Změna pohlaví v české judikatuře

Abstract

Institut změny pohlaví není navzdory aktuálnosti této problematiky v české judikatuře častým tématem. Jedním z důvodů může být i fakt, že na rozdíl od homosexuality je českému právnímu řádu tento institut znám teprve od 90. let minulého století. Ovšem i tak byly co do otázek týkající se změny pohlaví českými soudy řešeny velmi zajímavé případy. Tím nejvýznamnějším je případ paní T. H. Ta se navzdory současné právní úpravě institutu změny pohlaví domáhala úřední změny svého pohlaví bez podstoupení sterilizace, jak stanoví § 21 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a § 29 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Celý případ dospěl až k Ústavnímu soudu ČR s tím, že se paní T. H. domáhala zrušení současného znění výše uvedených právních předpisů, a to s odkazem na rozsudek páté sekce ESLP ze dne 6. 4. 2017 ve věci A. P., Garcon a Nicot v. Francie. Nicméně soudci Ústavního soudu ČR rozhodli kvalifikovanou menšinou v její neprospěch. Je však důležité podotknout, že článek nerozebírá pouze otázku sterilizace jakožto podmínky pro změnu pohlaví, ale dotýká se i dalších témat související s problémy transsexuálů, které české soudy řešily, a které nejsou dodnes řádně vyřešeny ani českými právními předpisy.