Margaret Cavendishová (1623-1673): kritička Royal Society

Abstract

Tématem této disertační práce je vědecké bádání praktikované členy britského vědeckého společenství Royal Society v rané fázi její činnosti (1660-1680) a kritické posouzení těchto snah, které ve svých dílech nabídli někteří doboví literáti, vědci, filosofové a teologové. Při popisu různých aspektů nové experimentální vědy se tato práce soustředí na oblast rané mikroskopie. Reprezentují ji zde Robert Hooke (1635-1703) a Antoni van Leeuwenhoek (1632-1723). Právě mikroskopický výzkum se svými východisky o částicovém složení přírodních objektů, se svými agresivními invazivními postupy zkoumání přírody, které doprovázela víra v upotřebitelnost nových technologií a mechaniky, se u části učenců nesetkával s pochopením. Předložená práce se soustředí především na výhrady, které se objevují v přírodně filosofických dílech Margaret Cavendishové (1623-1673), jejímž úvahám je dán v práci největší prostor, dále pak na kritické texty Henry Stubba (1632-1676), teologický spis Richarda Baxtera (1615-1691) a doplňkově také na rozsáhlý dopis Mérica Casaubona (1599-1671). Protiváhu námitek, které formulovali uvedení kritici, nakonec tvoří názory nejvýznamnějších obhájců bádání podporovaného Královskou společností v prvních dekádách její existence, Josepha Glanvilla (1636-1680) a Thomase Sprata (1635-1713).