Dissertations (KAR)

Permanent URI for this collection

Browse

Recent Submissions

Showing 1 - 20 out of 41 results
  • Item
    Zagadnienia typologii i chronologii zabytków archeologicznych z fazy wcesnopaństwowej (koniec X ? połowa XIII w.) na Rusi południowo-zachodniej. Formování raně středověkého státu z pohledu archeologie. Otázky typologie a chronologie archeologických památek (konec 10. ? polovina 13. století) na jihozápadní Rusi.
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2024) Liwoch, Radosław; Dąbrowski Dariusz, Prof. Dr. Habil.; Robak Zbigniew, Mgr. Ph.D.
    Archeologia jest nauką, która bada przeszłość ludzkości w oparciu o pozostawione przez człowieka świadectwa materialne - zabytki. Do podstawowych zadań archeologów próbujących rekonstruować przeszłe procesy kulturowe należy ustalenie, kiedy obiekty te były częścią kultury żywej, kiedy zaś zmieniły kontekst, stając się źródłami archeologicznymi. Jakość tych rekonstrukcji - prawidłowe uchwycenie dynamiki zmian w minionych społeczeństwach - w wysokim stopniu zależy właśnie od dokładności w określeniu wieku zabytków archeologicznych. Niniejsza rozprawa poświęcona jest podstawom i metodom datowania materialnych pozostałości trwającej ok. dwa i pół stulecia fazy wczesnopaństwowej wczesnego średniowiecza na zachodnich ziemiach współczesnej Ukrainy. Na dysertację składają się obszerne wstęp i zakończenie oraz książka i kilkanaście artykułów autora wybranych spośród publikacji ogłoszonych drukiem w latach 2002-2023 w kilku krajach europejskich. W pracach tych autor poddał analizie różne rodzaje zabytków archeologicznych - zarówno ruchomych (militaria, ozdoby i in.; w tym też skarby), jak i nieruchomych (grodziska, cmentarzyska). Przedstawił aktualny stan badań nad nimi, a w wypadku zabytków ruchomych zwykle także ocenę ich przydatności jako wyznaczników chronologii. Wprowadził do obiegu naukowego szereg propozycji w zakresie typologii i datowania tych materiałów. Ze szczególną uwagą autor zajął się niezwykle ważną nekropolą z pochówkami drużynnymi (ok. X/XI w.) w Podhorcach-Pleśnisku, która budzi duże zainteresowanie w środowisku mediewistów europejskich. Na końcu zamieścił artykuł, w którym przedstawił poglądy na metodykę datowania w zachodnioukraińskiej archeologii średniowiecza. Autor rozpatrywał okres od końca X do połowy XIII w., któremu odpowiada jednostka kulturowa określana mianem kultury staroruskiej. Jej początek na omawianym terenie wyznaczyć można na schyłek X w., kiedy to ekspandujące ku zachodowi państwo ruskie Włodzimierza Wielkiego rozciągnęło się na ziemie nad Horyniem oraz górnymi Bugiem, Dniestrem i Sanem. Nie kończy się ona wraz z wczesnym średniowieczem, ale wykracza poza omawiany okres o z górą stulecie w ramach księstw ruskich, a następnie trwa jako jeden z nurtów kulturowych w ramach państwowości polskiej i litewskiej. Przeobrażenia w kulturze staroruskiej, jakie zachodziły ok. połowy XIII w. wiążą się m.in. ze zniszczeniami spowodowanymi nawałą mongolską Batu-chana w zimie 1240/1241 r. Najazd ten stanowił niewątpliwą cezurę w dziejach Rusi, choć wciąż kwestią do rozważań pozostaje stopień zmian w jej kulturze. Właśnie wtedy rozpoczął się na omawianym obszarze ostatni okres odrębnego bytu politycznego, który pod względem archeologicznym jest rozpoznany bardzo słabo. Zasięg terytorialny pracy obejmuje głównie zachodnie obwody współczesnej Ukrainy, jednak w niektórych pracach autor uwzględnił znaleziska spoza tego obszaru, w tym z obecnego terenu Polski. Dzisiejsze granice administracyjne wykorzystał wyłącznie ze względów praktycznych. Nie odpowiadają one żadnemu wczesnośredniowiecznemu podziałowi politycznemu ani w okresie plemiennym, gdy omawiany obszar był częścią wielkiego - rozciągającego się od Łaby do Dniepru - i słabo zróżnicowanego wewnętrznie kontinuum kulturowego, którego wschodnia część otrzymała nazwę kultury rajkowskiej (Łuka Rajkowiecka), ani w państwowym, gdy wchodził w skład Rusi (Kijowskiej), a później księstw sukcesyjnych. Tak samo jest z późnośredniowiecznymi granicami politycznymi, czy to jeszcze w czasach księstw ruskich, czy w składzie Litwy, Polski lub Węgier.
  • Item
    Pozdně středověká keramika v jihozápadních Čechách
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Hrubá, Hana; Krajíc Rudolf, Prof. PhDr. CSc.; Čapek Ladislav, Mgr. Ph.D.
    Studie je zaměřena na kuchyňskou a stolní keramiku v období vrcholného a pozdního středověku na území jihozápadních Čech. Časově bylo období rozděleno na dva časové stupně: 1. stupeň pro období 2. poloviny 13. století - 1. polovinu 14. století a 2. stupeň pro období 2. poloviny 14. století - 1. polovinu 15. století. Zapracovány byly keramické soubory z více jak čtyřiceti lokalit a více než 90 keramických nálezových souborů (nejvíce zastoupeny soubory z městského sociálního prostředí), které jsou uvedeny v přehledném katalogu s kresebnou a fotografickou dokumentací vybraných částí keramických souborů. Vypracován byl nový teoretický rámec. Na základě zahraničních studií byla více rozpracována teorie "ceramiscene landscape", která je v základu postavená na Ingoldově (1993) konceptu "taskscape". V případě této studie neoperujeme pouze s jednou lokalitou a hlavním cílem není zjištění míry urbanizace přiléhajícího prostoru. Z tohoto důvodu byly vytvořeny dvě úrovně keramické krajiny: podrobná výrobní keramická krajina a shrnující spotřební keramická krajina. Prostředkem k rekonstrukci je nám zde regionální keramická třída (dále RKT) určená na základě definovaných keramických tříd na jednotlivých lokalitách. Ty jsou shromážděny do tabulkového přehledu i s popisy jednotlivých atributů v některých případech i s fotografiemi typických zástupců. Jednotlivé třídy byly mezi sebou porovnány a na základě své popisové podobnosti sloučeny do tříd regionálních. V rámci přiřazování jsou sledovány odlišné vlastnosti - lokální odchylky od základní keramické třídy. V rámci každé této skupiny je sledována provázanost s tvary nádob, typy okrajů a výzdobou. Diskutováno je územní rozšíření, časový úsek existence RKT či technologická tradice.
  • Item
    Archeologie a vývoj lodní dopravy v pravěké Evropě. Historie, metody, prameny
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Chlevišťan, Jiří; Machová Barbora, Mgr. Ph.D.; Pydyn Andrzey, Prof.
    Práce se zabývá pravěkými plavidly na evropském kontinentu. Shromážděna byla plavidla z území 17 států, která byla řazena chronologicky maximálně do 5. stoletím př. n. l. nebo do doby halštatské. Studovány byly chronologicko-typologické aspekty plavidel, mezi které patřily především tvarové prvky těchto artefaktů.
  • Item
    Aplikace moderních metod v krajinné archeologii - příkladová studie Ager Castronoviano
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2020) Preusz, Klára; Sebastiani Alessandro, Ph.D.; Gojda Martin, Prof. PhDr. CSc., DSc.
    Disertační práce se pokouší navrhnout vhodnou metodologii pro diachronickou analýzu vývoje krajiny a transformace Ager Castronovano (Lazio, střední Itálie). Tím, že kombinuje širokou škálu zdrojů, rekonstruuje osídlení a rozvoj rurální a kulturní krajiny, odhaluje kontinuitu nebo diskontinuitu osídlení a identifikuje hlavní procesy změny a korelaci s historickými událostmi. Práce zohlednila dříve publikovaná data a obohatila archeologický datový soubor o vlastní empirický výzkum. Vytvořila model kulturní krajiny, identifikovala dosud neznámé lokality a vyhodnotila určující faktory, které ovlivňovaly formování sídel a rozvoj krajiny. Metodika odhalila archeologický soubor dat, včetně 256 komponent rozdělených do 11 chronologických kategorií od pravěku po moderní období a 31 typologických kategorií podle funkčnosti. Výsledky odhalily vysoký archeologický potenciál krajiny Ager Castronovano, osvětlily její diachronický vývoj i lidské činnosti, okolnosti a tendence, které ji ovlivňovaly. Výsledný soubor dat lze doplnit v dalším výzkumem, například za použití dalších sofistikovaných moderních metod průzkumu.
  • Item
    Reakce fortifikačních systémů českých hradů na nástup palných zbraní
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2020) Kaňka, Jan; Unger Josef, Prof. PhDr. CSc.; Slivka Michal, Doc. PhDr. CSc.
    Předkládaná disertační práce si klade za cíl představit koncept zhodnocení reakce fortifikačních systémů českých hradů na nástup palných zbraní. V rámci české castellologie se jedná o systematicky málo probádaný, ale pozornosti hodný aspekt vývoje opevněných sídel. Tématu byla věnována značná pozornost v celé řada publikací a odborných článků, jednalo se však o případové studie či jejich kompendia, které však nejsou schopné tento vývoj postihnout v jeho plném analytickém potenciálu. Prostředkem k dosažení takového poznání je rozsáhlá databáze, založená na teoretickém rámci a jasně vymezených definicích pojmů. Výsledky databáze jsou pak podrobovány statistickému zpracování, které svými výsledky potvrzuje či vyvrací stanovené hypotézy. Za pomoci formalizovaných metod se odhalují skryté struktury ukryté ve změti dat týkající se fortifikační architektury a její reakce na palné zbraně. Výsledkem je vlastní model vývoje, stanovení návrhu typologie a sledování jednotlivých lokalit v charakteristice i v čase. Hlavním cílem práce je návrh alternativního postupu v rámci české castellologie, který může být aplikován i v jiných sférách oboru a s rozvojem znalostí ho rozšířit o poznatky jiným způsobem neviditelné.
  • Item
    Souvislost hradů v Čechách s řádovými hrady v jižním Pobaltí
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2020) Hobl, Luboš; Wiewióra Marcin, Prof. Dr. Habil.; Konczewski Pawel, Mgr. Ph.D.
    Předkládaná disertační práce byla zaměřena na ověření teorie prof. T. Durdíka o vlivu české hradní architektury posledních Přemyslovců, konkrétně - dispozičního typu tzv. středoevropského kastelu, na pravidelné řádové hrady v jižním Pobaltí. Jelikož se v této teorii nachází mnoho nesrovnalostí bylo potřebné tento vztah aktualizovat na základě nejnovějšího výzkumu. Ověřen byl rovněž hradní typ, se kterým je teorie spojena a bylo navržena změna současné typologie. Nové srovnání obou regionů přineslo velmi zajímavé výsledky, které ukazují mnohem pevnější vazbu a podobnosti, než všechny předchozí teorie. Kromě tradičních přístupů byly při tomto ověření použity dříve nepoužívané metody (například analýza přístupu atd.).
  • Item
    Metalurgie bronzu doby bronzové v Čechách ve světle výpovědi jejich pramenů
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2019) Augustýnová, Markéta; Chvojka Ondřej, Doc. Mgr. Ph.D.; Hrubý Petr, Doc. Mgr. Ph.D.
    Práce se zabývá současným stavem pramenné základny metalurgie bronzu v Čechách a na základě formálních a prostorových vlastností dokladů této činnosti zkoumá potenciální systém zdejší organizace metalurgie.
  • Item
    Etnoarcheologie staveb. Komparativní výzkum tradiční architektury střední a východní Evropy
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2019) Netolický, Petr; Frolík Jan, PhDr. CSc.; Podroužek Kamil, PhDr. Ph.D.
    Disertační práce se zabývá archeologickými prameny, a to takovými, které se primárně týkají vývoje, podoby a funkce obytných staveb z převážně venkovského, ale i městského prostředí v rozmezí 6. až 17. století. Současné poznání vývoje, podoby a funkce obytných staveb vychází v první řadě z archeologických pramenů, které jsou ovšem často korigovány znalostmi z jiných vědních disciplín a subdisciplín (např. stavebně historický průzkum, etnografie, experimentální archeologie, ikonografie, dějiny umění, historie).
  • Item
    Hudební nástroje starověkého Blízkého východu.
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Ondříčková, Marie; Antalík Dalibor, Doc. Mgr. Dr.; Pecha Lukáš, PhDr. Ph.D.
    Hlavní náplní disertační práce je prezentace hudebních artefaktů blízkovýchodního regionu, které byly v rámci archeologických nálezů objeveny, a také rekonstrukce některých z nich. Práce rozebírá tyto tři hlavní skupiny nástrojů: rytmické nástroje (idiofony a membránofony), aerofony a chordofony. S výjimkou membránofonů byl z každé z nich vybrán alespoň jeden pro rekonstrukci. Zároveň nabízí širší souvislosti spojené s hudbou starověku obecně a její význam v oblasti Blízkého východu, kam patří Mezopotámie, Egypt, Syropalestina neboli Levanta, a která dále zasahuje do Anatolie a Íránu. Také přináší data i z jiných regionů a období, která jsou o dost starší, protože se tak dostáváme k původním kořenům některých skupin hudebních nástrojů.
  • Item
    Účel bronzových depotů
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Šteffl, Jindřich; Chvojka Ondřej, Doc. Mgr. Ph.D.; Smejtek Lubor, PhDr. Ing.
    Hlavní cíl této disertační práci spočívá ve výzkumu účelu bronzových depotů, přičemž stěžejní část tohoto výzkumu je především založena na testování nově vytvořeného archeologického teoretického modelu, který interpretuje depoty jako pozůstalost po zemřelých. Tento teoretický model byl poprvé představen v roce 2012 na semináři vedeném prof. E. Neustupným. Z hlediska interpretace účelu depotů je pojetí uvedené v teoretickém modelu zcela odlišné koncepce z 50 let 20. století, kde depoty měly zejména představovat výbavu na onen svět (především Hundt a Aner). K dosažení výše představeného cíle této práce vede však právě však testování již dříve formulované myšlenky od H. J. Hundta (1955), která propojuje ukládání depotů s pohřebním ritem a poukazuje na jejich zásadní rozdíly. Pro testování tohoto modelu nebyla ani opomenuta topografická analýza, kde jsme využili navíc i depoty ze starší doby bronzové. U depotů z období popelnicových polí jsme kromě topografie zkoumali i jejich funkční složení, přičemž u depotů ze straší doby bronzové jsme se díky absenci zlomkových depotů zaměřili na jejich uspořádání podle artefaktového složení.
  • Item
    Drobná vrchnostenská sídla a vrchnostenské dvory 13. - 17. století
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Novák, David; Vařeka, Pavel; Unger Josef, Prof. PhDr. CSc.; Hrubý Petr, Doc. Mgr. Ph.D.
    Vrchnostenská sídla považujeme za spojitý fenomén, v němž nehrála stěžejní roli pouze formální podoba, ale podstatně širší síť účelů a významů, které spoluvytvářely středověkou a raně novověkou realitu. Práce se proto vyhýbá tradičnímu pojmosloví a snaží se pracovat s obecnějším, archeologicky definovaným konceptem "sídla". Představen je přístup založený na formalizované deskripci a následném hledání funkčních souvislostí a účelu sídel. Hlavním motivem je sledování vztahu sídel ke krajině a sídelní síti. Studie obsahuje revizi teoretických a metodických východisek současné kastelologie a na konkrétních příkladech ukazuje, nakolik je podstatné opustit dosavadní přístup a vybudovat nový teoretický model postihující roli vrchnostenských sídel ve společnosti. V první fázi se text věnuje na minulému i současnému badatelskému diskursu a navazuje obsáhlejším přehledem poznání vrchnostenských dvorů. Popsán je i vlastní teoretický rámec výzkumu, který pracuje se stávající archeologickou teorií aplikovanou na téma středověkých a raně novověkých sídel elit. "Sídla" jsou představena jako součást krajiny, tvořící její strukturální, událostní i expresivní složku. Lze proto stanovit předpokládané kategorie účelu vrchnostenských sídel, ve vztahu ke jejich potenciálním funkcím a způsobu užívání. Posupně tak práce od teorie abstrahuje k metodě výzkumu a ke stanovení jasných výzkumných cílů i metodických přístupů, způsobu evidence, volby vzorku i deskriptivního systému. Text přináší základní statistický přehled vycházející z analýzy obsáhlého vzorku sídel (1332 lokalit) pomocí zvolených deskriptivních znaků a pokouší se zamyslet nad výpovědní hodnotou deskriptivního systému. Poukazuje na široké analytické možnosti, které v poslední době přinesla dostupnost výpočetní kapacity, aplikačního rámce geografických informačních systémů (GIS) a dat o krajině. Práce dále rozvíjí myšlenky přednesené v teoretické části, resp. doplňuje konkrétní kroky, jak dospět od bazálních deskriptorů k funkční interpretaci. Postiženy jsou jak proměny užívání sídel a jejich distribuce v dílčích časových řezech, tak výpověď alternativních pramenů. Hlavním produktem je pokus o novou klasifikaci elitních rezidencí na průsečíku jejich formy, prostorových vlastností a účelu, ke kterému mohly sloužit. Výsledky jsou komparovány s výpovědí jiných, tradičněji užívaných postupů, ale také s možnostmi teprve nastupujících metod. Nutné zobecnění přináší diskusní část, která hodnotí přínos zvolených metod a nabízí k úvaze argumenty pro posun k odlišnému pohledu na kastelologii a studium elit. Předkládá také zhodnocení vývoje vrchnostenských sídel a jejich vlastností na území Čech. Některé části práce byly vyčleněny formou čtveřice exkurzů, které dále rozvíjí sledovaná témata, nebo doplňují konkrétně zaměřené výzkumné sondy. Součástí práce je rovněž rozsáhlá databáze sídel, vlastnických vztahů a související bibliografie.
  • Item
    Eneoliticko-bronzový keramický komplex
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2017) Hlásek, Daniel; Chvojka Ondřej, Doc. Mgr. Ph.D.; Šmejda Ladislav, PhDr. Ph.D.
    Tématem dizertační práce je eneoliticko-bronzový keramický komplex, pozoruhodná struktura evropského pravěku. Komplex je dle stávající definice tvořen ustálenou skladbou rozmanitých druhů keramických nádob, která se v prostoru střední Evropy a jižní Skandinávie průběžně opakovala po dobu více jak tři tisíce let. V západní a východní Evropě si lidé měli vystačit s mnohem prostším souborem keramického inventáře. Obdobně tomu mělo být i na definovaném území před, v neolitu a na samém počátku eneolitu, i po, od vyvinuté doby železné, období trvání eneoliticko-bronzového komplexu. Přestože je tento termín v odborné literatuře v poslední době zmiňován, dosud byla podána zatím jen jeho obecná definice. Zevrubnému rozebrání tématu je věnována tato dizertační práce. Keramický komplex chápu jako významnou strukturu v čase dlouhého trvání, která byla nedílnou součástí stabilního a komplexního společenského systému středoevropského eneolitu a doby bronzové. Keramické nádoby zcela určitě nebyly v rámci své živé kultury hybateli společenských procesů, avšak v archeologických pramenech mohou být jejich významnými indikátory. Hlavním přístupem práce je chápání pravěké keramiky jako bohatého informačního pramene, který se zde neomezuje na využití ke kulturně chronologickému zařazení, jak to stále bývá obvyklé v tradičních materiálových pracích, ale důraz je kladen na studium pravěké keramiky z úhlu jejího původního účelu v rámci svého živého kontextu.
  • Item
    Moderní dokumentační metody archeologických faktů
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2017) Plzák, Jindřich; Macháček Jiří, Prof. PhDr. Ph.D.; Kuna Martin, PhDr. PhD.
    Tato práce se zabývá základní aplikací trojrozměrného digitálního prostředí v archeologii. Práce je převážně o metodách a možnostech dokumentování artefaktů a památek za pomoci moderních technologií, které zatím nejsou zcela běžně využívané v archeologickém bádání a v terénu. Moderní dokumentační metody v sobě obsahují obrovský potenciál nových možností a to jak pro analýzu, zpracování 3D dat a také pro nové typy vizualizací. Práce uceleně představuje, jak jsou moderní dokumentační technologie nyní dostupné a jak a k čemu je uživatel může využívat. Autor této práce popsal obecný fenomén nástupu nových a převratných technologií. V několika kapitolách shrnul potenciál a uplatnění trojrozměrných technologií v archeologii a památkové péči. Poukázal na několik zajímavých či významných projektů ve světě a v České Republice. Projekty, které znamenitě prezentují využití trojrozměrných dokumentačních technologií a jejich zpracování. Zmapovány také byly odborné skupiny (konference, organizace), které jsou aktivně činné v oblasti moderních technologií a pokud možno v trojrozměrných metodách v archeologii. Na několika příkladech virtuálních muzeí byly prezentovány možnosti prezentace 3D dat pro širokou veřejnost. Technologie pro trojrozměrnou digitalizaci objektů byly rozčleněny dle podobných technických parametrů. Charakterizovány byly základní kroky práce s 3D archeologickými daty. Popsána také byla problematika při zpracování a vyhodnocení 3D dat. Po metodě zpracování byly zmíněny možnosti prezentace, vizualizace a šíření 3D dat dle autorské licence. Nastíněny byly také možnosti 3D tisku a virtuální reality jako alternativní možnosti prezentace 3D archeologických dat. V druhé části práce bylo předvedeno několik případových studií, které se týkají tématu práce a v praxi ověřily reálné možnosti využití trojrozměrných metod v archeologii. První studie je o dokumentaci mincí výpočetní fotografickou metodou RTI, která pracuje s 2D snímky a 3D informacemi o okolním osvětlení. Metoda je pro podobný typ artefaktů s jemným reliéfem, jako jsou mince, velice vhodná. Další studií autor testoval virtuální skládání trojrozměrně zdigitalizovaných fragmentů na příkladu zlomků renezančního umyvadla. Virtuální skládání bylo realizováno manuálním způsobem a ostatní možné metody byly zhodnoceny. Také byla provedena virtuální hmotová rekonstrukce na artefaktu hlavy Buddhy z lokality Mes Aynak. Poničená hliněná hlava byla digitálně zrekonstruovaná do své možné původní podoby. Následující tři studie využily potenciálu fotografické metody SfM na příkladu z terénu a depozitáře. Toto bylo konkrétně realizováno na keramických střepech z Iráku, plošném archeologickém výzkumu zaniklé středověké vesnice Cetkov a Hroznatově míse z kláštera Teplá. Náročnější využití moderních metod bylo popsáno na příkladu trojrozměrné geometrické morfometrie na nádobách z Calderonovy sbírky. Poslední dvě studie z oboru dálkového průzkumu Země prezentovaly aplikaci moderních dokumentačních metod, jako je dálkově řízené letadlo a laserové skenování krajiny. Výsledky z těchto rozličných příkladů ukázaly na potenciál trojrozměrných metod a budoucí uplatnění těchto moderních digitálních nástrojů na archeologických výzkumech.
  • Item
    Účel bronzových depotů
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2017) Šteffl, Jindřich; Chvojka Ondřej, Doc. Mgr. Ph.D.; Jiráň Luboš, Doc. PhDr. CSc.
    Hlavní cíl této disertační práci spočívá ve výzkumu účelu bronzových depotů, přičemž stěžejní část tohoto výzkumu je především založena na testování nově vytvořeného archeologického teoretického modelu, který interpretuje depoty jako pozůstalost po zemřelých. Tento teoretický model byl poprvé představen v roce 2012 na semináři vedeném prof. E. Neustupným. Z hlediska interpretace účelu depotů je pojetí uvedené v teoretickém modelu zcela odlišné koncepce z 50 let 20. století, kde depoty měly zejména představovat výbavu na onen svět (především Hundt a Aner). K dosažení výše představeného cíle této práce vede však právě však testování již dříve formulované myšlenky od H. J. Hundta (1955), která propojuje ukládání depotů s pohřebním ritem a poukazuje na jejich zásadní rozdíly. Jako další možnost pro rozpoznání účelu depotů je posuzována spojitost mezi depoty a vybraným hradištěm, nikoliv jen z hlediska výskytů depotů na hradišti či jeho blízkého okolí, ale naopak se snažíme brát v potaz i nálezy pocházející zcela mimo areál hradiště, zejména pokud se depoty vyskytují na výrazných přírodních dominantách jako jsou hory. V tomto vztahu je posuzována i myšlenka, zda se v některých případech nejedná spíše o od okolního světa vymezené svatyně nežli o hradiště. Jako modelový příklad nám poslouží lokalita Hrádek (k. ú. Libochovany, okr. Litoměřice), kde byl autorem této disertační práce uskutečněn čtyřletý intenzivní terénní nedestruktivní výzkum.
  • Item
    Ornamentika pravěké keramiky
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2017) Peterková, Eliška; Chroustovský Luboš, Mgr. Ph.D.; Podborský Vladimír, Prof. PhDr. DrSc.
    Ornamentika pravěké keramiky Tato disertační práce zkoumá výzdobu na pravěkých keramických nádobách. V první části je rozebírána problematika ornamentů na keramice z teoretického pohledu, a je předložen celkový přehled vývoje ornamentů v českém pravěku od neolitu po dobu stěhování národů. Dále jsou zde nastíněny teorie a hypotézy, na jejichž základě byla vytvořena databáze, ve které jsou zaznamenány nádoby uložené v archeologických depozitářích muzeí. Převažují nádoby z Národního muzea. Data z této databáze byla následně analyzována a interpretována, jak univariatními, tak multivariatními metodami. Tato práce se od ostatních textů, které zkoumají výzdobu na keramice, liší tím, že se pokouší aplikovat teorii "Pulsování archeologických kultur" Evžena Neustupného. Jeho teorie je založena na myšlence alternativního rozčlenění pravěku na cykly. Tyto cykly jsou navrženy podle kontinuit a diskontinuit mezi jednotlivými pravěkými obdobími a kulturami, a jsou spojeny se symbolickými strukturami. Základní myšlenkou je, že to mohly být právě symbolické systémy, které tyto diskontinuity mohly ovlivnit. Každý cyklus začíná jako "striktní". Ve striktní fázi cyklu jsou symbolické systémy jednoduché a víceméně unifikovaně rozšířené. Postupem času začne narůstat složitost těchto systémů. Nakonec se struktury systémů stanou tak složité, že se začnou rozpadat na lokální systémy a nastává tzv. "rozvolněná" fáze cyklu. Tento rozpad postupně zapříčiní nejasnost v informacích, které jsou ve strukturách obsaženy a pro své uživatele se takový systém stane nepoužitelný. Proto dojde k diskontinuitě, na jejímž konci vznikne nový "striktní" symbolický systém. Výzdoba na keramice by byla v takovém cyklu nejprve jednodušší a jednotnější pro celé území, postupně by nabývala na složitosti a rozmanitosti a svého vrcholu by dosáhla před rozpadem na lokální skupiny. Ty by sice navazovaly stejnými motivy, ale nakonec by tento styl opustily a došlo by k nástupu nového cyklu s novou výzdobou. Tyto závěry částečně potvrzují i výsledky analýzy databáze, které ukazují, že ve zkoumaném 5 cyklu opravdu došlo v rozvolněné fázi k nárůstu jako výzdobných motivů, tak technik.
  • Item
    Etnoarcheologie staveb: komparativní výzkum tradiční architektury střední a východní Evropy
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2017) Netolický, Petr; Podroužek Kamil, PhDr. Ph.D.; Frolík Jan, PhDr. CSc.
    Disertační práce se zabývá archeologickými prameny, a to takovými, které se primárně týkají vývoje, podoby a funkce obytných staveb z převážně venkovského, ale i městského prostředí v rozmezí 6. až 17. století. Současné poznání vývoje, podoby a funkce obytných staveb vychází v první řadě z archeologických pramenů, které jsou ovšem často korigovány znalostmi z jiných vědních disciplín a subdisciplín (např. stavebně historický průzkum, etnografie, experimentální archeologie, ikonografie, dějiny umění, historie).
  • Item
    Keramika 16. a 1. poloviny 17. století v jižních a západních Čechách
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2017) Preusz, Michal; Krajíc Rudolf, Doc. PhDr.; Blažková Gabriela, Mgr. Ph.D.
    Disertační práce hodnotí vývoj a proměny keramiky v 16. a v 1. polovině 17. století v jižních a západních Čechách. Novověká keramika tvoří početnou skupinu artefaktů, která je důležitá zejména jako pramen pro datování archeologických situací na základě rozboru morfologických, technologických a výzdobných atributů ve vztahu ke stratigrafickým jednotkám. Zároveň umožňuje studovat širokou škálu témat vztahu člověka a keramiky v minulosti, například v problematice produkce, transferu a spotřeby keramického zboží. Po geografickém vymezení studované oblasti jižních a západních Čech, následuje nástin vývoje bádání o raně novověké keramice v regionech a přiblížení současného stavu archeologického výzkumu zvoleného tématu. Formou katalogu je přiblížen výběr důležitých keramických souborů a nálezů. Následuje prezentace výsledků analýz vybraných raně novověkých keramických souborů a nálezů z Cetkova, Slavonic, Českého Krumlova, Plzně ad. Na základě dosud známých poznatků z archeologických výzkumů prezentovaných formou katalogu a výsledků vlastních analýz jsou následně představeny vývojové trendy v morfologii, výzdobě a technologii mezi roky ca 1500 až 1650. Výsledkem je definování kontinuit a diskontinuit v čase u jednotlivých artefaktů. Definovány jsou základní změny v lokální produkci a obchodu s hrnčířským zbožím v jižních a západních Čechách. Představena je podoba trhu s lokálním, regionálním a nadregionálním hrnčířským zbožím. Poukázáno je na potenciál, jaký mají archeologické nálezy keramiky pro studium socioekonomické úrovně domácností spotřebitelů v regionu.
  • Item
    Římsko-provinciální spony z oblasti severně od středního Dunaje a jejich význam v tehdejší živé kultuře
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Frýzl, Jan; Gojda Martin, Prof. PhDr. CSc.; Komoróczy Balázs, Mgr. Ph.D.; Droberjar Eduard, PhDr.
    Tato disertační práce se zabývá římsko-provinciálními sponami doby římské, které byly nalezeny v oblasti severně od středního Dunaje (Čechy, Morava, naddunajská část Dolního Rakouska a Slovensko). Práce se věnuje variabilitě a expresi římsko-provinciálních spon s přihlédnutím k typologicko-chronologickému členění těchto artefaktů, jejich nálezovým okolnostem a kontextům a účelu římsko-provinciálních spon v tehdejší živé kultuře. Tyto aspekty jsou řešeny především na základě analýzy nálezových celků. Pro tento úkol byly použity statistické metody. Jedná se především o korelační analýzu a vektorovou syntézu. Zmíněné metody byly použity jak na vybrané lokality, tak také na jednotlivé širší oblasti. Předkládaná práce se věnuje také početnímu zastoupení a geografickému rozšíření římsko-provinciálních spon ze sledovaného území.
  • Item
    Krajina v zázemí asyrských metropolí
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Král, Pavel; Mynářová Jana, Doc. PhDr. Ph.D.; Charvát Petr, Prof. PhDr. DrSc.
    Tato doktorská práce má za cíl prozkoumat krajinu v okolí města Mosul v severním Iráku a objasnit proměny struktury osídlení. V této části severní Mezopotámie se nachází pozůstatky tří nejdůležitějších asyrských metropolí - Dúr-Šarrukén (dnešní Chorsabad), Kalach (dnešní Nimrud) a Ninive (dnešní Kujundžik). Archeologové tato tři města několikrát zkoumali, ale krajině v jejich zázemí byla dosud věnována jen malá pozornost. Na základě analýzy satelitních snímků (CORONA, Google a další) je možné najít a zkoumat pozůstatky sídlišť, cest a vodních děl. Výzkum se nezaměřuje jen na 1. polovinu 1. tisíciletí př. Kr., kdy novoasyrští panovníci nechali vystavět metropole, a tak měnili charakter osídlení v jádru Asýrie. Historie osídlení regionu se totiž táhne od před-keramického neolitu až po islámské období. První velká část doktorské práce obsahuje popis sídelního vývoje, jak mu rozumíme na základě některých archeologických lokalit a některých sousedních regionů podobného charakteru (severní Džazíra, okolí Arbílu apod.) Druhá velká část doktorské práce se věnuje popisu a interpretaci dat, která jsme získali analýzou satelitních snímků. Tento soubor obsahuje asi 250 sídelních pahorků (tellů), 550 plochých sídlišť, radiální systémy komunikací osad, dálkové sítě cest a vodní kanály. Bez přímého průzkumu krajiny je bohužel možné datovat jen asi 10% reliktů antropogenní činnosti. Přesto můžeme pozorovat dynamiku vývoje osídlení a nacházíme mnohé paralely se sousedními regiony.
  • Item
    Variabilita pohřebního ritu v prostředí únětické kultuy
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Švejcar, Ondřej; Chvojka, Ondřej; Kuna, Martin
    Předkládaná disertační práce se zabývá vybranými aspekty pohřebního ritu únětické kultury v Čechách. Na základě shromážděných dat z publikovaných pohřebišť této kultury byly testovány otázky sledující variabilitu v rámci pohřebního ritu únětické kultury. K řešení byly použity metody matematické statistiky, analýza hlavních komponent a zpracování dat v prostředí geografických informačních systémů. Testované teoretické otázky byly zaměřeny především na identifikování takových struktur v pohřebním ritu únětické kultury, které by bylo možné interpretovat jako odraz různých společenských kategorií či skupin, a to jak na vertikální, tak i horizontální úrovni. Dále byly sledovány změny mezi oběma základními chronologickými obdobími únětické kultury. Na úrovni celých pohřebních areálů byly testovány možnosti identifikování základních společenských jednotek pravěkých komunit, jako jsou rodiny či domácnosti. Dále byly na této úrovni testovány otázky spojené s vnímáním starších pohřebních areálů založeném na přítomnosti mohylových náspů.
OPEN License Selector