoci Pavla Florenského nejprve zkoumá, jestli, a pokud ano, tak jak, tradice může sloužit jako pevná půda pod nohama, která zároveň člověku otvírá osvobodivý potenciál. Pak se zaměří na chápání nestvořeného světla a ikonografických pravidel u Leonida Uspenského. A nakonec, za pomoci současného kanadsko-amerického ikonologa Richarda Schneidera, nabídne kritickou reflexi zaměřenou na to, jak nestát tvořivé a osvobozující moci umění v cestě.Item Sloboda na krídlach fantázie(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Pavlikánová, Martina; Sloupová, AndreaItem Svoboda ilustrace jako umělecké formy(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Granot, Orna; Sloupová, AndreaIlustrace získala jako vyvíjející se umělecká forma významné postavení v 18. a 19. století, kdy ilustrátoři začali rozšiřovat vyprávění nad rámec psaného textu. Tato přednáška zkoumá svobodu ilustrace prostřednictvím historických i současných příkladů. Nápadité výtvarné zpracování Heinricha Hoffmanna a Randolpha Caldecotta proměnilo poučné příběhy a říkanky pro děti v bohaté, samostatně fungující narativy. Současní izraelští ilustrátoři, jako jsou David Polonsky, Masha Manapov a Jenny Meilihove, v této tradici pokračují. Zabývají se komplexními tématy, jako je otázka rasy, a prostřednictvím vizuální imaginace je transformují do inovativního vyprávění. Příspěvek zdůrazňuje jedinečnou uměleckou svobodu vyprávění a kvalitu současné ilustrace, přičemž vyzdvihuje její roli při podpoře kreativity, zpochybňování norem a obohacování kulturní diskuse.Item Svoboda ve světě loutek(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Polláková, Petra; Sloupová, AndreaOsobní svobodu člověka určuje nejen společnost (širší i užší sociální komunita, rodina), která nás utváří, ale také vnitřní vývoj jedinečné lidské bytosti. Tento dlouhodobý a mnohovrstevný proces začíná již v dětství. Jeho nedílnou součástí je také svět dětských her a bezhraniční fantazie, přispívající k formování vlastní osobnosti a identity ve složitém komplexu našeho života. Ve svém příspěvku bych se chtěla soustředit na téma magie dětské hry v kontextu českého surrealismu. Zaměřím se na analýzu několika literárních a vizuálních motivů knihy pro děti Vítězslava Nezvala Anička skřítek a Slaměný Hubert (první vydání z roku 1936 ilustrovala Toyen, druhé vydání z roku 1963 Jiří Trnka). Budu se věnovat zejména třetí kapitole knihy, ve které hlavní hrdinové vstupují do podivné říše loutek, kde získávají nové identity a ocitají se v tajemných exotických světech.Item Životem a dílem ruku v ruce aneb Poslední film Jiřího Trnky(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, 2025) Kopáč, Radim; Sloupová, AndreaJiří Trnka (1912–1969) natočil za svůj život skoro tři desítky filmů. Všechny po druhé světové válce, většinu loutkových, některé kreslené. Rezonují dodnes mnohé, jako třeba třídílné zpracování Haškova Švejka (1954), pohádkový Bajaja (1950) podle Boženy Němcové nebo černobílý Pérák a SS (1946), který se stal jedním z nejdůležitějších kamenů při stavebních pracích na mýtu tohohle ultimátního superhrdiny, spjatého především s válečnou Prahou. A rezonuje samozřejmě taky Ruka, Trnkův poslední film vůbec – loutkově hrané podobenství o věčném sváru jedince a státní moci, svobodné, tvůrčí individuality a zotročující, drtivé totality. Osmnáctiminutový snímek měl premiéru 24. září 1965 v pražském kině Paříž. Předskakoval celovečernímu filmu Evalda Schorma Každý den odvahu.
