Dopadne to tak na půl. Etnografie dospívání marginalizovaných dívek ve věku osobní odpovědnosti.

Abstract

Disertační práce rozvíjí téma strukturálních bariér a snah o emancipaci mladých marginalizovaných dívek. Proces snah o vertikální sociální mobilitu je sledován obousměrně, a to v tom smyslu, že se badatelka zaměřuje na vnější i vnitřní příčiny marginality. Přičemž stěžejním výzkumným zájmem předkládané práce je prezentace analýzy konkrétních bariér, které zamezují mladým dívkám z marginalizovaného prostředí ve vertikální sociální mobilitě a v plné participaci na běžných společenských zdrojích. Badatelka identifikovala čtyři stěžejní bariéry: prostředí vzdělávání, dluhy, státní sociální pomoc a partnerský život, resp. partnerské násilí. Přičemž strukturálními bariérami jsou první tři, domácí násilí je bariérou vnitřní, i když může být vykládáno jako důsledek širších strukturálních podmínek. Bádání disertační práce bylo prováděno s ohledem na fenomény transformací západních (sociálních) systémů od 80. let 20. století. Tato transformace, mnohými označována jako neoliberální revoluce, způsobila přeměnu vnímání sociálních problémů a zavedla nové společenské a vládní paradigma. Na základě upřednostňování ekonomických aspektů fungování společnosti, nad aspekty sociálními, jsme vedeni k individualismu, kompetici, přílišné responzibilitě, konzumerizmu a relačnímu nezájmu. Nahlížet oblasti veřejného zájmu z finančního pohledu, který se tváří expertně, spíše než ze sociálního pohledu, prakticky znemožňuje prosazovat cíle sociální spravedlnosti, rovnosti, boje s chudobou, společenské koheze a další. Výzkum je tedy zasazen do širších diskurzivních a strukturálních podmínek, které se na lokální úrovni manifestují jako tzv. directing system. Directing system je vykládán jako jakási (pod)strukturální sféra lokálních institucí, reprezentována základními a středními školami, úřady práce, praktickou politikou, institucionálními věřiteli, exekutory/exekutrokami, advokáty/advokátkami a dalšími, kteří přímo i nepřímo ovlivňují životy marginalizovaných aktérek. Badatelka sledovala praktiky a jazyk těchto institucí a jejich představitelů a představitelek, v nichž se uplatňoval sledovaný neoliberální diskurz. Motivací předkládané práce je totiž prezentace poznatků v komplementární podobě. Práce usiluje o propojení dat z etnografického pozorování, diskurzivní analýzy a z rozhovorů s participantkami tak, aby se data vzájemně doplňovala. Samotná analýza diskurzu directing system neozřejmuje, jaký efekt má smýšlení a jednání jeho reprezentantů/reprezentantek v praxi, a výpovědi a zkušenosti participantek je zase třeba kontextuálně ukotvit. Akademická role badatelky a profesní role sociální pracovnice tak umožňuje autorce práce obě zmíněné motivace propojit a zabývat se jimi jak analyticky, tak prakticky.