Drobná vrchnostenská sídla a vrchnostenské dvory 13. - 17. století

Abstract

Vrchnostenská sídla považujeme za spojitý fenomén, v němž nehrála stěžejní roli pouze formální podoba, ale podstatně širší síť účelů a významů, které spoluvytvářely středověkou a raně novověkou realitu. Práce se proto vyhýbá tradičnímu pojmosloví a snaží se pracovat s obecnějším, archeologicky definovaným konceptem "sídla". Představen je přístup založený na formalizované deskripci a následném hledání funkčních souvislostí a účelu sídel. Hlavním motivem je sledování vztahu sídel ke krajině a sídelní síti. Studie obsahuje revizi teoretických a metodických východisek současné kastelologie a na konkrétních příkladech ukazuje, nakolik je podstatné opustit dosavadní přístup a vybudovat nový teoretický model postihující roli vrchnostenských sídel ve společnosti. V první fázi se text věnuje na minulému i současnému badatelskému diskursu a navazuje obsáhlejším přehledem poznání vrchnostenských dvorů. Popsán je i vlastní teoretický rámec výzkumu, který pracuje se stávající archeologickou teorií aplikovanou na téma středověkých a raně novověkých sídel elit. "Sídla" jsou představena jako součást krajiny, tvořící její strukturální, událostní i expresivní složku. Lze proto stanovit předpokládané kategorie účelu vrchnostenských sídel, ve vztahu ke jejich potenciálním funkcím a způsobu užívání. Posupně tak práce od teorie abstrahuje k metodě výzkumu a ke stanovení jasných výzkumných cílů i metodických přístupů, způsobu evidence, volby vzorku i deskriptivního systému. Text přináší základní statistický přehled vycházející z analýzy obsáhlého vzorku sídel (1332 lokalit) pomocí zvolených deskriptivních znaků a pokouší se zamyslet nad výpovědní hodnotou deskriptivního systému. Poukazuje na široké analytické možnosti, které v poslední době přinesla dostupnost výpočetní kapacity, aplikačního rámce geografických informačních systémů (GIS) a dat o krajině. Práce dále rozvíjí myšlenky přednesené v teoretické části, resp. doplňuje konkrétní kroky, jak dospět od bazálních deskriptorů k funkční interpretaci. Postiženy jsou jak proměny užívání sídel a jejich distribuce v dílčích časových řezech, tak výpověď alternativních pramenů. Hlavním produktem je pokus o novou klasifikaci elitních rezidencí na průsečíku jejich formy, prostorových vlastností a účelu, ke kterému mohly sloužit. Výsledky jsou komparovány s výpovědí jiných, tradičněji užívaných postupů, ale také s možnostmi teprve nastupujících metod. Nutné zobecnění přináší diskusní část, která hodnotí přínos zvolených metod a nabízí k úvaze argumenty pro posun k odlišnému pohledu na kastelologii a studium elit. Předkládá také zhodnocení vývoje vrchnostenských sídel a jejich vlastností na území Čech. Některé části práce byly vyčleněny formou čtveřice exkurzů, které dále rozvíjí sledovaná témata, nebo doplňují konkrétně zaměřené výzkumné sondy. Součástí práce je rovněž rozsáhlá databáze sídel, vlastnických vztahů a související bibliografie.

Description

Subject(s)

kastelologie, krajinná archeologie, tvrze, hrady, zámky, středověk, novověk, gis, teorie a metoda, typologie

Citation

OPEN License Selector