Spolehlivost reaktoru VVER 1000 s ohledem na poškození vlivem nízkocyklové únavy

Abstract

Disertační práce se zabývá problematikou výpočtu únavové životnosti komponent jaderných elektráren. Majoritně pojednává o hodnocení únavy materiálu tlakové nádoby, její vnitřní vestavby a horního bloku reaktoru VVER 1000. Jedním z hlavních cílů je popis, interpretace a algoritmizace postupů uvedených v různých normativních dokumentech, a tím čtenáři přiblížit teorii výpočtů prováděných při hodnocení únavy komponent JE. Důležitou částí práce je tvorba ucelené počítačové aplikace sloužící pro výpočty kumulace únavového poškození na základě výsledků MKP výpočtů. Vyvinutá počítačová aplikace umožňuje jednoduše provádět hodnocení únavové životnosti dle postupů definovaných v diskutovaných předpisech. Aplikace má naprogramované uživatelské rozhraní a její funkcionality uživateli ulehčují a zprůhledňují postup hodnocení únavy komponent JE ve formě názorných grafických a podrobných textových výpisů. Vytvořená aplikace byla v rámci práce využita pro vzájemné porovnání jednotlivých diskutovaných postupů různých normativních standardů. Toto porovnání je provedeno pro vybrané praktické příklady hodnocení nízkocyklové únavy komponent tlakové nádoby reaktoru VVER 1000. Významný prostor je věnován posouzení nízkocyklové únavy komponent z austenitických ocelí. Pro tyto komponenty jsou v práci definována některá užitečná doporučení. Součástí práce jsou také praktické aplikace, které reflektují reálnou práci autora na průmyslových problémech svázaných s průkazem životnosti komponent tlakové nádoby reaktoru VVER 1000 na Ukrajině především pro potřeby prodloužení provozu bloků za projektovou dobu života.