Číslo 1 (2019)

Permanent URI for this collection

Browse

Recent Submissions

Showing 1 - 4 out of 4 results
  • Item
    Kritická místa ve výuce přírodopisu: jejich identifikace a příčiny
    (Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2019) Vágnerová, Petra; Benediktová, Lenka; Kout, Jiří
    Příspěvek rozvíjí problematiku kritických míst kurikula přírodopisu a navazuje tak na článek Vágnerové et al. (2018), který se zabýval terminologií a metodikou výzkumu kritických míst přírodopisu pro 6. ročník základních škol. V citovaném článku byly definovány základní pojmy (kritická, klíčová a dynamická místa kurikula) a rámcově naznačen metodický postup. Navazující pojednání přináší první data z probíhajícího výzkumu, konkrétně podrobnější rozbor jednotlivých kritických míst učiva přírodopisu v 6. ročníku včetně jejich klasifikace a charakteristiky, a dále upřesňuje a doplňuje metody použité ve výzkumu. V neposlední řadě příspěvek ukazuje, jak jsou výsledky využity v přípravě materiálů a aktivit vhodných pro řešení kritických míst ve výuce samotnými učiteli.
  • Item
    Jak eliminovat kritická místa počátečního chemického vzdělávání: příklady témat „Složení roztoků“ a „Názvosloví solí“
    (Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2019) Rychtera, Jiří; Šmídl, Milan; Bílek, Martin
    V rámci projektu OP VVV „Didaktika: Člověk a příroda A“ je jedním z cílů identifikace a možná náprava tzv. kritických míst počátečního přírodovědného kurikula. Při rozhovorech s učiteli chemie na zapojených základních školách bylo jako kritické místo identifikováno zejména učivo chemie s kvantitativním charakterem. K zvládnutí takového učiva je třeba odpovídající matematický aparát, komplexní pochopení aplikovaných principů, a také do značné míry rozvinuté abstraktní myšlení a orientace ve strukturách a souvislostech. Příspěvek se zaměřuje na dva modelové příklady z identifikovaných kritických míst počáteční výuky chemie na základní škole, a to na složení roztoků a názvosloví solí. Diskutovány jsou východiska a podmínky realizace návrhů inovací a změn pojetí výuky těchto témat ve spolupráci oborových didaktiků s učiteli základních škol v rámci v projektu budovaného tzv. společenství praxe.
  • Item
    Kritická místa ve výuce zeměpisu na ZŠ: identifikovaná kritická místa a jejich příčiny
    (Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2019) Pluháčková, Markéta; Duffek, Václav; Stacke, Václav; Mentlík, Pavel
    Studie rozpracovává problematiku kritických míst kurikula a prezentuje metodiku jejich identifikace a řešení. Za využití polostrukturovaných rozhovorů s 23 učiteli a následných focus group bylo identifikováno pět kritických míst učiva zeměpisu 6. ročníku základní školy, které byly přiřazeny k tematickým celkům a pro každé z nich byly určeny příčiny jejich kritičnosti. Dle vyjádření učitelů jsou tematické celky s nejčastěji se vyskytujícími kritickými místy zeměpisné souřadnice; práce s mapou a atlasem; časová pásma; cirkulace v atmosféře; litosférické desky a jejich pohyby. Jako nejčastěji vyskytující se příčiny kritických míst učitelé uvádějí špatnou návaznost učiva napříč obory; velkou náročnost na představivost; komplexitu témat; slabou motivaci žáků; přechod od znalosti ke kompetenci. Pro řešení kritických míst ve výuce určených tematických celků jsou navrženy moduly složené z úloh, překonávajících jejich příčiny, které jsou v článku prezentovány.
  • Item
    Stanovení kritických míst ve výuce fyziky na ZŠ na základě multikriteriálního přístupu a možnosti jejich překonání
    (Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2019)
    Předkládaná studie představuje komplexní empirický výzkum mající za cíl stanovit kritická místa fyzikálního kurikula v 6. a 7. ročníku základních škol. Opírá se o filozoficko-metodologické zázemí vycházející z hierarchizace fyzikálních konceptů provedené v kontextu instrumentálního realismu a konceptuální fyziky. Aplikovali jsme multikriteriální přístup zahrnující rozbor kurikulárních dokumentů, analýzu dotazníků vyplněných 31 učiteli fyziky, kteří určovali kritická místa s resp. bez uvážení vlivu matematiky, rozbor polostrukturovaných rozhovorů s těmito učiteli, identifikaci úloh z kognitivní oblasti Fyzika mezinárodního srovnávacího šetření TIMSS, jež byly problematické z hlediska podprůměrného výsledku českých žáků a rovněž vyhodnocení výsledků testování žáků realizované Českou školní inspekcí. Na základě syntézy poznatků z jednotlivých oblastí jsme následně vytipovali 6 témat, jež mohou být v úvodní fázi fyzikálního vzdělávání v označena jako kritická (hustota, magnetické pole, elektromagnet, Pascalův zákon, Archimédův zákon a zobrazování čočkami). Následně jsme na základě podrobné analýzy příčin kritičnosti vyvinuli vzdělávací moduly mající za cíl přispět k překonání těchto kritických míst a usnadnit práci s odpovídajícími miskoncepcemi žáků. V této souvislosti jsme rovněž navrhli určité změny v příslušných kurikulárních dokumentech. Věříme, že prezentovaný přístup k tvorbě učebních materiálů může ve svém důsledku přispět ke zvýšení kvality výuky fyziky v prvních letech fyzikálního vzdělávání a že je proto potřebný další výzkum v této oblasti zaměřující se mimo jiné na příklady dobré praxe ze zahraničí.
OPEN License Selector