Výsledky akrální koaktivační terapie u pacientů po cévní mozkové příhodě

Abstract

Východisko: Cévní mozková příhoda je onemocnění organizmu, které vede k částečné, někdy úplné invaliditě téměř u poloviny pacientů při propuštění z nemocnice. Včasná rehabilitace je důležitá kvůli redukci pohybových deficitů a rovnováhy, a tím eliminuje následky, které by pacienta mohly omezovat v rámci běžných denních činností v budoucnu. V naší studii jsme hodnotili vliv vzpěrných cviků u pacientů s iktem. Soubor a metody: Cílem této studie bylo vyhodnotit vliv pravidelného cvičení vzpěrných pohybových vzorů dle Akrální koaktivační terapie po dobu 4 týdnů na zlepšení samostatnosti, soběstačnosti v běžných denních aktivitách u pacientů po cévní mozkové příhodě. Základní soubor studie tvořilo 10 pacientů z lůžkové následné péče v Nemocnici Horažďovice, z toho byli 4 ženy a 6 mužů. Celá skupina pacientů měla průměrný věk 71 (±10,392) roků. Ženy měly průměrný věk 73,75 (±8,921) roků, muži průměrný věk 69,167 (±11,6862) roků. Vstupní a výstupní vyšetření obsahovalo Barthel index a FIM test, pro zjištění stability byly vybrány testy ve stoje a chůzové testy. Výsledky: Výsledky ukázali, že výstupní hodnocení Barthel indexu bylo statisticky významně vyšší, bližší normě, než před absolvováním léčby (p = 0,002617, á = 0,05). Stejně tak u FIM skóre (p = 0,00058, á = 0,05). U stoje I nebyly pozorovány žádné statisticky významné rozdíly v datech před a po terapii. Oproti tomu u stoje II a III byl zaznamenán statisticky významný rozdíl před a po terapii (stoj II p = 0,6499, á = 0,05), (stoj III p = 0,3498, á = 0,05). U chůzových testů byl také zaznamenán statisticky významný rozdíl v datech před a po absolvování terapie (chůze na 10 metrů p = 0,01125, á = 0,05), (2minutový chůzový test p = 0,0167, á = 0,05). V případě testu Timed Up and Go jsme neprokázali statisticky významný rozdíl mezi vstupními a výstupními hodnotami u našich pacientů. Závěr: Z výsledků výše popsané studie vyplývá, že u 80% našich pacientů došlo ke zlepšení motoriky a soběstačnosti po pravidelné terapii dle ACT po dobu 4 týdnů, ale vzhledem k malému výzkumnému vzorku pacientů se výsledky nedají zevšeobecnit.