Articles (KAR)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Současná archeologie na Pražském hradě. Rozhovor s Janou Maříkovou-Kubkovou o nejvýznamnější opevněné lokalitě v Čechách(Západočeská univerzita v Plzni, 2022) Hložek, Josef
Item Reflexe sociální organizace a symboliky v období zvoncovitých pohárů na příkladu pohřebiště Hoštice I za Hanou(Archeologický Ústav Slovenskej Akdemie Vied, 2022) Černá, LenkaČlánek je zaměřen na detekování tzv. latentních (skrytých) struktur ve vybraných pohřebních kontextech z moravské nekropole Hoštice I Za Hanou, spadající do období zvoncovitých pohárů. Jedná se o jedno z nejrozsáhlejších pohřebišť z tohoto období, odkryto zde bylo 157 hrobových jam s 143 jedinci, přičemž podíl mužských a ženských pohřbů je překvapivě yvrovnán. Na základě publikovaných dat byla vytvořena relační databáze, zaměřující se zejména na druhy pohřební výbavy ve vztahu vůči formálním vlastnostem konkrétních jedinců. Následně byla využita vícerozměrná statistická metoda (PCA), pro detekování těchto struktur, které není možné běžně pozorovat, zejména vzhledem ke kvantitě zvolených dat. Výsledné faktory jsou diskutovány v souvislostech sociální organizace, či symbolického smyslu těchto pohřebních kontextů.Item Mikroskopická analýza vybraných nožů z doby bronzové z Plzeňského kraje(Západočeské muzeum v Plzni, 2022) Ježek, JosefPříspěvek pojednává o traseologické (mikroskopické a makroskopické) analýze povrchu pěti bronzových nožů (ojedinělé detektorové nálezy) z Plzeňského kraje, které se dostaly do sbírek Západočeského muzea v posledních dvou letech. Analýza byla provedena v laboratořích katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni s následnou syntézou a interpretací dat. Zdokumentované stopy jsou podloženy analogiemi a krátkým autorským experimentem.
Item Depot srpů a nově zjištěné hradiště (?) u obce Kluky na Mladoboleslavsku(Ústav archeologické památkové péče středních Čech, 2022) Krištuf, Petr; Krásný, Filip; Šteffl, JindřichČlánek pojednává o nálezu srpů v Klukách (okres Mladá Boleslav). V hloubce 15–20 cm byly nalezeny tři srpy umístěné nad sebou (shora dolů: srp č. 1, č. 2 a č. 3). Nebyly doprovázeny žádnou keramikou ani jinými artefakty a uloženy v písčitém podloží. V profilu ani v půdorysu nebyl pozorován žádný předpokládaný původní příkop. Z hlediska typologie patří srpy do skupiny IV, typ 2, varianta „a“ (Říhovský 1989, 67). Srpy lze přiřadit k lužické kultuře. Z hlediska relativní chronologie odpovídají stupni Ha A, tedy kosmonosskému horizontu, který z hlediska absolutní chronologie představuje přibližně 200 let dlouhé období, přesněji 1200 až 1000 př. Kr. Během analýzy opotřebení bylo pozorováno, že srpy nesly stopy používání. Jejich čepele byly ztenčovány tepáním a následně podélně broušeny, pravděpodobně brusnými kameny. Existují také stopy, které jsou pravděpodobně spojeny s řezáním větviček nebo obilných stonků, zatímco srp se pohyboval špičkou dopředu. Čepel procházela řezaným materiálem, který byl odříznut pouze v místech, kde se ostří srpu ohýbá do oblouku. Podobné vzory povrchových stop byly zaznamenány na několika srpech ze Štěpánovské hory (Krištuf 2021a) a jsou také srovnatelné s některými exempláři z pokladu nalezeného v Rašovicích (Králík 2021). Nález může naznačovat existenci dosud neznámého hradiště rozkládajícího se na poměrně dobře chráněném ostrohu nacházejícím se v bezprostřední blízkosti naleziště.Item Exkurz do symboliky novověké hrobové výbavy na příkladu nálezů devocionálií z výzkumu kostela sv. Michala v Libkovicích z let 2019 a 2020(Západočeské muzeum v Plzni, 2022) Heřmanová, LadaČlánek se zabývá nálezy svátostek, které byly odkryty během záchranného archeologického výzkumu kostela sv. Michala v Libkovicích, jenž se uskutečnil v letech 2019 a 2020. Těto svátostkám bývaly často připisovány různé náboženské účinky. Interpretace naleznených souborů nám tak nabízí lepší představu vztahu tehdejšího lidu k náboženství a Bohu.Item Extensive archaeobotanical data estimate carrying capacity, duration, and land use of the Late Bronze Age settlement site Březnice (Czech Republic)(Nature Portfolio, 2022) Šálková, Tereza; Vobejda, Libor; Chvojka, Ondřej; Beneš, Jaromír; Vondrovský, Václav; Kuna, Martin; Křivánek, Roman; Menšík, Petr; Novák, JanItem Exploring the impact of participative place-based community archaeology in rural Europe: Community archaeology in rural environments meeting societal challenges(Routledge, 2022) Lewis, Carenza; Londen, van Heleen; Marciniak, Arkadiusz; Vařeka, Pavel; Verspay, JohanItem Zaniklá ves Březová Lhota u Berouna(Masarykova univerzita, 2022) Šulista, Vojtěch; Preusz, MichalNa katastru obce Chrustenice byl lokalizován areál zaniklé vesnice Březová Lhota. Jde o ves založenou na počátku 14. století a zaniklou nejspíš během třicetileté války v 1. polovině 17. století. Studie přibližuje vývoj zapomenuté vesnice a majitele jednotlivých usedlostí před třicetiletou válkou, zároveň uvádí dochované informace o zániku vsi a relokaci v novou Lhotku u Berouna. V rámci prvního nedestruktivního průzkumu areálu zaniklé vsi bylo provedeno geodetické zaměření reliktů jednotlivých parcel a staveb, které byly podrobně popsány a funkčně zařazeny. Sociálně-ekonomická interpretace následně přispívá k odhadu maximální velikosti usazených rodin a množství tažného či chovného dobytka.Item Komunitní archeologie na Plzeňsku. Výzkum v obci Myslinka (okr. Plzeň–sever)(Západočeské muzeum v Plzni, 2022) Vařeka, Pavel; Mattová, Sabina; Netolický, Petr; Preusz, MichalV rámci interního projektu „Komunitní archeologie ve venkovském prostředí – vstříc sociálním výzvám“ se archeologický výzkum zaměřil na malou vesnici Myslinka (okr. Plzeň-sever). Projekt využívá participativní přístup, kdy jsou místní obyvatelé zapojeni do komunitních testovacích výkopů. Výsledky terénního výzkumu ukázaly, že ves byla založena na konci 17. století a dokumentovaly její vývoj, především změny, které souvisejí s diskontinuitou obyvatelstva po 2. světové válce. Středověká vesnice, která je v pramenech zmiňována ve 13.– poč. 15. století, nebyla dosud lokalizována.Item Ojedinělý nález knižní spony ze Soběslavi, okr. Tábor(Západočeské muzeum v Plzni, 2022) Čechura, Martin; Menšík, Petr; Bláhová, Olga; Vatansever, AtillaPředmětem příspěvku je informovat o novém nálezu knižní spony nalezené pomocí detektoru kovů na okraji města Soběslav na Táborsku. Kromě archeologického a historického zhodnocení byla provedena i prvková analýza předmětu pomocí elektronové mikroskopie, která přinesla cenné poznatky složení tohoto druhu artefaktu.Item Hrad nebo pravěké hradiště? Stávající znalosti o lokalitě Velešín - Kamenná věž (okr. Český Krumlov)(Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2022) Hlásek, Daniel; Čapek, Ladislav; Světlík, IvoČlánek prezentuje soudobé znalosti o polykulturní lokalitě Velešín – Kamenná věž. Ta se nachází na podlouhlé úzké ostrožně vydělené čtyřmi příčnými příkopy a výrazným pahrbkem. Tradičně se o lokalitě uvažovalo jako o hradu. Archeologické výzkumy pahrbku z let 1976 a 2018 a povrchové sběry na lokalitě doložily osídlení polohy v eneolitu, starší době bronzové, době halštatské a vrcholném středověku. Pahorek je částečně přírodního původu, ale v pravěku (nejpozději v době halštatské) na něm byla zbudována kamenná konstrukce – hradba. Její destrukce mohla být využita při stavbě krátkodobě existujícího vrcholně středověkého objektu, jehož konstrukce však nezanechala výraznější archeologické stopy. Nejintenzivněji byla poloha využita ve starší době bronzové, z níž pochází většina z nalezené pravěké keramiky, ale také soubor bronzové industrie a doklad metalurgie.Item Stavební podoba a historie hradu Nový Žeberk (okr. Chomutov)(Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Sýkora, Milan; Hložek, Josef; Menšík, PetrItem Nová zjištění průzkumu zakázané krajiny Doupovských hor – zaniklé středověké vesnice(Masaryk University, 2021) Prekop, Filip; Crkal, Jiří; Černý, David; Krištuf, Petr; Peksa, VojtěchPříspěvek představuje devět nově lokalizovaných archeologických lokalit v Doupovských horách, v prostoru aktivního vojenského újezdu Hradiště, okres Karlovy Vary. Byly identifikovány pomocí archeo- logické interpretace antropomorfních prvků digitálního modelu reliéfu území újezdu. Ve všech případech se jedná o relikty sídelních areálů z počátků středověkého osidlování vyšších partií Doupovských hor. V bezprostřední blízkosti tří vesnic se rozprostíraly i relikty opevněných sídel – tvrzišť. Díky spolupráci Památkového ústavu, ú. o. p. v Lokti, se správou újezdu se na pěti z nich podařilo provést povrchový prů- zkum, během nějž bylo ověřeno zmíněné pozorování a získána pestrá škála vrcholně až pozdně středověké keramiky. Technologická variabilita keramiky odráží vztah k blízkým regionům Podbořanska a historického Loketska, čímž odpovídá tranzitnímu charakteru sledovaného území.Item Deposition analysis and the hidden life of Bronze Age houses(Academic Press Inc., 2022) Kuna, Martin; Němcová, Andrea; Šálková, Tereza; Menšík, Petr; Chvojka, OndřejItem Tři ojedinělé bronzové nálezy z Kralovicka(Západočeské muzeum, 2021) Krištuf, Petr; Menšík, Petr; Stráník, DanielCílem tohoto článku je přispět k poznání doby bronzové v okolí Kralovic v severovýchodní části Plzeňska. Toto období je prozatím v tomto regionu známo spíše v náznacích. V příspěvku se jedná o zpracování tří bronzových artefaktů objevených náhodně pomocí detektorů kovů mimo známé archeologické lokality. Jde o dýku s plochou čepelí ze střední doby bronzové, fragment kulovité jehlice se zúženým krčkem z mladší doby bronzové a sekerku s týlními laloky a příčným ostřím z pozdní doby bronzové. Dýka a jehlice byly podrobeny traseologické analýze.Item Dřevěná konstrukce domu z Českých Budějovic z první poloviny 14. století(Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2021) Čapek, Ladislav; Militký, JiříCílem příspěvku je rozbor jedinečně zachované dřevěné konstrukce, která byla objevena při záchranném archeologickém výzkumu parcely v Radniční ulici čp. 138/11 v roce 1993. Dřevěná konstrukce byla interpretována jako základ roubené stavby nadzemního domu, který se nacházel v uliční čáře při domovém průčelí. Rozbor keramiky z výplně objektu datuje tuto stavbu do první poloviny 14. století. V příspěvku jsou hodnoceny další pozůstatky dřevěných konstrukcí nalezené při archeologických výzkumech a stavebně historických průzkumech v historickém jádru města. Je rekonstruován také prostorový vývoj zástavby na dotčené parcele a řešena otázka vztahu dřevěné stavby k dalším archeologicky prozkoumaným objektům.Item Medieval white fine-grained kaolinitic ceramics in the Czech lands in finds from Pilsen and České Budějovice(Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2021) Čapek, Ladislav; Orna, Jiří; Slavíček, Karel; Všianský, DaliborV české, ale i středoevropské archeologické literatuře již delší dobu budí pozornost miniaturní nádobky vyrobené z bělavé, jemně plavené hlíny, místy zdobené červeným malováním nebo olovnatými polevami, které jsou obecně považovány za importy, jejichž provenience je předpokládána na západ od našich hranic. Nacházíme je v řadě městských, hradních a překvapivě hojně i ve vesnických souborech středověké keramiky 13. až 14. století, a to většinou jako solitérní nálezy. Diskuse se vedly a stále vedou nad jejich funkcí. Jsou považovány za schránky na koření, masti, vonné esence a nejčastěji za dětské hračky, neboť často vystupují v keramických souborech společně s drobnými figurálními plastikami. Tato specifická skupina keramiky je v německé literatuře označovaná jako bílá, jemně plavená keramika – weiße feine Irdenware, pro niž je charakteristický vysoký obsah kaolinu či kaolinitických hlín v keramické hmotě, stopy vytáčení a tvrdý výpal v oxidační atmosféře. Cílem příspěvku je rozbor technologie a tvarové charakteristiky nádobek na základě známých příkladů shromážděných na území Čech, Moravy a Slezska nastínit dosavadní diskuse týkající se otázek původu, datování a funkce jak v domácí, tak zahraniční literatuře. Snahou je také vysvětlit možné cesty, jakými se tyto nádobky dostaly do sortimentu městských, hradních a vesnických domácností. Zvláštní pozornost je věnována miniaturním nádobkám z bílé keramiky z Plzně a Českých Budějovic, které dosud nebyly v literatuře náležitě zhodnoceny. Proveden byl také menší petrografický rozbor bílé keramiky, jehož výsledky ukazují na odlišný původ výrobků.Item Test Pit Excavation Within Currently Occupied Rural Settlements in the Czech Republic, Netherlands, Poland and UK – Results of the CARE Project 2020(Medieval Settlement Research Group, 2021) Lewis, Carenza; Vařeka, Pavel; Londen, van Hellen; Verspay, Johan; Marciniak, Arkadiusz; Kajda, Kornelia; Kobiałka, DawidItem Ojedinělé nálezy kovových předmětů z doby bronzové dokumentované v jižních Čechách v letech 2017-2020(Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2021) Chvojka, Ondřej; Hlásek, Daniel; Fröhlich, Jiří; John, Jan; Král, Vlastimil; Krištuf, Petr; Menšík, Petr; Michálek, Jan; Pták, Martin; Rychlík, Martin; Šálková, TerezaPříspěvek informuje o nových ojedinělých nálezech kovových předmětů uskutečněných v jižních Čechách v letech 2017-2020. Kromě celkového přehledu, chronologického a typologického vyhodnocení, byla na jednom z kopí provedena i traseologická analýza.
