Vyhodnocení efektu terapie na močovou inkontinenci u mužů po radikální roboticko asistované prostatektomii v rámci Rehaspring konceptu PPA

Abstract

Východisko: Zhoubný nádor prostaty patří mezi nejčastější onkologická onemocnění u mužů. Pokud je nádor lokalizován pouze na prostatu, metodou léčby je pak radioterapie nebo radikální prostatektomie. Po radikální prostatektomii nalézáme u 80% mužů erektilní dysfunkci a u 10-15% trvalou stresovou inkontinenci různého stupně. Fyzioterapie svalů pánevního dna je nejčastěji doporučovaným konzervativním léčebním postupem močové inkontinence, kterou má vysoké procento mužů po operaci. Soubor: Výzkumný soubor tvořilo 23 mužů, kteří navštěvovali ambulantní zařízení fyzioterapie. Skupinu A (n=9, věk 57,4 ± 6,9 let) tvořili probandi, kteří podstoupili první vstupní vyšetření ještě před plánovanou radikální prostatektomií a byli kontinentní. Do skupiny B (n=14, věk 66,3 ± 10 let) byli zařazeni pacienti, kteří nejprve podstoupili operaci RARP a následně v intervalu 3-9 týdnů po výkonu přicházeli na vstupní vyšetření k fyzioterapeutovi. Probandi ze skupiny B trpěli po operaci únikem moči v různém množství. Metody: Pro získání výsledků efektivity terapie všech potřebných dat ke studii byly použity dotazníky Rehaspring konceptu PPA (Palascak Pelvic Aproach) a ICIQ-SF Guidelines dotazník pro kvantifikaci úniku moči. Výsledky: Nejvýraznější pokles byl mezi vstupním vyšetřením skupiny A (9,8±6,8) ICIQ- -SF bodů a skupiny B (18,5±4,97) ICIQ-SF a mezi 1. a 2. kontrolním vyšetřením skupiny A (6,3±4,9) ICIQ-SF bodů a skupiny B (9,64±5,7) ICIQ-SF bodů. Močová inkontinence poklesla o 36,2% u skupiny, která použila v terapii rektální závaží. Závěry: Výsledky studie ukázaly, že pravidelné cvičení a posílení svalů pánevního dna a také použití rektálního závaží má vliv na snížení močové inkontinence. Studie prokázala, že instruktáž před operací pacienta snižuje močovou inkontinenci po RARP.