Airway dimension and orthodontic treatment of distoocclusion

Abstract

Cíl: Cílem této práce je zhodnotit, jakým způsobem může extrakční a neextrakční ortodontická léčba distookluze u rostoucích pacientů ovlivnit vybrané skeletální a dentální hodnoty a anteroposteriorní rozměr dýchacích cest v oblasti orofaryngu zobrazující se na dálkovém kefalometrickém snímku a zda eventuální změny mohou být pro pacienta významné. Materiál a metodika: Retrospektivní studie byla provedena na kefalogramech rostoucích pacientů rozdělených do třech skupin dle typu léčby (extrakce, distalizace molárů a kontrola). Celkem bylo zhodnoceno 72 kefalogramů v čase T1 a T2. Byly hodnoceny změny dentální, skeletální a v oblasti horních cest dýchacích. Změny byly statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Nebyly zjištěny signifikantní změny v hodnocených parametrech horních cest dýchacích. Ke statisticky významným rozdílům (p<0.05) mezi jednotlivými skupinami došlo v těchto parametrech: SNA, Pog k vertikále, +1/BISP, -1/ML, H molár k vertikále. Závěr: Léčba distookluze pomocí