Vyvlastnění nemovité věci v zájmu soukromé osoby

Abstract

Článek vyvlastnění nemovité věci v zájmu soukromé osoby pojednává o základních aspektech tohoto právního institutu ve světle současné jurisrudence a právní praxe. Primárním cílem předkládaného textu je pojednaní o hmotněprávních podmínkách vyvlastnění, zejména pak o nezbytnosti osvědčení veřejného zájmu v případech, kdy na straně vyvlastnitele nevystupuje stát, avšak osoba soukromého práva, jelikož nepanuje nějaké zásadní právní povědomí, že i v určitých případech může být takový postup tzv. lege artis. Vlastnické právo tak není absolutně nedotknutelné, jelikož i veřejnoprávní úprava vyvlastnění reprezentuje jeden z možných zásahů do tohoto ústavně garantovaného základní práva. Jak se pak podává v závěru samotného článku, jsem přesvědčen, že správní orgány by měly k otázce vyvlastnění přistupovat maximálně zdrženlivě, a to zejména za takové situace, kdy o vyvlastnění majetku jiné soukromé osoby žádá vyvlastňovací úřad jiná osoba soukromého práva.