Objektivní poznání v kontextu naturalizace filosofie

Abstract

V článku analyzujeme několik klíčových filosofických přístupů k objektivnímu poznání (Descartes, Kant), které označujeme jako „spekulativní“, tj. teoretické a nezávislé na zkušenosti. Naše interpretace je založena na argumentu, že hranice mezi spekulativní filosofií a empirickou vědou (která je zároveň hranicí objektivního poznání) postupně vymizela a že filosofie se v určitých oblastech naturalizovala. Tvrdíme, že Quine rozšířil Popperovu transcendentální tezi svým apelem na naturalizaci filosofie a že Bloor přijal naturalismus jako jeden z prostorů pro svoji sociologii vědeckého poznání. Vyvrcholením této tendence je empirická a experimentální filosofie. Závěrem představujeme experimentální filosofii, která se v posledních letech významně rozvíjí, a to jako jeden ze způsobů, jak přistupovat k otázce „objektivního poznání“ kombinací spekulativních přístupů a empiricky získaných dat.