Maghrib v zajetí alžírsko-marockého mocenského soupeření ?

Abstract

Alžírsko-marocká mocenská rivalita, která sahá až do šedesátých let, ovlivnila stabilitu Maghribu po celá desetiletí. Jak se však v obou zemích objevili noví političtí představitelé v roce 1999 (Abdelaziz Bouteflika v Alžírsku a Mohammed VI v Maroku), celý region netrpělivě očekával oteplování vzájemných vztahů a postupný přechod od nedůvěry ke spolupráci a společné prosperitě. Taková očekávání se ukázala jako naivní. Toto období alžírsko-marockých vztahů mezi roky 1999 a 2018 a jejich dopad na stabilitu Maghribu představují hlavní téma této práce. Teorie přesunu moci A. F. K. Organského je využita k analýze motivů a ambicí Alžírska a Maroka v regionu a příčin jejich vzájemné nedůvěry. Výzkumnou otázkou je, jak se vztahy vyvinuly v posledních dvaceti letech a jak ovlivnily stabilitu samotného Maghribu. Alžírsko a Maroko, stejně jako Maghrib obecně, kvůli nepřátelským vztahům a téměř úplné absenci regionální spolupráce trpěly závažnými bezpečnostními otázkami, zejména pokud jde o terorismus a masivní nelegální migraci, pomalý hospodářský růst nebo rozpočtové schodky způsobené zvyšování vojenských výdajů. V souladu s teorií přesunu moci je také analyzována role globálních mocností v alžírsko-marockém soupeření.