The Neglected Uterine NK Cells/Hamperl Cells/Endometrial Stromal Granular Cell, or K Cells: A Narrative Review from History through Histology and to Medical Education

Abstract

Reprodukční imunologie je v popředí výzkumného zájmu a jejím cílem je lépe porozumět mechanismům imunitní regulace během těhotenství. Vztah mezi imunitním systémem a implantujícím se embryem je hluboký, protože embryo je poloalergické, ale není cílem mateřského imunitního systému, jak se očekává u reakcí štěpu proti hostiteli. Nejvýznamnější buněčnou populací na rozhraní mezi matkou a plodem je populace děložních přirozených zabíječů (uNK). Děložní uNK buňky jsou imunologicky aktivní buňky dvou tváří, které snesou srovnání s Janusem, starořímským bohem počátků a konců. Jejich první tvář lze vnímat jako přirozené zabíječské buňky, konkrétně lymfocyty, které mají zásadní význam pro obranu hostitele proti virům a nádorům. Přestože buňky uNK obsahují cytolytické molekuly, jejich cytotoxický účinek se in vivo neuplatňuje na klasických cílových buňkách a hrají spíše permisivní než obrannou roli. Jejich druhá tvář je klíčová pro udržení fyziologické gravidity. uNK buňky vykazují kritické imunomodulační funkce s potenciálem kontrolovat implantaci embrya a invazi trofoblastu, regulovat placentární cévní remodelaci a podporovat embryonální/fetální růst. Proto se domníváme, že jejich současné označení "přirozené zabíječské buňky" (první "cytotoxická" Janusova tvář) je zavádějící a nevhodné vzhledem k tomu, že jejich hlavní funkcí je podpora a udržení těhotenství. V tomto přehledovém článku se zaměříme na tři méně známé oblasti poznatků o uNK buňkách. Nejprve z pohledu histologie komplexně zmapujeme historii objevu těchto buněk, jakož i současné histologické možnosti jejich identifikace v endometriu. Stručně řečeno, objev uNK buněk je obecně připisován Herwigu Hamperlovi, jednomu z nejvlivnějších a nejvýznamnějších představitelů německé patologie 20. století, a jeho spolupracovnici Gisele Hellwegové. Za druhé se budeme zabývat zajímavým aspektem terminologie, protože uNK buňky jsou pravděpodobně jedny z lidských buněk s největším počtem synonymních názvů, což vede ke značným rozporům v jejich popisu v odborné literatuře. Od prvního popisu tohoto typu buněk byly označovány jako endometriální granulocyty, granulární endometriální stromální buňky nebo velké granulární lymfocyty, a to až do přelomu 80. a 90. let minulého století, kdy se objevily první publikace, v nichž byl použit název "uterinní NK buňky". Třetí oblastí současného přehledu je lékařská výuka histologie a klinické embryologie. Můžeme potvrdit, že uNK buňky jsou ve většině učebnic přehlíženými a téměř zapomenutými buňkami, přestože mají obrovský význam. V tomto přehledovém článku shrnujeme méně známá historická a terminologická fakta o uNK buňkách. Můžeme konstatovat, že v rámci učebnic histologie a embryologie je tato důležitá buněčná populace stále "přehlížena a opomíjena" a není jí přikládán takový význam jako v oblastech klinického výzkumu a klinické praxe.