Dissertations (KSA)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Konverze Čechů k islámu(Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Tlili, VáclavaDizertační práce s názvem Konverze Čechů k islámu zkoumá zkušenosti Čechů a Češek, kteří se rozhodli přijmout islám za své náboženství. Hlavním účelem sepsání této studie je snaha o vnesení více porozumění do procesu jejich konverze a prozkoumání příčin, které vybrané jedince k přijetí islámu dovedly. V rámci této snahy se pokusím kriticky zhodnotit několik výzkumných okruhů (proč je konverze k islámu atraktivní volbou, jak probíhal proces konverze u vybraných jedinců a jaký je širší kontext zkoumaných konverzí). Cílem je zároveň pochopení některých společenských důsledků, které se v kontextu zkoumaných konverzí objevují. Výzkum je vystavěn především na dlouhodobém terénním průzkumu, který byl realizován od konce roku 2019 do konce roku 2022. Jeho základem se stal kvalitativní výzkum, který synchronně kombinoval několik výzkumných metod (především zúčastněné a nezúčastněné pozorování, focus groups a hloubkové rozhovory). K interpretaci procesu konverze je v předkládané práci jako hlavní teoretický rámec výzkumu využit holistický model Lewise R. Ramba, tzv. stage model of conversion (1993), který předpokládá sedm fází procesu (kontext, krize, hledání, setkání, interakce, závazek a důsledky).
Item Česká cizokrajná etnografie: Od cestopisů k sociokulturní antropologii(Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Ovský, PřemyslTato práce představuje příspěvek k dějinám české cizokrajné etnografie a etnologie. Cílem práce bylo podrobit kritické analýze pohled významných cestovatelů a etnografů na jimi prezentovanou exotickou jinakost. Tato práce je rozdělena na tři tematické okruhy. Jedná se o cestovatelství, protoetnografii a cizokrajnou etnografii. Z cestopisné literatury byla analyzována díla autorů Emil Holub (1847-1902), Josef Kořenský (1847-1938), Enrique Stanko Vráz (1860-1932) a Alberto Vojtěch Frič (1882-1944), kteří jsou všeobecně chápáni jako čelní zástupci "zlatého věku" českého cestovatelství. V oblasti protoetnografie byla analyzována díla zakladatele etnologického myšlení v českých zemích Jana Slavomíra Tomíčka (1806-1866), popularizátora zájmu o exotické kultury Jaroslava Vlacha (1852-1917) a znalce ruské střední Asie Emanuela Faita (1854-1929). Z oblasti cizokrajné etnografie jsem vybral jednak autory, kteří měli formativní vliv na své okolí, což je případ Otakara Pertolda (1884-1965) a Vojtěcha Suka (1879-1967). Dále jsem zařadil Václava Marka (1908-1994), hlavního představitele marxistického přístupu v cizokrajné etnografii v padesátých letech 20. století a Ladislava Holého (1933-1997), který během následujícího desetiletí představoval inovativní "sociologizující" přístup v rámci analýzy cizích kultur, myšlenkově blízký přístupům britské sociální antropologie.Item Tourism and Terrorism in Egypt(Západočeská univerzita v Plzni, 2022) Bouhmid maruškin, Katarína; Záhořík Jan, Doc. PhDr. Ph.D.Práce se zabývá problematikou terorismu v turistickém ruchu, konkrétně v Egyptě. Práce staví na aktuálním výzkumu v oblasti antropologie turismu a terorismu. Pomocí etnografické metody zkoumá vliv teroristického útoku, známého jako Luxorský masakr 1997, na místní komunitu pracovníků v cestovním ruchu.Item Dopadne to tak na půl. Etnografie dospívání marginalizovaných dívek ve věku osobní odpovědnosti.(Západočeská univerzita v Plzni, 2022) Kopp, TerezaDisertační práce rozvíjí téma strukturálních bariér a snah o emancipaci mladých marginalizovaných dívek. Proces snah o vertikální sociální mobilitu je sledován obousměrně, a to v tom smyslu, že se badatelka zaměřuje na vnější i vnitřní příčiny marginality. Přičemž stěžejním výzkumným zájmem předkládané práce je prezentace analýzy konkrétních bariér, které zamezují mladým dívkám z marginalizovaného prostředí ve vertikální sociální mobilitě a v plné participaci na běžných společenských zdrojích. Badatelka identifikovala čtyři stěžejní bariéry: prostředí vzdělávání, dluhy, státní sociální pomoc a partnerský život, resp. partnerské násilí. Přičemž strukturálními bariérami jsou první tři, domácí násilí je bariérou vnitřní, i když může být vykládáno jako důsledek širších strukturálních podmínek. Bádání disertační práce bylo prováděno s ohledem na fenomény transformací západních (sociálních) systémů od 80. let 20. století. Tato transformace, mnohými označována jako neoliberální revoluce, způsobila přeměnu vnímání sociálních problémů a zavedla nové společenské a vládní paradigma. Na základě upřednostňování ekonomických aspektů fungování společnosti, nad aspekty sociálními, jsme vedeni k individualismu, kompetici, přílišné responzibilitě, konzumerizmu a relačnímu nezájmu. Nahlížet oblasti veřejného zájmu z finančního pohledu, který se tváří expertně, spíše než ze sociálního pohledu, prakticky znemožňuje prosazovat cíle sociální spravedlnosti, rovnosti, boje s chudobou, společenské koheze a další. Výzkum je tedy zasazen do širších diskurzivních a strukturálních podmínek, které se na lokální úrovni manifestují jako tzv. directing system. Directing system je vykládán jako jakási (pod)strukturální sféra lokálních institucí, reprezentována základními a středními školami, úřady práce, praktickou politikou, institucionálními věřiteli, exekutory/exekutrokami, advokáty/advokátkami a dalšími, kteří přímo i nepřímo ovlivňují životy marginalizovaných aktérek. Badatelka sledovala praktiky a jazyk těchto institucí a jejich představitelů a představitelek, v nichž se uplatňoval sledovaný neoliberální diskurz. Motivací předkládané práce je totiž prezentace poznatků v komplementární podobě. Práce usiluje o propojení dat z etnografického pozorování, diskurzivní analýzy a z rozhovorů s participantkami tak, aby se data vzájemně doplňovala. Samotná analýza diskurzu directing system neozřejmuje, jaký efekt má smýšlení a jednání jeho reprezentantů/reprezentantek v praxi, a výpovědi a zkušenosti participantek je zase třeba kontextuálně ukotvit. Akademická role badatelky a profesní role sociální pracovnice tak umožňuje autorce práce obě zmíněné motivace propojit a zabývat se jimi jak analyticky, tak prakticky.Item DisORIENTation: Ethnography of Power in the Visual Art Scene of Marrakech(Západočeská univerzita v Plzni, 2020) Kollárová, AlexandraCílem disertační práce DisORIENTation: Ethnography of Power in the Visual Art Scene of Marrakech je jít zpět k původnímu kontextu v rámci jedné konkrétní lokality ? města Marrákeše v Maroku, v ohraničeném časovém období popsat a vysvětlit vztahy mezi jednotlivými aktéry na poli současné umělecké produkce. Autorka se dotazuje, jaké podmínky utváří svět současného umění v dané lokalitě a proč dochází k jeho orientalizaci, exoticizaci a mýtizaci v mezinárodním prostředí. Výzkum sleduje povahu mocenských vztahů mezi aktéry, jimiž jsou v zásadě kulturní instituce, ale i jednotlivců významného postavení, kteří určují nejen hodnotu uměleckých počinů, ale konstruují i reprezentace, která tato díla doprovází.Item Gender,rodina a banánové děti(Západočeská univerzita v Plzni, 2020) Bednárová, LenkaPráce přináší pohled na mladé Vietnamce žijící v Čechách a zasazuje je do jejich nejbližšího prostředí - tedy vietnamské rodiny. Rodinu zde chápe jako nositele kultury, jednotku socializace, která v jedinci konstruuje jeho pohled na svět i vnímání sebe sama. Vietnamské rodiny, i přes dobu strávenou v Čechách, v sobě nesou silné spojení s Vietnamem ve svých tradicích a vnímání každodenních skutečností. Ty se odráží zejména v rodinném uspořádání a genderu, dvěma atributům žitého světa, kterým je věnován představovaný výzkum a jeho výsledky. Mladí Vietnamci jsou navíc silně ovlivněni jejich transnacionálním způsobem života, kdy jsou stále spojeni se členy svých rodin v Čechách i v zahraničí a zároveň žijí své životy v české společnosti.Item What is to remember: Construction of cultural memory at the Ravensbrück Memorial(Západočeská univerzita v Plzni, 2020) Kadlecová, ŠárkaDisertační práce se věnuje tématu politiky paměti, která se vztahuje k minulosti druhé světové války a nacistickému násilí. Případovou studii tvoří konstrukce kulturní paměti v památníku Ravensbrück, který stojí v místě bývalého ženského koncentračního tábora, a proměna této paměti v čase. Za použitímetody diskursivní analýzy vizuálního a textového materiálu ze dvou výstav jsou identifikovány tři reprodukované diskursy: diskurs nacionalismu, individualismu a zápasu o uznání. Jsou zkoumány reprezentace obětí vyvstávající na základě procesu vytváření sdíleného utrpení a také struktura činitelů zapojených do vytváření narativů o minulosti.Item Etnografie základního školství v ČR ? vytváření představ o ?správném? mužském vzoru(Západočeská univerzita v Plzni, 2020) Fárová, NinaCílem mé dizertační práce je kriticky zhodnotit debatu o potřebě mužů ve vzdělávání a popsat a vysvětlit fungování genderového řádu v základním školství z hlediska strukturálního z(ne)výhodnění mužů v něm. V etnografickém výzkumu uplatňuji několik metod. Nejvíc informačně bohatý materiál pochází z 21 polostrukturovaných rozhovorů s mnoha různorodými aktéry a aktérkami základního školství. Součástí výzkumu bylo ale také zúčastněné pozorování ve dvou základních školách, analýza mediálních výstupů k tématu mužů ve vzdělávání a analýza politických či strategických dokumentů věnujících se genderové rovnosti ve vzdělávání. Struktura analytické části dizertační práce je rámována třemi rovinami genderového univerza Sandry Harding - genderovým symbolismem, genderovou dělbou práce a individuálními genderovými identitami. Skrze tyto tři roviny jsem popsala, jak jsou představy spojené s muži v základním vzdělávání genderované.Item Stáří a cizost: zranitelnost v prostředí zdravotní péče(Západočeská univerzita v Plzni, 2019) Glajchová, AlenaItem Etnografie a ideologie: politická instrumentalizace českého nárosopisu ve 40. a 50. letech 20. století(Západočeská univerzita v Plzni, 2019) Štorková, Nela; Abrhám Josef, Doc. Ing. Ph.D.Item Společenský význam žuvanie kátu v Jemene(Západočeská univerzita v Plzni, 2017) Kramáreková, Veronika; Ondráš František, Doc. PhDr. Ph.D.; Kandert Josef, PhDr..Item Subjektivní prožívání HIV/AIDS v kontextu homfobie v ČR(Západočeská univerzita v Plzni, 2017) Skálová, Jitka; Blažek Vladimír, RNDr. CSc.; Bužeková Tatiana, Doc. RNDr. Ph.D.Výzkum se zaměřuje na subjektivní zkušenosti lidí žijících s HIV/AIDS, na jejich zkušenosti s homofobií a institucionální diskriminací v českých zdravotnických zařízeních, a to v kontextu konceptu strukturálního násilí. Koncept strukturálního násilí poskytuje vhodný rámec pro mapování vztahu mezi HIV/AIDS a strukturou společnosti, pomocí něj se zaměřuji na dopad stigmatu, diskriminace a nerovnosti založené na sexuální orientaci.Item Proces zprostředkování pracovní migrace Ukrajinců v transnacioálním poli(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Rumpík, Viktor; Lozoviuk Petr, Doc. Ph.D.; Grygar Jakub, Doc. Ph.D.Proces zprostředkování pracovní migrace Ukrajinců v transnacioálním poliItem Tematické a motivické transformace aktérů českých démonologických pověstí(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Dobrovolná, Kateřina; Pohunek Jan, Mgr.; Otčenášek Jaroslav, Mgr. PhD.Cílem této disertační práce je dokumentace, klasifikace, katalogizace a interpretace neformálně šířených a kolektivně sdílených narativů, v nichž vystupují démonické bytosti a jevy v západních Čechách, zejména v oblasti města Plzně a okolních měst a obcí (tj. v Plzeňském kraji), a dále dokumentace vnímání hypotetického zrealističťování a stoupající agresivity těchto aktérů ze strany informátorů. Kromě toho je v práci nastíněna transformace lokalit, v nichž se dle folklorních narativů tyto bytosti vyskytovaly či vyskytují, a také je zde zmíněna pedagogická funkce těchto postav.Item "Piješ? Nebo je to mikrofón?": Urbánní etnografie bezdomovectví(Západočeská univerzita v Plzni, 2017) Hejnal, Ondřej; Váně Jan, Doc. PhDr. Ph.D.; Uherek Zdeněk, Doc. PhDr. CSc.Item Sociální identita palestinských křesťanů (etnografická studie řecko-katolické komunity v Beit Sahour)(Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Fritzová, Marie; Kropáček Luboš, Prof. PhDr. CSc.; Kandert Josef, Prof. PhDr. Ph.D.Item Etnografie virtuální válečnické skupiny v prostředí Guild Wars 2(Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Kalinič, Petr; Lozoviuk Petr, Doc. Ph.D.; Hynek Nik, Doc. Ph.D.Item Oděv a jeho vývoj v západních Čechách 15.-17. století(Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Pilná, Veronika; Štěpánová Irena, Doc. PhDr. CSc.; Křížová Alena, Prof. PhDr. Ph.D.Item Pohlavní dimorfismus obličeje a atraktivita(Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Pavlíková, Lada; Sosna Daniel, Mgr. Ph.D.; Vidovićová Lucie, Ph.D.Item Transnacionální vazby členů české krajanské diaspory(Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Hanus, Lukáš; Uherek Zdeněk, PhDr. CSc.Abstrakt Práce se pokusila poukázat na to, že rozptýlené společenství českých krajanů z rumunského Banátu až donedávna traktované v diádě "původní" diaspory v Rumunsku, a české integrované "reemigrované" krajanské enklávy, tvoří kvalitativně nový celek deteritorializované intenzivně interagující komunity. Mohou za to jednak vlivy globalizace, kterým jsou české vesnice na kraji zájmu kapitálových trhů v jižním Rumunsku vystaveny. Druhak modely neúspěšné asimilace českých krajanů do většinové české společnosti, kteří sice zvládli poměrně dobře integrační proces (legislativně, ekonomicky a sociálně), ale následně orientovali své kroky především na rozvoj jim známých kulturních vzorců a vztahů, jenž znají z Banátu. Na podkladě společného soužití v českých vesnicích vzniká kvalitativně nová forma identity, jenž je mimo jiné symbolicky a sociálně závislá na společenstvích v Banátu. Důvodem propojení je ekonomicky úspěšný rozvojový projekt "šetrné agroturistiky" organizované společností Člověk v tísni. Existuje vztah mezi modernizací české krajanské druhotné diaspory v České republice, a modernizací krajanských společenství v rumunském Banátu. Vztah dialekticky posiluje bystrá komunikační, obchodní a ideologická výměna mezi oběma transnacionálními plochami, jenž vytváří zcela nové hodnoty vlastní již nikoliv jedné či druhé ploše, ale "trasnacionálnímu "třetímu sociálnímu poli". K deteritorializovaným hodnotám patří výdobytky modernity umožňující krajanům na obou plochách transnacionální sítě obcházet tradiční rodové závazky vůči "poli a bohu". Transnacionální sociální pole je politickou arénou, v níž jsou posilovány aspirace především banátských politických hráčů, kteří o existenci "krajanské komunity" v nacionálním smyslu pečují, a mimoděk posilují vznik nového mýtu společného původu, jenž není ale ničím jiným než oportunistickou snahou po zisku a vlivu. Transnacionální sociální pole ustavují, podobně jako u jiných rozptýlených komunit, remitance. V Banátu mají ale zcela jinou formu, než se kterou jsem se v antropologické evidenci setkal. Nejedná se o pragmatickou "těžbu" kapitálu z ekonomicky silnějších globálních areálů s předpokladem jednocestného proudu ze silnější do slabšího areálu (tedy z Čech do Rumunska) využitelnou k rozvoji strukturálně slabšího regionu. Díky etnické akcentaci charakteru agroturistického projektu, který je postaven na konzumaci zploštělých, hyperreálných obrazů tradiční české kultury, je sice čerpán kapitál od českých turistů z globálně silnější ekonomické plochy. Je ale využíván jinak, než postulují klasické teorie transnacionalismu. Má dva významy, a oba spadají především do roviny sociálních remitancí, které jsou ale v důsledku pro tvorbu diasporického vědomí důležitější než finanční a věcné. Jedná se o "platbu za zaopatřené stáří" a "dialektiku krajanského modernismu". Disertační práce se snažila postihnout cesty adaptace českých krajanů na podmínky globálních trhů. Cestou jim je posilování krajanské identity v české "reemigraci", k čemuž zásadní měrou přispívají velmi intenzivní kontakty mezi krajany žijícím na dvou národních plochách v České republice a Rumunsku. Jedná se o velmi zajímavý proces, jenž lze sledovat u mnohých etnických skupin v Evropě i USA. Případě českých krajanů je ovšem případem "druhotné diaspory", tedy naplněného mýtu o nalezení mýtické domoviny. Práce ukazuje, že tvorba diasporického mýtu založeném na domovině je v mnoha ohledech situační a dokládá to především na příkladu modernizace českých krajanů a následném vyjednávání této společenské modernizace v transnacionálním sociální prostoru.
