Sborník abstraktů a příspěvků z 16. Výjezdního interdisciplinárního semináře v Nečtinech : 19. – 22. ledna 2015
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Vzpomínky na Nečtiny(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) S., B.; B., S.; S., S.; Lukešová, Anna
Item Hradní architektura severozápadního Balkánu jako adaptace křesťanské stavby ve službách islámu(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Procházka, Milan; Lukešová, AnnaItem Pazourek jako skalpel aneb první operace v pravěku(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Menšík, Petr; Lukešová, AnnaItem Mozek jako odpověď. Neuropsychologie v kognitivní archeologii(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Kyselková, Eliška; Lukešová, AnnaItem Předhradí středověkých hradů ve světle písemných pramenů(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Hložek, Josef; Lukešová, AnnaItem Teorie zamrzlé plasticity a zamrzlé evoluce: paradoxy neadaptability(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Toman, Jan; Lukešová, AnnaItem Už jenom nějaký bůh by nás mohl zachránit aneb můžeme se obejít bez náboženství?(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Pinc, Zdeněk; Lukešová, AnnaItem Lidská existence a technika: jak nás technika má(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Olšovský, Jiří; Lukešová, AnnaItem Antropologie ve službách státu? Adaptace oboru na měnící se podmínky(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Hubinger, Václav; Lukešová, AnnaItem Flo|w_smart materials and aplications(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Florián, Miloš; Lukešová, AnnaItem Teorie zamrzlé plasticity a zamrzlé evoluce: paradoxy neadaptability(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Toman, Jan; Lukešová, AnnaNení sporu o tom, že pohlavní rozmnožování je jedním z nejzajímavějších a nejzáhadnějších fenoménů evoluční biologie. Na první pohled se zdá, že jeho přítomnost je pro druh i jedince velmi nákladná a dříve či později by mělo vymizet, ale přesto mezi eukaryotickými organismy dominuje. Co když ale hlavní výhoda pohlavního rozmnožování nespočívá ve zvýšení adaptability, ale naopak v jejím specifickém omezení? Teorie zamrzlé plasticity postuluje, že pohlavní organismy budou v populaci dlouhodobě udržovat vysoký genetický polymorfismus, v jehož rámci dokáží za téměř každé situace vyštěpit vhodně přizpůsobeného jedince. Zároveň se ale po odeznění selekčního tlaku vrátí poměry jednotlivých alel v populaci do rovnováhy. Druh se tak v reakci na změny prostředí bude chovat elasticky, což mu sice znemožňuje nevratné přizpůsobení novým podmínkám, ale poskytuje velkou výhodu v proměnlivém prostředí. Bude evolučně zamrzlý. Nevratně se může druh změnit jen za velmi specifických situací, např. po peripatrické speciaci, kdy se od zbytku oddělí malá část jeho populace. V delších časových měřítkách se potom zřejmě bude zamrzlost nevratně zvyšovat. Prostřednictvím třídění z hlediska stability se budou hromadit znaky, které nedokáží rozmrznout ani při peripatrické speciaci. Takováto makroevoluční zamrzlost však může mít zajímavé a překvapivé důsledky. Život si vždycky najde cestu, a tou by mohlo být například hierarchické zvyšování modulární stavby organismů v evoluci.Item Co bylo dříve, déšť nebo deštný les?(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Irena, Šímová; Lukešová, AnnaPřizpůsobují se rostliny klimatickým podmínkám, nebo klima naopak zásadně ovlivňují? Nejspíše platí oba případy a záleží na jednotlivých typech rostlin, neboli na rostlinných vlastnostech. Když se nám podaří těmto vazbám mezi rostlinami a prostředím porozumět, máme šanci, že se i my zvládneme měnícímu se prostředí alespoň trochu přizpůsobit.Item Energetika dnes a zítra: politika versus zdravý rozum vědy a techniky(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Šesták, Jaroslav; Lukešová, AnnaHistorická jistota člověka byl oheň, který se teprve v posledním dvoustoletí stal něčím víc než pouhým zdrojem tepla. Bádání a následný vznik nauky o teple přineslo porozumění řadě přírodních zákonů a poukázalo na možnost analogie termodynamických principů i v sousedních oblastech (ekonomika, společnost). Nepřetržitý vzrůst spotřeby energie způsobil i nárůst rozporu mezi potřebami člověka a přežitím přírody. Kontinuální spalování fosilních paliv pro výrobu elektrické energie má svoje termodynamické (zákony) a zdrojové meze (uhlí, plyn) stejně jako limity související s depozicí vznikajících odpadů. To vedlo k renesanci původních zdrojů (vítr, slunce) v nových hranicích moderních věd (fotovoltaika). Neúprosný souboj těch, co hledají pokročilé způsoby získávání energie, a těch, kteří na tom chtějí jen profitovat, je obrazem současné rozporuplné společnosti, ať už se jedná o klasické zdroje, použití nukleární energie či využití biopaliv. Alternativní využití vodíku jako přenašeče energie má své problémy, i když slibuje dosahování vyšších účinností v palivových článcích. Oblíbený koncept udržitelnosti (klima, skleníkový efekt) a související problém skutečné ceny energie je v mnoha oblastech zavádějící. Přednáška bude mít spíše populárně-vědecký než čistě odborný charakter.Item Adaptace, selekce a evoluce: panoptikum podivností(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Storch, David; Lukešová, AnnaAdaptace je centrální pojem darwinovské evoluční biologie, podle níž je adaptace vždy produktem selekce. Naivní darwinovský přístup předpokládá, že adaptace zvyšuje počet přeživších potomků, a tak časem v populaci převládne. Současná biologie se ovšem dokáže vypořádat i s faktem, že organismy často zjevně nemaximalizují svou reprodukci. Horší je, že v přírodě i v lidské společnosti často pozorujeme struktury, které jsou zjevně adaptivní a účelné, ale sotva mohly vzniknout darwinovskou selekcí. Co s tím?Item Lze zajistit prosperitu společnosti v době výrazněji se měnícího klimatu?(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Pretel, Jan; Lukešová, AnnaDiskuze o „globálním oteplování“ a dalším očekávaném vývoji světa často ústí ve značně rozporné závěry. Podle některých se lidstvo spolu s přírodními systémy může velmi záhy ocitnout v naprostém kolapsu, některé mají za to, že se vlastně vůbec nic zvláštního neděje, protože velmi podobné klima zde již před desítkami tisíc let bylo a planeta to v pohodě přežila. Kde je vlastně pravda? Shoda při podobných diskuzích vcelku panuje v tom, že pokud jde o klima, tak v současnosti asi nejvíce strádáme projevy výraznější proměnlivosti počasí. Lze takovým projevům zabránit a jako společnost tak „boj s klimatem“ jednoduše vyhrát? Jaká může být úloha adaptačních opatření jako souboru možných přizpůsobení nejvíce zranitelných složek přírodního a antropogenního systému důsledkům změny klimatu? Přednáška bude do značné míry parafrázovat výrok antického státníka Periklea: „Není důležité budoucnost předpovídat, ale je třeba se na ni připravit.“Item Archeologie africké přizpůsobivosti(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Pokorný, Petr; Lukešová, AnnaSeverní Afrika procházela v holocénu (v posledních cca 11 tis. letech) dramatickými proměnami pod vlivem klimatických změn. Místní obyvatelé se proměnám prostředí a změnám v dostupnosti zdrojů museli neustále přizpůsobovat. Jak se projevuje toto přizpůsobování v archeologickém záznamu? A jak vypadá situace dnes, když dramatické změny neustávají?Item Už jen nějaký bůh…(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Pinc, Zdeněk; Lukešová, AnnaTitul je první částí slavné Heideggerovy věty z posledního, posmrtně publikovaného interview v časopise Spiegel. Dovětek: „by nás mohl zachránit“. V té větě použil Martin Heidegger nestandardním způsobem člen u podstatného jména Gott – místo obvyklého der užil člen neurčitý ein, patrně aby dal zaznít svým pochybnostem o jeho existenci. Chci se pokusit, zejména ve stopách francouzského filosofa Rémi Bragua, o charakteristiku toho našeho Boha – Braguova kniha se nikoli náhodou jmenuje O Bohu u křesťanů a o jednom nebo dvou dalších. A v navázání na loňskou přednášku o morální theologii také o ukázání, v jakém smyslu nám může pomoci, eventuálně i o tom, co nabízí konkurence. Řeč tedy bude o Tom, který je jeden, ale ne tím nejjednodušším způsobem, který je otec, ale není mužského rodu, mlčí, protože už všechno sdělil, ale ne proto, že by po nás cokoli chtěl; odpouští, ale přitom zná naše svobodné rozhodnutí, které od nás očekává, zda trpělivě či netrpělivě, toť věru otázka, protože na rozdíl od nás má času dost.Item Lidská existence a technika. Jak nás technika má(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Olšovský, Jiří; Lukešová, AnnaČlověk existuje na zemi a vztahuje se ekstaticky ke jsoucnu. Na rozdíl od zvířat, která jsou bezprostředně absorbována svým okolím, plně přizpůsobena svému okolí, je člověk tvárný, jeho podstata je ovšem také utvářená světem a bytím vůbec. Martin Heidegger poukázal na úplně novou dimenzi života, jež se manifestuje v lidském pobytu. Jaké tedy bude živoucí pojetí člověka a života v rámci bující planetární techniky? Do jaké míry člověk podléhá technice? Čemu se má vlastně přizpůsobovat? Je ještě svobodný?Item Jak se přizpůsobuje jazyk – vývoj češtiny(Západočeská univerzita v Plzni, 2015) Oliva, Karel; Lukešová, AnnaJak se čeština přizpůsobuje cizím jazykům, resp. jak si čeština přizpůsobuje cizí jazyky. Jak se jiné jazyky přizpůsobují češtině. Také o tom, proč se to vůbec děje, a jestli hrozí nebezpečí, že by se čeština přizpůsobovala tak, že by pak vlastně už ani nebyla.
