Číslo 1 (2018)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Kritická místa ve výuce přírodopisu na základní škole(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2018) Vágnerová, Petra; Benediktová, Lenka; Kout, JiříČlánek se zabývá problematikou kritických míst ve výuce přírodopisu. Pojem kritická místa se stal jedním z ústředních bodů výzkumů probíhajících v rámci projektu Didaktika – Člověk a příroda A. Tento projekt je zaměřen na výzkum a řešení kritických míst v přírodovědných předmětech na základních školách (přírodopis, zeměpis, fyzika, chemie). Článek je jedním ze série úvodních článků k jednotlivým předmětům. Jsou v něm vymezeny základní pojmy jako kritické místo kurikula, dynamické místo kurikula, klíčová místa kurikula a klíčové koncepty, a to jak obecně, tak i z hlediska přírodopisu. Dále je nastíněna metodika výzkumu a hlavní trendy ve výuce přírodopisu v současnosti.
Item Kritická místa ve výuce zeměpisu na ZŠ – úvod, stanovení terminologie a metodický postup jejich zjišťování(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2018) Duffek, Václav; Pluháčová, Markéta; Stacke, VáclavTato práce je úvodním textem týkajícím se problematiky tzv. kritických míst kurikula zeměpisu na základní škole. V textu shrnujeme historický vývoj zaměření didaktiky geografie v ČR a rozebíráme kritiku kurikulární reformy z řad odborné veřejnosti. Výsledky zprávy České školní inspekce o stavu výuky zeměpisu stavíme do protikladu k nadprůměrným výsledkům českých žáků v oblasti Vědy o Zemi v rámci mezinárodních srovnávání PISA a TIMSS. Navrhujeme detailní metodiku určování kritických míst kurikula zeměpisu a jejich překlenutí s pomocí akčního výzkumu, který se skládá z rozhovoru s učiteli, vytipování kritických míst, vytvoření a následného otestování modulů pro překonání těchto míst. Finální fází metodiky je evaluace funkce modulů a zacyklení procesu až do stavu, kdy je dané kritické místo překonáno. V návaznosti na tento text je do budoucna předpokládána aplikace navržené metodiky na kurikulum zeměpisu v 6. třídě základních škol tak, aby bylo překlenuto co nejvíce kritických míst.Item Která jsou klíčová, kritická a dynamická místa počáteční výuky chemie v České republice?(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2018) Rychtera, Jiří; Bílek, Martin; Bártová, Iveta; Chroustová, Kateřina; Sloup, Radovan; Šmídl, Milan; Machková, Veronika; Štrofová, Jitka; Kolář, Karel; Kesnerová Řádková, OlgaV příspěvku jsou diskutovány možnosti a meze inovací počáteční výuky chemie v České republice v období současné kurikulární reformy. Zaměřujeme se zejména na obsah a kontext výuky chemie jako součásti vzdělávací oblasti „Člověk a příroda“. Jako východiska řešené problematiky byly využity jednak zkušenosti týmu řešitelů zabývajících se výukou chemie na základní škole a související přípravou učitelů a jednak analýza výsledků mezinárodního výzkumu TIMSS, kterého se Česká republika zúčastnila v roce 2007, a také aktuální tematická zpráva České školní inspekce, zabývající se rozvojem přírodovědné gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2016/17. Metodika výzkumu je založena na rozhovorech s učiteli chemie a prvotní dílčí výsledky ukazují na problémy s nadměrným zatížením žáků a na nutnost inovace obsahu, který by měl vykazovat zejména silnější propojení s každodenním životem a měl by formovat přírodovědnou gramotnost.Item Kritická místa ve výuce fyziky na ZŠ: úvod do problematiky a možnosti výzkumu(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2018) Kohout, Jiří; Mollerová, Marie; Masopust, Pavel; Feřt, Lukáš; Kéhar, Ota; Slavík, JanPředkládaná teoretická studie reprezentuje úvod do problematiky kritických míst kurikula ve fyzice na základní škole. Je představeno filozoficko-metodologické zázemí plánovaného empirického výzkumu a provedena jeho diskuze v kontextu obecné didaktiky a didaktiky fyziky. Z filozofického pohledu se opíráme o instrumentální realismus reprezentovaný v českém prostředí Ladislavem Kvaszem. Metodologicky poté stavíme na konceptuální fyzice reprezentující jeden z nejčastějších přístupů v současné didaktice fyziky. Je prezentován odhad typologie kritických míst kurikula založený na hierarchizaci konceptů ve fyzice zahrnující klíčové, substantivní, organizační a aplikační koncepty. Plánovaný empirický výzkum je poté odvozen z této typologie a bude zahrnovat polostrukturované rozhovory s učiteli fyziky, analýzu kurikulárních dokumentů a vnějšího prostředí, a rovněž rozbor výsledků českých žáků v mezinárodním srovnání TIMSS. Je uveden evidence-based přístup k přípravě nových vzdělávacích materiálů a detailně diskutován jeho potenciál. Jako celek tato studie představuje první krok směrem k systematickému výzkumu zaměřujícímu se na dosud prakticky nestudovanou oblast kritických a klíčových míst kurikula.Item Didaktika – Člověk a příroda A: synergie škol, univerzit a science center v přírodovědném vzdělávání na základní škole(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2018) Vočadlová, Klára; Mentlík, PavelProjekt Didaktika – Člověk a příroda A (OPV V V, CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_011/0000665) je zaměřen na zvýšení profesních kompetencí učitelů ZŠ. Cílem projektu je vyvinout inovativní didaktické postupy pro výuku kritických míst kurikula přírodovědných předmětů (biologie, fyziky, chemie a geografie). Činnosti v rámci projektu jsou založeny na spolupráci učitelů 2. stupně základních škol, akademických pracovníků a pracovníků nevládních neziskových organizací (science center). Do projektu jsou zapojeny: Západočeská univerzita v Plzni (hlavní řešitel), Univerzita Hradec Králové, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Palackého v Olomouci a science centra iQLANDIA Liberec a Svět techniky Ostrava. Cílová skupina je tvořena 123 učiteli ze 74 škol v České republice.Item Kritická místa kurikula, organizační a klíčové koncepty: konceptuální vymezení a příklady z výuky geověd(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2018) Mentlík, Pavel; Slavík, Jan; Coufalová, JanaV kurikulu základní školy existují kritická místa, ve kterých žáci častěji selhávají oproti místům bezproblémovým. Kritická místa kurikula byla v České republice dosud více zkoumána v matematice. Článek přináší vymezení základních pojmů a několik základních teoretických postřehů pro práci s kritickými místy kurikula v didaktikách přírodovědných oborů a uvádí příklady z výuky geověd. Z různých typů kurikula se pro systematický rozvoj poznání u žáků zdá být nejpřirozenější spirálové kurikulum. Za základní analytickou jednotku kurikula považujeme koncept. Přistupujeme k němu jak s ohledem na utváření subjektivní reality (zachycené v pojmech prekoncept, představa), tak s ohledem na objektivní realitu, která je vystižena objektivními aspekty konceptu. Pro didaktickou analýzu využíváme hierarchické uspořádání kurikula, kdy se podřazené koncepty vztahují ke konceptům pro obor fundamentálním – tzv. substantivní oborové koncepty. Koncepty, které reprezentují vztahy, procesy a vlastnosti propojující substantivní koncepty označujeme jako koncepty organizační. Jejich prostřednictvím se substantivní oborové koncepty vztahují ke klíčovým konceptům, které jsou natolik obecné, že spadají do společného průniku (přírodovědných) oborů. Aplikace modelu klíčových a organizačních konceptů a hierarchické uspořádání učiva založené na principu substantivních oborových konceptů umožňuje u geověd organizovat výuku do logických a hierarchicky uspořádaných struktur založených na vnitřních charakteristikách a vnějších vazbách jevů oboru, ale i na obecných principech vyplývajících z podstaty přírodních jevů. Může tak být integrujícím faktorem ve výuce jak humánní, tak fyzické geografie. Oblasti kurikula (resp. paradigmatu), ve kterých dochází aktuálně k nejdynamičtějšímu vývoji, jsou označovány jako dynamická místa paradigmatu (resp. kurikula). Dynamickým vývojem je chápáno aktuální generování originálních vědeckých poznatků obohacujících (a měnících) paradigma daného oboru. Didaktická transformace těchto poznatků je stěžejní pro aktualizaci kurikula na všech stupních škol.Item Od obsahu vzdělávání k žákově znalosti: kritická místa na cestě do školy a ze školy(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2018) Janík, TomášČlánek představuje model obsahové transformace a nabízí jej jako oporu pro výzkumy a řešení problematiky kritických míst kurikula. V článku jsou rozlišeny čtyři roviny, které jsou důležité pro vymezování cílů a obsah ů školního vzdělávání: obory – kurikulum – výuka – učící se jedinec (žák). V návaznosti na to jsou rozebírány tři typy obsahové transformace (ontodidaktická – psychodidaktická – kognitivní) a úlohy jednotlivých aktérů těchto transformac í (tvůrce kurikula – učitele – žáka). Následně jsou identifikovány související problémy – kritická místa obsahové transformace (tvorby a realizace kurikula), a to: (a) výběr, zdůvodnění a strukturování obsahu, (b) adaptace a sémantizace obsahu, (c) zvnitřnění a instrumentalizace obsahu.
