Experimentální ekonomie: analýza manažerského rozhodování a veřejných politik

Abstract

Disertační práce se zaměřuje na zkoumání determinantů nepoctivého jednání v ekonomickém kontextu. Nepoctivost v ekonomickém chování ovlivňuje efektivitu trhů, distribuci zdrojů a spravedlnost ve společnosti. Hlavní zkoumané faktory zahrnují sociální preference, postoj k riziku, osobnostní rysy, pravděpodobnost kontroly a výši trestu či odměny. Výzkum se opírá o data získaná prostřednictvím laboratorních experimentů a osobnostních testů (MBTI a Big Five), realizovaných s více než 900 studenty Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni. Sociální preference byly zkoumány pomocí experimentů jako dictator game, trust game, public good game a social value orientation. Vztah k riziku byl měřen prostřednictvím bomb task a Holt-Laury risk measurement. Nepoctivost byla sledována v experimentech coin flip a sender-receiver game. Také byl realizován vlastní rámovaný experiment, kde se subjekty rozhodovaly, zda budou vyrábět poctivě nebo nepoctivě. Výsledky ukazují, že pohlaví hraje roli v tendenci k nepoctivému chování, avšak není klíčovým faktorem. Vztah mezi postojem k riziku a nepoctivostí se ukázal jako slabý, což bylo překvapivé vzhledem k předchozím studiím. Bylo zjištěno, že jedinci s vyšší mírou prosociálních preferencí vykazují menší tendenci k podvádění. Žádné osobnostní rysy podle modelu Big Five nevykazovaly jednoznačné souvislosti s nepoctivostí, naopak jeden osobnostní rys MBTI, konkrétně rozhodování myšlením (Thinking), zvyšoval tendenci k podvádění. Významným zjištěním je, že čím více byly subjekty obětí dřívějšího podvádění, tím více samy následně podváděly, což naznačuje existenci reciprocity v podvádění. Vyšší pravděpodobnost kontroly snižuje míru nepoctivého jednání, zatímco vliv trestání a odměňování na frekvenci podvodného jednání se nepodařilo jednoznačně prokázat. Použití strukturních rovnicových modelů odhalilo, komplexní vztahy mezi proměnnými. Nejlepší model vysvětluje 32% variability nepoctivého chování a naznačuje, že rozhodování myšlením a vnímání rizika hrají klíčovou roli při formování podvodného chování, přičemž kontrolní mechanismy mohou být účinným nástrojem pro jeho omezení. Závěry této práce mají široké možnosti aplikace v praxi, a to jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, kde mohou přispět k efektivnějšímu rozhodování a řízení.

Description

Subject(s)

laboratorní experiment, nepoctivé jednání, kontrola, osobnostní charakteristiky, preference rizika, sociální preference

Citation

OPEN License Selector