Articles (CBG)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Transformace obsahu ve třídě: vliv detailů výuky na žákovské porozumění struktuře vědecké znalosti(Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2023) Kohout, Jiří; Stacke, Václav; Kuberská, Markéta; Konečná, Petra; Masopust, Pavel; Ferdiánová, Věra; Mentlík, Pavel; Slavík, JanCílem studie je v kontextu historického vývoje didaktiky analyticky vysvětlit teoretický konstrukt transformace obsahu včetně struktury jeho podpojmů, zdůvodnit jeho operacionalizaci pro výzkum vztahů mezi vyučováním a učením prostřednictvím sémanticko-logických sítí (S-L sítí) a demonstrovat aplikační potenciál tohoto přístupu replikací ve výuce fyziky, geografie a matematiky. Cílem výzkumu bylo popsat a vysvětlit důvody, které způsobily potíže žáků v porozumění vědeckým schématům během transformací obsahu ve třídě. Pro analýzu vztahů mezi vyučováním a učením prostřednictvím vzdělávacího obsahu byla použita modifikovaná metodika 3A rozšířená o kognitivní vrstvu. Metodologickým východiskem analýzy je komparace S-L sítí tří základních dimenzí obsahové transformace: vědecké schéma, tematizace vědeckého obsahu ve vzdělávacím prostředí a reprezentace mentálních schémat žáků při řešení problémů.Teoretické konstrukty a jejich metodologická operacionalizace byly ověřeny replikací ve vzdělávacích oborech fyzika, geografie a matematika. V každém z těchto oborů umožnily vysvětlovat vliv detailů výuky na změny ve struktuře žákovské znalosti s ohledem na specifický obsah daného oboru. Prokázalo se, že i detailní momenty S-L struktury, v praxi obtížně zachytitelné, mohou mít silný vliv na žákovské porozumění struktuře vědecké znalosti. Přitom byly Úspěšně replikovány teoretické a metodologické konstrukty. Získané poznatky mohou sloužit k bezprostřední podpoře vzdělávací praxe v příslušných oblastech učiva.
Item Využití sférických fotografií ve výuce na VŠ(Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2022) Duffek, Václav; Průcha, Tomáš; Vočadlová, KláraVirtuální realita se dnes pomalu dostává i do vzdělávacího procesu. Jednou z možností, jak zprostředkovat studentům a studentům vzdělávací obsah ve virtuální realitě jsou sférické fotografie. Na školách není ovšem virtuální realita stále běžně využívána, zřejmě kvůli nedostatečnému proškolení učitelů a/nebo kvůli chybějícímu hardware a software na školách. Na druhou stranu efektivita využití virtuálních materiálů byla ve výuce již několikrát prokázána. Autoři se proto rozhodli vytvořit databázi sférických fotografií, u kterých byla následně testována efektivita neimerzního využití ve výuce geografie na vysoké škole, pro které je potřeba pouze PC nebo mobilní telefon. Výsledky základního výzkumu poukazují na to, že neimerzní využití sférických fotografií by mohlo přinášet podobná pozitiva, jako využití sférických fotografií ve virtuální realitě (lepší představa celého kontextu krajiny, zvýšení motivace studentů, podpora kritického myšlení, lepší představa prostoru). Dále je z výsledků možno stanovit, že studenti považují sférické fotografie pro výuku geografie za zajímavější i vhodnější než fotografie klasické.Item K teorii aktivního vzdělávacího obsahu v transdidaktickém pojetí(Karolinum - Nakladatelstvi Univerzity Karlovy, 2021) Slavík, Jan; Janík, Tomáš; Kohout, Jiří; Češková, Tereza; Mentlík, Pavel; Najvar, PetrTeoretická studie vychází z Fishermanova pojetí aktivního obsahu jako činitele kognitivní změny a Kvaszova teorému, že kognitivní změny na úrovni historické kulturní epistemologie a kognitivní změny na úrovni osobní epistemologie žáků lze vysvětlovat shodnou typologií. Studie hledá objasnění této shody prostřednictvím konstruktů „intencionalita“, „obsahová transformace“ a „instrumentalizace zkušenosti“. Edukační působnost aktivního obsahu mezi kulturní a osobní úrovní je vysvětlována s oporou v pojmu mem, který reprezentuje jak tvorbu aktivního obsahu v kulturní historii, tak distribuci aktivního obsahu ve společnosti a jeho vliv na jednotlivce. Nástrojem pro replikaci memů ve vzdělávacím prostředí jsou učební úlohy, jejichž vliv na kognitivní změny u žáků je podmíněný sémantickou a logickou strukturací kognitivních schémat. Na tomto explanačním základě je ve studii z transdidaktického hlediska interpretována Kvaszova typologie kognitivních změn vycházející z analýzy vědeckých revolucí v kulturní historii.Item Efektivita distanční výuky během pandemie covid-19(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2021) Kohout, Jiří; Buršíková, Dana; Frank, Jan; Lukavský, Jindřich; Masopust, Pavel; Motlíková, Iva; Rohlíková, Lucie; Slavík, Jan; Stacke, Václav; Vejvodová, Jana; Voltrová, MichaelaProbíhající pandemie covid-19 ovlivňuje od jara 2020 významným způsobem vzdělávání po celém světě, a to především z důvodu nucených uzávěr školy a následného přechodu na distanční výuku. Cílem prezentované přehledové studie je shrnout aktuální poznatky ohledně efektivity této distanční výuky globálně a specificky v kontextu České republiky. Některé metodologické aspekty problematiky související hlavně s klíčovým konceptem učebních ztrát (learning loss) jsou diskutovány s ohledem na dřívější výzkum o efektivitě distančního vzdělávání před pandemií. V závěrečné části je představen náš přístup k výzkumu tohoto fenoménu založený na komplexní evaluaci. V ní bereme v úvahu to, jak vnímají efektivitu různých forem distanční výuky učitelé a žáci, stejně jako specifika různých předmětů (český jazyk, fyzika, matematika, německý jazyk a zeměpis).Item Lze překonat nejkritičtější místo ve výuce zeměpisu 6. ročníku českých ZŠ?(ELP, 2019) Stacke, Václav; Duffek, Václav; Kuberská, Markéta; Vočadlová, Klára; Mentlík, PavelČlánek se zabývá kritickými místy ve výuce zeměpisu v 6. ročníku českých základních škol. Pro zjištění kritických míst a jejich příčin byla použita metoda polostrukturovaných rozhovorů s učiteli doplněná o metodu focus group. Jako nejvíce kritická byla identifikována následující místa: Zeměpisné souřadnice, Mapy, Časová pásma, Cirkulace v atmosféře, Litosférické desky a jejich pohyby. Mezi nejčastější příčiny kritičnosti, které bylo potřeba překonat, patří: špatná návaznost učiva mezi obory, velká náročnost na představivost ze strany žáků, komplexita tématu, slabá motivace žáků a přechod od znalosti ke kompetenci. Za účelem překonání příčin kritičnosti byly navrženy výukové moduly, které byly následně ověřeny učiteli ve výuce za pomoci akčního výzkumu. Úspěšnost překonání příčin kritičnosti byla zjišťována pomocí dotazníků. Výsledky ukazují, že všechny navržené moduly pomáhají překonávat zjištěné příčiny kritických míst. V článku je čtenářům představen jeden výukový modul podrobněji. Jedná se o modul určený k překonání nejvíce kritického místa – Zeměpisných souřadnic. Součástí článku jsou rovněž výsledky jeho evaluace ze strany učitelů.
Item Využití virtuální reality při přípravě budoucích učitelů geografie(Česká geografická společnost, 2020) Duffek, Václav; Hořejší, Petr; Mentlík, Pavel; Polcar, Jiří; Průcha, Tomáš; Rohlíková, LucieVirtuální realita se dnes stává běžnou součástí našich životů a její využití je značně široké. Užitek najde i ve vzdělávání, například využívání aplikace Google Expeditions na základních školách. tento článek pojednává o aplikaci virtuální reality v univerzitním prostředí, konkrétně při přípravě budoucích učitelů. ti v prostředí virtuální reality mohou zdokonalovat své dovednosti v tzv. virtuální třídě, která se dle dosavadních výsledků jeví jako vhodný doplněk praxí ve školách, jejich reflexí a výuky oborových didaktik.Item Kritická místa kurikula na základní škole pohledem mezinárodního šetření TIMSS a českých učitelů – poznatky z fyziky(Česká pedagogická společnost, 2019) Kohout, Jiří; Mollerová, Marie; Masopust, Pavel; Feřt, Lukáš; Slavík, JanCílem studie je zjistit, které úlohy zařazené do obsahové domény fyzika v šetření TIMSS v letech 1995, 1999 a 2007 byly problematické (ve smyslu slabých výsledků českých žáků ve srovnání s mezinárodním průměrem) a odhadnout příčiny této problematičnosti a následně stanovit kritická místa fyzikálního kurikula na základní škole. V úvodní části je stručně představen dosavadní výzkum týkající se kritických míst kurikula, která jsou definována jako oblasti, ve kterých se při vyučování a učení vyskytují problémy s fyzikálními koncepty. Rovněž je realizována hierarchizace těchto konceptů. Dále jsou stanovena kritéria, na jejichž základě bylo identifikováno celkem 19 problematických úloh zadaných v TIMSS, a rovněž je prezentován výzkum mající za cíl odhalit příčiny jejich kritičnosti (analýza kurikulárních dokumentů a rozhovory s 31 učiteli fyziky). Pro tři vybrané úlohy jsou vytvořeny sémanticko-logické sítě umožňující hlubší náhled na mentální procesy skryté za řešením těchto úloh žáky. Bylo identifikováno šest kritických míst fyzikálního kurikula na ZŠ a ukázáno, že příčiny kritičnosti je třeba hledat jak v psychodidaktické, tak v ontodidaktické oblasti. Prezentované výsledky naznačují, že je třeba věnovat pozornost identifikovaným kritickým místům fyzikálního kurikula, speciálně pak vývoji technik umožňujících překonat kritičnost těchto míst. Příčiny kritičnosti, stejně jako hierarchizace příslušných fyzikálních konceptů, by měly být vzaty do úvahy při reformě kurikulárních dokumentů.Item Kritická místa ve výuce přírodopisu: jejich identifikace a příčiny(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2019) Vágnerová, Petra; Benediktová, Lenka; Kout, JiříPříspěvek rozvíjí problematiku kritických míst kurikula přírodopisu a navazuje tak na článek Vágnerové et al. (2018), který se zabýval terminologií a metodikou výzkumu kritických míst přírodopisu pro 6. ročník základních škol. V citovaném článku byly definovány základní pojmy (kritická, klíčová a dynamická místa kurikula) a rámcově naznačen metodický postup. Navazující pojednání přináší první data z probíhajícího výzkumu, konkrétně podrobnější rozbor jednotlivých kritických míst učiva přírodopisu v 6. ročníku včetně jejich klasifikace a charakteristiky, a dále upřesňuje a doplňuje metody použité ve výzkumu. V neposlední řadě příspěvek ukazuje, jak jsou výsledky využity v přípravě materiálů a aktivit vhodných pro řešení kritických míst ve výuce samotnými učiteli.Item Kritická místa ve výuce zeměpisu na ZŠ: identifikovaná kritická místa a jejich příčiny(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2019) Pluháčková, Markéta; Duffek, Václav; Stacke, Václav; Mentlík, PavelStudie rozpracovává problematiku kritických míst kurikula a prezentuje metodiku jejich identifikace a řešení. Za využití polostrukturovaných rozhovorů s 23 učiteli a následných focus group bylo identifikováno pět kritických míst učiva zeměpisu 6. ročníku základní školy, které byly přiřazeny k tematickým celkům a pro každé z nich byly určeny příčiny jejich kritičnosti. Dle vyjádření učitelů jsou tematické celky s nejčastěji se vyskytujícími kritickými místy zeměpisné souřadnice; práce s mapou a atlasem; časová pásma; cirkulace v atmosféře; litosférické desky a jejich pohyby. Jako nejčastěji vyskytující se příčiny kritických míst učitelé uvádějí špatnou návaznost učiva napříč obory; velkou náročnost na představivost; komplexitu témat; slabou motivaci žáků; přechod od znalosti ke kompetenci. Pro řešení kritických míst ve výuce určených tematických celků jsou navrženy moduly složené z úloh, překonávajících jejich příčiny, které jsou v článku prezentovány.Item Jak žáci hodnotí hospodářské mapy ve školních atlasech?(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2018) Trahorsch, PetrCílem článku je diskutovat výsledky hodnocení hospodářských map ve školních atlasech žáky základních a středních škol v souvislosti s názory učitelů zeměpisu a zároveň výsledky jiných empirických šetření. Výsledky šetření metodou dotazníku a didaktického testu mezi 193 respondenty ukazují, že alfanumerické kartografické znaky se značkami chemických prvků používané v atlasech Kartografie Praha jsou méně vhodné pro žáky základních škol. V závěru článku jsou představeny dvě učební aktivity, které mohou přispět k pochopení koncepce map těžby nerostných surovin.Item Kritická místa ve výuce zeměpisu na ZŠ – úvod, stanovení terminologie a metodický postup jejich zjišťování(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2018) Duffek, Václav; Pluháčová, Markéta; Stacke, VáclavTato práce je úvodním textem týkajícím se problematiky tzv. kritických míst kurikula zeměpisu na základní škole. V textu shrnujeme historický vývoj zaměření didaktiky geografie v ČR a rozebíráme kritiku kurikulární reformy z řad odborné veřejnosti. Výsledky zprávy České školní inspekce o stavu výuky zeměpisu stavíme do protikladu k nadprůměrným výsledkům českých žáků v oblasti Vědy o Zemi v rámci mezinárodních srovnávání PISA a TIMSS. Navrhujeme detailní metodiku určování kritických míst kurikula zeměpisu a jejich překlenutí s pomocí akčního výzkumu, který se skládá z rozhovoru s učiteli, vytipování kritických míst, vytvoření a následného otestování modulů pro překonání těchto míst. Finální fází metodiky je evaluace funkce modulů a zacyklení procesu až do stavu, kdy je dané kritické místo překonáno. V návaznosti na tento text je do budoucna předpokládána aplikace navržené metodiky na kurikulum zeměpisu v 6. třídě základních škol tak, aby bylo překlenuto co nejvíce kritických míst.Item Didaktika – Člověk a příroda A: synergie škol, univerzit a science center v přírodovědném vzdělávání na základní škole(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2018) Vočadlová, Klára; Mentlík, PavelProjekt Didaktika – Člověk a příroda A (OPV V V, CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_011/0000665) je zaměřen na zvýšení profesních kompetencí učitelů ZŠ. Cílem projektu je vyvinout inovativní didaktické postupy pro výuku kritických míst kurikula přírodovědných předmětů (biologie, fyziky, chemie a geografie). Činnosti v rámci projektu jsou založeny na spolupráci učitelů 2. stupně základních škol, akademických pracovníků a pracovníků nevládních neziskových organizací (science center). Do projektu jsou zapojeny: Západočeská univerzita v Plzni (hlavní řešitel), Univerzita Hradec Králové, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Palackého v Olomouci a science centra iQLANDIA Liberec a Svět techniky Ostrava. Cílová skupina je tvořena 123 učiteli ze 74 škol v České republice.Item Kritická místa kurikula, organizační a klíčové koncepty: konceptuální vymezení a příklady z výuky geověd(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2018) Mentlík, Pavel; Slavík, Jan; Coufalová, JanaV kurikulu základní školy existují kritická místa, ve kterých žáci častěji selhávají oproti místům bezproblémovým. Kritická místa kurikula byla v České republice dosud více zkoumána v matematice. Článek přináší vymezení základních pojmů a několik základních teoretických postřehů pro práci s kritickými místy kurikula v didaktikách přírodovědných oborů a uvádí příklady z výuky geověd. Z různých typů kurikula se pro systematický rozvoj poznání u žáků zdá být nejpřirozenější spirálové kurikulum. Za základní analytickou jednotku kurikula považujeme koncept. Přistupujeme k němu jak s ohledem na utváření subjektivní reality (zachycené v pojmech prekoncept, představa), tak s ohledem na objektivní realitu, která je vystižena objektivními aspekty konceptu. Pro didaktickou analýzu využíváme hierarchické uspořádání kurikula, kdy se podřazené koncepty vztahují ke konceptům pro obor fundamentálním – tzv. substantivní oborové koncepty. Koncepty, které reprezentují vztahy, procesy a vlastnosti propojující substantivní koncepty označujeme jako koncepty organizační. Jejich prostřednictvím se substantivní oborové koncepty vztahují ke klíčovým konceptům, které jsou natolik obecné, že spadají do společného průniku (přírodovědných) oborů. Aplikace modelu klíčových a organizačních konceptů a hierarchické uspořádání učiva založené na principu substantivních oborových konceptů umožňuje u geověd organizovat výuku do logických a hierarchicky uspořádaných struktur založených na vnitřních charakteristikách a vnějších vazbách jevů oboru, ale i na obecných principech vyplývajících z podstaty přírodních jevů. Může tak být integrujícím faktorem ve výuce jak humánní, tak fyzické geografie. Oblasti kurikula (resp. paradigmatu), ve kterých dochází aktuálně k nejdynamičtějšímu vývoji, jsou označovány jako dynamická místa paradigmatu (resp. kurikula). Dynamickým vývojem je chápáno aktuální generování originálních vědeckých poznatků obohacujících (a měnících) paradigma daného oboru. Didaktická transformace těchto poznatků je stěžejní pro aktualizaci kurikula na všech stupních škol.Item GIS ve výuce zeměpisu na druhém stupni základního vzdělávání(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2017) Rak, PavelAčkoliv se geografické informační systémy (GIS) staly nenahraditelným nástrojem v každodenním životě, jejich využití ve vzdělávání zeměpisu na základních školách není téměř vůbec podpořeno legislativními dokumenty. Využití GIS, ať už jako nástroje výuky nebo předmětu výuky, by mělo být, vzhledem ke zkušenostem ze zahraničí, zakotveno už i pro základní vzdělávání zeměpisu na druhém stupni.Item Přírodní prostředí Etiopské vysočiny a jeho predispozice ke svahovým pohybům a říční erozi jako podkladový materiál pro výuku regionální geografie v souvislostech(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2016) Kusák, Michal; Maca, Vít; Stacke, VáclavVýuka regionální geografie v souvislostech je zejména pro začínající učitele problematická. V tomto příspěvku přinášíme přehled přírodních fenoménů, které působí na svahové a fluviální systémy v Etiopské vysočině a ukazujeme, jak jejich změny ovlivňují obyvatelstvo a hospodářství. Součástí tohoto příspěvku je ukázka úkolu do výuky regionální geografie Afriky, která je nejčastěji zařazována do 7. ročníku ZŠ a 2. ročníku SŠ. Etiopská vysočina je území s pestrým geologickým vývojem, tj. opakovaná transgrese a regrese moře, terciérně-kvartérní vulkanismus, výzdvih Etiopské vysočiny (v posledních 30 mil. letech) a rozevírání Etiopského riftu (v posledních 18 mil. letech), které způsobilo vznik zlomů a puklin v geologickém podloží. Díky tektonickému vyzdvižení Etiopské vysočiny došlo k zařezávání vodních toků do starých plošin a k tvorbě hlubokých roklí a kaňonů. Po prozkoumání světové i národní literatury se říční eroze ukazuje jako hlavní činitel formování současného reliéfu – s ohledem na hloubku zaříznutých kaňonů. Nicméně, při podrobnějším pohledu na krajinu, se do jejího vývoje zapojují stále více svahové pohyby (sesuvy či skalní řícení).Item Srovnání dynamiky vědeckých výstupů mezi geografickými obory v ČR (2012 až 2014) pro potřeby cílené didaktické transformace(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2015) Mentlík, PavelAnalýza českých vědeckých článků zaměřených na geografii (dle RIV), které byly publikovány v zahraničních prestižních časopisech v letech 2012, 2013 a 2014, ukázala, že v těchto letech byl větší podíl významných vědeckých výstupů publikován v oborech fyzické geografie. Výrazně dominovaly studie zaměřené na sesuvy a další svahové deformace, dále články věnované fluviální geomorfologii a následně geomorfologii glaciální a periglaciální. Z humánně geografických oborů byly nejvíce publikovány studie věnované ekonomické a regionální geografii, následně geografii měst a sociálně-patologickým jevům. Další významný podíl publikovaných studií patřil interdisciplinárním článkům zaměřeným na problematiku využití krajiny a částečně studiím věnovaným rozvoji GIS. Rozborem monotematických čísel časopisu Geografické rozhledy (časopis pro další vzdělávání v geografii), bylo zjištěno, že téměř všem oborům, ve kterých byly generovány významné vědecké výstupy, byla věnována jednotlivá tematická čísla. I když poněkud větší pozornost byla zaměřena na humánně geografická témata, je možné říci, že u většiny zjištěných oborů byla vyvinuta snaha prezentovat moderní vědecké výsledky v rámci dalšího geografického vzdělávání. Vydefinování oblastí výzkumu, ve kterých dochází k nejdynamičtějšímu vývoji, je stěžejní pro aktualizaci kurikula na všech typech škol. Naprosto zásadní je ale pro aktualizaci vysokoškolských studijních programů. Didaktická transformace by měla být zaměřena na výše uvedené, z hlediska vědeckého výkonu nejvíce progresivní, obory a témata.Item Možnosti terénní výuky geografie v těsném příhraničí (pří - padová studie v povodí Kateřinského potoka v Českém lese)(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2015) Cihelková, Monika; Stacke, VáclavČlánek dokumentuje využití terénní výuky středoškolské geografie v povodí Kateřinského potoka v Českém lese. Území, které bylo vybráno pro celodenní terénní výuku, se nachází v těsném příhraničí v Sudetech. Toto území ve 20. a 21. století prodělalo výrazné sociální i krajinné změny a v nejmladší historii bylo kolonizováno bobrem evropským. Z tohoto důvodu jsme schopni studentům během krátké terénní vycházky ukázat množství sociálněgeografických i fyzickogeografických fenoménů a do programu výuky zařadit i několik témat s mezipřed - mětovými vazbami. Návrh terénní výuky byl otestován skupinou studentů nižších ročníků bakalářského stupně VŠ studia a objevené chyby a nejasnosti následně upraveny. Součástí tohoto textu je pracovní list, soubor map a metodická příručka pro vedení terénní výuky i hodnocení pracovních listů.Item GIS ako všeobecný a špecifický nástroj geografického výskumu(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra geografie, 2007) Minár, Jozef; Mentlík, Pavel; Čechurová, MonikaItem Systémová a geomorfologická analýza(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra geografie, 2007) Mentlík, Pavel; Čechurová, MonikaThe article deals with system analysis in context of geomorphological analysis. An example of system analysis of the surroundings of Prášilské jezero Lake in the Šumava Mts. is presented.Item Geomorfologický informační systém jako nástroj geomorfologické analýzy(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra geografie, 2007) Mentlík, Pavel; Čechurová, MonikaThe article discuses content of geomorphological analysis. Geomorphological information system is suggested as an environment as well as a tool of the analysis.
