Typology of Knowledge-intensive Services for the Purposes of Adaptation to the Conditions of Society 4.0 – Case Study of the Czech Republic

Abstract

Příspěvek reaguje na skutečnost, že nové průmyslové paradigma Průmysl 4.0 vyžaduje diskusi o sociálních a organizačních účincích tohoto paradigmatu a zaměřuje se na služby založené na znalostech. Cílem příspěvku je analyzovat a porovnat data zpracovaná Eurostatem, OECD a dalšími vědeckými pracemi z databáze Web of Science a nastavit (s využitím jejich srovnání) parametry pro typologii podniků znalostně náročných služeb. Autoři příspěvku nastavili 4 parametry: vysoká míra vysokoškolsky vzdělaných pracovních sil, začlenění do odvětví s vysokým podílem výdajů na výzkumnou činnost, existence pozitivního přístupu k inovaci a dostupnost základního procesu (jehož řízení je strategické), obsahově klíčových technologií, využívání systémů umožňujících řízení výroby, logistiky, marketingu a lze očekávat vysokou úroveň její bezpečnosti, resp. vysoké znalosti. Dalším cílem bylo pomocí údajů poskytnutých Českým statistickým úřadem identifikovat počet podniků, které patří k identifikovaným znalostně náročným službám a jeho vývoj v letech 2014 - 2017 se záměrem pokračovat ve výzkumu formou dotazníkového šetření. Tato analýza přinesla zjištění, že podniky, které splňují stanovené požadavky, se vyskytují především ve dvou sektorech národního hospodářství: Informační a komunikační aktivity s podílem 12,7% z celkového počtu výzkumných center v ČR a v sektoru: Profesionální, vědecké a technické činnosti s podílem 15,3%. Oba sektory vykazují nejvyšší míru malých podniků, ale ve sledovaném období se zvýšil počet malých, středních i velkých podniků. To může vést k navýšení disponibilního počtu podniků, které mohou být zařazeny do služeb založených na znalostech na 800. Tento příspěvek představuje částečný výsledek probíhajícího výzkumného projektu.