Conference papers (KČJ)

Permanent URI for this collection

Browse

Recent Submissions

Showing 1 - 15 out of 15 results
  • Item
    Počátky vzdělávání v Čechách 9. a 10. století
    (Viša škola upravlinnja i administracii v Opole, 2021) Novotný, Jiří
    Nejstarší vzdělávací instituce v Čechách vznikla patrně na konci 10. století. Jednalo se o katedrální školu u sv. Víta v Praze. Křesťanství ale přišlo ke středoevropským Slovanům nepoměrně dříve. Bylo tedy třeba již od 2. poloviny 9. století vychovávat kněžský dorost. Nejstarší domácí literární památky raného středověku uvádějí několik zmínek o vzdělávání v Čechách během 10. století. Článek sumarizuje informace primárních pramenů a vyvozuje konkrétní závěry.
  • Item
    Dynamika jazyka současných vlogerů a youtuberů
    (Univerzita Palackého v Olomouci, 2018) Chýlová, Helena
    Příspěvek přináší pohled na charakteristické rysy jazyka současných vlogerů a youtuberů, vymezuje oba typy uživatelů jazyka v internetovém prostředí a snaží se postihnout charakteristické rysy jazyka: vázanost na prostředí a téma, aktualizační a individualizační jazykové prostředky, expresivitu a její vyjadřování, užívání anglicismů. Pozornost je věnována i sociolektismům vyskytujícím se v obou druzích internetové komunikace.
  • Item
    Dialog jako obraz boje
    (Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2016) Kuba, Martin
    Text se pokouší popsat specifika staročeské literární památky Hra o Kristovu zmrtvýchvstání i o jeho oslavení. Na základě analýzy použitých jazykových prostředků s konotací boje a bitvy dále ukazuje na kompozici celého textu jako promyšleného konceptu boje Dobra se Zlem. Pozornost věnuje i mimořádnému zachycení Kristova sestoupení do pekel a jeho textovému ztvárnění z temporálního hlediska.
  • Item
    Náboženská tematika ve výuce literatury na střední škole
    (Magnanimitas, 2017) Pokorová, Markéta
    Práce řeší odraz globalizačních tendencí v českém školství, zejména pak roli náboženství ve výuce společenskovědních oborů s důrazem na český jazyk a literaturu - povinný maturitní předmět. V průběhu šetření byly analyzovány rámcové vzdělávacími programy pro různé typy škol a dále Katalog požadavků zkoušky společné části maturitní zkoušky z českého jazyka pro nadcházející rok. Z výzkumu jasně vyplynulo, že znalost náboženské problematiky je státem po žácích požadována, a to hned v několika rovinách. V práci jsou rovněž naznačeny cesty, jimiž se ubírá moderní literární výuka, včetně ukázkové interpretace textu Starého zákona. Na základě zjištěných výsledků je možné zahájit diskusi o potřebě odtabuizovat téma ve společnosti jako i o potřebě kvalitního vzdělávání pedagogů v dané oblasti.
  • Item
    Židovská tematika ve výuce - nové náměty
    (Magnanimitas, 2017) Pokorová, Markéta
    Zevrubnou analýzou českých školských dokumentů bylo prokázáno, že všichni čeští studenti by měli být vedeni k náboženskému povědomí, a to v širokém kulturněhistorickém kontextu. Splnění tohoto požadavku je ověřováno u maturitních zkoušek. Práce je zaměřena na výuku tematiky židovské, již nelze v hodinách obejít, bývá však často prezentována zkostnatěle. Kromě pohledu na běžnou praxi tak práce předně přináší nové náměty do výuky.
  • Item
    Židovská tematika ve výuce - Plzeňský kraj
    (Magnanimitas, 2018) Pokorová, Markéta
    Práce obsahuje stručné shrnutí historie plzeňské židovské komunity a dále je specificky zaměřena na židovské literární osobnosti spojené s Plzeňským krajem. Cílem jest dokázat, že region má své významné židovské autory a že skrze lokální, a tudíž žákům blízký, kontext je možné studenty s vybranou problematikou seznámit nenásilně a efektivně.
  • Item
    Židovská tematika ve výuce - Golem
    (Magnanimitas, 2018) Pokorová, Markéta
    Práce volně navazuje na předešlý text zabývající se novými náměty do výuky literatury, tentokrát je však specificky zaměřena na postavu Golema. Skrze pečlivé studium vybraného fenoménu bylo zjištěno, že jde o ideální průřezové téma, jehož odkaz se nachází ve světe robotů a klonů, v moderních seriálech, komiksech, v manze či v počítačových hrách, díky čemuž lze studenty skrze to, co je jim blízké, poučit o židovské legendě efektivně, a přitom zábavně.
  • Item
    Příprava bohemistů-cizinců na tvorbu odborného textu
    (Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2018) Čechová, Marie
    Smyslem příspěvku je usnadnit studentům přípravu diplomových a bakalářských prací a zdokonalit jejich zpracování, pomoci při výběru tématu, při formulaci cílů a hypotéz, metod a postupu výzkumu přes zpracování výzkumného materiál až po kompozici a stylizaci odborného textu. V příspěvku se probírá postup přípravy, a to v návaznosti na autorčin výklad ve stati Příprava a tvorba věcného, zvláště odborného komunikátu psaného v Současné stylistice (2008), ten se konkretizuje, vše se dokumentuje na dokladech, jež jsou vybírány ze studentských textů a analyzovány; jsou zmapovány některé typické nedostatky - od kompozice a výstavby textu přes syntaktickou stavbu, lexikum, po morfologii a pravopis. Vytčeným nedostatkům by se měli vedoucí práce od počátku věnovat, aby je předcházeli. Student-cizinci mají velmi rozličnou úroveň v závislosti na předchozím školení, tu musí vedoucí práce poznat a na ni bezprostředně navázat.
  • Item
    Proměny v současné češtině
    (MAKS Press, 2018) Čechová, Marie
    Současná čeština je sociálně stratifikována a regionálně diferencována, třebaže v ní probíhají i procesy opačné, unifikace a nivelizace. Jazykový vývoj v sobě obsahuje antinomie, vzájemně sice protikladné, ale komplementární, doplňující se a v sebe přecházející. Za základní dvojici pokládáme analogii a anomálii, jejich amplitudy se střídají; až do 90. let převažující analogismus byl vystřídán anomalismem, nyní se zdá, že i ten už je za zenitem. V referátu se vykládá působení vybraných antinomií v jazyce a v řeči. K nejvýznamnějším patří vztah mezi spisovností a nespisovností, představovanou obecnou češtinou, tj. koiné převažujícím v běžné mluvě v Čechách a v západní části Moravy. Výraznou antinomií je i archaizace a na druhou stranu oživování některých prostředků. Archaizace vede k ochuzování vyjadřovacích možností, k ústupu některých prostředků, např. přechodníků, zvláště minulého, a minulého kondicionálu, …, na druhou stranu lze sledovat oživování téměř vymizelých jevů, např. výrazů potažmo, stran, pakliže…Vcelku lze současnou situaci češtiny charakterizovat jako dynamickou, s vývojovými rysy jak systémovými, tak nepravidelnými.
  • Item
    Eliptičnost a redundantnost v řeči
    (Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2017) Čechová, Marie
    Eliptičnost a redundantnost chápe autorka jako dva kontrární pojmy. Eliptičností míní vypouštění (proces) i vypuštění (výsledek procesu), ale i pouhé nevyjádření slov a vět, které jsou v daném větném schématu očekávány. Redundancí rozumí nadbytečnost či nadměrné užití výrazových prostředků. Redundance je pojem nadřazený pojmu pleonasmus. Ve svém článku uvádí různé příklady eliptičnosti a redundance v různých oblastech užití českého jazyka a v různých komunikačních situacích.
  • Item
    Prekraczanie granic przyzwoitości: obraz picia i osób pijacych alkohol w leksyce i frazeologii polskiej i czeskiej
    (Wydawnictvo scriptum Tomasz Sekunda, 2018) Chýlová, Helena; Lukášová, Jitka
    Článek je věnovaný tématu překračování hranic zdvořilosti či slušnosti vyvolanému nadměrným pitím alkoholu.Analyzuje jazykový lexikální materiál z českých i polských slovníků z pohledu formování jazykového obrazu světa ve vztahu k danému tématu. Prezentovány jsou hlavně konceptuální metafory pijáka, procesu pití, výsledného stavu po pití nadměrného množství alkoholu a jazykové prostředky spojené v obou jazycích s pitím alkoholu. Základní část kvalitativní analýzy představují kulturně podmíněné metafory, představující stabilní část lexikonu i frazeologie obou jazyků.
  • Item
    Odraz změn pojetí myšlení o národě v současné reklamě
    (Belianum, 2018) Chýlová, Helena; Lukášová, Jitka
    Stať popisuje prezentaci národa a národních stereotypů v současné reklamě, vychází z pojetí národa od 19. století. bylo analyzováno 250 reklamních textů českých a polských obsahujících narativní přístup k národu a ukazujících národní stereotypy. Analyzováno je též využití jazykových prostředků souvisejících s tématem.
  • Item
    Mezi ironií, skepsí a absurditou
    (SOA Praha - Státní okresní archiv Rakovník, 2018) Viktora, Viktor
    Doba Zikmunda Wintra - přelom dvacátého století - je definován pojmem jako fin de siecle, jinými slovy koncem o předvídatelném a rozeznatelném světě a jeho řádu. Směs uměleckých směrů, únavy a nedůvěry dramaticky ovlivnila tvář literatury. Doba, o níž píše Winter, mohla být popsána podobným způsobem: přelom 17. století se vyznačoval pojmy porušení pořádku a bezpečnosti. Winter se s takovými pocity vyrovnával ve svých dílech převážně ironií, nedůvěrou a absurditou. V kontextu tří významných autorů českojazyčné historické fikce (V. Beneš Třebízský tvořil tak, že se díval na prostor, jeho postavy a chápal je jako vizuální umělec), Winter získal uznání jako autor akustických pocitů a výrazů.
  • Item
    František Špaček jako klatovský Winter?
    (SOA Praha - Státní okresní archiv Rakovník, 2018) Franta, David
    Uzlovým bodem předkládané studie je soubor povídek Obrázky klatovské od Františka Špačka. Analýza a interpretace povídek z konce 19. století (1898) si všímá jejich tematické, kompoziční a jazykové roviny a vsazuje žánr historické povídky do dobového literárního kontextu. Historická věda se tehdy již plně etablovala jako ctihodný univerzitní obor, jehož představitelé požívali v české národní společnosti obrovské úcty. Historici si zakládali v duchu pozitivistické historiografie na důkladné práci racionálních, tj. jedině relevantních pramenů, nejlépe diplomatických, se zvláštní oblibou ve faktografičnosti, jak prokázal např. Jindřich Vančura v monumentální syntéze Dějiny někdejšího královského města Klatov (1927-1936). Ten odmítal barokní pověrečnost Hammerschmidtovy Historie klatovské, z níž vycházel pro svou beletristickou tvorbu František Špaček. Profesí učitel, zálibou novinář a prozaik vytvořil konvolut zajímavých črt z dějin města Klatov a jeho blízkého okolí, v nichž vylíčil krajinu postromantické a secesní idyly, ale také optikou expresionismu literární moderny zápolení "zmařených lidí" v soukolí velkých dějin a fatalismu. Špačkova poetika se právě v tomto bodě stýká s poetikou Zikmunda Wintra. Fikční svět Wintrových próz také referoval ke skutečnosti: užíval archivní prameny jako inspiračních pretextů, ale nepracoval jako pozitivistický historik oné doby, jenž by chtěl vylíčit "objektivní" minulost, jak se opravdu stala v celé své složitosti a celosti, nýbrž jako tvůrce miniatury, vystihující pocity konkrétního minulého člověka, jenž se s dějinami pere a jenž s nerovným soupeřem mnohdy i prohraje. Wintrův a Špačkův objekt zájmu i smývání rozdílů mezi historickým odborným a uměleckým slohem nebyly ve své době řádně oceněny, odsudků se jim dostalo mj. i od Jindřicha Vančury. O to zajímavější je současná recepce a interpretace Wintrovy poetiky, v níž se shledávají jak tvarové podněty pro současnou beletrii, tak inspirace pro současný výzkum dějiny každodennosti. V těchto souřadnicích je nově interpretována i poetika "klatovského Wintra".
  • Item
    Aorist a imperfektum jako čas "minulejší" než minulý
    (Academia, 2019) Franta, David
    Příspěvek se zabývá (re)konstrukcí, užitím a funkcí jednoduchých minulých časů v českojazyčné literatuře 19. století. Dvojí jednoduchý minulý čas, aorist a imperfektum, jsou z recepčního horizontu čtenáře současného i toho z předminulého století největší zvláštností staročeského tvarosloví. Byly užívány v komunikátech zejména vrcholného (rytířského) středověku, k němuž vzhlíželi někteří národní buditelé s nemalými sympatiemi (např. V. Hanka); vytěsňovány byly z aktivní slovní zásoby od podzimu středověku, až se v 16. století z českých textů vytratily. Znovu je objevil až J. Dobrovský, do diskurzu tehdejších českých vlastenců se dostaly zásluhou Hankovy edice i zdánlivě staročeských textů. Příznakové tvary (odprosich, kupováše apod.) se ocitly v diskurzu nejen přísně vědeckém, ale také uměleckém. Zprvu jimi byl modelován časoprostor ideální, následováníhodné, "minulejší" minulosti (J. P. Koubek, A. Marek, A. Liška, J. Vlček Vlčkovský, J. Franta Šumavský), později sloužily k ironii a satiře vlasteneckých poměrů (J. Franta Šumavský, J. J. Langer, J. E. Kosina i další travestie Rukopisů), čímž upozornily na mystifikační ráz českého vlasteneckého světa, příliš zahleděného do (vlastní představy o) minulosti.