Estetické názory Friedricha Nietzscheho

Abstract

Tato práce se zaměřuje na Nietzscheho pojetí umění v jeho raném období, a to především na hudbu a básnictví. Umění je pro něj dlouhou dobu velmi důležité a snaží se pomocí něj vysvětlit náš svět jako celek. Je zohledněn postupný vývoj Nietzscheho názorů, proč se tyto názory časem změnily a kdo nejvíce ovlivnil jeho tvorbu. Práce se zprvu zabývá Nietzscheho dílem Zrození tragédie z ducha hudby. Tragédie ve starověkém Řecku vzniká splynutím dvou protikladných živlů, apollinského a dionýského. Oba živly jsou umělecké síly, z nichž každý má vliv na jiné umělecké schopnosti člověka. Apollinský živel má vliv na výtvarnictví a básnictví, živel dionýský zase na zpěv a hudbu. Pro Nietzscheho bylo nejdůležitější hudební umění. Největší vliv na Nietzscheho estetické i filosofické názory měl A. Schopenhauer a R.Wagner. Oba dva pro něj byli tak významní, že pro ně používal pojem génia. Génius byl nadlidský člověk, který získal schopnosti od samotné přírody. Později se Nietzsche od svých vzorů distancoval a snažil se nebýt nikým ovlivněný. Tato distance s sebou přinesla zásadní změny v jeho názorech, které jsou nejvíc znatelné v díle Lidské, příliš lidské. Génius už neměl žádné nadpřirozené schopnosti, stal se z něj pouhý člověk. Dokonce ani umění už pro Nietzscheho nepředstavuje klíč k poznání světa, ale stává se jakýmsi přechodem mezi metafyzikou a vědou.