Reflexe Orientu v dílech britské středověké a renesanční literatury

Abstract

Cílem této studie je alespoň částečně vysledovat reflexi Orientu v dílech britské renesanční literatury a odhalit potenciální paradigmata zobrazení. V této souvislosti lze v renesančním a středověkém literárním diskurzu předpokládat simplifikované stereotypně-negativní znázornění příslušníků odlišného etnika, zejména Saracénů, Maurů a Osmanů. V kontextu literárně-dramatické reflexe a zároveň depikce orientálního vyvstává korelace vyvíjejícího se vztahu mezi východní a západní civilizací a formováním určitého, v podstatě anti-islámského diskurzu, sahajícího do 7. století k proroku Mohamedovi a utvářejícího se na pozadí křížových výprav, zániku Byzantské říše a křesťansko-muslimských konfliktů. Příklady uvedené ve studii dokazují určitý vztah mezi etnickou identitou a paradigmatem literárního zobrazení, nicméně nelze jednoznačně narýsovat paralelu mezi krutým a bojechtivým protagonistou a odlišným etnickým původem. Podobné srovnání by bylo značně zjednodušené a zavádějící, neboť obraz příslušníků odlišného etnika v anglické středověké a renesanční literatuře je přes určité shody a stereotypy zobrazení rozmanitý, nazíraný a formovaný západním úhlem pohledu na pozadí aktuálních politických a ekonomických událostí, které se pravděpodobně podílely na utváření diskurzivních strategií.