Stoletý solitér Hans Albert v kontextu evropské filosofie (nejen) 20. století

Abstract

U příležitosti stých narozenin významného představitele kritického racionalismu, Hanse Alberta, mapuje tato stať klíčové momenty jeho intelektuálního vývoje, a především nastiňuje jeho vztah k vybraným filosofickým proudům (nejen) dvacátého století. Albertův filosofický „průlom“ nastal v šedesátých letech minulého století v otevřeném sporu s Frankfurtskou školou. Poté vydal svůj Traktat über kritische Vernunft, který vyniká zejména překvapivými postřehy ohledně souvislostí zdánlivě nespojitých koncepcí v různých problémových oblastech. Tak Albert například nachází společný rys mezi scholastickými a novověkými přístupy ke zdůvodnění poznání (viz problém zdůvodnění poznání ) nebo podobný sklon novopozitivismu a existencialismu vytvářet rozpor mezi objektivním poznáním a subjektivním rozhodnutím (viz problém hodnotové neutrality) či snahu o vytvoření autonomních oblastí u analytické metaetiky či filosofické hermeneutiky (viz problém relativizace pravdy). Cílem této stati je vysvětlení těchto zdánlivých nesouměřitelností zejména prizmatem Albertova Traktat über kritische Vernunft, který se brzy dočká i českého vydání.