Wabi - Sabi

Abstract

Nemaje jasnou definici, wabi-sabi (možný zápis též wabi sabi) je jednou z hříček japonské filozofie, která si našla místo v různých uměleckých konceptech po celém světě. I když je slovně obtížné předat význam tohoto světonázoru, pro lepší pochopení lze tento termín rozdělit na dvě části, kde wabi představuje způsob myšlení, který si cení pokory a jednoduchosti na cestě ke spokojenosti, zatímco sabi nese hlubokou a klidnou krásu v otisku času. Ovládnutí umění wabi-sabi je do jisté míry schopností rozpoznat estetiku na nečekaných, "nevhodných" místech, v závislosti na naší touze a našich zkušenostech, kterými jsme prošli. Vyrostla jsem v nepříjemné blízkosti ruské federace, proto se postsovětská estetika (obzvláště panelových sídlišť) stala neoddělitelnou součástí mé identity a nepochybně ovlivnila utváření osobního vkusu. Zejména proto mě fascinuje české kulturní dědictví socialistického období, jeho jedinečné bizarní kombinace stylů v umění a architektuře. Tato práce je mou reakcí na umělecká díla období normalizace, tedy výsledek vládního usnesení o povinnosti vyčlenit z projektového rozpočtu nových obytných celků 1-4 % na výzdobu veřejného prostoru. Projekt "Ležící žena" předává mé vnímání sochařství, které je často považováno za ošklivé nebo dokonce ignorováno, jeho wabi sabi estetiku: krásu ošoupanou časem v moderní realitě.