Plánovací smlouvy v kontextu povolování stavebních záměrů

Abstract

Diplomová práce se zabývá institutem plánovacích smluv v kontextu povolování stavebních záměrů podle zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona. Práce analyzuje právní povahu plánovacích smluv, jejich historický vývoj a procesní vazby na řízení o povolení záměru. V komparativní části je provedena analýza právní úpravy plánovacích smluv podle zákona č. 183/2006 Sb. a nové úpravy podle stavebního zákona, přičemž jsou identifikovány prvky kontinuity i zásadní diskontinuity rekodifikace. Práce dále rozebírá otevřené otázky nové právní úpravy, zejména absenci zákonných kritérií přiměřenosti závazků stavebníka a neúplnost procesní ochrany při porušení závazků obce. Za účelem komparace je využita německá právní úprava städtebauliche Verträge podle § 11 BauGB. Práce dochází k závěru, že přechod od soukromoprávní k veřejnoprávní úpravě plánovacích smluv představuje kvalitativní posun, který stavebníkovi poprvé poskytuje procesní nástroj přímo v řízení o povolení záměru, avšak procesní ochrana zůstává neúplná, neboť se vztahuje toliko na závazek podle § 131 odst. 1 písm. d) zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona.