Does Undisputed Jurisdiction of Arbitral Tribunal Also Provide Parties with Effective Control Mechanism from Side of Courts?

Abstract

Jurisdikce soudů není něco, co by většinou člověka napadlo, když přijde na výsledek rozhodčí smlouvy. Navzdory doktrínám, které obhajují mezinárodní či beznárodní přístup k mezinárodní arbitráži, rozhodčí řízení probíhají pod národním lex arbitri. V určitém smyslu jsou odkázané na soudy, zejména s ohledem k soudní asistenci a výkonu kontrolních funkcí, jež stát nad arbitráží drží. Na rozdíl od jurisdikce rozhodčího tribunálu, která je přímým výsledkem autonomie stran, jurisdikce vykonávaná soudy je určena právem příslušného státu a nemůže být stranami ovlivněna. Navzdory obecnému přesvědčení, zapojení soudů se může ukázat být poněkud komplikovaným. Národní lex arbitri většinou zachovává plnou jurisdikci soudů jen pro řízení považovaná za domácí v určitém státu. Když přijde na cizí řízení, rozsah jurisdikce soudů se značně liší. V některých případech strany takového řízené, nebo rozhodčí tribunál, nemají vůbec přístup k soudům jiných států. Situaci ještě více komplikuje skutečnost, že sídlo arbitráže jako rozhodující (ale nikoli výlučný) spojující faktor musí být nahlížen jako "umělý" právní koncept. Nemusí mít žádné reálné spojení se stranami ani předmětem arbitráže, což jen zvyšuje pravděpodobnost potřeby intervence soudů jiného státu (který má skutečné spojení s řízením). Při určování sídla arbitráže by strany měly vzít v úvahu několik hlavních problémů, aby zajistily, že rozhodčí řízení nebude ohroženo nedostatkem soudní asistence.