Metafora "knihy přírody" a "čitelnosti světa" v dějinách vědy
Date issued
2015
Authors
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Západočeská univerzita v Plzni
Abstract
Představa světa či jeho částí jako čitelného textu je v evropské kultuře hluboce zakořeněná. Prvním předpokladem této představy je alfabetismus a kulturní idea knihy, druhým pak nahlížení světa jako smysluplného a koherentního celku, jehož části nesou význam a jsou ve vzájemných vztazích: mají "sémantiku" a "syntax". Začít hledět na svět jako na řád znaků ale následně znamená ptát se: Jakým písmem a jazykem je napsán? Lze jej vůbec přečíst? Kdo jej napsal? Proč? Lze tento text měnit, přepisovat?
Poslední otázka je fenoménem moderní vědy, které se s pomocí genového inženýrství otevřela možnost měnit text přírody, včetně všech bioetických dilemat i velkých nadějí, jež se s touto technikou pojí. Avšak otázka po (většinou neuvědomovaném) předpokladu této techniky, totiž pojetí světa či jeho částí jako textu kódujícího a reprezentujícího něco jiného v tomto případě fenotyp je otázkou dosud jen málo prozkoumanou. Tato práce se snaží přispět k historiografii metafor "knihy přírody" a "čitelnosti světa".
Na základě dílčích témat z dějin těchto metafor práce představuje reprezentativní vzorek metaforiky "knihy přírody", a to z hlediska historického, systematického i komeniologického. Jako průřez dějinami má práce umožnit čtenáři učinit si zřetelnou představu o variacích této metaforiky a jejích proměnách. Představený výklad této metaforiky považuji za vypovídající ukazatel, který indikuje proměnu myšlení mezi starověkem, středověkem a novověkem, a to v několika ohledech:
1. U raných křesťanských autorů vzniká syntézou starších představ metafora "knihy přírody", která je podnícena na jedné straně řeckým analytickým myšlením a jeho "podobenstvím písmen", na straně druhé z hebrejského prostředí pocházející ideou "svaté knihy".
2. Raimund ze Sabundy v 15. století oproti Pavlovi z Tarsu i církevním Otcům nově a odvážněji formuluje myšlenku, že kniha přírody je jakožto Bible negramotných laiků prostředkem přirozeného poznání Boha. Navazují na něj Thomas Browne a další "volnomyšlenkáři". Postupně se emancipuje kniha přírody na úkor Písma, jehož autorita je otřesena a dostává se do krize.
3. U Komenského přes všechnu jeho neoddiskutovatelnou úctu k Písmu nacházíme tendence pro 17. století typické: vyzdvihování knihy přírody jakožto první, největší a dokonce k poznání dostačující knihy. Tyto rysy a proměny důrazu v metaforice "knihy přírody" předznamenávají sekularizaci evropského myšlení.
4. Ve středověce-renesančním paradigmatu Písmo především vysvětluje přírodu příroda osvětluje Písmo jen v jeho obtížně srozumitelných figurativních pasážích. V novověkém paradigmatu je to však příroda, která je klíčem ke knize Písma (Bacon). Příroda může dokonce odkrývat opomíjené vědecké poklady svatého textu (fyzikoteologie). Přírodu je však třeba číst nezávisle na Písmu, domnívají se smělejší autoři ovlivnění karteziánstvím.
5. Metafora "knihy přírody" je metaforou předpokládající poznatelnost světa, přinejmenším podmíněnou. Není obvykle metaforou agnosticismu. To potvrzuje i případ Davida Huma, který ukazuje nemístnost přirovnání světa ke knize.
6. Knižní metaforika ve filosofickém díle Jana Amose Komenského je inspirována především třemi zdroji. V případě kreacionistického podobenství písmen se jedná o výrok Tommasa Campanelly, v případě chvály cestování o myšlenku Paracelsovu, zprostředkovanou zřejmě Johannem Heinrichem Alstedem. A právě Alsted byl zjevně dominantním inspirátorem celé Komenského nosné koncepce "trojí Boží knihy".
7. Antiknihomolský typ metafory "knihy přírody", přestože se tu a tam vyskytuje již v křesťanské antice a ve středověku, získává na popularitě s příchodem novověku. Zvláště Komenský jej v 17. století využívá hojně.
8. Tradiční poetický model přírody jako básně či básníka s příchodem novověku z přírodní filosofie (vědy) ustupuje a stahuje se do oblasti umění a Naturphilosophie. Nepoužívá jej již ani Komenský příroda je pro něj učebnicí a zákoníkem.
Description
Subject(s)
Kniha přírody, přirozená teologie, Kniha mysli, Jan Ámos Komenský, konceptuální historie, metafora, Raimund ze Sabundy, metaforologie