Pozdní filosofie Ludwiga Wittgensteina

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá pojetím soukromého jazyka v pozdní filozofii Ludwiga Wittgensteina, zejména v jeho díle Filosofická zkoumání. Analyzuje klíčové argumenty proti možnosti existence jazyka, který by byl srozumitelný výhradně jednomu jednotlivci, a ukazuje, proč podle Wittgensteina jazyk získává význam pouze v rámci sdílené praxe a veřejného užití. Práce se zaměřuje na pojmy jako jazykové hry, následování pravidel a rodinné podobnosti a ukazuje, jak tyto koncepty tvoří základ Wittgensteinovy kritiky introspektivního pojetí jazyka. Významná část práce je věnována aplikaci těchto myšlenek na problematiku poruch řeči u dětí. Na konkrétních případech (např. vývojová dysfázie, poruchy autistického spektra či neologismy) práce ukazuje, že i zdánlivě "soukromé" jazykové projevy mohou - při dostatečné míře interakce - přejít do sdíleného jazyka, čímž ilustruje Wittgensteinovu tezi o jazykové veřejnosti. Cílem práce je nejen interpretovat Wittgensteinovy filozofické pozice, ale také ukázat jejich aktuální význam v oblasti jazykového vývoje a mezilidské komunikace.