Odposlech jako riziko spravedlivého procesu

Abstract

Diplomová práce je věnována kritickému hodnocení současné právní úpravy institutu odposlechu, upraveného v §88 z. č. 141/1961 Sb., trestní řád, stejně tak institutu záznamu telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí, upravené v § 158d z. č. 141/1961 Sb., trestní řád. Kromě teoretického rozboru současné úpravy se práce věnuje i kazuistice a komparaci se zahraniční právní úpravou, ve které hledá východiska pro závěrečné úvahy de lege ferenda, přičemž zvláštní pozornost je věnována prostorovému odposlechu, odposlechu advokáta, fenoménu tzv. "deepfakes" a judikatorní doktríně plodů z otráveného stromu, navazující na úvahy o tuzemském vypořádávání se s neúčinnými důkazy.