The Impact of Corporate Tax Rates on Economic Performance and Social Equity: Evidence from EU27

Abstract

Corporate taxation plays a critical role in shaping economic and social outcomes within the European Union (EU). The aim of this article is to reveal similarities or connections between countries with similar tax rates based on long-term economic and social indicators. This study uses a frequency interval approach. EU27 countries were grouped into five frequency intervals based on corporate tax rate ranges, enabling a comparative analysis of their socioeconomic performance. Data for the period 2014-2023, sourced from OECD, Eurostat, and the World Bank, revealed distinct patterns: low-tax countries like Bulgaria and Cyprus attract investment but face challenges with income inequality, while moderate-tax economies such as Germany and Ireland balance competitiveness with equity. High-tax nations like Denmark and France emphasize social welfare and domestic stability, and outliers such as Malta demonstrate the potential of niche economic strategies. While lower corporate tax rates support FDI inflows and economic growth, they raise concerns about fiscal sustainability and social equity, aligning with previous studies on the trade-offs of tax competition. This study highlights the importance of coordinated tax policies to balance investment attractiveness with sustainable development and suggests directions for future research, including the integration of time-series data and effective tax rates.

Zdanění právnických osob hraje klíčovou roli při formování hospodářských a sociálních výsledků v rámci Evropské unie (EU). Cílem tohoto článku je odhalit podobnosti či souvislosti mezi zeměmi s podobnými daňovými sazbami na základě dlouhodobých ekonomických a sociálních ukazatelů. Studie využívá přístup frekvenčních intervalů. Země EU27 byly rozděleny do pěti frekvenčních intervalů podle rozsahu sazeb daně z příjmů právnických osob, což umožnilo srovnávací analýzu jejich socioekonomické výkonnosti. Data za období 2014–2023, čerpaná z databází OECD, Eurostatu a Světové banky, odhalila zřetelné vzorce: země s nízkým daňovým zatížením, jako jsou Bulharsko a Kypr, přitahují investice, ale čelí problémům s příjmovou nerovností; ekonomiky se středním daňovým zatížením, jako Německo a Irsko, nacházejí rovnováhu mezi konkurenceschopností a spravedlností; země s vysokými sazbami, jako Dánsko a Francie, kladou důraz na sociální stát a domácí stabilitu; a výjimky, jako Malta, ukazují potenciál úzce zaměřených ekonomických strategií. Zatímco nižší daňové sazby podporují příliv přímých zahraničních investic a hospodářský růst, vyvolávají otázky fiskální udržitelnosti a sociální spravedlnosti, což odpovídá předchozím studiím o kompromisech daňové konkurence. Tato studie zdůrazňuje význam koordinovaných daňových politik pro vyvážení atraktivity investic s udržitelným rozvojem a navrhuje směry pro budoucí výzkum, včetně integrace časových řad a efektivních daňových sazeb.