Konferenční příspěvky
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item K otázce klasifikace bohemismů v mluvených projevech ruskojazyčného obyvatelstva Plzně a Plzeňského kraje(Prešovská univerzita v Prešove, 2024) Šestakova, AnastasiyaÚstní projev ruskojazyčného obyvatelstva ČR užívajícího svůj rodný jazyk v běžném životě je živnou půdou pro vznik jazykových celků ovlivněných českým jazykem, tzv. bohemismů. Tento jev je považován za důsledek česko-ruské interference, vyznačuje se rozmanitostí forem a dostatečnou frekvencí používání. V moderní lingvistice stále neexistuje dobře propracovaná klasifikace bohemismů. Tyto jazykové celky lze klasifikovat na základě několika kritérií: z tematického hlediska, podle příslušnosti k slovním druhům, podle stupně rusifikace, podle stupně uvědomění mluvčího atd. Mimojazykové charakteristiky respondentů navíc zpravidla určují výskyt bohemismů v jejich projevech. Analýza 30 zvukových nahrávek rusky mluvících respondentů žijících v České republice demonstruje bohemismy nejrůznějších úrovní a kvalit.
Item Priroda "vzaimootnošenij" utopii i antiutopii v litěraturoveděnii(Izdatěl'stvo Južnogo feděral'nogo universitěta, 2024) Šestakova, Anastasiya; Medveděv, E. V.V rabotě podnimajetsja vopros razgraničenija utopii i antiutopii posredstvom rassmotrenija ich osnovnych priznakov čerez prizmu trech klastěrov, sostojaščich ich raznych tipov kritěrijev: differencirujuščich, schodnych i «nězavisimych» kritěrijev. Rezul'tatom takogo podchoda javljaetsja ponimanije utopii i antiutopii kak dvuch samostojatěl'nych žanrov litěratury.Item Ustnaja reč' russkojazyčnogo naselenija Čechii: jazykovye javlenija, těnděncii(Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Vydavateľstvo ŠafárikPress, 2024) Šestakova, AnastasiyaUstnaja reč' russkojazyčnogo naselenija Čechii, ispol'zujuščego svoj rodnoj jazyk, tak nazyvajemyj Language 1, v povsedněvnoj žizni, — fenomen, faktičeski ně issledovannyj v lingvistike. Meždu těm ono dovol'no mnogočislenno i differencirovanno. Vlijanije češskoj jazykovoj sredy na russkij jazyk jego nositělej privodit k attricii, a imenno k postěpennoj utratě ich jazykovych kompetěncij, o čem svidětěl'stvujut bogemizmy različnogo urovnja, prisutstvujuščije v russkoj reči. Analiz semi audiozapisej russkojazyčnych responděntov děmonstrirujet bogemizmy samogo različnogo urovnja i kačestva. Eti jazykovye jedinicy mogut byt' klassificirovany na osnovanii něskol'kich kritěrijev: s těmatičeskoj točki zrenija, po prinadležnosti k častjam reči, po stěpeni «rusifikacii» i dr. Boleje togo, ekstralingvističeskije charaktěristiki responděntov, kak pravilo, obuslavlivajut pojavlenije opredělennych bogemizmov v ich reči.Item Wie bringt man das Bairische zurück nach Böhmen? Zur DaF-Didaktik einer rezeptiven Dialektkompetenz als Beitrag zur Language Awareness und grenzüberschreitenden Kommunikation im interregionalen Kontext(Johann-Andreas-Schmeller-Gesellschaft, 2024) Blahak, BorisAufbauend auf früheren Studien, welche die Thematisierung deutscher Dialekte im DaF-Unterricht inner- und außerhalb der DACH-Länder diskutieren, umreißt der Artikel ein didaktisches Konzept zum Aufbau einer rezeptiven Varietätenkompetenz tschechischer Deutschlerner gegenüber den im Freistaat Bayern gesprochenen diatopischen Varietäten des Deutschen. Dabei wird am Beispiel der nord- und mittelbairischen Mundarten demonstriert, wie der in den tschechischen Nonstandardvarietäten präsente bairisch-österreichische Lehnwortschatz didaktisch dazu genutzt werden kann, die Lerner zur Bewältigung der phonetischen Distanz zwischen Dialekt und Standardsprache zu befähigen, welche die hauptsächliche Verständnisbarriere darstellt. Insofern wird die innere Mehrsprachigkeit der Lerner zur Ausdifferenzierung ihrer äußeren Mehrsprachigkeit genutzt. Den aktuellen auslandsgermanistischen Hintergrund des Konzepts bildet die Einrichtung interdisziplinärer Bayernstudien an der Westböhmischen Universität Pilsen (2019), des weltweit ersten Masterstudiengangs mit Bayern-Schwerpunkt, dessen Curriculum eine vertiefte rezeptive Beschäftigung mit den Dialekten Bayerns vorsieht.
Item Česká a slovenská místní jména motivovaná jmény dnů v širším kontextu(Prešovská univerzita v Prešove, 2024) Franta, Anastasiia IljiničnaPříspěvek je věnován toponymům motivovaným jmény dnů v týdnu u Slovanů a jejich sousedů, problematice vymezení okruhu těchto toponym a otázce směru vývoje tendence této nominace. V odborné literatuře se tato toponyma uvádějí pro území Česka (např. Úterý, Pátek), Slovenska (např. Dunajská Streda, Spišský Štvrtok, Spišská Sobota), Polska (např. Wtórek, Środa Śląska, Czwartek, Piątek, Sobota), Slovinska (např. Podsreda, Podčtrtek, Murska Sobota), Chorvatska (např. Torčec, Sredice, Nedelišće), Černé Hory (např. Srijede), Ruska (např. Vtornik Pustoj, Sereda), Maďarska (např. Kéthely, Szerdahely), Rumunska (např. Miercurea). Některá místní jména shodující se se jmény dnů v týdnu nelze však považovat za motivované jmény dnů, např. J. Udolf upozorňuje, že se středa (a deriváty) jako jméno dne může ve slovanských jazycích shodovat se slovem prostředek a jeho deriváty, které ve skutečnosti motivují toponymum podle toho, že se místo nachází uprostřed něčeho, mezi něčím (např. sln. Srednje – něm. Mittelberg, německé jméno napovídá, že nejde o pojmenování po dnu). Občas se vyskytují komplikovanější motivace, např. u rus. Pjatnica a derivátu Pjatnickoje (takových toponym je několik) lze předpokládat pojmenování podle místního kostela nebo kláštera, jenž byl zasvěcen svaté mučednici Paraskevě Ionijské, v národě známé jako Paraskeva Pjatnica (motivace: jméno dne > antroponymum > jméno kostela > toponymum). Religiózní motivaci vidíme i u četných rus. jmen typu Voskresensk(oje). Přesná informace o motivaci toponyma může i chybět, např. u českého jména Sobotka A. Profous uvádí 2 možné, však nedoložené, motivace: podle práva na trhy v sobotu, nebo podle jména prvního významného usedlíka. Pokud jde o toponyma od Sobot-/ Subot-, nelze vylučovat možnost jmenování podle antroponyma (např. češ. Sobotice). Na tentýž problém upozorňuje R. Zett u maď. příkladů typu Pentekfalva nebo Szombatfalva (jméno dne > antroponymum > toponymum). Jako původ motivace míst podle dnů se většinou (J. Krško, R. Zett, M. Snoj, F. Bezlaj) uvádí středověká uherská právní tradice tržního dne (přičemž polská a jiná toponyma vně Uherského království se vysvětlují vlivem uherské módy), J. Udolf připouští i motivaci opačným směrem. Nemaďarská místní jména tohoto typu R. Zett navrhuje vysvětlovat jako překlady z maďarštiny nebo jako paralelní nominace. J. Krško zjišťuje, že se model nominace míst podle dnů na Slovensku udržel u lokací, jež se nacházely v blízkosti důležitých obchodných cest a středisek. Místní názvy podle dnů v týdnu se však vyskytují i dál od vymezeného území, ve Velké Británii, např. V. V. Alpatov uvádí názvy trhů jako Wednesday Market, Weekday Market („všednodenní trh“) se stejnou motivací jako v Evropě (podle tržního dne / tržních dnů), a také názvy polí, např. Monday Croft, Mondayshill, Friday Field, Friday Flatt, Saturday Piece, Sunday Field také motivované přímo jmény dnů, avšak z jiných důvodů.
