Maghrib v zajetí alžírsko-marockého mocenského soupeření ?

dc.contributor.authorPapoušek, Petr
dc.date.accessioned2021-10-25T10:00:21Z
dc.date.available2021-10-25T10:00:21Z
dc.date.issued2019
dc.description.abstractAlžírsko-marocká mocenská rivalita, která sahá až do šedesátých let, ovlivnila stabilitu Maghribu po celá desetiletí. Jak se však v obou zemích objevili noví političtí představitelé v roce 1999 (Abdelaziz Bouteflika v Alžírsku a Mohammed VI v Maroku), celý region netrpělivě očekával oteplování vzájemných vztahů a postupný přechod od nedůvěry ke spolupráci a společné prosperitě. Taková očekávání se ukázala jako naivní. Toto období alžírsko-marockých vztahů mezi roky 1999 a 2018 a jejich dopad na stabilitu Maghribu představují hlavní téma této práce. Teorie přesunu moci A. F. K. Organského je využita k analýze motivů a ambicí Alžírska a Maroka v regionu a příčin jejich vzájemné nedůvěry. Výzkumnou otázkou je, jak se vztahy vyvinuly v posledních dvaceti letech a jak ovlivnily stabilitu samotného Maghribu. Alžírsko a Maroko, stejně jako Maghrib obecně, kvůli nepřátelským vztahům a téměř úplné absenci regionální spolupráce trpěly závažnými bezpečnostními otázkami, zejména pokud jde o terorismus a masivní nelegální migraci, pomalý hospodářský růst nebo rozpočtové schodky způsobené zvyšování vojenských výdajů. V souladu s teorií přesunu moci je také analyzována role globálních mocností v alžírsko-marockém soupeření.cs
dc.description.abstract-translatedDating back to the 1960s, the Algerian-Moroccan power rivalry has affected the stability of the Maghreb for decades. However, as new political representatives came to power in both countries in 1999 (Abdelaziz Bouteflika in Algeria and Mohammed VI in Morocco), the whole region eagerly awaited the warming of mutual relations and a gradual shift from distrust to cooperation and joint prosperity. Such expectations proved to be naïve. This period of Algerian-Moroccan relations between 1999 and 2018 and their impact on the stability of the Maghreb represent the main topic of this paper. A. F. K. Organski’s power transition theory is employed to analyse the motives and ambitions of Algeria and Morocco in the region and the causes of their distrust. The empirical question here is how the relations developed in the past twenty years and how they affected the stability of the Maghreb itself. Due to hostile relations and the nearly complete absence of regional cooperation, Algeria and Morocco, as well as the Maghreb in general, have suffered from serious security issues, primarily in terms of terrorism and massive illegal migration, slow economic growth or budget deficits caused by increasing military expenditures. In accordance with the power transition theory, the role of global powers in the Algerian-Moroccan rivalry is also analyzed.en
dc.format23 s.cs
dc.format.mimetypeapplication/pdf
dc.identifier.citationPAPOUŠEK, P. Maghrib v zajetí alžírsko-marockého mocenského soupeření ?. Central European Journal of Politics, 2019, roč. 5, č. 2, s. 71-93. ISSN: 2464-479Xcs
dc.identifier.issn2464-479X
dc.identifier.obd43929446
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/11025/45504
dc.language.isocscs
dc.project.IDSGS-2019-013/Proměna strategické mapy Blízkého východu v důsledku změn v rozložení moci mezi státycs
dc.publisherDepartment of Political Science, Faculty of Arts, Jan Evangelista Purkyně Universityen
dc.publisherDepartment of Politics and International Relations, Faculty of Arts, University of West Bohemiaen
dc.relation.ispartofseriesCentral European Journal of Politicsen
dc.rights© Central European Journal of Politicsen
dc.rights.accessopenAccessen
dc.subjectAlžírsko, Maroko, mocenská rivalita, Maghrib, teorie přesunu mocics
dc.subject.translatedAlgeria, Morocco, power rivalry, Maghreb, power transition theoryen
dc.titleMaghrib v zajetí alžírsko-marockého mocenského soupeření ?cs
dc.title.alternativeMaghrib captured by Algeria-Moroccan power rivalry?en
dc.typečlánekcs
dc.typearticleen
dc.type.statusPeer-revieweden
dc.type.versionpublishedVersionen

Files

Collections